Muhammad Ibn Battúta by v dnešní době nejspíše dominoval sociálním sítím – jeho zážitky by plnily feedy a příběhy z různých koutů světa by mu přinesly miliony sledujících. Nejen proto je jeho cestopis i v současném světě fascinujícím čtením. Revidované vydání nabízí čtenářům barvitý a živý příběh jednoho z největších cestovatelů všech dob.
Zombie klíšťata, včely-zlodějky, paranoidní kočky, velrybí matka neváhající při výchově používat tělesné tresty. A také badatelé, kteří se nechávají záměrně bodnout komárem, nebo vědkyně, která byla odhodlaná vydat se kvůli výzkumu v sedmnácti letech sama do Afriky. Kniha rozhovorů srozumitelně i zábavně přibližuje poznatky českých vědců.
Můj muž se mi často směje, že věci nedělám ve správném pořadí. Hrozně to pletu. Zvlášť když se někam vypravuju. Místo abych snídala a balila si věci, vyřizuju maily, zalévám, listuju literárním časopisem, hledám druhou náušnici… Teprve ve chvíli, kdy mám vyběhnout na vlak, vybírám, co si vezmu na sebe, a hledám šňůru od počítače.
Michael Třeštík se jako překladatel významně podílel na vydání knihy Definice poezie Carla Sandburga. Její forma ho natolik upoutala, že přichází s definicemi vlastními. Třeštíkovy texty umějí být hravé, poetické a místy i humorné. Přesto formální tvar sbírky vzbuzuje otázku, pro koho je knížka vlastně určena?
Anglický venkov je atraktivní kulisa pro romantické příběhy kultivovaná bohatou literární tradicí. Na tu se ostatně odvolává i česká autorka ve svém debutovém románu, její pojetí hrdiny se však vymyká očekávání. Může tato moderní romance u čtenářů obstát?
Román v Belgii žijícího konžského autora Ina Koliho Jeana Bofaneho (nar. 1954) zachycuje zkorumpovaný svět velké politiky, do nějž vstupuje bystrý Célio, který vyrůstal na okraji společnosti mezi nejchudšími. Svým matematickým vyjadřováním a neotřelým způsobem myšlení okouzlí jednoho z nejvlivnějších mužů a stane se součástí politického boje.
Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.
Americká historička a novinářka poutavě vypráví o dějinách USA, o prehistorii a postupném vývoji současného stavu, kdy se její národ ztratil v politice vzájemně zaručené epistemologické destrukce. Už neexistuje všemi uznávaná pravda, ale jen pomluvy a předsudky. Není žádné rozumné vysvětlení, pouze spiknutí.
Zmizení rodiny Ježků obrátí mírumilovnou atmosféru lesa vzhůru nohama. A čtenářsky sympatický zvířecí outsider bude muset napnout všechny síly, aby zachránil nejenom unesené oběti, ale nakonec i sám sebe.
Bláznivé, divoce akční grotesky tajných agentů Clevera a Smarta se podruhé dočkaly českého vydání. Připomínají, že komiks býval zdrojem nevázaného a invenčně bláznivého humoru.
Novinářka Theda Garricková se vydává na odlehlé skotské venkovské sídlo, kde se má setkat s majitelkou jediné existující kopie zapomenutého filmu The Simulacrum, 104letou herečkou Mary Ardenovou. Co je na snímku tak pozoruhodného, že nikdy nemohl spatřit světlo světa? Hrozí Thedě nebezpečí, pokud se rozhodne vyslechnout celý příběh bývalé hvězdy stříbrného plátna?
Lexie se na začátku šedesátých let ocitá v pulzujícím Soho a užívá si život plnými doušky. Elina se v současnosti vzpamatovává z traumatického porodu. Co je spojuje? O’Farrellová umně střídá časové roviny a kombinuje romantiku s realismem i tragédií.
Norský komiksový román citlivě zachycuje období přerodu z dětství do dospívání, kdy se dívkám začíná proměňovat svět i vlastní identita. V deníku sedmačky Tuvy čteme o prvních láskách, rozpadajících se přátelstvích i hledání sebe sama, což malé čtenářky nejen osloví, ale i uklidní ujištěním, že v těchto pocitech nejsou samy.
Periodicky se to téma vrací, naposledy nedávno v Respektu. Je lepší si knihu vydat sám nebo u zavedené firmy? Dá se psaním knih uživit? Kolik výtisků je třeba prodat, aby to byl bestseller? Nebo aby si autor mohl alespoň říct, že je „úspěšný“?
Pražský hotel Internacional, varšavský chrám Alexandra Něvského či výzdoba stanic moskevského metra představují sice zcela rozdílné architektonické objekty, všechny však plnily specifickou roli jako nástroj ruského imperialismu. Jeho méně známé nástroje analyzuje v krátké eseji česko-švýcarský historik umění.
Útlá a nenápadná básnická sbírka zrozená při toulkách Islandem má velkou hloubku. Spolu s autorem putujeme mytickou zemí obrů i valkýr, nádhernou, zároveň však nevlídnou a nelítostnou krajinou. Její obyvatelé vždy čelili krutým životním podmínkám a stále hrozící smrti. Cesta ostrovem je i cestou do duší lidí, kteří snášejí utrpení trpělivě a s hlavou vztyčenou, včetně samotného autora.
Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.
Má sudetské kořeny a v českých nebo chorvatských dějinách našel inspiraci pro svou literární i filmovou tvorbu: francouzský spisovatel Timothée Demeillers s historickým nadhledem komentuje mnichovskou dohodu, upřímně vypráví o svých někdejších pomýlených představách o „východním“ bloku a přesvědčivě problematizuje otázku, co vlastně pro spisovatele znamená „uspět“.
I zdánlivě vyčpělý subžánr hrdinské fantasy může dnes v dobrém slova smyslu překvapit. Specialistovi na horory se to povedlo spojením akční fantasy s hororem ze světa příběhů H. P. Lovecrafta.
Citlivě napsaná a pečlivě vypravená kniha rozvíjí transhistorické téma kolaborace s vyšší mocí i to, jak se s poklesky rodičů musí bolestně vyrovnávat jejich potomci. Přitom už samotná nerealistická očekávání nastavená slavnými otci můžou být přetěžké břemeno. Autorka nezpochybňuje velikost Nezvalova talentu, ale nesmlčuje ani „pružnost jeho charakteru“.
V souvislosti s blížícím se vyhlášením dvou vítězů Drážďanské ceny za poezii odpovídají na otázky časopisu iLiteratura.cz básníci nominovaní za českou stranu. Jak vnímají některé aspekty vlastní tvorby? A jak magnetismus knih, zájem o přírodu nebo mezinárodní kulturní a literární spolupráci?
Chlapi se ohánějí kudlou nebo pistolí, ženské si občas vjedou do vlasů, ale jinak si u plotny radši nevyskakují. Bída s nouzí, urputná snaha obstarat živobytí, neustálý strach. Rodina jako útočiště i největší hrozba. Spisovatelka Kiba Lumberg líčí komunitu finských Romů Kale, v níž vyrostla, bez servítků. Mladá Memesa touží uniknout, existuje ale vůbec cesta ven?
Jaké příběhy o založení svých států vyprávěli historici z Československa, Jugoslávie či Polska? Odborně pojatá práce mimo jiné řeší, jak konstruovat mýtus o vzniku státu, aby jej to legitimizovalo v očích jeho občanů i navenek. Není přitom třeba zdůrazňovat, že dva ze zmíněných státních útvarů se nakonec téměř současně rozpadly…
Čtyři osamělí podivíni se toulají štědrovečerní Prahou. Jeden z nich svítí jako žlutá lampa, jeden zrovna dneska nevykrádá byty a na jednoho zapomněli kamarádi. Ke trojici se přidává italská vdova truchlící po tramvajákovi a z mrazivého, melancholického večera se pomalu stává malý vánoční zázrak.
Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.
Na kontě má přes 160 přeložených titulů a rukama jí prošel podobný počet redakcí překladů ze severské literatury. Viola Somogyi je v knižním světě symbolem precizní práce, vynalézavosti a vřelého lidského přístupu. Nakolik ji ovlivnily maďarské kořeny? Proč ji baví dětská literatura? Co jí dal život na Severu? Nejen o tom jsme si povídaly při příležitosti letošního životního jubilea.
Pozoruhodná komiksová kniha mladé české autorky je inspirována japonskou vizuální kulturou i tradicemi. Obrazově budí obdiv, jen příběh je poněkud jednodušší.
Zlozvyk je něžná zpověď dívky narozené v mužském těle, ale také surová kronika Madridu osmdesátých let, kdy trans ženy doslova riskovaly život, aby se cítily živé.
V pořadí již čtvrtý rozhovor Milana Ohniska nabízí nejen hlubokou osobní rovinu, ale zároveň i svébytný vhled do literární historie a českého kulturního vývoje.
Jak se dospívající dívka vyrovná s rozvodem rodičů? A jak s ní zamává první láska? Kniha švédského autora láká na letní dobrodružství a zároveň přináší řadu závažných témat.
Čerstvá výzva Českého literárního centra (ČLC) poptávající novou českou prózu, která bude propagována na Frankfurtském knižním veletrhu, je součástí trendu, jenž kvalitu v umění přejmenovaném na kreativní průmysl nahrazuje kritérii konkurenceschopnosti, přeshraniční spolupráce nebo emancipačního či jiného potenciálu.
Publicista Veselý napsal „milostný dopis milostným písním“. Upíná se v ní k představě lásky, hudby a tance, při nichž se iracionálním prožíváním slasti rozrušují hranice identity, individualizované „já“ na parketu splývá s dalšími do kolektivní masy těl zažívajících spoluúčast ve světě. Ale nezamlčuje ani to, jaké šrámy si lidé z nepodařených vztahů odnáší, když se pro ně láska stane jedinou absolutizovanou hodnotou.
V nové sbírce Martina Švandy nalezneme poezii o rodině, rozmanitě formulovanou pomocí metafor přírodního dění a cyklického roku. Intenzivní obraznost, s níž autor přistupuje k popisu rodinných vztahů, vypovídá o nebývalé síle básnického výrazu. Fikční svět každodennosti se stává pohádkou, fantazií, příběhem nevinnosti, jako by se na tvorbě podílela dětská duše před srážkou s dospělostí.
Na obálce knihy láká ke čtení slogan „Krev vám bude tuhnout v žilách!“ Možná opravdu bude.
Odlehčený příběh o bojácném chrtovi, který se rád schovává ve velkých nádobách, umocňují vynikající ilustrace v primitivizujícím dětském stylu. Podaří se chrta vylákat ven ze staré vázy?
V rámcově detektivním románu Když jsme byli sirotci britský nobelista Kazuo Ishiguro ohledává témata, která jsou přítomná ve většině jeho děl – ať už mluvíme o individuální i kolektivní (dějinné) paměti, nostalgii, nebo mezilidských vztazích. Přestože nejde o nejznámější autorův text, naši pozornost si v novém vydání i po letech určitě zaslouží.
Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.
Čekal na stáří, a místo toho mu naservírovali karanténu. Zatímco my, obyčejní smrtelníci, jsme se během pandemie vrhli na kváskování a jiné vrtochy, spisovatel Jean-Philippe Toussaint nemarnil svůj drahocenný čas podobnými rozmary. Jeho covidový projekt nabral mnohem monstróznějších rozměrů.
Česká animovaná adaptace bestselleru francouzského autora vykazuje pečlivost i realizační nápaditost. Vyvstává tu svébytná výpověď směřující k závažnějším sdělením nežli k pouhé zábavě pro školáky.
„Troufám si říct – po té dost dlouhé době od mých deseti do sto dvou –, že dobrá literatura je to, co je pravda“, říká v rozhovoru česká herečka a pedagožka Alexandra Myšková, která od konce šedesátých let žije v Norsku. V rozhovoru rekapituluje nejen svůj život, ale také svou trvalou lásku k české i světové literatuře.
Nový román Miloše Urbana se nese ve znamení proměny poetiky. Už žádné panoptikum prazvláštních postav provázené stříkáním krve na pražských jatkách, ale introspekce do mysli a duše nemocného starce. Díky této hlavní postavě, a vypravěči v jedné osobě, sice není nouze o bizarní situace, ty ale vzbudí spíše hořký úsměv.
Víte, kdo je to Dobrotvůrce? Pokud se jen tak ničeho nezaleknete a umíte kolem sebe šířit dobro, jste to právě vy. Jestli si tím třeba ještě nejste jisti, stačí sáhnout po knize plné nápaditých ilustrací a všedních i nevšedních situací, které jen čekají na někoho, kdo je dopoví.
Po kolik staletí teologové tvrdili, že blaženost duší v nebi bude umocňována jejich pohledem na utrpení hříšníků v pekle (a jak je to s náboženskými základy etiky)? Kdy začal pojem humanismu zohledňovat i ženy a příslušníky neevropských národů? Poučná kniha pojednává o historii a budoucnosti pojmu, který už mnozí pohřbili.
Mountfield měl celé léto vše za polovic a já měla narozeniny. Byla to souhra náhod, anebo osud, co rozhodlo o zvucích, které mi budou po celé tohle divné babí léto rezonovat v hlavě? Ty proklaté zvuky!
Ve Slovinsku se na začátku září uskutečnil již 39. ročník vyhlášeného mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Jednou z jeho letošních specifik bylo zaměření na českou literaturu.
Zemřel jeden z největších moderních levantských spisovatelů Iljás Chúrí, neúnavný bojovník za právo Palestinců na sebeurčení, za demokracii a sekularismus, který cítil jako povinnost nazývat věci pravými jmény.
Vrací se Ivan Wernisch ve svých vzpomínkách? Jsou to vzpomínky, nebo nejsou? Kdo vzpomínal a kdo vzpomínky zapsal? Pro koho? Když Petr Motýl píše o tom pravém a jediném mistru z Malvazinek, otázky se jen hrnou. Chcete znát odpovědi? Možná se jich dočkáte v následujícím textu.
Rozsáhlý kriminální thriller je jedním z hlavních titulů letošního Velkého knižního čtvrtku. Má své silné pasáže, ale také hluchá místa. A potěší nejvíc ty čtenáře, kteří znají hrdiny příběhu z předchozích autorových knih.
V charakteristicky útlé sbírce tří povídek se Claire Keeganová věnuje vztahům mezi muži a ženami. Jinými slovy, vydává se na pole sobectví, komunikačního mrzáctví, nebo dokonce morálních selhání. Pro prohřešky a slabosti svých postav má přitom autorka pochopení, ale v žádném případě je neomlouvá.
Po knize o těch, kterým selhal důležitý vnitřní orgán, a oni museli na transplantaci, přišla novinářka Kalenská se souborem rozhovorů s lidmi, kteří prožili znásilnění. Návody, jak takové duše léčit a jak předcházet a bránit se útoku potenciálního agresora, se přitom mohou hodit každému.
Že japonské komiksy nemusejí být ukřičené akční limonády pro mladé, ukazuje komorní manga odehrávající se v opuštěné boudě na vrcholcích zasněžených hor. Vystačí si přitom s pouhými dvěma postavami.
Co se stane, když se básník a spisovatelka pustí do společného literárního zahradničení? Jejich text kypí rostlinami, živočichy, svéráznými recepty, humorem a fantazií.
Tematicky různorodá díla nobelistky Han Kang spojuje zejména sugestivnost a naléhavost kontaktu se čtenářem.
Spíše než otevřeným deníkem, jak uvádí anotace, je kniha Nevím otevřeným rozjímáním, otevřenou zpovědí i otevřeným loučením s nejbližšími.
Druhý případ detektiva Hawthorna je vzorovou whodunitkou, přičemž její hlavní hrdina v mnohém připomíná Sherlocka Holmese. Kriminální zápletka je však jen mírně nadprůměrná a román zachraňují hlavně metaliterární hříčky.
Precizně komponované zahrady, mocní duchové kami, filozofické rozjímání v opojení saké, bezmezné a šlechetné přátelství; dokonale inscenovaný zenový klid má však i zcela opačnou polohu plnou bolesti a utrpení. Barberyová v druhé části románového diptychu už tolik neusiluje o efekt, o to víc ale vede čtenáře k jádru věci, k pochopení specifiky japonského světa. Japonsko popisuje s nadšením, obdivem a velmi věrohodně.
Akademici Helen Hester a Nick Srnicek se ve své nové knize zamýšlejí nad reprodukční prací. Jejich text nabízí zajímavé historické sondy, avšak nedostává svému hlavnímu slibu – nabídnout návrhy pro lepší budoucnost.
Mangou silně inspirovaný americký komiks, který původně vycházel online, v knižní verzi trochu ztrácí kouzlo. I tak jde ale o docela zajímavý pokus hledat romantiku mezi počítačovými hráči (a hráčkami).
Tíha války doléhá na život obyvatel příhraničního městečka Berd, na první pohled všední každodennost je ve skutečnosti plná trhlin ztráty, bolesti a utrpení. Místní svůj osud přijímají potichu jako typičtí obyvatelé hor – houževnatě a tvrdohlavě.
O práci na kompletním slovníku velštiny, o jeho vzniku, vyhlídkách, přechodu na digitalizaci, ale i o tom, jak vlastně vypadá taková práce slovníkáře, jsme si povídali s jeho hlavním editorem Andrewem Hawkem, který se na vytváření slovníku podílí od roku 1983.
Kniha pro každého, kdo někdy prosklenými dvířky mikrovlnky nevěřícně sledoval otáčející se karbanátek a lámal si hlavu nad tím, jak se ten kus mletého masa může za minutu a půl kroužení ohřát.
Kdysi jsem dostala od jedné překladatelky mých básní nečekaný dotaz. Ptala se, jestli havrani opravdu migrují. Ona si myslí, že havrani nemigrují. A že to mám v básni špatně.
Životní příběh vysokého církevního preláta židovského původu je zajímavý sám o sobě, detektivní linka však románu bohužel spíše škodí.
Volné pokračování oblíbeného kyberpunkového románu Hardware se od svého předchůdce liší v mnohém. A dost možná jej svou kvalitou i překonává.
Román dánské autorky zavádí čtenáře na odlehlý ostrov s plejádou svérázných postav. Zatímco mladá hrdinka propadne kouzlu filmu, její matka žije tangem a je odbornicí na obouvání. V téměř pohádkovém světě, kde se střetává prostý život s magií filmů a rytmem tance, se rozvíjí příběh o lásce, kráse všedních okamžiků, rodinných vazbách a o hledání vlastního já.
Studie o pozapomenutém šlechtici, který šokoval současníky například svou vášní pro divadlo, nabízí nejen klasický životopis, ale i sondu do mnoha oblastí života na konci 19. století.
Na tchajwanském nočním trhu se mísí jídla, národnosti prodávajících a kupujících i lidské osudy. Mnohovrstevnatá a bohatě ilustrovaná kniha vypráví o nelehkém období dospívání, během něhož hlavní hrdina stejně jako každý teenager hledá sám sebe.
Soukromý detektiv Blacksad se po letech dočkal nových příběhů. A scenárista i kreslíř ukazují, že mají stále skvělou formu. Jejich „zvířecí“ detektivky chytře pracují s americkými reáliemi padesátých let i s četnými odkazy na klasiku drsné školy.
Boca Grande, idylický ráj, fiktivní zemička kdesi v Jižní Ameriky, na první pohled nezajímavá. A přitom právě zde se střetávají dva zdánlivě neslučitelné světy a ti mocní z obou táborů zpovzdáli tahají za nitky. Když se Charlotte, naivní hrdinka slavného románu americké prozaičky Joan Didionové Kniha denních modliteb, připlete do cesty rozjetému vlaku událostí, nemá šanci obstát.
Koncept „společně provozovaného knihkupectví“, kde má každou poličku jiný knihkupec, primárně slouží ke sdílení oblíbené literatury, je to ale i místo setkávání, které podporuje zdejší komunitu a vznik nových nápadů. Přesně takové je knihkupectví Senichi Books na předměstí Tokia, v němž jsem si povídala s jednou z jeho zakladatelek paní Yuccou.
Nepozná vás vlastní dítě, když stojíte na druhé straně ulice? Nebo zakopává i na rovném povrchu? Možná nešálí zrak jeho, ale vás a je třeba vyrazit pro nové brýle. A cestou i pro skvělého průvodce Hurá, nosím brýle, se kterým handicap rychle překonáte.
Ostravský prozaik ve svém třetím románu opět pracuje s traumaty, pokušením, tužbami a tentokrát i se strachem ze ztráty. Svižně odvyprávěný příběh ovšem kompozičně narušuje pointa vyprávění.
I parchanti jsou děti Boží, ale dvojí metr společnosti často odměřuje různě. Cynická kniha o životě očima malého sirotka přináší četné úsměvné momenty na pozadí bobtnající tísně. Co všechno do sebe Zawadův krátký román dokázal vměstnat?
Různé rituály najdeme v našem každodenním životě i u zvířat. Například námluvy u mnoha ptáků vznikly z původně potravního chování: namlouvající jedinci si totiž náznakově nabízejí části rostlinné potravy typickými pohyby hlavy. Právě ale vyšla u nás asi první kniha, která zkoumá symbolickou moc a sílu rituálů ve středověké společnosti.
Sbírka příběhů o severokorejských uprchlících se kromě sporadických návratů do minulosti věnuje především vzpomínkám na peripetie útěku a evidentní nemožnosti přizpůsobit se novému prostředí v Jižní Koreji. Ta se i přes společný jazyk a historii vyvinula v relativně bohatou moderní společnost založenou na zcela jiných hodnotách.
Sehraná dvojice badatelů splácí svou monografií dluh, který má dosavadní historiografie vůči těm nejbezbrannějším obětem nacistického boje za čistou rasu.
Specifický žánr japonské mangy, ve kterém převážně autorky píší pro převážně čtenářky o lásce mezi pohlednými homosexuálními muži, má v češtině prvního zástupce.
Našich potoků a řek si nejvíce všímáme tehdy, když se rozvodní. Týká se to i pražského Botiče, jehož současný název prý příznačně souvisí s „botněním“, nabýváním objemu, tedy rozvodňováním. Jeho dlouhá historie, odrážející se ve změnách názvu, si ovšem zaslouží pozornost i poté, co vysoká hladina zase opadne.
Svébytná islandská variace na známý příběh o golemovi začíná během druhé světové války a končí v dystopickém Reykjavíku, kde už pro tamní obyvatele není dostatek místa. Ambiciózní trilogie spisovatele Sjóna překračuje hranice žánru, je současně milostným, detektivním i vědeckofantastickým příběhem, ale především oslavou vyprávění jako takového.
V průběhu prvního tisíciletí po Kristu žila na území dnešních Čech a Moravy pestrá skladba lidí. Překotné demografické změny nebo myšlenkové a kulturní transfery ale nejsou to jediné, co v bohatě ilustrované knize oceňované spisovatelky a ilustrátorky naleznete.
Na letošní léto jsem si naordinoval četbu detektivek, pár starších, „klasických“ a dvě novinky, první česky vydaný překlad Američanky Dorothy B. Hughesové a poutavý tuzemský debut Veroniky Bálkové. Znovu mi přitom vyvstala otázka, na kterou se mě opakovaně ptají při besedách: proč se nám to vlastně líbí? Proč je ten žánr pořád tak populární?
Palán tentokrát představuje svoje samotáře a samorosty v roli čtenářů. Výběr jeho hrdinů je opět velmi specifický, ale kdo hledá „hluboké lidské příběhy“, v knize je nepochybně najde.
Brandon Sanderson se po šesti letech vrací do světa svého průlomového cyklu – Mistbornu. Čtvrtý příběh ochránců práva z města Elendelu nejen završuje jednu éru světa známého jako Scadrial, ale především jej definitivně ve velkém propojuje s dalšími autorovými cykly.
Výběrový přehled protektorátních a zahraničních tiskovin ukazuje až překvapivou tematickou pestrost protektorátní produkce, všudypřítomná propaganda se nicméně nevyhýbala ani ryze oddechovým titulům.
Tatínkovi z kapes prosakují shnilé houby, line se z něj zápach plísně a Lucie by ho se spolužáky nejraději nikdy nepotkala. Zato na úspěšnou maminku je pyšná, vzhlíží k ní a její krása má takovou moc, že je díky ní krásná i celá jejich tříčlenná rodina. Jednoho dne však tatínka odvede policie na jistou smrt… Pohádka plná hub o záchraně jedné rodiny v sobě skrývá velká témata od problematiky uprchlíků až po kritiku civilizace.
Nové vydání klasického literárně historického díla nově přibližuje, za jakých okolností v Istanbulu vznikalo. A naše recenze připojuje, proč tolik vadí klasickým filologům.
V převzatém rozhovoru Anjet Daanje trpělivě vysvětluje, co ji přivedlo k psaní románu Píseň o čápu a velbloudovi a jak při tom postupovala: „Vždycky mě lákalo napsat knihu, kterou si každý může interpretovat po svém.“
Širší uznání na sebe nechalo dlouho čekat, ale v současné době patří Anjet Daanje k nejvýraznějším literárním osobnostem nizozemské jazykové oblasti. Ve své tvorbě kombinuje napětí s ponorem do psychologie postav, což vede k nečekaným zvratům. Styl psaní mění podle charakteru knihy. S jejím dosud nejúspěšnějším románem Píseň o čápu a velbloudovi se teď můžou seznámit i čeští čtenáři.
Ambiciózní horor slavného komiksového scenáristy těží z rozsáhlejšího konceptu fikčního světa, který autoři přenášejí do několika komiksů. Struktura příběhu je však dosti schematická.
Nejnovější sbírka povídek Margaret Atwoodové sdružuje velmi rozličné texty od fiktivního rozhovoru s Georgem Orwellem přes výpověď o mučednické smrti Hypatie z Alexandrie až po vyprávění nehmotné bytosti, která se stará o nemocné v galaxii zasažené neznámým virem. To vše volně spojuje téma stárnutí a s ním spojené ztráty milovaného člověka, kterého však autorka nechává žít ve věcech a lidech, jež po sobě zanechal.
Sběr ostružin je pokaždé spjat s rizikem, že se popícháte. I to mě na něm baví. Prvních pár trnů pronikne látkou šatů prudce a nečekaně, zatímco jiný otrněný šlahoun šmátrá po nohách a další neodvratně vniká pod šaty.
Že může být nástup do školy nebo do školky náročná životní zkušenost, reflektuje nejedna kniha. Co ale přijde, když se maminka chystá vrátit do práce? A lze jí v tom vůbec zabránit? Vojta se ségrou, Kočkou a řasokoulemi v akvárku to rozhodně plánují zkusit.
Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.
Na konci srpna krátce navštívila Prahu syrská básnířka, publicistka a literární kritička Chulúd Šaraf, s níž jsme si povídali o inspiračních zdrojích, druzské víře, ale i o integrační politice Německa, diskriminaci a o tom, jaké to je žít a tvořit jako Syřanka v evropském exilu.
Proč založit knihkupectví na ostrově? Komu a jak tam nabízet knihy? Bénédicte Deprez stojí v čele jediného, o to však zajímavějšího knihkupectví v Noirmoutier.
Pozoruhodná fantasy tematizuje překladatelství jako zdroj magické moci i jednu z nejohavnějších kapitol britského kolonialismu. Dojem kazí jen příliš náhlé zvraty v ději.
Laurent Binet se snaží navrátit slávu románu v dopisech. Detektivka, v níž si dopisují Michelangelo, Kateřina Medicejská či papež Pavel IV., je zábavná historická hříčka, která potěší především milovníky dějin umění. O renesanci epistolárního románu se však nejspíš nezaslouží.
Ve své nové knize Vojtko přibližuje dilemata, jež řeší naši současníci: jak vyvážit/propojit práci a soukromý život, jak se vypořádat s „instagramovou dysmorfií“ nebo zda přistoupit k eutanazii domácího mazlíčka. A navíc tentokrát více než dříve odkrývá i svoje rodinná traumata a prozrazuje, proč na nějakou dobu musel přerušit fyzický kontakt s vlastními rodiči.
Mezinárodní bestseller Petera Wohllebena Tajný život stromů je tu v komiksové podobě. Čtenáře vrací do fascinujícího světa lesů a přitom ukazuje, že adaptace může být někdy lepší než předloha.
Třetí do češtiny přeložená kniha americké spisovatelky a nadšené ornitoložky se už nesoustřeďuje na ptačí říši v celé její šíři, ale zaměřuje se na jediný řád: sovy. Informacemi nabitá óda na tyto pozoruhodné opeřence seznamuje i s příběhy lidí, kteří je chrání a studují.
Pokud je vám líto, že jsou prázdniny definitivně za námi, můžete se spolu s nadanou ilustrátorkou vypravit na podivuhodnou cestu po Evropě. Její obrazový atlas je napěchovaný nádhernými ilustracemi a novými informacemi. Sálá z něj nadšení, chuť cestovat a poznávat okolní svět – i když třeba jenom prstem po mapě.
Po vzoru Augustinových Vyznání Merton tvrdě zúčtoval s hříchy svého mládí. Dnes už může být zarážející, jak některé bezmála přirozené jednání neváhá považovat za projevy metafyzického zla. Jeho chvála klášterního usebrání ale může v době vzestupu obliby mindfulness připomenout, že v Evropě máme i domácí tradici meditace.
Po obědě jsme chtěli vyrazit pro pstruhy do lesních sádek. Nebyly daleko, ale od rána jsme o tom mluvili jako o malém výletu. Vyklepávala sis dokonce ten větší batoh, zatímco jsem nemohl najít termokabelu.
Ondřej Lipár na sklonku loňského roku vydal třetí básnickou sbírku. Retro je zejména knížkou o hledání sama sebe v odosobněném světě. Tím autor do jisté míry navazuje na svou tradiční poetiku. Jen toho humoru trochu ubývá.
V nakladatelství Host vyšel první díl oceňované duologie inspirované čínskými dějinami 14. století. Román Jež se stala sluncem je doposud nejlepší podobně laděnou fantasy na našem trhu.
Svět knihy, který se letos dočkal již 29. ročníku, je nejvýznamnější knižní a literární událostí v České republice a každý rok na něj zavítají četní mezinárodní hosté: spisovatelé, novináři, zástupci nakladatelství a ostatní pracovníci z oboru. Rozhovor s italským spisovatelem Mariem Desiatim vznikl v těchto kulisách.
O zákulisí Velšské knihy roku, literárních ambasadorech, programu pro začínající spisovatele, o tom, kde leží Tŷ Newydd, nebo co je cynghanedd a Eisteddfod – rozhovor s kreativní manažerkou agentury Literature Wales, Petrou Bennett.
Německý autor opět zavádí čtenáře do svého světa plného dosti fantaskních postav. Zda je hlavní hrdinka, se kterou se život od začátku nemazlí, jednou z nich, nebo jen jejich vnější pozorovatelkou, to už si musí čtenář zodpovědět sám.
Francouzský archeolog a pedagog poučeně zkoumá různé podoby migrace, od putování našich prapředků z africké pravlasti až po současné sezónní migrace turistické. A provokativně naznačuje překvapivou možnost budoucího vývoje migrací.
Soubor studií o u nás ještě nepříliš známém popkulturním fenoménu se detailně zabývá několika současnými spotřebními seriály. Autoři se ale vyhýbají jejich hodnocení.
Moc, peníze a strašlivě vzácné knihy. Nad tím vším vládne na začátku 20. století hlavní knihovnice slavné Morganovy knihovny. Jenomže slečna Belle Greene není ani zdaleka tím, kým se zdá být...
„Každý pták se raduje ze svého jazyka,“ praví staré velšské přísloví. Jaký osud čekal nejstarší keltský jazyk britských ostrovů, proč se ocitl na pokraji zániku a jak je na tom dnes?
Po prázdninách do školy. Ale co mě tam čeká? Knížka plná obrázků, krátkých vyprávění a promyšlených úkolů či otázek poskytuje rodičům pomůcku, s níž můžou ratolest na velkou životní změnu připravit. Vznikla se zvláštním ohledem na romské děti, ale vstřícná je ke všem.
Posmrtně vydaný román českého spisovatele, inspirovaný jeho vlastními vzpomínkami na dětství, představuje více než jen další položku v seznamu románů na téma holocaust.
Konečně vyšel česky román Milana Kundery Totožnost z roku 1997. Přijetí každé autorovy nové knihy bude asi v českém kontextu ještě dlouho poznamenáno složitým vztahem určité části kulturní obce k intelektuálovi, jenž hrál v druhé polovině 20. století tak důležitou roli.
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v uplynulém roce představili v Nizozemsku a Vlámsku? Které tituly v nizozemštině v sezoně 2023/2024 vyšly a jaké jsou další plány?
Příběh jednoho z nejznámějších českých odbojářů nezaujme akčními scénami, ale především tím, o čem se v Morávkově příběhu příliš nemluví. Neobvyklý je vysoký počet vysvětlujících faktografických poznámek pod čarou.
Jako lidé utváříme životní prostředí a současně jsme jím sami utvářeni. Popularizátor konceptu globální historie vypráví tento celoplanetární příběh lidského rodu a nabízí i pár pesimistických výhledů do budoucna.
Svůj přelomový komiksový román Incal rozmělnil do různých prequelů a sequelů už sám scenárista Jodorowsky. Nyní jej dalším příběhem, nijak zvlášť invenčním, doplňují američtí tvůrci.
Třináctiletý Jamie mezi své vrstevníky nezapadá. Miluje fyziku a matematiku a chce sestrojit stroj, který obrátí tok času a přiblíží ho k matce, jež zemřela nedlouho po jeho narození. Učitel dílen Tadhg ale s plánem nesouhlasí. Navrhuje, že spolu s Jamieho spolužáky místo toho postaví tradiční irský člun. Obyčejné „spolu“ se tak stává lékem na mnohoznačné „sám“.
Zdokonalená variace na předchozí Rijneveldův román? „Reinterpretace Lolity“? Rijneveld opět upoutal pozornost.
Čtyři plnohodnotné strašidelné povídky a tucet mikrohororů zavede strachuchtivé čtenáře na hřbitov i do prázdného obchodního centra a vypustí na něj celou plejádu netvorů od klaunů, čarodějnic či vlkodlaků po bytosti, jež se vzpírají popisu. Třebaže cílí primárně na mladší čtenáře, tu a tam zamrazí i zběhlejší znalce žánru.
Přestože byla prvotina Ondřeje Krystyníka nominována na Cenu Jiřího Ortena, nevyhnuly se jí četné přešlapy debutům vlastní. Mořská tematika předznamenaná v názvech jednotlivých oddílů ani deklarovaná spiritualita nemá v samotných básních velkou oporu. Autorovi ale v žádném případě nelze upřít precizní práci s jazykem a sílu i autentičnost v kratších textech.
První česká science fiction napsaná s pomocí umělé inteligence. Spletitý příběh o AI, který přímočaře a sebevědomě uhání v neodbytné atmosféře záhady, je především sbírkou dialogů a poutavých úvah o těch nejhlubších zákoutích lidské duše a o povaze naší reality.
Moldavská spisovatelka a publicistka Tatiana Ţîbuleac žije ve Francii, ale ve své literární tvorbě zůstává věrná rumunštině. V úspěšném románu Skleněná zahrada se vrací do Moldavska 80. a 90. let, kdy se tato historická součást Rumunska zbavuje sovětské nadvlády. Příběh vypovídá o konci 20. století v bývalé sovětské svazové republice přesvědčivěji a barvitěji než historicko-sociologická studie.
Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.
Konflikt, který nemá obdoby. Proč právě teď světové propalestinské hnutí nabývá na síle jako nikdy předtím? Jak lze porozumět národu, který je médii neustále vykreslován v barvách nepřítele? A o čem všem se ve veřejné sféře nemluví?
Dnes jsou Hvězdné války zavedenou franšízou, továrnou na peníze. Francouzští komiksoví tvůrci však detailně, s faktografickou poctivostí i humorným nadhledem ukazují, jak těžká a trnitá byla cesta ke vzniku prvního filmu.
Klimatický kvartet hvězdy norského literárního nebe se po menší prodlevě dočkal svého závěrečného dílu. Ten místo vyvrcholení příběhu spíše variuje předchozí knihy a podobně jako ony nastavuje zrcadlo mezilidským vztahům na pozadí ekologické katastrofy.
Nový záhon ze staré matrace? Rohožka v koupelně z mechu? Malta vyrobená z podhoubí? V populárně-naučné knize o dopadu člověka na planetu Zemi najdeme stovky užitečných futuristických nápadů, jak dát přetížené planetě Zemi šanci se zase jednou pořádně nadechnout.
Ačkoli překlady z lotyštiny jsou u nás velkou vzácností, tamní literatura je neobyčejně pestrá. Současní spisovatelé a spisovatelky píší dramatické příběhy odehrávající se na pozadí krutých dějin, sociální sondy i odlehčenější tituly. Na evropské úrovni se v posledních letech prosazují zejména ženské autorky.
Povídkové miniatury veleúspěšné dětské autorky a scenáristky by klidně mohly fungovat jako takové letní jednohubky. Jednou dvakrát je přežvýknete a je hotovo. Zároveň jsou ale tak svěží a vyvážené, že se vám bude jejich chuť chviličku rozlévat po těle. Sem tam si zobnete, chvíli talíř odložíte a vzápětí si jdete pro další.
Magické předměty v krajině, před nimiž se musí sklonit i developeři, interiérová pískoviště, klanící se batolata, demonstrativně rozbíjená japonská auta. Dvě Středoevropanky, které tamní prostředí poznaly na vlastní kůži, ukazují různé tváře Jižní Koreje.
Nová detektivní série zavádí čtenáře do švédského Göteborgu poloviny dvacátých let. Od většiny severských detektivek se liší nejen tím, že hlavní hrdina není deprimovaný muž středního věku bojující s vlastními démony.
Hrách se u nás jedl od nepaměti; huspenina, klobásy, šípková omáčka či kyselice se dočkaly popisu již v prvním českém kuchařském rukopise z 15. století. Dršťky a chřest byly použity v receptech ze 16. století a věnečky, řízky, rajská a bramborové knedlíky nejpozději začátkem 19. století. Jak se vyvíjela česká kuchyně a na co z ní navazovat?
Tahir Hamut Izgil uprchl z Číny takříkajíc za pět minut dvanáct. Stal se totiž posledním uznávaným ujgurským intelektuálem, kterého nestihla spolknout temnota jednoho ze stovek čínských koncentračních táborů, jejichž hrůzná podoba začala od roku 2018 vycházet na světlo světa. Jeho paměti unikátním způsobem informují o tom, jak může ve 21. století vypadat politika „vyspělé země“.
Výpravná kolektivní monografie přibližuje osudy pražských purkmistrů, starostů a primátorů. Nad faktograficky nabitou publikací si přitom čtenář uvědomí, že doba a kulisy se sice mění, avšak lidé zůstávají ve své podstatě stále stejní.
Komiksová adaptace slavného romantického románu zdůrazňuje jeho tragické a místy až hororové prvky. Téměř dvě stě let staré dílo má v Bessově podání nečekanou dynamiku a působivost.
Po sebekritickému bildungsromanu Jak se stát jiným přichází Paseka s další knihou Édouarda Louise: jde o záznam debaty, kdy tehdy třicetiletý francouzský spisovatel hovoří s britským režisérem Kenem Loachem, jemuž v té době bylo šestaosmdesát. Budeme svědky generačního střetu?
Když se děti setkávají s prvními knížkami, k dispozici mají bezpočet jednoduchých pohádek a ilustrovaných vyprávění, které je k nelehkému souboji s písmenky povzbudí. Složitější je to pro začínající čtenáře, jejichž mateřštinou je romština.
Ve Velké Británii žije a pracuje ilustrátor a autor knih pro děti Petr Horáček, původem z České republiky. Jak se mu podařilo se v zahraničí prosadit? Nakolik je jeho tvorba specificky česká a co to vlastně znamená? A jakými tématy by se podle něj měly zabývat dětské knihy?
Vcelku nenápadná, leč o to pozoruhodnější kniha portugalských autorek bere malé i velké čtenáře na dobrodružnou pouť světem představivosti a kreativity, lemovanou příběhy vědců i umělců, s odbočkou do hlubin mozku a nespočtem rad, jak popustit uzdu vlastní fantazii a hledat nová, neotřelá řešení.
Když se samozřejmostí říkáte věci zcela nesamozřejmé, když jste citlivý, a přesto ironik, jehož ironii je občas těžké odhalit, pak možná žijete soustředěně jako hráč Mikáda…
Jeho ideologie měla své limity, jeho vyjadřování bylo někdy až obhroublé, neměl vyšší školy. Přesto však patřil k nejschopnějším politikům první republiky, otupoval ostří (například Masarykova boje proti církvi a Vatikánu) a dokázal nacházet kompromisy.
Epická válečná tažení, běžná surovina poskytující přístup k magii, pach střelného prachu, sympatické postavy a neustále gradující děj… To jsou devízy knih amerického spisovatele Briana McClellana.
Náhlá smrt otce vyvolá u dcery příval barvitých vzpomínek na dětství v poválečných Helsinkách viděných očima holčičky, která se, až vyroste, chce stát spisovatelkou a tátou. První díl autofikční trilogie finské autorky (znovu)oslovuje po čtvrtstoletí od svého vydání čtenáře po celém světě.
Co dělá ženu ženou a muže mužem? Jak se liší biologické pohlaví od genderu? Je homosexualita lidským vynálezem? Na základě vědeckých poznatků i vlastních pozorování proslulý primatolog zkoumá, do jaké míry je naše chování produktem genů a nakolik je formuje výchova.
Objevná biografie filmového velikána jeho obdivovatele potěší, přestože nechává některé filmy a zajímavosti stranou.
Vtipné a lehce nahozené lingvistické sloupky sledují proměny současné slovní zásoby a naznačují, co vypovídají o proměnách společnosti.
Mladý dánský autor, který proměnil ceremoniál literárních cen v politickou proklamaci, kritizuje ve svých apokalyptických povídkách kapitalismus i přístup k životnímu prostředí. V jeho svébytných textech splývá realita s fantazií, člověk se zvířetem a animalita s poetičnem.
V dalším románovém návratu do Foglarova světa nejde o ježka v kleci, avšak tajemství, které před slavnou chlapeckou pěticí stojí, není o nic méně zapeklité a nebezpečné.
Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?
Otrávený orel a pátrání po traviči, tajemství v životě vypravěčky, nový vztah i tíživá minulost. Debutový román jihočeské spisovatelky toho slibuje hodně, většinu motivů však nechává otevřených.
Cestovatelští blogeři jako nájemní vrazi, mořské víly, magické kočky i svatý Rochus. Krejčíkův román má prvky thrilleru, fantasy i bedekru, jen by mu prospělo výrazné zkrácení.
Kniha Zpívám já a hora tančí získala v roce 2020 jako první katalánsky psané dílo Cenu Evropské unie za literaturu. O rok později ji autorka představila na Světě knihy v Praze a po čtyřech letech od vydání originálu vyšla loni v překladu Michala Brabce.
Drastické a rozjitřené reportáže o lidském utrpení, ale i o tom, jak uprostřed těch nejstrašlivějších hrůz nacházet naději.
Pozoruhodný a v lecčems vyloženě experimentální komiks pro malé děti ze sedmdesátých let se dočkal souborného vydání. Kunsthistorik Ryška jej navíc opatřil studií o kontextu doby vzniku.
Vlk, úhlavní nepřítel člověka. Anebo ne? Protagonista knihy se s vlkem setkává a rozhlíží se po světě jeho očima i dalšími smysly. A jeho život od té doby už není obyčejný.
Proletářský, romsko-český, dívčí román: už těchto pár slov z anotace nového počinu nakladatelství KHER budí pozornost, ba údiv. Kniha v romštině určená (zejména) mladým čtenářkám tu ještě nebyla. A jak jde dívčí četba dohromady s proletářstvím?
Německojazyčný román roku 2023 humorně portrétuje současnou západní společnost. V hledáčku má generační propast, která odráží odlišné zkušenosti s digitálním a analogovým světem.
Románová prvotina známé koreanistky zavádí čtenáře tam, kam se pravděpodobně nikdy nedostanou. Prostřednictvím zpovědi mladé Severokorejky mohou nahlédnout do dětství v Pchjongjangu i jihokorejského adaptačního centra. Oba pohledy se pokoušejí být syrovými svědectvími o lidském životě a jeho ceně, ovšem do značné míry kloužou po povrchu.
Byla spíše autorkou knih pro děti, nebo malířkou? Jako malířka nemohla vystavovat, ovšem tvorbou pro děti se proslavila. Její knihy dodnes přitahují pozornost a přinášejí potěchu dětem i dospělým.
Psychologickou krimi V osamění z roku 1947 bychom mohli označit za jeden z prvních noirových románů. A je skvělé, že knihy klasičky žánru konečně někdo začal vydávat v češtině.
Jak se česká literatura dostávala ke korejským čtenářům a jaká je situace dnes? Těží z globálního úspěchu korejské popkultury i tamní literatura? Co doporučuje korejská bohemistka Yu Sunbee ke čtení z korejské literatury – a proč?
Britský historik zasvětil velkou část života shánění informací o městě, odkud pocházel jeho dědeček. Jeho rodinná historie se tak prolíná s historickými událostmi, jejichž následky pociťujeme dodnes.
V nakladatelství Argo vyšel již pátý svazek řady Conan z Cimmerie. Série adaptací původních Howardových příběhů stále ukazuje, že původní projekt francouzského nakladatelství Glénat je nejlepším conanovským počinem široko daleko.
Bennett se v Ženském románu inspiruje Maupassantovým románem Jeden život a ve svém téměř sedmisetstránkovém románu detailně zpracovává rovnou životy dva. Jeho hlavními hrdinkami jsou sestry Bainesovy, z nichž každá žije naprosto odlišně a v nesrovnatelných podmínkách. Přesto jsou si však blízké tím, jak se snaží nalézt vlastní identitu v době, která ženám moc nepřeje.
Jak vietnamské děti učily svoje rodiče, co to jsou české Vánoce? Z jakých důvodů odcházejí či utíkají Vietnamci do Česka dnes? Na osudech čtyř odlišných českých Vietnamců kniha ukazuje různé podoby integrace a v závěru si pak česká spoluautorka na den zkouší, jaké to je pracovat jako vietnamská prodavačka.
S romským spisovatelem Michalem Šamkem (nar. 1967) o začátcích jeho psaní, motivacích k tvorbě, specifikách romštiny i knižní prvotině Májky a totemy, která sbírá úspěchy a nominace na významná ocenění.
Co na nás čeká za strašidelnými dveřmi s klikou z lidských kostí, po kterých stéká sliz? A co za těmi s otisky psích tlapek a reklamou na jídlo pro psy? Jak vypadá ateliér skrývající se za počmáranými dveřmi? Pokud máte odvahu zavřené dveře otevřít, můžete se dozvědět spoustu zajímavostí o místech, na která se běžně nedostanete.
Autorčiny literární počátky jsou spjaté s lehkými fejetony, její nejnovější román ale snese přísná literární měřítka a seznamuje nás s tragickými osudy českých Židů zase z jiného úhlu pohledu.
Festival Écrivains en bord de mer organizují Bernard a Brigitte Martinovi – k literatuře mají blízko a v jejím šíření vidí své poslání. Zároveň také oba stojí v čele nanteského nakladatelství Joca Seria. Bernard Martin se snaží četbu propagovat také u mladé generace.
Festival Écrivains en bord de mer (Spisovatelé u moře) se na francouzském pobřeží u Atlantiku koná již 28 let, a to ve slavném letovisku La Baule. I v letošním roce ho organizátoři rozšířili také na ostrov Noirmoutier.
Když introvertní knihomolka Nina dostane vyhazov z milovaného místa v birminghamské knihovně, rozhodne se podniknout něco na první pohled šíleného. Koupí si dodávku, kterou předělá na pojízdné knihkupectví, a přestěhuje se na skotský venkov, kde její život nabere zcela nový směr.
Tržby z videoher už dnes často převyšují tržby z filmů (a výdaje na vývoj her rostou rychleji než výdaje na filmy), a tak jde o odvětví, jež se vyplatí sledovat a analyzovat. Autor esejisticky přibližuje úskalí i krásu počítačových her i to, co vše mohou vypovědět o napětích a dilematech současné společnosti.
Kolébka náboženského uvědomění lidstva, domovina nejstarších duchovních textů a nevyčerpatelná studna možností, jak smýšlet o věcech mezi nebem a zemí. Nahlédněte pod pokličku náboženských systémů Afriky, které zrcadlí její minulost, současnost i budoucnost!
Tři sta mladých útočníků dostane jedinečnou šanci stát se nejlepším střelcem japonské fotbalové reprezentace. Jedna z nejprodávanějších mang v dějinách o nejpopulárnějším sportu na světě vychází konečně česky.
V novele Průzračné věci sloupává Vladimir Nabokov z předmětů vrstvy jejich minulosti a lidské otisky. Zároveň s tím nám epizodicky předestírá historii vztahu redaktora Hugha a jeho ženy Armande.
Jak člověka poznamená místo, odkud pochází, a jak se naopak člověk otiskuje do konkrétní krajiny? A jakou mají výhodu tradiční irská jména?
Smysly jsou naší spojnicí se světem. K čemu slouží, kolik jich je nebo jak se mezi různými živočichy liší, erudovaně objasňuje britská spisovatelka a veterinářka. Malým i větším čtenářům ukazuje, že skutečnost je pestřejší, než by se mohlo na první pohled zdát.
Někdy nemůžeme udělat správnou věc ze strachu, někdy proto, že jsme příliš bezmocní, příliš malí, příliš opatrní nebo nám jen nedojde, že bychom něco udělat měli. A jindy zase máme odvahu, ale nenapadne nás, že náš čin třeba až tak správný není. Simona Bohatá své zbabělé hrdiny mnohdy obnažuje na kost, ale nezapomíná jim přitom projevovat pochopení.
Jižní Korea se u nás nejen díky Nině Špitálníkové profiluje jako ta druhá Korea, do níž se snaží dostat občané té Severní. Celosvětově je ale známá hlavně díky televizním seriálům a populární hudbě: to bylo patrné i na knižním veletrhu v Soulu.
Co znají Korejci z české literatury a jakým způsobem ji v Soulu prezentujeme? Michal Emanovský, současný ředitel Českého centra Soul, má přehled i o zajímavých titulech korejských spisovatelů. Když hájí čtenářské zkušenosti mladých Korejců, odvolává se na detailní univerzitní seznam doporučené četby.
Po kratším zdržení vyšel v žánrovém nakladatelství Planeta9 další díl z kultovního cyklu Iaina M. Bankse Kultura. Vodíková sonáta je opět zcela jiná než dosud vydané romány a opět naprosto fascinujícím čtením.
Když je při žonglování třeba udržet ve vzduchu mnoho míčků, může se stát, že člověk přehlédne na zemi překážky, které by jinak snadno překročil. Aneb o nedocenitelném významu kolace při práci na překladu.
Román z nedaleké budoucnosti nastavuje lidstvu zrcadlo a zamýšlí se nad palčivými problémy dneška, od rizik umělé inteligence po drancování přírodních zdrojů. Varuje před opakováním chyb minulosti a vybízí k převzetí zodpovědnosti za své činy.
Zavedený švýcarský autor se představuje českým čtenářům románem inspirovaným vlastním nelehkým dospíváním v klášterní škole.
Kniha poutavě odkrývá pozadí vzniku čtyř textů, které demaskovaly násilnickou a imperialistickou povahu sovětského režimu. Vyzvedává odvahu a statečnost autorů, aniž by jejich osobní vlastnosti a soukromé životy idealizovala.
Komiksová adaptace nejslavnějšího románu Agathy Christie vyhlíží hezky, drží se předlohy a v zásadě funguje. Jednašedesát komiksových stran je však na převod románu zoufale málo.
Staré příběhy různých severských národů ukazují moudrost předchozích generací i respekt k přírodě. Knihu doplňují krásné ilustrace i ukázky umělecké tvorby různých etnik.
Příležitost k literární výměně a inspiraci, ale i půvab Edinburghu lákají čtenáře i autory k účasti na skotském festivalu Cymera. Stejně jako mytická chiméra má i tato akce tři tváře, protože se věnuje žánrům science fiction, fantasy a hororu.
Další obrázková kniha Kristin Roskifte je opět plná čísel a ukazuje, že náš svět je stvořen z plánovaných i náhodných setkání, že cestujeme a přesouváme se z místa na místo, abychom se potkávali a poznávali. Všichni jsme totiž obyvateli jedné planety.
Polský historik líčí dění předcházející druhé světové válce jako pestrý sled reportážních skečů. Dozvíte se nejenom, s jakým gólovým rozdílem bylo v roce 1938 ve finále mistrovství světa v hokeji Německo poraženo Československem, ale také co přispělo k tomu, že ve světě reálné politiky souboj obou států dopadl jinak než na ledě.
Ohlížení za dětstvím, dospíváním a utvářením vlastní identity. Básník Lubomír Tichý debutuje civilně a velmi citlivě. Nezapomíná, že v dětských očích dobrodružství nikdy nekončí.
Debutový román amerického autora hledá inteligentní civilizaci nikoliv ve vesmíru, ale v hlubinách moře. Ekologické poselství je přitom zabaleno do svižného sci-fi thrilleru.
Příběh dobrodružného i osamělého dospívání hocha Artura se odehrává v mytické krajině jihoitalského ostrova. Román plný introspekce a hledání, který se vyznačuje snovou atmosférou i složitým a obrazným jazykem, v originále vyšel již v 50. letech a dnes má bezesporu své místo nejen mezi italskou literární klasikou.
Ruská exilová novinářka v rozhovoru vysvětluje, co svou prací sleduje, a zamýšlí se nejen nad současnou válkou na Ukrajině, ale i nad mentalitou běžných Rusů.
Kořeny komplikovaného globálního soužití nespočívají podle autora v neslučitelnosti hodnot, ale spíše v jejich jednostranném prosazování silou.
Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.
Mezi letošní stovku nejzajímavějších dětských knih se v italské Bologni probojovala i kniha O tme a veľkom človeku. O tom, co všechno může být inspiračním zdrojem a jak nepředvídatelná může být cesta knihy k vydání, jsme si v Bologni povídali s Michalem Hlatkým.
Japonská komiksová klasika pochází již z 60. let, stále však funguje překvapivě dobře. Příběhy malého strašidla, které bojuje s jinými strašidly, má spád, překvapení a především vtip.
Německá autorka ve svém druhém románu předkládá citlivě napsaný příběh turecko-kurdské rodiny, jež se do západního Německa přistěhovala v souvislosti s poválečným náborem zahraničních pracovníků. Sága odkrývá slepá místa v rodinných vztazích i novodobé historii obou zemí. Aydemir nechává promlouvat generace, kterým se do života vepsala zkušenost s migrací a o svých traumatech nedokázaly mluvit.
Klasický japonský příběh o mladé čarodějnici, která hledá své místo na světě, dodává odvahu všem dívkám v cestě za naplněním snů.
Dlouho jsem neměla svou stráň, protože jsem vyrůstala v polabské rovině. Jedinou blízkou vertikálou bylo „dobrotivé Řípisko“, viniční vrch Sovice a všudypřítomné chmelnice. Za dobré viditelnosti jsem vzhlížela k horám vyšším, ale až o dvacet kilometrů vzdálenějším. Teď pod nimi bydlím.
Marie Jehličková rozšiřuje pomyslnou kartotéku své asociativní a obrazové poezie o básnickou sbírku Hořím v kameni. Kniha sklidila výrazný kritický ohlas. Nutno říci, že právem.
V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.
Obraz finské literatury v zahraničí se mění, ale čtenáři stále vyhledávají především beletrii, a to zejména tu psanou ženami, vysvětluje tendenci posledních let Tiia Strandén, ředitelka finské nadace FILI.
19. století bylo mimo jiné dobou prudkého rozvoje cestování i masové turistiky. Jak se tehdy proměňovalo a jakých nových podob nabývalo, to z mnoha úhlů pohledu líčí další sborník ze známých každoročních plzeňských sympozií.
Třináctý případ detektiva Davida Rakera má všechno, co k dobrému thrilleru patří. Nijak zvlášť nepřekvapí, což ale většinou čtenáři tohoto žánru ani neočekávají.
Máme v době hrozícího vyčerpání přírodních zdrojů právo plodit další děti? A má někdo právo děti zakázat? Německý román se zabývá etickou otázkou mateřství a na čtyřech emotivních příbězích ukazuje odlišné postoje k tradičnímu údělu žen.
Rozsáhlá biografie Toyen si hned po vydání vydobyla první místo v anketě Kniha roku Lidových novin. Slibný start knihy byl však bohužel falešnou nadějí. Téměř šestisetstránkový text je zmatečnou sbírkou dojmů míchaných s fakty, kde nad pátráním po osudech malířských pláten a náhodnými vhledy do historie surrealismu převažují lascivní popisy a v kulisách plačící a hučící Vltavy vystupuje „koketní“ Toyen.
Komiksová biografie výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory vyniká detaily založenými na důkladných rešerších i kreslířskými nápady. Jen předmět knihy – tedy Sekorův život – nebyl příliš dramatický.
Břitká románová analýza všudypřítomného konzumerismu, vlivu mediální hyperreality na lidské vnímání a neschopnosti jedince čelit technologicky podmíněným rizikům v příštím roce v lednu oslaví čtyřicet let. A přitom vůbec nestárne.
Finská spisovatelka Emmi Itäranta hovoří o svém nejnovějším románu Dopisy měsíčního dne, o inspiraci mytologií, výstavbě fikčních světů budoucnosti a také o síle rituálů nebo o ztrátách, které člověka a lidstvo v malém i velkém měřítku postihují a s nimiž je třeba se vyrovnávat. Rozhovor vznikl u příležitosti návštěvy autorky na veletrhu Svět knihy Praha 2024.
Pokračování neotřelé populárně-naučné knihy hrdě kráčí ve stopách prvního dílu a nijak za ním nezaostává. Autoři navíc splnili slib a krom přírodních věd dostaly tentokrát mnohem více prostoru vědy společenské a humanitní.
La stagione è iniziata – pláže, které mě na obzoru obklopují, se každý pátek odpoledne už skoro naplní, slunečníky tam stíní, auta se lesknou směrem k lesklému moři a psi na odpočívadlech čůrají do rukoly. Letní sezóna 2024 zahájena jakoby nic – i přísným editorům sloupkařských rubrik měkne oko a ani nezpozorují, když se literárně-společenský sloupek promění v recenzi drinku. Což se právě stalo.
Známý autor detektivek před čtenářem rozvíjí příběh z dob, kdy se mýty a legendy teprve rodily, ale tehdejší lidé přesto v mnoha ohledech čelili výzvám, které známe i dnes.
Nový román hororového veterána Stephena Kinga nevypráví o žádných nadpřirozených monstrech. Přesto patří k tomu nejtemnějšímu, co populární autor v novém tisíciletí napsal.
Lars Mytting v rozhovoru objasňuje, proč je téma dřeva pro Nory zásadní. Popisuje také úskalí při tvorbě historické fikce, vztah Norů k Německu a Anglii a nechybí ani otázka, s kým se vlastně hrdina Šestnácti stromů na Sommě v samém závěru románu oženil.
Kočující cirkus, velká hospodářská krize a jedno strašlivé rodinné tajemství. O knize Čhávata z manéže i o své pozoruhodné životní cestě vypráví spisovatel Gary G. Steele.
Úspěšný norský autor přichází s prvním dílem trilogie, v níž zachycuje proměny norského venkova na přelomu 19. a 20. století.
„Veškeré lidstvo je jednotného původu“, stojí dodnes na pomníku vlivného česko-amerického antropologa Aleše Hrdličky v jeho rodném Humpolci. Co to ale pro české antropology znamenalo v praxi? A jak se lišili od svých nacistických kolegů?
Lisa o svém znásilnění lhala: ale proč? Jak mohla nechat odsoudit nevinného? A proč chce najednou změnit výpověď? Francouzská autorka Pascale Robert-Diardová chce ukázat, že hnutí #MeToo nemá jednu, ale tisíce tváří, a role oběti a viníka nemusí být jednoznačné.
Manga o husitech dospěla do pátého dílu, který vypráví o hnutí adamitů. I proto tento sešit nakladatelství zatavilo do igelitu a označilo samolepkou 18+.
Serhij Žadan je bezpochyby literární chameleon, který se mění s každým dílem. Na 226 stranách románu Depeche Mode tak najdeme hemingwayovské dialogy i parodický návod na výrobu výbušniny. Ať už dílo čteme jakkoliv, dostane se nám pestrého a členitého zážitku z psaní tak svižného, že ho napoprvé snad ani nestihneme plně zpracovat.
Ve sbírce esejí z konce devadesátých let se koryfej italské historiografie představuje především jako akademik cílící na jiné akademiky.
Zvídavé děti umějí rodiče potrápit. Třeba když se zajímají o to, proč a jak umíráme. Anna Fiske přináší na všechny všetečné otázky okolo konce života citlivé, ale pravdivé odpovědi. Ke koloběhu života smrt prostě patří.
V Česku se o literárních akcích píše snad jen tehdy, když jsou obrovské a těší se zájmu médií nebo když je chce někdo zkritizovat. Následující řádky nebudou ani o monstrakci, ani o tom, že by se něco mělo dělat jinak. Budou o malém festivalu, jednodenním, ale profesionálně zorganizovaném, a to s minimem finančních prostředků. Řeč je o litomyšlském festivalu Kriminacht, jenž se letos konal už počtvrté.
S tchajwanskou esejistkou Shieh Zi-fan o tom, jak bojovat proti osamělosti, nebo o tom, že popelářské auto může mít i náboženský rozměr.
Tchajwanský autor mluví v rozhovoru o odklonu mladých lidí od společenských tradic a také o homosexualitě a jejím vnímání. O všech těchto tématech píše ve svých esejích i v připravovaném románu.
John D. Rockefeller, George Sand a Božena Němcová – tyto tři historické postavy posadila Radka Denemarková do vlaku, symbolu pokroku a industrializace, aby na jejich životech ukázala, jak výrazně se mohou osudy lidí ve stejné době lišit. Protože mnohé je dáno už tím, kde, komu a v jakém těle se narodíme.
Nejnovější román Michaela Connellyho v českém znění opět přivádí na scénu Mickeyho Hallera. Slavný „advokát z lincolnu“ se tentokrát snaží osvobodit nevinně odsouzenou ženu. Jenomže se nejedná o pouhou chybu systému, ale o nebezpečné spiknutí.
Vlámský spisovatel Stefan Hertmans, host letošního Světa knihy, hovoří o svém románu Vzestup, ve kterém rozkrývá příběh rodiny esesáka za německé okupace Belgie. Vypráví o svém pátrání v minulosti i přítomnosti vlámského nacionalistického hnutí, ale také v niterných vzpomínkách členů jedné rodiny. Zamýšlí se nad všedností zla a nad zkázou, již přináší zahledění do sebe.
Stefan Hertmans se českým čtenářům představuje už potřetí. Příběh vlámského esesáka a jeho rodiny během německé okupace Belgie zároveň doplňuje řadu románů s tematikou vlámské kolaborace za druhé světové války, které vyšly v českém překladu v uplynulých letech. Vzestup klade důraz na všednost člověka zahleděného do sebe, jehož zločinné jednání má následky pro celou rodinu.
František Ondráš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližuje, jak probíhalo hledání nejlepšího současného arabského románu.
Dvě ukázky korejské klasické prózy o tragické zakázané lásce a o oddanosti dcery otci, které se dodnes zpracovávají do nových adaptací a ukazují tradiční konfuciánské hodnoty
