Kdy se z malé holčičky stává teenagerka a co se tou dobou odehrává v její hlavě? Jak jí v tomto přerodu pomoci, abychom to i my rodiče ustáli se ctí? Křehké období končícího dětství a začátku dospívání nikdo nemá napsané na čele. Dívky do něj často vstupují nevědomky a první změny zpozorují dříve na svých kamarádkách než samy na sobě. Ačkoli se nic neděje mávnutím kouzelného proutku, stačí pár týdnů letních prázdnin a svět je vzhůru nohama. Všichni jsou nějak jiní a není snadné navázat na dřívější kamarádství a blízkost. O jednom takovém novém školním roce pojednává norský komiksový román Na kočičí svědomí (Ti kniver i hjertet, norsky 2020) autorky Nory Dåsnes (nar. 1995).

Titulů, které se věnují období prvních náctiletých roků, v poslední době na našem trhu přibývá, mnohé z nich přicházejí ze Severu, a hned několik z Norska. V Prázdninách za všechny prachy Marianne Kaurin (nar. 1974) stráví šesťačka Ina neplánovaně léto s novým spolužákem. Komiks Psí dny Anji Dahle Øverby (nar. 1981) zase vypráví o dívčích přátelstvích, která umějí být formující i hodně bolestivá.

Animáky versus teenage seriály

Nora Dåsnes vystudovala ilustraci a animaci ve Velké Británii a pro svůj debut Na kočičí svědomí si zvolila oblíbenou formu tajného dívčího deníku. Na jeho stránkách se čerstvá sedmačka Tuva svěřuje s očekáváními, s nimiž vstupuje do dalšího roku, i se zklamáními, která ji hned první dny čekají. Trojlístek nerozlučných kamarádek se rozpadá, Linnéa si totiž v létě našla kluka a už ji nebaví stavět základnu v lese. Bao si myslí, že láska je děsně ubohá. Tuva je na tom vůbec nejhůř, protože se snaží bruslit mezi znepřáteleným táborem holek, co se zamilovávají a parádí, a holek, co se nezamilovávají a fotí se tak, aby měly dvě brady. A příliš se jí to nedaří.

Do toho se ve třídě objeví nová spolužačka Mariam, která je strašně cool a líbí se jí stejná hudba jako Tuvě. Není nic horšího, než když se topíte v pocitech, jimž nerozumíte, a ještě se odkopete před ostatními. O Tuvě se tak najednou začne povídat, že je lesba. Ale je to opravdu láska? Odpovědi se v knize nedočkáme a je to dobře, protože hlavní hrdinka k ní stejně jako dívky jejího věku ještě nedozrála. V deníku se to hemží i mnoha dalšími emocemi a zážitky, jako je přespávačka u kamarádky, třídní party, nákup podprsenky nebo první neohrabané použití řasenky.

Cool versus anticool

Komiksový román Na kočičí svědomí zhltnou malé čtenářky za dva večery, ale na nočním stolku jim rozhodně zůstane ležet déle. Ke krátkým emotivním zpovědím, esemeskovým přestřelkám nebo seznamům toho, co je cool (ledová káva) a není cool (čokoládové mléko), se budou vracet, kdykoli jim hlavou začnou proudit podobné myšlenky. A třeba se v budoucnu dočkáme i překladu volného pokračování komiksu s názvem La skogen leve! (Nekácejte les!, norsky 2020), v němž tři kamarádky nebojují se svými pocity, ale s dospělými, kteří chtějí vykácet místní les a postavit místo něj parkoviště. Náročnější téma předkládá autorčin zatím poslední komiks Ubesvart anrop (Zmeškaný hovor, norsky 2021) – ten vypráví, jaké je nastoupit na střední školu těsně po teroristickém útoku 22. července, během něhož v Norsku v roce 2011 zemřelo přes sedmdesát, zejména mladých lidí.

Někdo chce dospět co nejrychleji, jiný by raději ještě chvíli pozdržel čas a běhal bezstarostně po lese. Všichni si ale přejí před ostatními obstát a současně zůstat sami sebou. Knížky jako Na kočičí svědomí citlivě provázejí čerstvé teenagery koncem dětství a navíc v mnohém inspirují i dospělé. Tuvin tatínek sice nemá příliš styl a příliš nerozumí tomu, co se v duši jeho holčičky odehrává, ale snaží se nesoudit, nehodnotit ani nekritizovat, jenom být v její blízkosti, až bude potřeba. A to je někdy nejvíc, co můžeme udělat. Navíc v kolika knihách potkáte otce samoživitele, který svou roli takhle zvládá.