Jitka Jindřišková

Klimatický kvartet hvězdy norského literárního nebe se po menší prodlevě dočkal svého závěrečného dílu. Ten místo vyvrcholení příběhu spíše variuje předchozí knihy a podobně jako ony nastavuje zrcadlo mezilidským vztahům na pozadí ekologické katastrofy.

Civilně napsaný román o komplikovaných rodinných vztazích, podobných těm, v nichž žijeme my sami. Možná právě proto tento norský titul zaznamenal čtenářský i komerční úspěch, pojednává tak trochu o každém z nás.

Honoráře slovenských literárních překladatelek a překladatelů patří v porovnání s kupní sílou v zemi k nejhorším v Evropě, festival uměleckého překladu TRANZ v příjemně pohodové atmosféře, který se nevyhýbá ani palčivým tématům, jim ale nejen my můžeme jen závidět.

Norský spisovatel Øystein Stene v postapokalyptickém románu Zákon dechu zkoumá, co dělá člověka člověkem. V rozhovoru zmiňuje, že žánry jako takové pro něj nejsou nijak zvlášť důležité, science-fiction mu však poskytuje vhodný rámec pro kladení zásadních otázek.

Švédskem se šíří lesní požáry, lidé prchají ze zasažených oblastí a v zemi vládne zmatek. Vypjatá situace, kterou postupně sledujeme z pohledu čtyř hlavních postav, obnažuje lidské charaktery a autorovi slouží k nemilosrdné kritice společnosti.

„Přestože člověk má na planetě své místo, nedotčená příroda je nesmírně cenná, přitom jí v posledních letech velmi rychle ubývá,“ říká v rozhovoru norský hudebník a spisovatel Stein Torleif Bjella, jehož prozaický debut Rybářská chata pojednává o zachování tradičního rybolovu a divoké přírody i o generačním sbližování dvou mužů.

Prozaický debut úspěšného norského písničkáře vypráví o vztahu dvou odlišných mužů, o rybaření ze člunu, o soužití člověka s přírodou a o tom, co nás přesahuje.

Nové zpracování lyrického příběhu o přátelství kombinuje komiksová okénka, celostránkové ilustrace, bubliny a prozaické vsuvky. Výtvarné pojetí Martiny Špinkové zpřístupňuje norskou klasiku i dnešním mladším čtenářům a zachovává přitom duch původního díla.

Má svoboda projevu nějaké hranice? Jaká je role umění? Do jaké míry nese umělec zodpovědnost za své dílo? Odpovědi na tyto nesnadné otázky hledá novinář Niklas Orrenius na příkladu švédského umělce Larse Vilkse, který byl kvůli své tvorbě nucený žít v utajení. Portrét kontroverzního tvůrce a problematiku svobody projevu autor zasazuje do kontextu švédského pravicového extremismu a proměny Švédska v multikulturní společnost.

Unikátní přehled severských krimi titulů pro děti, které jsou k dispozici v českém překladu. Detektivky a severská literatura k sobě už neodmyslitelně patří. A na Severu se krimi píše hojně nejen pro dospělé, ale i pro děti. Seznámíme vás s knihami vydanými v češtině a poradíme, které jsou vhodné pro mladší a které zase pro starší čtenáře.

Vzpomínky předního překladatele ze švédštiny jsou rozsahem úsporné, ale překypují nevšedními zážitky i (sebe)ironickými postřehy. Je nicméně škoda, že navzdory názvu knihy nedostaly více prostoru cestovatelské výpravy nejen na sever.

Kniha utahující si z jedinečnosti a nenahraditelnosti pobytu v přírodě jako by přímo vybízela k tomu, abyste ji sbalili do batohu a vzali s sebou na výlet mimo civilizaci. Pokud tak učiníte, neprohloupíte, ať už stojíte na kterékoli straně pomyslné barikády.

Oceňovaná švédská autorka se v češtině poprvé představuje románem. Brutálně otevřený a zároveň poetický text, volně inspirovaný skutečnou vraždou prostitutky, tne do živého.

Spíše o závislých územích než o samostatných státních útvarech pojednává kniha Země, které zmizely a možná se až příliš soustřeďuje na filatelistické rarity. Přesto si zájemci o dějiny a historickou geografii díky mnoha zajímavostem a velkorysému grafickému zpracování přijdou na své.

Velkoformátová publikace Alle sammen teller (Počítejme spolu) učí děti nejen počítat, ale prostřednictvím emocionálně laděných zamyšlení a filozofických otázek i přistupovat ke světu se zvědavostí, otevřenou myslí a bez předsudků.

Stát se čestným hostem frankfurtského knižního veletrhu je nejen skvělá příležitost k prezentaci vlastní literatury a kultury, ale také obrovská zodpovědnost. Nebývalý zájem Němců i zbytku světa dokazuje, že Norsko svou šanci využilo bezezbytku.

On miluje ji. Ona miluje jeho. Přesto jim osud nepřeje. Nebo spíše jen nedokážou jednat? Netradiční milostný příběh Hjalmara Söderberga ze Stockholmu období fin de siècle vychází v novém českém překladu.

V chatě na samotě u jezera Blankvann je brutálním způsobem zavražděn ministr vládnoucí strany Arve Storefjeld a čtyři další osoby. Celé Norsko je v šoku, truchlí a zároveň hledá pachatele. Důležitější než odhalení vraha je ale pro autora reakce společnosti, na níž neponechá nit suchou.

Rozhovor s norskou spisovatelkou a novinářkou Martou Breen o pozadí a podobách komiksu Neohrožené ženy, o spolupráci s ilustrátorkou Jenny Jordahl a o dějinách ženské emancipace v různých zemích.

Co vznikne, když se smíchá dystopie a severské podivno? Na tuto otázku odpovídá Karin Tidbecková románem Amatka, kde tradiční dystopický námět ozvláštňuje myšlenka, jak by vypadal svět, v němž si musíte dávat zatraceně dobrý pozor na jazyk.

Atmosféra starobylé luxusní restaurace a číšník posedlý svou prací, rutinou a pravidly. Dokud tuto idylu nenaruší nový host – pohledná mladá žena… Matias Faldbakken se poprvé představuje v češtině: suchým humorem, citem pro vykreslení atmosféry a vytříbeným jazykem.

Příběh „nejneúspěšnější polární výpravy v dějinách“ ožívá v knize na pomezí reportáže a literatury faktu. Vyniká úžasným grafickým zpracováním a detailními rozbory pramenů přinášejícími několik zásadních objevů, textová část však lehce zaostává.

Severská mytologie se nejen u nás v současné době těší značné oblibě. Kniha, která by ji přístupnou formou zprostředkovala dětem, na českém trhu však dosud chyběla. Úlf a Edda navíc nabízí čtivý dobrodružný příběh.

Povídky švédské autorky dělají čest žánru severské podivno, něco tak podivného se vám totiž do rukou často nedostane. Díky působivé atmosféře a tajuplnosti příběhů sbírku zhltnete stejně lačně, jako se ládují tři matrony v oranžerii v povídce Tety.

Staroseverské literární památky se v českých zemích vždy těšily solidnímu zájmu překladatelů, čtenářů i literárních badatelů. Z odborné literatury v poslední době vyšla kromě Kozákova Óðinna také kniha Nesmrtelní vikingové, která sleduje adaptace severských mýtů, básní či ság v moderní literatuře vybraných zemí.

Příběh umělkyně Anny Munch, odehrávající se na přelomu 19. a 20. století, přináší i nový pohled na osobnost jednoho z nejslavnějších a zároveň nejkontroverznějších norských spisovatelů – Knuta Hamsuna.

Severská mytologie Neila Gaimana přináší čtivé, zábavné a humorné převyprávění severských mýtů, postrádá však výraznější autorskou invenci a ve srovnání s dřívějšími podobnými počiny nijak nevyčnívá.

Série o podivínovi Ellingovi se vrací, tentokrát na úplný začátek. Výhled do ráje popisuje, jak se Elling popasuje se smrtí matky, nabídne jeho neobvyklý pohled na svět, trefné komentáře, bujnou fantazii i spoustu humorných situací.

Druhou světovou válku vyhrálo nacistické Německo a věznění spisovatelé se musí rozhodnout, zda touží po propuštění natolik, aby tvořili v souladu s novým režimem. Román Kafkův pavilon vyniká zejména skvělým vykreslením postav a zdařile zpracovává nadčasové téma totalitní společnosti a odpovědnosti jednotlivce.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos obrací svou pozornost do Švédska. Mezi padesátkou promítaných snímků najdeme ve švédském Fokusu i řadu skvostných literárních adaptací, například legendární němý film z roku 1921 Vozka smrti nebo opus Vystěhovalci režiséra Jana Troella v hlavních rolích s Maxem von Sydow a Liv Ullmannovou.