Přestože byla prvotina Ondřeje Krystyníka nominována na Cenu Jiřího Ortena, nevyhnuly se jí četné přešlapy debutům vlastní. Mořská tematika předznamenaná v názvech jednotlivých oddílů ani deklarovaná spiritualita nemá v samotných básních velkou oporu. Autorovi ale v žádném případě nelze upřít precizní práci s jazykem a sílu i autentičnost v kratších textech.
AR
Alžběta Růžičková
Sbírka básnířky a světoběžnice, aktuálně žijící v Praze, je dialogem o cestě a na cestě. Relativizuje pojmy jako dům či domov a zprostředkovává zážitek života, který se vytrhl z rodné hroudy. Za pomoci netypické rytmiky představuje zážitky spojené se zkušeností imigrace a hledá, jaké jsou hranice mezi jazyky a zda je jazyk, kterým přemýšlíme, opravdu možné změnit.
Expresivní text balancuje na hranici mezi poezií a prózou, člověkem a přírodou, myšlením a konáním. Prostřednictvím slovních hříček se autor snaží setřít rozdíly mezi lidským a rostlinným bytím a převrátit perspektivu vnímání světa. V Listráni je psané slovo jen jednou z mnoha možností vyjádření, tištěná kniha však pro tento koncept nemusí být nedostačujícím médiem.
Básně oceňované polské autorky se v českém knižním překladu objevují vůbec poprvé, a to v podobě výboru ze čtyř sbírek. Všechny spojuje jemná vybranost emocí i slov, smysl pro detail a měřítko geologického času, ve kterém je lidská existence pouhou efemérní vlnou.
Druhý román Martyny Bundy je plný obskurních zázraků. Nepřívětivá kašubská krajina, plná močálů a bažin, tvoří magické pozadí pro podivné příběhy, které se celá staletí odehrávají v okolí kartuziánského kláštera. Koloběhu osudu, jemuž nelze utéct, přihlížejí modré kočky. Trpělivě, občas však až příliš netečně.
Expresivní básnický výlev současného polského autora balancuje na hranici šílenství a představuje pokus o únik z klece konvenčního života. Ironickou cestou ohledává možnosti, jak se vypořádat s existencí na okraji společnosti, zkoumá nové způsoby komunikace a vysmívá se dobrému chování i jazyku jako takovému.
Literární reportáže ze zemí, které dodnes zůstávají na okraji zájmu nejen českého čtenáře, se po 38 letech dočkaly nového vydání. Znamená to tedy, že otázka tzv. třetího světa se dnes stává znovu aktuální?
