Peter Wohlleben se stal „nejslavnějším lesníkem na světě“ – díky mezinárodnímu úspěchu své populárně-naučné knihy Tajný život stromů (česky Kazda, 2016). Ta strhla čtenáře po celém světě nejenom zajímavými, někdy až neuvěřitelnými a pohádkově znějícími fakty ze života lesa, ale i vlídným, přátelským způsobem, jakým její autor dokáže „obyčejným smrtelníkům“ předávat závěry vědeckých studií i vlastní hypotézy o složitém fungování těchto zelených obrů. Úspěchu první knihy Wohlleben využil a pustil se do psaní dalších publikací z přírodního světa, ať už určených pro starší čtenáře – například Citový život zvířat (Kazda, 2017) –, nebo pro děti – například Půjdeš s námi ven? (Kazda, 2021). Úspěch Tajného života stromů však nic z toho nepřekonalo – inspiroval dva dokumentární filmy (Inteligentní stromy, 2016 a Tajný život stromů, 2020) a v roce 2023 nakonec i komiksovou adaptaci.

Komiksového zpracování původně německého bestselleru se chopilo francouzské nakladatelství Les Arènes, soustřeďující se primárně na tzv. bande-dessinée du réel, tedy komiksy dokumentární, reportážní či jinak vycházející ze skutečnosti – mimo jiné v tomto nakladatelství vyšla komiksová biografie Suzanne Noël (Ruční práce, Argo, 2022) nebo Sex komiks. První komiksové dějiny sexuality (Paseka, 2017). Z rozhovoru se scenáristou komiksu Fredem Bernardem pro web quebeckého deníku Le Devoir vyplývá, že to tentokrát nebylo vůbec snadné. Nakladatelství o adaptaci Wohllebenovy knihy stálo, ale jak komiksově zpracovat naučnou publikaci, jež se sice příjemně čte, avšak postrádá napětí či zápletku?

Právě Bernard, jenž se k projektu dostal až později na doporučení kreslíře Benjamina Flaa, nakonec přišel s jasnou koncepcí. Esence původního díla zůstává – zajímavosti, fakta i spekulace, přívětivý jazyk, ekologický apel –, je však doplněna o autobiografické prvky. Wohlleben se jako vypravěč i osobnost sice objevuje okrajově už v původním díle, v komiksu však vystupuje do popředí. Z vypravěče se stává hlavní postava a čtenářův průvodce. Jeho vztah k přírodě, pracovní vzestupy i pády, vzrušující příležitosti i následná rozčarování, problémy s duševním zdravím a celý jeho příběh od dětství až do dospělosti je reflektován na pozadí změn ročních období. Mění se krajina a spolu s ní se vyvíjí i on. Paralely, jež Wohlleben mezi lidmi a stromy vnímá a popisuje, tak v komiksovém zpracování získávají i konkrétní narativní podobu.

Tápání v českých luzích a hájích

Právě upozorňování na to, co mají stromy a lidé společné, tvoří jeden ze základních kamenů Wohllebenovy původní knihy. Už při pohledu na názvy kapitol – například Přátelství, Sociální úřad, Děti ulice, Přistěhovalci – je patrné, kam až Wohlleben personifikaci lesa dovádí. Stromy jsou pro něj společenská stvoření, která komunikují a cítí, ale zároveň jako živoucí bytosti primárně bojují o přežití. Někdy si navzájem „kradou“ živiny, jindy silnější členové komunity pomáhají slabším. Podobnosti mezi lidmi a stromy jsou však i vizuální – stejně jako lidé mají stromy například vrásky – a právě tam přichází vhod kresba, jež svou názorností usnadňuje porozumění.

Komiksové zpracování navíc autorům umožnilo opravit zastaralé informace z knižního vydání a zmínit nové, například o aktuálním stavu tropických pralesů, a tím i posílit environmentální poselství knihy. České vydání na některých místech dokonce obsahuje informace o stavu lesů v České republice, což sice trochu vypadává z kontextu, v němž kniha vznikla – Wohlleben povětšinou zmiňuje data z německojazyčného prostoru, který je mu nejblíže, případně data všeobecného charakteru –, nicméně pro českého čtenáře jsou takové údaje o něco relevantnější a zajímavější. Žádná data však nejsou ozdrojovaná. Údaje o Německu či obecně o světě se nicméně mohou tvářit alespoň jako slova autora-odborníka, případně je lze dohledat v původním knižním vydání, zato české údaje pravděpodobně vycházejí z iniciativy českého nakladatele, a proto by minimálně u nich byly zdroje vítané, aby celek působil věrohodněji. V závěru knihy figuruje jen poznámka redakce „Údaje ohledně ČR jsou pouze informativního charakteru.“, jež naopak spíš vzbuzuje otázku, jak má tyto informace čtenář vlastně chápat.

Komiks lepší předlohy?

V českém vydání je ovšem nutné kvitovat grafické zpracování, a to především slušivý lettering, který se jen v ojedinělých případech ztrácí v kresbě. Jinak neodvádí pozornost od nádherné práce Benjamina Flaa, jenž na stranách komiksu zachytil stromy ve stovkách různých podob. Jeho kresby nejenom názorně a přehledně zobrazují řečené, respektive napsané, ale také čtenáře vtahují do útrob lesa, obklopují ho listím, zvěří, vůněmi, stíny i slunečními paprsky, a můžou tak mít až relaxační účinky. Stromy tudíž paradoxně ožívají na papíře, pro nějž byly pokáceny.

Komiksová adaptace má zkrátka co nabídnout i čtenářům, kteří se s její slavnou předlohou už stačili seznámit. V komiksu se prolíná nejenom Wohllebenovo fascinované nadšení a zápal pro věc, ale také vypravěčské schopnosti scenáristy Freda Bernarda a Flaoova oku lahodící kresba. Všichni dohromady vytvořili kompaktní celek s přidanou hodnotou i pro čtenáře, kteří si pozoruhodné poznatky z říše stromů už jednou vyslechli. Naopak mnohem hůře se hledají důvody, proč se po přečtení komiksu ještě někdy vracet k předloze.