Literature Wales je velšská národní literární agentura a sdružení spisovatelů. Jejím hlavním posláním je propagovat velšskojazyčnou i anglojazyčnou literaturu ve Walesu. V roce 1959 ji pod názvem Academi založili spisovatelé jako společnost výhradně pro velšský jazyk. Anglická větev se připojila až o deset let později a v roce 1998 převzala odpovědnost za podporu národní literatury ve Walesu. V roce 2011 změnila agentura název na Literature Wales. O aktivitách agentury jsme si v cardiffském ústředí spolku povídali s její kreativní manažerkou Petrou Bennett.

iLiteratura: Co je hlavním posláním Literature Wales?
Petra Bennett: Naší hlavním cílem je rozvíjet literaturu. Pracujeme především s publikem a se spisovateli, nejsme nakladatelství. Našimi vlajkovými loděmi je v současné době každoročně udělovaná Velšská kniha roku, podpora čtenářského publika a spisovatelů.

iLiteratura: Začněme knihou roku. Můžete ji víc přiblížit?
Petra Bennett: Velšská kniha roku se uděluje ve čtyřech kategoriích: za nejlepší básnickou sbírku, beletrii, literaturu faktu a knihu pro děti a dospívající, a to jak ve velštině, tak v angličtině. Do užšího výběru se v každé kategorii dostanou tři tituly, které posuzují dvě poroty – jedna pro knihy ve velštině a druhá pro knihy v angličtině. Vítězí vždy jedna kniha v každé kategorii, jejich autoři navíc získají finanční odměnu ve výši tisíc liber. A pak jsou vybíráni ještě celkoví vítězové, kteří dostanou kromě ceny další tři tisíce liber. My se vždy před udílením cen snažíme veřejnost navnadit, aby si knihy přečetla, aby si je koupila nebo vypůjčila, a pokoušíme se vzbudit zájem o předávání.

iLiteratura: Máte ne jednu, ale dvě poroty?
Petra Bennett: Ano a každý rok se mění. Každou tvoří čtyři lidé, z nichž jeden je předseda. Každý z nich se zaměřuje na jednu z kategorií, ve kterých přečte všechny knihy. Ty, které se probojují na shortlist, pak už čtou všichni a společně vybírají vítěze. V porotě nesmí zasedat nikdo, kdo by se mohl ocitnout ve střetu zájmů. Letos jsme tak měli v komisi jednoho známého básníka, jehož dva strýcové jsou také oceňovaní básníci, ale naštěstí nikomu z nich nevyšla v současné době žádná sbírka a mohl se tak postu ujmout. Mezi dalšími porotci byli lidé pracující v médiích, akademici, ale i spisovatelé nebo veřejně známé osobnosti, které mají k literárnímu světu blízko. Vždycky se najde někdo, kdo se bude ptát, proč je na seznamu ten a ten a není tam ten a ten, přesto jsme přesvědčeni, že je to velice reprezentativní výběr. Vedle sebe se ocitli nesmírně zkušení autoři s autory začínajícími, některé tituly vyšly ve Walesu, jiné vydala velká britská nakladatelství.

iLiteratura: Ceny se udělovaly 4. července. Kdo byl mezi nominovanými a kdo vyhrál?
Petra Bennett: V užším výběru nominované knihy krásně demonstrovaly rozmanitost velšské literatury. Například na ocenění v kategorii velšskojazyčné poezie aspirovala sbírka básní Guta Dafydda zachycují přírodní krásu poloostrova Llŷn a zároveň popisující problematiku prázdninových domovů, vylidňování venkova, komunity, rodiny. Další nominovaný, Hywel Griffiths, je geograf a ve svých básních se zabývá řadou témat od klimatické krize po nacionalismus. A vítězná sbírka Mymryn Rhyddid (Malá svoboda) Gruffudda Owena osciluje mezi hloubkou a vtipem, mezi cynismem a tvrdostí: autor v ní reflektuje svou roli otce autistického syna, píše o tom, co to znamená vychovávat dítě, které má specifické potřeby, ale i co znamená být Velšan. Celkovými vítězi se stala Mari George s románem Sut i Ddofi Corryn (Jak ochočit pavouka) a Tom Bullough s knihou Sarn Helen, ve které popisuje své putování po staré římské cestě, Sarn Helen, z Neathu na jihu země do Caerhunu na severu, a při tom reflektuje minulost, přítomnost i budoucnost Walesu.

iLiteratura: Jako jedno z velkých poslání Literature Wales uvádíte „inspirování komunit“. Co si pod ním máme představit?
Petra Bennett: V rámci tohoto projektu, který existuje už déle než třicet let, financujeme literární akce ve Walesu, v angličtině i velštině – v klubech, v knihovnách, ve školách i mimo ně. Pokud chce nějaká instituce, společnost či spolek pozvat nějakého autora, může si zažádat o finanční podporu, která může pokrýt až 75 % autorského honoráře. V praxi si vyberete autora, domluvíte se s ním na konkrétní akci a finanční odměně a pak si podáte žádost. Zájem je veliký, a ne na všechny se dostane. Během roku zafinancujeme přes sto akcí. Pracujeme tím pádem jednak s publikem, ve kterém se snažíme vzbudit zájem o literaturu, a to v obou jazycích. Zároveň se nám tímto způsobem daří nepřímo podporovat spisovatele.

iLiteratura: Důležitou roli hrají oficiální ambasadoři. Kdo to vlastně je?
Petra Bennett: Literature Wales nominuje trojici laureátů, kteří zastávají svůj post obvykle dva až tři roky. V Anglii existuje tradiční titul poeta laureatus pro Británii, ve Walesu máme ale vlastního poetu laureata – národního velšského básníka. Aktuálně je jím velšsko-irácká básnířka Hanan Issa. Její básně, které píše anglicky, jsou překládané do velštiny, takže jsou dostupné v obou jazycích. V případě, že bychom měli laureáta velšskojazyčného – a měli jsme –, pak by se jeho dílo překládalo do angličtiny. Další laureát je jmenovaný pro oblast literatury pro děti a dospívající. V Anglii mají svého, sponzoruje ho knižní řetězec Waterstones; my máme ve Walesu vlastního laureáta. Aktuálně je to nesmírně dynamický básník Alex Wharton. A kromě toho máme ještě velšského laureáta, který se nazývá Bardd Plant Cymru a aktuálně je to Nia Morais. Alex i Nia pracují se stejným publikem, Alex v angličtině, Nia ve velštině. Jejich úkolem je být ambasadory a inspirovat děti ke čtení a tvůrčímu psaní.

iLiteratura: Důležitá je pro vás podpora začínajících spisovatelů. Jak jim Literature Wales pomáhá?
Petra Bennett: Projekt „reprezentace Walesu“ je rozvojový, dvanáctiměsíční program pro nové, začínající spisovatele. Každý rok máme k dispozici čtrnáct míst. Pro účastníky pořádáme různé akce, workshopy a zprostředkováváme mentorování. Účastníci si vyberou svého mentora a já se je následně snažím propojit. Program začíná v dubnu a do konce roku absolvují účastníci dva rezidenční kurzy, které se konají v severním Walesu v Tŷ Newydd. S koncem roku by pro ně mělo být snazší se pohybovat na velšské literární scéně, měli by mít navázané kontakty třeba i s jinými literárními velšskými organizacemi. Je na místě říct, že se jedná o bilingvní program – letos máme tři velšsky píšící spisovatele a zbývající jsou angličtí mluvčí.

iLiteratura: Zmínila jste se o Tŷ Newydd, což je velice zajímavé místo.
Petra Bennett: Tŷ Newydd (Nový dům) se nachází na poloostrově Lŷn. Je to památkově chráněná budova a byl to poslední domov Davida Lloyda George, britského premiéra z počátku dvacátého století. Tŷ Newydd spravuje od roku 2011 Literature Wales a slouží mimo jiné jako základna pro polovinu našich zaměstnanců. Druhá polovina pracuje tady v Cardiffu. K Tŷ Newydd patří také domek, Nant, který si mohou spisovatelé zarezervovat a mohou v něm nerušeně tvořit. V Tŷ Newydd probíhají celoročně tvůrčí kurzy, na které je možné se přihlásit – zkušení lektoři vedou celou řadu kurzů od psaní detektivek, přes velšsko-jazyčné víkendy s poezií po například psaní spojené s plaváním v moři.

iLiteratura: Jaký je vztah mezi velšskojazyčnou a anglickojazyčnou velšskou literaturou, mají stejné postavení?
Petra Bennett: Z našeho pohledu má Wales dvě literatury: anglicky psanou a velšsky psanou – a jsou to dvě poměrně odlišné kultury, které se někde uprostřed setkávají. Naším úkolem je podporovat obě. U všech akcí a programů, které pořádáme, musíme mít na paměti, že máme před sebou publikum pro velšskou literaturu psanou anglicky a pro velšsky psanou literaturu.

iLiteratura: Liší se tyto dvě literatury?
Petra Bennett: Ano. Nejviditelnější je to u poezie. Ve velštině máme velice starou básnickou formu cynghanedd založenou na přízvuku, aliteraci a rýmu. Cynghanedd nemá v angličtině obdobu, do jisté míry se vyučuje ve školách, ale řada lidí se o něm víc dozví až v dospělosti. Existuje celá společnost Barddas, která podporuje metrickou poezii a vydává časopis, a nakladatelství Cyhoeddiadau Barddas. Kromě poezie psané v přesně daném metru máme ve velštině básně ve volném verši.

iLiteratura: Poezie ve Walesu je tedy skutečně živá?
Petra Bennett: Ano. Máme tu dvě básnické scény ve dvou jazycích a dvou kulturách. Částečně se překrývají, ale ne moc. Tvoří je odlišné skupiny autorů píšící pro odlišné publikum. Při životě poezii rozhodně udržuje kulturní festival National Eisteddfod. Nejvyšší ocenění v rámci Eisteddfodu představují trůn a koruna; koruna se uděluje za poezii psanou v cynghaneddu a trůn za poezii ve volném verši. Uprostřed je pak literární medaile za nejlepší beletristické dílo a za nejlepší román, který musí být především čtivý. National Eisteddfod probíhá vždy první týden v srpnu a místo konání se střídá, jeden rok je na severu, jeden rok na jihu. Až z návštěvy Eisteddfodu člověk pochopí, jak živá je velština a literatura v ní psaná.

iLiteratura: Změnilo se v posledních desetiletích spolu s podporou autorů postavení velšskojazyčných knih? Vychází jich víc?
Petra Bennett: Ano, množství velšskojazyčných knih je dnes mnohem větší než například v době, kdy jsem vyrůstala. Dodnes si pamatuju knihy, které jsem měla jako malá, bylo jich málo a literárně nebyly moc dobré. Dnes jsou pro děti ve velštině k dispozici stovky knih. Výrazně vzrostl i počet nakladatelů. S literárními časopisy je to slabší, škrty v rozpočtech ukončily činnost některých z nich.

iLiteratura: Jak se spisovatelé rozhodují, v jakém jazyce budou psát?
Petra Bennett: Někdy se ptáme spisovatelů píšících v obou jazycích a odpověď zní: „Já nevím.“ Těžko říct, jak vědí, jestli bude jejich kniha velšská nebo anglická. V poslední době registrujeme trend, kdy vznikne velšská kniha, která je poté přeložena do angličtiny. A následně se může dostat dál k jinému publiku. Autorů, kteří píší v obou jazycích, není moc. Jedním z nich je mladá spisovatelka Megan Angharad Hunter. Její prvotina Tu ôl i'r awyr (Za nebem) získala ocenění za nejlepší velšskojazyčnou knihu roku 2021, její druhý román získal letos významné ocenění Tir na n-Og , které uděluje Welsh Books Council. A teď začíná psát román v angličtině.