Pavel Mandys

Kafkovské výročí přineslo také jednu poněkud překvapivou biografickou publikaci. Rakouský komiksový kreslíř a karikaturista doprovází stručný spisovatelův životopis svéráznými kresbami.

Je to vlastně tradiční romantický příběh o mladé lásce, která kvůli odloučení a jiným peripetiím života dojde naplnění až ve stáří. Ale je vyprávěný od konce.

Bláznivé, divoce akční grotesky tajných agentů Clevera a Smarta se podruhé dočkaly českého vydání. Připomínají, že komiks býval zdrojem nevázaného a invenčně bláznivého humoru.

Pozoruhodná komiksová kniha mladé české autorky je inspirována japonskou vizuální kulturou i tradicemi. Obrazově budí obdiv, jen příběh je poněkud jednodušší.

Rozsáhlý kriminální thriller je jedním z hlavních titulů letošního Velkého knižního čtvrtku. Má své silné pasáže, ale také hluchá místa. A potěší nejvíc ty čtenáře, kteří znají hrdiny příběhu z předchozích autorových knih.

Že japonské komiksy nemusejí být ukřičené akční limonády pro mladé, ukazuje komorní manga odehrávající se v opuštěné boudě na vrcholcích zasněžených hor. Vystačí si přitom s pouhými dvěma postavami.

Druhý případ detektiva Hawthorna je vzorovou whodunitkou, přičemž její hlavní hrdina v mnohém připomíná Sherlocka Holmese. Kriminální zápletka je však jen mírně nadprůměrná a román zachraňují hlavně metaliterární hříčky.

Mangou silně inspirovaný americký komiks, který původně vycházel online, v knižní verzi trochu ztrácí kouzlo. I tak jde ale o docela zajímavý pokus hledat romantiku mezi počítačovými hráči (a hráčkami).

Soukromý detektiv Blacksad se po letech dočkal nových příběhů. A scenárista i kreslíř ukazují, že mají stále skvělou formu. Jejich „zvířecí“ detektivky chytře pracují s americkými reáliemi padesátých let i s četnými odkazy na klasiku drsné školy.

Ambiciózní horor slavného komiksového scenáristy těží z rozsáhlejšího konceptu fikčního světa, který autoři přenášejí do několika komiksů. Struktura příběhu je však dosti schematická.

Pozoruhodná fantasy tematizuje překladatelství jako zdroj magické moci i jednu z nejohavnějších kapitol britského kolonialismu. Dojem kazí jen příliš náhlé zvraty v ději.

Svůj přelomový komiksový román Incal rozmělnil do různých prequelů a sequelů už sám scenárista Jodorowsky. Nyní jej dalším příběhem, nijak zvlášť invenčním, doplňují američtí tvůrci.

Dnes jsou Hvězdné války zavedenou franšízou, továrnou na peníze. Francouzští komiksoví tvůrci však detailně, s faktografickou poctivostí i humorným nadhledem ukazují, jak těžká a trnitá byla cesta ke vzniku prvního filmu.

Komiksová adaptace slavného romantického románu zdůrazňuje jeho tragické a místy až hororové prvky. Téměř dvě stě let staré dílo má v Bessově podání nečekanou dynamiku a působivost.

Otrávený orel a pátrání po traviči, tajemství v životě vypravěčky, nový vztah i tíživá minulost. Debutový román jihočeské spisovatelky toho slibuje hodně, většinu motivů však nechává otevřených.

Cestovatelští blogeři jako nájemní vrazi, mořské víly, magické kočky i svatý Rochus. Krejčíkův román má prvky thrilleru, fantasy i bedekru, jen by mu prospělo výrazné zkrácení.

Pozoruhodný a v lecčems vyloženě experimentální komiks pro malé děti ze sedmdesátých let se dočkal souborného vydání. Kunsthistorik Ryška jej navíc opatřil studií o kontextu doby vzniku.

Psychologickou krimi V osamění z roku 1947 bychom mohli označit za jeden z prvních noirových románů. A je skvělé, že knihy klasičky žánru konečně někdo začal vydávat v češtině.

Komiksová adaptace nejslavnějšího románu Agathy Christie vyhlíží hezky, drží se předlohy a v zásadě funguje. Jednašedesát komiksových stran je však na převod románu zoufale málo.

Debutový román amerického autora hledá inteligentní civilizaci nikoliv ve vesmíru, ale v hlubinách moře. Ekologické poselství je přitom zabaleno do svižného sci-fi thrilleru.

Japonská komiksová klasika pochází již z 60. let, stále však funguje překvapivě dobře. Příběhy malého strašidla, které bojuje s jinými strašidly, má spád, překvapení a především vtip.

Třináctý případ detektiva Davida Rakera má všechno, co k dobrému thrilleru patří. Nijak zvlášť nepřekvapí, což ale většinou čtenáři tohoto žánru ani neočekávají.

Komiksová biografie výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory vyniká detaily založenými na důkladných rešerších i kreslířskými nápady. Jen předmět knihy – tedy Sekorův život – nebyl příliš dramatický.

Manga o husitech dospěla do pátého dílu, který vypráví o hnutí adamitů. I proto tento sešit nakladatelství zatavilo do igelitu a označilo samolepkou 18+.

Může být humoristický román smutný? A jaké to je, když o krizi mužů ve středních letech píše žena? Román Těžké duše zručně a zábavně kličkuje mezi mnoha stereotypy.

Klasik fantasy žánru se po dlouhých letech pustil do nové série, jejíž děj se v jeho tradičním světě Midkemii již neodehrává. První román z trilogie nezklame, ale většinu konfliktů si autor bohužel ponechal až do dalších dílů.

Do sborníku s ušlechtilým účelem se zapojilo i několik slavných tvůrců, výsledek však není moc přesvědčivý. Možná i proto, že je určený hlavně americkému publiku.

Renomovaná britská spisovatelka ve své třetí kriminálce opět překvapila. Nejenže hlavní hrdina série tentokrát do příběhu téměř nezasahuje, ale čtenáře ještě vychytrale mate neúplnou charakteristikou svých postav.

Komiksová adaptace slavného postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho je příslušně depresivní a syrová. Vše podstatné zůstalo zachováno, jen výrazová úspornost literárního vyprávění se vytratila.

Soubor krátkých komiksových povídek z postapokalyptického světa spoléhá hlavně na propracovanou realistickou kresbu obou autorů. Škoda jen, že si nepřizvali také scenáristu.