Ráno vstaneme, dojdeme si na toaletu, dáme si sprchu, uděláme si topinku, osladíme čaj medem a z lednice vyndáme vychlazený džus. Když se vydáme do školy či do práce, obvykle se dvakrát přesvědčíme, jestli jsme opravdu zamkli a během dne občas i několikrát použijeme tiskárnu. Oběd tentokrát vyřešíme bagetou z automatu, byť to samozřejmě není ideální, ale nechceme se zdržovat, protože po škole či práci nás čeká malý tenisový turnaj, a kdyby snad pršelo, vyrazíme s přáteli alespoň na kuželky či kulečník. Tak nějak by klidně mohl vypadat obyčejný den v životě mnoha z nás. Přesto se jen málokdy zastavíme, abychom na chvilku žasli nad všemi těmi vědecko-technickými zázraky, fascinujícími vynálezy či dary přírody, s nimiž se dennodenně setkáváme. Lednice, topinkovač, med, umyvadlo, sprcha, záchod, zámek, tiskárna, automat na jídlo, kulečníkový stůl, tenisový míček. Kdo všechny ty věci vymyslel a jak vlastně fungují? Na to odpovídá příznačně pojmenovaná kniha Jak to funguje. Neobyčejné pohledy dovnitř obyčejných věcí, jejímž autorem je u nás zatím neznámý kalifornský spisovatel Peter Hinckley, kterému zdatně sekunduje původem ruská, nyní v Lotyšsku žijící ilustrátorka Olga Zakharova.

Kniha, která maličko připomíná dodnes oblíbené tituly Eduarda a Hany Škodových (a ilustrátora Vojtěcha Kubašty) Už vím proč, jež v nakladatelství Albatros poprvé vyšly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a pak ještě několikrát (znovu dokonce před pár lety), nabízí malým čtenářům možnost nahlédnout do téměř tří desítek většinou člověkem vytvořených věcí, ale najde se i pár přírodních výjimek, jako mraveniště a sršní hnízdo. Autoři samozřejmě tuší, co cílové publikum zajímá nejvíce, takže nechybí pohled do nitra pouťového kolotoče, přístroje na točenou zmrzlinu nebo automatu na žvýkačky. V knize se však objevuje i řada věcí, které potřebujeme každý den bez ohledu na to, jestli je nám osm či osmdesát, například umyvadlo, vanu nebo záchod. (Tím rozhodně netvrdím, že kolotoč, zmrzlina a žvýkačky jsou něco, co by si měly užívat jen děti.)

Nicméně nejen zmrzlinou a sanitární keramikou je člověk živ. Autoři proto rozebírají (vlastně doslova) i takové věci, jako je myčka nádobí, vysavač, lednice nebo topinkovač. Řada kapitolek se věnuje též sportům a volnočasovým aktivitám, od kulečníku po bowling, a čtenáři se naskytne pohled třeba do nitra tenisového míčku nebo míče na kopanou. Zajímavá je rovněž kapitola o jídle, která prozrazuje, v čem tkví tajemství lahodné chuti koblih nebo co se skrývá uvnitř vaječné skořápky či cibule (i když dětí, které nikdy neviděly rozklepnuté vajíčko a rozříznutou cibuli, nejspíš, snad, mnoho nebude). Celkem pozoruhodné se jeví rozhodnutí autorů zařadit do knihy namísto počítače „pitvu“ psacího stroje, který podstatná část cílových čtenářů dost možná viděla leda v televizi či během návštěvy u prarodičů. Těžko však spekulovat, zda to bylo proto, že chtěli dětem ukázat trochu historie, nebo jednoduše usoudili, že mechanické součásti psacího stroje se popisují poněkud snadněji než „vnitřnosti“ notebooku či stolního počítače.

Navzdory poměrně skromnému rozsahu se autorům podařilo do knihy napěchovat překvapivě hodně věcí, byť každý si patrně při čtení vzpomene na deset dalších, jimž by býval rád přišel na kloub, a někteří by možná namísto kvantity ocenili hlubší průnik do fungování popisovaných přístrojů či procesů. Kniha je však určená čtenářům od šesti let, což se odráží i na vhodné hloubce nabízeného vhledu. Většinou si vystačí s poměrně jednoduchým, až karikaturním nákresem předmětu a popisem jeho nejdůležitějších součástí. Starší děti zajímající se o detailnější rozbor, třeba i s uvedením základních fyzikálních zákonitostí, které za tím či oním stojí, budou proto nejspíš trochu zklamané. Stejně tak je škoda, že se autoři, třeba i za cenu pár kapitol navíc, více nevěnovali fungování přírodních „věcí“. Určitě by se totiž dalo nahlédnout i jinam než jen do mravenčí kolonie a sršního hnízda. Na mysl se přirozeně vkrádá mozek, popřípadě žaludek, list, v němž probíhá fotosyntéza, nebo buňka, na které celý živý svět stojí.

Ocenění si naopak zaslouží poutavé historické úvodníky některých kapitolek. Dozvíme se tak například, že se „kolotoč původně využíval k vojenskému výcviku příslušníků kavalerie v jedenáctém století“ a k zábavním účelům se začal používat až mnohem později nebo že „první automat, do kterého se daly házet peníze, prodával v Londýně v roce 1883 pohlednice“. Pozoruhodná je také historie zmíněné mikrovlnky, záchodu či stolu na vzdušný hokej.

Zdařilá je každopádně celková grafická podoba knihy. Ač jsou ilustrace jednoduché, svůj účel, tedy poodhalit čtenářovu oku vnitřek různých věcí, plní výtečně a jednotlivé části vyvedené živými, nikoli však křiklavými barvami na černém pozadí dobře vyniknou. Rovněž potěší, že nakladatel nenechal řešení překladu všech těch rozličných součástek a mechanických i elektronických udělátek jen na překladatelce, ale přizval k němu hned pětici odborných poradců uvedených v tiráži. Přesto navzdory vší péči zůstalo uprostřed jedné věty v kapitole o mikrovlnce slovo „deleatur“, ale to je spíše jen vtipný tiskařský šotek.