Všechny holky ve škole mají senzační psy a v neděli ve čtyři odpoledne se s nimi scházejí v klubu DOGS. Jenom Milce maminka žádného pořídit nechce. Dokud se jednoho dne společně nevypraví do útulku – ale obstojí Princ v konkurenci všech těch ostatních úžasných psů?
Kniha krve, oceněná Německou a Švýcarskou knižní cenou za rok 2022, představuje další příspěvek do dnes už skoro zprofanovaného žánru autofikce, přiznaně osobních textů dávajících většinou hlas minoritním a výrazným vypravěčům, s tendencí k terapeutickému vyznavačství, pátrání v rodinné minulosti či k ohledávání identity a převládajících kulturních norem.
Martin Uhlíř se ohlíží za studentskými léty a poměrně fascinující, ovšem pozapomenutou kapitolou předlistopadových dějin. Jeho román nabízí hořce nostalgické vzpomínání i opatrnou snahu o vrstevnatější pohled na československý boj proti totalitě.
Debutový román americko-japonské autorky je emotivní sci-fi o cestě k nové planetě i stesku po té ztracené. I když nejsou její dvě dějové linie zcela vyvážené, jedná se o knihu, která si zaslouží pozornost. A neměla by být pouze čtena, ale i diskutována.
Jak se má historik vyvarovat zjištění, že „všechno souvisí se vším“? Inspirativní uvažování o tom, co znamená „dělat historii“ v současném světě, přináší Jakub Rákosník.
Stoletý Murray McBride je morous, kterému už na světě nezbývá moc radosti. Se svým jediným živým příbuzným neudržuje pravidelný kontakt a jeho přáteli jsou kněz, doktor a prodavačka v samoobsluze. Jednoho dne se však v nemocnici seznámí s vážně nemocným desetiletým Jasonem, který starcův život doslova obrátí naruby a vrátí mu chuť žít.
Ačkoli zapomínání může někdy nabrat patologických rozměrů, jako třeba v případě Alzheimerovy choroby, normální zapomínání není jen užitečné, ale pro spokojený a plnohodnotný život dokonce nepostradatelné.
Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.
Do nočního vídeňského taxíku nastoupí tanečnice Eduardowa ze snu Franze Kafky, o kterém si v jeho denících před malou chvílí četl mladý taxikář Sascha. Začíná divoká dvoudenní jízda vídeňskými ulicemi a hlavou duševně nevyrovnaného člověka, který ztrácí schopnost rozlišit mezi snem a realitou.
Fascinující pouť do doby, kdy měli literáti touhu a odhodlání měnit svět: k novému českému výboru z díla bulharského expresionisty Gea Mileva.
Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.
V pořadí již jedenácté sbírce redukuje Petr Čermáček své básnické sdělení na úsporné verše, jejichž síla tkví v tichých zastaveních a precizní práci s jazykem. Dominují melancholické obrazy, motiv pomíjivosti a existenciální rozměr, místy však sbírka sklouzává k přílišné abstrakci. Přesto potvrzuje Čermáčkovu schopnost výrazové koncentrace.
V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.
Neexistuje jeden způsob, jak být horou. Společná je jim však energie, kterou vyzařují, a duchovní úcta, kterou probouzejí, říká novinář Restelli. Ty, které sám považuje za celosvětově nejkrásnější, vybral do své knihy.
Novela Jedináček mexické spisovatelky Guadalupe Nettel otevírá témata související s péčí o děti ve světě, kde je možné umělé oplodnění, ale i vědomé odmítání těhotenství.
Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar se ve své nové knize zabývá vzestupem iliberalismu v zemích visegrádské čtyřky. Nabízí přitom nejen znepokojivý pohled na současnou situaci, ale také naději, jak pracovat se zklamáním z toho, že jsme součástí Západu – ale ne tak docela.
Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.
Potřeba přijímat potravu nás pojí s ostatními živočichy, ale zároveň jsme průběh tohoto procesu vycizelovali do takového množství rituálů, až je jistý druh přijímání dokonce označován jako „svatý“. Nová kniha historika France zatím nejobsáhleji a nejpečlivěji dokumentuje a analyzuje, jakou podobu mělo přijímání (jaké) potravy v minulém století po nástupu komunistů.
Horské sanatorium v předvečer první světové války, intelektuální disputace, feministické podvraty i nepatrné hororové mystérium. Olga Tokarczuk napsala angažovanou prózu, která se tváří jako misogynní, ale tvrdí pravý opak. A propojuje při tom přírodu, mytologii, mykologii i otázky genderu.
Vynálezy a jejich inovace zpravidla nebývají dílem jednotlivce, nýbrž celého zástupu důvtipných myslí, jak objasňuje poutavě ilustrovaná, ale možná až příliš stručná kniha italských autorů.
Odvážná mladá Islanďanka uteče na konci 19. století do Ameriky se vzácným muzejním artefaktem v kapse. Její neuvěřitelná cesta plná zvratů poznamená kulturní dějiny Islandu.
Co mají společného bratři Okamurovi, Jan Zábrana a Petr Čornej? Všichni prožili nemalou část svých životů v pražské městské čtvrti Malešice. I díky tomu se sešli ve výborné knize Malešická kronika: Z pole do metropole, jejíž editorkou je zkušená novinářka Karolína Vránková.
„Jsme tady. U zániku jednoho velkého příběhu,“ říká žena stojící u umírajícího ledovce. V debutovém románu Emmy Kausc mizí místa i lidé. Touha vyprávět ovšem zůstává.
Americká literární scéna se již dlouhou dobu snaží objevovat a oslavovat tvůrce pocházející z nejrůznějších menšin. Což se stalo terčem tragikomické satiry americké spisovatelky čínského původu.
Cestování je dnes snadné, najít panenské kouty země je však čím dál tím těžší. Spolu s hrdinou Perugova románu po nich můžeme pátrat na zažloutlých stránkách knih i takříkajíc za humny, v Evropě. Ale jsou tam ještě?
Dějiny archeologického výzkumu v Jeruzalémě se čtou spíše jako politicko-společenský thriller. Na místě, kde to, co se nachází pod zemí, legitimizuje vlastnictví prostoru nad ní, a kde je posvátný téměř každý kámen, není odkrývání historického odkazu našich předků vůbec nic snadného.
Rozsáhlý komiksový román francouzského autora nabízí spíše než vtahující příběh podmanivé obrazy a úvahy o možnostech umělé inteligence a nesmrtelných robotických bytostí. A je to tak trochu komiksová básnická skladba.
Na Rakousko padá stín temné budoucnosti. Ve dnech těsně po anšlusu ale v Prátru probíhá fotbalový zápas, který národu na chvíli vrátí hrdost. Hrdinou dne se stává eso národního týmu Sindelar. Co ale fotbalista prožívá v osobním životě? A jak mohou malé dějiny zastiňovat ty velké?
Andorrský spisovatel Albert Villaró v detektivním příběhu o zavražděné restaurátorce popisuje proměny své jedinečné země. Tradiční hodnoty se zde vytrácejí pod vlivem rostoucího bohatství obyvatel i související zločinnosti. Pruská modř si bere z detektivního žánru to nejlepší – a současně má románový přesah.
Vázané leporelo o hledání ztraceného míče a vzájemné pomoci doplňují hřejivé, prostorové ilustrace. Umělecký skvost pro nejmenší.
