Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.
Tři mladí lidé, jejichž života se nepřímo dotkla Pinochetova diktatura, se vydávají ze Santiaga de Chile přes Andy do Argentiny, kam se zatoulala rakev matky jedné z nich. Postupně dochází k odkrývání minulosti rodičů, potom dětství protagonistů a následně současné identity všech tří postav.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
Dětská dušička je křehká a zapeklitá. Jednou vás vaše dítě objímá a pusinkuje, jindy do vás vztekle kopne anebo přijde ze školky s psychosomatickým bolením bříška. Kniha pro rodiče a děti nabízí návod, jak zvládat silné emoce, stanovit hranice svého těla a lépe komunikovat o svých pocitech.
Jan Kubíček již dlouho tvoří specifický básnický svět, který samovolně překračuje hranice všednosti, útočí na realitu, redefinuje lidskost a současně zůstává zábavně hravý. Tento postoj zachovává i v textech, které jsou angažované, provokativní a místy značně agresivní.
Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.
Alastair Reynolds se na chvíli odklonil od svých oblíbených space oper a napsal krátký, sevřený příběh o cestování časem a záchraně světa. Přes pro autora netypickou střídmost v rozsahu i vyjadřování nabízí kniha vtahující zážitek.
Průkopnická kniha, která u nás jako první líčí česko-německé literární dějiny v jejich vzájemné souvztažnosti.
Spalující vítr od jezera Kineret roznáší vůně blízkovýchodních jídel i příběhy plné vášně, podivných osudů a rodinných prokletí. V ospalé Tiberiadě se realita prolíná s magií, groteska s poezií a jídlo se stává nejen obživou, ale i klíčem ke svobodě.
Dědí se inteligence? Existuje gen homosexuality? A jsou obyvatelé České republiky opravdu Slované? Poutavý rozhovor s českým genetikem a popularizátorem vědy hledá odpověď na odvěkou otázku, zda jsou naše životy utvářeny spíše geny, nebo prostředím, prozrazuje, co všechno se dá z genů vyčíst, zabrousí do historie oboru a poodhalí jeho možný vývoj.
Nová filmová adaptace známého románu Oty Hofmana děj aktualizovala a domýšlí jej. Pamětihodné dílo to nebude, dětské diváky by ale oslovit mohlo.
Nezapomenutelní, román portugalské spisovatelky Lídie Jorge, reflektuje zásadní událost roku 1974: karafiátovou revoluci. O třicet let později dostane mladá portugalská reportérka Ana Maria Machado nabídku, aby natočila dokumentární film o tom, co se zásadní historickou událostí udělala kolektivní, ale individuální paměť.
Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.
Co by se stalo, kdyby se všechno, co vyslovíme nahlas, stalo skutečností? Marie Urbánková ve své knižní prvotině zkoumá svět, kde mají slova absolutní moc: činí tak ale s nadhledem a vtipem, tudíž se nikdo nemusí bát do něj vstoupit.
Značně autobiografická kniha outsidera japonské literatury nabízí vhled do nitra člověka, který rezignoval na život. Svými bezohlednými činy však stále negativně ovlivňuje lidi okolo sebe a v čtenáři především vzbuzuje opovržení. Jak se k takové knize postavit?
Pomalý sešit zahrnuje básně reflektující univerzální témata, která jsou však ukryta ve všedních okamžicích a která jsou i přes svou důležitost podávána s humorem a nadsázkou. Lyrický mluvčí i básník se vyskytují jak v České republice, tak v Rusku, a stejně jako autor musí i subjekt jíst, chodit ven mezi lidi, potkávat se s chodníky, vodou a zvěří.
K biografiím velikánů světového písemnictví a filozofie, jako jsou Goethe, Nietzsche a Thomas Mann, přibyla kniha o fantasy spisovateli Michaelu Endem. Opravdu už i on patří mezi klasiky?
Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.
Kniha o několika generacích jedné finské rodiny, v níž se trauma dědí a chyby kupí, je silným a velmi otevřeným příspěvkem do diskuse o tom, jak psychická nemoc ovlivňuje nejen samotného pacienta, ale i celé jeho okolí. Neradostné téma je zpracováno s osvobozujícím humorem, který utrpěné rány pomáhá léčit.
Na novém díle Abdulrazaka Gurnaha Dozvuky je nejpřekvapivější to, jak se liší od románu Ráj, který v českém překladu vyšel o rok dříve. Nový text na ten starší přes velký časový odstup v mnohém navazuje, ale jeho kvalit nedosahuje ani zdaleka.
Naruší-li kdokoli tvou důstojnost, nelíbí se ti to a pravděpodobně se nějak ohradíš. A to sis určitě nepředstavil ani síťové lůžko, ani kurty či tzv. zalehnutí. Je tvá důstojnost jiná než důstojnost člověka s intelektovým postižením a tzv. náročným chováním?
Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.
Caroline Wahl je v současnosti na německém knižním trhu synonymem pro bestseller. Coming-of-age romány této mladé autorky se prodávají po statisících, pozornost budí i její sebevědomé vystupování a upřímné výroky na účet literárního provozu. Debutový román o vztahu sester z dysfunkční rodiny vyšel loni na podzim v českém překladu Viktorie Hanišové.
Úspěšná kniha švédské autorky zkoumá, jak odlišně může v rodině každý z dlouholetých partnerů vnímat stejné události a co v důsledku hrozí.
Jako dítě asi každý přemýšlel nad tím, jaké by to bylo cestovat v čase a podívat se do minulosti. Někteří si určitě pamatují, kam se chtěli vypravit a jak by se na takovou cestu připravili. Dětští hrdinové knihy Zvon na žádnou přípravu čas nedostali a vybrat si nemohli ani cílovou destinaci.
Modré papouščí maso, války pražských gangů i složité mezilidské vztahy, to vše obsahuje prozaický debut Kristiny Hamplové. Svým jazykem i volbou motivů má šanci oslovit především (ale rozhodně ne jen) generaci mileniálů. Slibný rozjezd bohužel mírně kazí roztříštěný konec, přesto se jedná o knihu, která oživuje stojaté vody české literatury.
Česká badatelka zasazuje obrazy do kontextu svých obecnějších úvah, někdy až proklamací, v nichž velmi zřetelně vyjadřuje svoje ideové postoje. A je v jistém smyslu aktivistická.
Příběh parníku Lusitania dodnes obklopuje řada nezodpovězených otázek, díky nimž jde v románu nejen o odhalení vraha, ale i o obecná morální dilemata.
Román japonské autorky citlivě zachycuje realitu péče o stárnoucího rodiče trpícího demencí. Na pozadí všedních epizod ze života rodiny otevírá otázky paměti, identity i společenských očekávání.
