Půvabnou knížku pro mladé čtenáře nazvanou Chlapec z nočního trhu autora Ling Sing-ťiena vydalo nakladatelství Mi: Lù Publishing pouhý rok poté, co poprvé vyšla na Tchaj-wanu. Hrdinou i vypravěčem příběhu je bezejmenný chlapec, jehož tatínek zahynul při autonehodě: „Pamatuju si, že jsem plakal, ale nevzpomínám si jak dlouho. S ranami na duši je to vždycky tak, když na ně nemyslíte, zmizí.“

Básník a prozaik Ling Sing-ťie (Ling Xingjie, nar. 1974), rodák z Kao-siungu (Gaoxiong), je absolventem Tchajwanské pedagogické univerzity (obor čínský jazyk a kultura). Ve studiu pokračoval v Institutu čínských studií prestižní Národní univerzity Čung-čeng (Guoli Zhongzheng Daxue) a Institutu čínských studií Univerzity Tung-chua (Guoli Donghua Daxue). V současnosti působí jako středoškolský pedagog a editor. Jeho tvorba byla oceněna několika literárními cenami, za všechny jmenujme Tchajwanskou literární cenu a Cenu Ministerstva školství za literární tvorbu.

Rozmanitost jídel i obyvatel Tchaj-wanu

Hrdina příběhu žije se starší sestrou a maminkou, která se po ovdovění rozhodla živit rodinu prodejem jídel na nočním trhu. Prvním úkolem členů rodiny bylo vymyslet, jaká jídla vybrat, aby šla snadno na odbyt a aby nebylo příliš komplikované je připravit. Čtenáři se díky podrobnému popisu pokrmů, které se na trzích běžně prodávají, snadno seznámí s typickými tchajwanskými lahůdkami.

Dalším zajímavým momentem je líčení návštěvníků nočního trhu: od zahraničních turistů přes dělníky-přistěhovalce po manželky trhovců, z nichž mnohé jsou původem z Vietnamu a dalších zemí. S tím je spjata rozmanitost jídel, která lze na trhu ochutnat: „Spousta mých spolužáků (…) má maminky, které se na Tchaj-wan přivdaly z ciziny. Jejich maminky, každá odjinud, zaháněly v kuchyni za pomoci nejrůznějších ingrediencí svůj stesk po domově.“ Chlapec sám přemýšlí o svém životě a budoucnosti – až dospěje, chtěl by večeřet na nočním trhu.

Nečekaná mnohovrstevnatost knihy (nejen) pro mladé čtenáře

Kniha je rozdělena na dvě části. V první hrají prim velice živé a tlumeně barevné ilustrace Tomáše Řízka, které evokují barvitý svět nočních trhů a jsou přinejmenším rovnocenné stručnému a značně přímočarému textu, v žádném případě nejsou jen pouhým obrazovým doprovodem.

Ve druhé části však hraje hlavní roli text. Ten je na první pohled identický s tím, který čtenář právě dočetl. Ovšem toto zdání klame – je komplikovanější, rozvíjí předešlé pasáže a přináší mnohé otázky, drobné ilustrace tu pouze udávají rytmus plynutí jednotlivých nečíslovaných stran. Dozvídáme se mnoho nových detailů a pronikáme do chlapcova vnitřního světa. Prožíváme jeho nejistotu a tajná vnitřní trápení, která jako ne úplně typický třináctiletý kluk zažívá: „Ve škole se často ztrácím ve svých vlastních myšlenkách, nemám tušení, na co vlastně myslím… Rychlost, s jakou se mé tělo proměňuje, ve mně vyvolává neklid.“ Hlavní hrdina kriticky pohlíží na svět kolem sebe, vidí v něm spoustu ošklivosti – sousedy, kteří se hádají, spolužáka, jehož matka utekla s cizím mužem, všudypřítomnou touhu po penězích či moderní chudobu spjatou s obezitou.

Kniha Chlapec z nočního trhu je zajímavá až nečekanou mnohovrstevnatostí. Má čím zaujmout mladé čtenáře, jimž je původně určena, i „jejich“ dospělé. Zvnějšku dává čtenářům nahlédnout do světa nočních trhů a do tchajwanské společnosti – pro české čtenáře bude jistě zajímavé jak čtení o exotickém jídle, tak třeba o zcela jiném vztahu Tchajwanců (nejen) k vietnamským imigrantům. Schválně – kolik smíšených česko-vietnamských manželských dvojic znáte ze svého okolí? Naproti tomu univerzální zkušenost dospívajících s tím, jak obtížné je hledat své místo ve světě, jak přijmout sebe sama a změny, jimiž prochází tělo i myšlení, jak čelit pocitu osamění, je více než univerzální. O tématu vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka ani nemluvě.

Mikrosvět nočního trhu symbolizuje svět, v němž žijeme: „Obchodujeme tu se svými životy, svými zdánlivými radostmi a trápením. Až teprve když zhasnou všechna světla a tma celý tenhle svět pohltí, dočká se i toto tržiště odpočinku.“ Pak třeba přijde pravá chvíle pro mezigenerační rozhovor inspirovaný četbou knihy, jejíž rozsah a kompozice jsou přijatelné i pro mladé „nečtenáře“ uvyklé primárně vizuálnímu vnímání.