Smysly jsou naší spojnicí se světem. K čemu slouží, kolik jich je nebo jak se mezi různými živočichy liší, erudovaně objasňuje britská spisovatelka a veterinářka. Malým i větším čtenářům ukazuje, že skutečnost je pestřejší, než by se mohlo na první pohled zdát.
Pavel Pecháček
Absolvoval obor Teoretická a evoluční biologie na PřF UK v Praze. Věnuje se popularizaci vědy a překladu populárně naučných knih.
Román z nedaleké budoucnosti nastavuje lidstvu zrcadlo a zamýšlí se nad palčivými problémy dneška, od rizik umělé inteligence po drancování přírodních zdrojů. Varuje před opakováním chyb minulosti a vybízí k převzetí zodpovědnosti za své činy.
Pokračování neotřelé populárně-naučné knihy hrdě kráčí ve stopách prvního dílu a nijak za ním nezaostává. Autoři navíc splnili slib a krom přírodních věd dostaly tentokrát mnohem více prostoru vědy společenské a humanitní.
Volné pokračování oceněného bestselleru zavede čtenáře na další výpravu do říše zvířat a prostřednictvím nespočtu příkladů vtipně i erudovaně vylíčí, jak rozmanitě se živočichové dokážou přesouvat z jednoho místa na jiné.
Na rozdíl od výpravy Philease Fogga není na netradiční cestě kolem světa britského milovníka přírody rozhodně kam spěchat. Prostřednictvím osmdesáti medailonků doplněných brilantními ilustracemi čtenáře seznamuje s nejpozoruhodnějšími ptáky ze všech kontinentů, od všudypřítomných opeřenců po kriticky ohrožené.
Kromě potravy poskytují dřevo, stín či lahodné plody a mnoha živočichům též úkryt a někdy celoživotní domov. Stromy jsou však krásné a fascinující i bez ohledu na svůj užitek. Rozverná autorská prvotina české ilustrátorky a animátorky nás seznamuje s těmi nejběžnějšími druhy.
Odborná, avšak čtivá, přístupná a inspirativní kniha českých botaniků představuje fenomén louky v plné komplexitě a slovem i bohatým obrazovým doprovodem zavede čtenáře krom unikátních krkonošských luk i do nitra vědeckého výzkumu.
Navzdory oblibě, jíž se těší u návštěvníků lesů, nebývají houby zrovna častým námětem dětských knih. A když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Houby si proto založily vlastní zpravodaj, v němž svůj neobyčejný svět představují všem zájemcům, nejen těm lidským.
Máloco v člověku zažehne tak posvátný úžas jako jasná kometa na noční obloze. Přehlídku těch nejpůsobivějších, které lidé mohli i bez pomoci přístrojů pozorovat v uplynulých několika staletích, přináší nevšední atlas dvou italských autorek.
Ačkoli žížaly nepatří k nejpopulárnějším tvorům, jejich podíl na zúrodňování půdy je nedocenitelný. Není to však snadný úděl a někdy jim to vrtání v hlíně jednoduše přeroste přes hlavu. O radostech i strastech zdánlivě obyčejných žížal s nadhledem vypráví netradiční kniha italské spisovatelky.
Jedinečná kniha britského fytopatologa ukazuje, že rostliny nejsou ani zdaleka tak bezbranná stvoření, jak se na první pohled zdá. Během milionů let si totiž vyvinuly pozoruhodné metody, jak se vypořádat s nejrůznějšími útočníky, od pasoucích se obratlovců po žravé housenky a houby.
Význam buněčných organel známých jako mitochondrie pro zdravý život, ba dokonce život jako takový lze jen těžko přecenit. Co všechno dělají a co se stane, když se porouchají? A jak to napravit?
Proč má jepice jepičí život a k čemu je oko na křídlech babočky? Kde má hmyz sluchové orgány a jaké nemoci může přenášet? Kdo patří mezi blanokřídlé parazitoidy a čím se liší od klasických parazitů? Na tyto a mnoho jiných zajímavých otázek o hmyzu odpovídá bohatě ilustrovaná kniha českého entomologa.
Dlouho se zdálo, že na třetí díl sebraných povídek H. G. Wellse v češtině si majitelé předchozích dvou svazků budou muset nechat zajít chuť, ale nakonec se nedokončeného projektu přece jen ujal nový nakladatel a dílo zdárně dotáhl.
Jízlivá sonda do české i zahraniční klimaskeptické scény se snaží odhalit, co mnohé veřejné představitele vede k popírání zjevných skutečností a vědeckých poznatků, a odhaluje taktiky používané k vytváření nejistoty a odsouvání nezbytných opatření.
Trochu netypický atlas zvířat nabízí působivé nahlédnutí pod kůži, srst, peří či šupiny různých obratlovců, včetně člověka a řady pravěkých tvorů. Ačkoli se soustřeďuje především na kosterní soustavu, stranou nezůstanou ani měkčí tkáně.
Odkud se bere hmota? Může vesmír vzniknout z ničeho? A kolik těch vesmírů vlastně je? To jsou jen některé z velkých kosmologických otázek, na něž ve své zatím poslední knize stručně odpovídá známý britský fyzik a popularizátor vědy.
Mozek toho dělá opravdu hodně, ale aby to dělal co nejlépe, je dobré ho procvičovat a dopřávat mu pravidelný odpočinek. Jak na to, radí bohatě ilustrovaná kniha nizozemských autorek.
Když slunce zapadne za obzor a krajinu zahalí tma, je to pro mnohé tvory signál, aby opustili denní úkryty a vydali se hledat potravu či pohlavní partnery nebo aby si podle pravidelného střídání dne a noci seřídili své biologické hodiny. Rychlé přibývání světelného znečištění tento odvěký rytmus narušuje a důsledky mohou být vážnější, než se na první pohled zdá.
Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.
Italská autorka řady naučných knih pro děti si tentokrát vzala na paškál samotnou matičku Zemi a takřka nic nevynechala. Od složení planety či zajímavostí o počasí a klimatu přechází k biosféře a představuje její úžasné obyvatele.
Americká vědkyně zevrubně představuje alternativní způsob, jak nahlížet na emoce, jejich povahu, vznik či evoluční původ, a nabízí techniky, jak s nimi pracovat. Na tomto základě se vyjadřuje například k roli emocí v trestním soudnictví či k emočnímu prožívání non-humánních živočichů.
Čtenáře, kteří chemii zrovna neholdují, netradiční komiks ke změně názoru nejspíš nepřiměje. Ostatní, ať už středoškolští studenti, někdejší „chemičtí“ maturanti, nebo ti, kdo mají pro chemii z jakéhokoli důvodu slabost, si však přijdou na své. A navzdory spoustě počítání se tu a tam i zasmějí.
Další bohatě ilustrovaná kniha zpracovávající podivuhodná dobrodružství zapomenutého českého přírodozpytce a cestovatele prostorem i časem zavede čtenáře do dob, kdy se na Zemi objevily první pralesy a po členovcích a jiných bezobratlých začali dobývat souš také obratlovci.
O šarlatány slibující věčný život nikdy nebyla nouze. V posledních desetiletích se však fenoménu stárnutí a možnostem, jak jej zpomalit, věnuje stále více vědců. A výsledky řady studií jsou velmi slibné, jak ukazuje nová kniha dánského vědce.
Nepříliš rozsáhlá kniha seznamuje s rozsáhlým světem obratlovců a nezůstává jen na povrchu. Sem tam také pomocí osobitých ilustrací nahlédne, co se skrývá uvnitř.
Co je to život a jak vznikl? Český biolog čtenáře bere na strastiplnou, avšak fascinující cestu do nitra buňky i do dávných časů, kdy byla Země stará sotva pár set milionů let.
O podobě posmrtného života sice nemáme potuchy, ale to vůbec nevadí. O to svobodněji můžeme s americkým neurovědcem fantazírovat, co se na druhé straně vlastně skrývá a jestli je vůbec na co se těšit.
Co stojí za velkým úbytkem hmyzu v posledním půlstoletí, proč je to problém a jak by se s ním dalo vypořádat? Na to odpovídá nejnovější kniha britského biologa, která vedle objasnění příčin hmyzí apokalypsy i receptů, co dělat, přináší zajímavou sondu do života šestinožců a ukazuje, jak úžasný hmyz ve skutečnosti je.
Volné pokračování uprděné knihy o vesmíru, která ukázala, kolik toho nevíme, obsahuje výrazně méně flatulentního humoru a uklidňuje nás, že to s našimi znalostmi přece jen není až tak beznadějné.
