Veronika Abbasová

Kenzaburó Óe, nositel Nobelovy ceny za literaturu, ve svém románu Němý výkřik zkoumá temné stránky lidské duše skrze příběh dvou bratrů zmítaných rodinnými traumaty a společenskými konflikty. Dílo plné groteskní expresivity a existenciálního zoufalství reflektuje autorovy osobní zkušenosti i historické bolesti poválečného Japonska.

Klasický japonský příběh o mladé čarodějnici, která hledá své místo na světě, dodává odvahu všem dívkám v cestě za naplněním snů.

Poetický román současné japonské autorky začíná jako detektivní pátrání po zmizelém manželovi. Rychle se však mění v rozjímavou zpověď hlavní hrdinky o poznávání vlastního těla a identity ve vlnách přístavního městečka Manazuru.

Krása matematiky a čísel spojila životy tří lidí: starého nemocného muže, ošetřovatelky a jejího syna. Současná japonská autorka napsala dojemný román o křehkosti života, v němž ale nechybí kritika chování společnosti k matkám samoživitelkám.

Japonský young adult román vypráví příběh přátelství dvou středoškoláků, které sblíží smrtelná nemoc. Díky nemocné kamarádce si hlavní protagonista uvědomí cenu života a najde cestu ze samoty. Nad sentimentem přitom převládá černý humor a nadhled.

Druhé vydání již klasického románu japonské literatury Zapadající slunce sleduje úpadek jedné šlechtické rodiny. Historický román však lze číst i jako metaforický obraz soudobé japonské společnosti.

V japonské literatuře najdeme již od 10. století zpovědi odvážných žen, které se nechtěly smířit s podřadnou rolí manželek, konkubín a milenek. Toužily po svobodě a odmítaly plnit roli krásných, sladkých a až dětsky poddajných exemplářů ve sbírkách svých pánů.

Poezie moderního japonského beatnika Nanaa Sakakiho je doslova napěchovaná motivy zvířat a  rostlin stejně jako souhvězdí a galaxií. Básně burcují k záchraně přírody a varují před tím, aby se z naší planety stalo vrakoviště robotů.

Jeden z posledních japonských spisovatelů, který osobně zažil hrůzy druhé světové války a svržení atomových bomb a otiskl je do oceňovaného literárního díla. V něm tyto tragédie zůstávají jako memento pro další generace.

Osiřelý chlapec spolu se svým kočičím průvodcem plní úkoly v magických labyrintech, do nichž ho zavede tajná chodba dědečkova antikvariátu. Současný japonský spisovatel Sósuke Nacukawa napsal čtivý alegorický příběh o hledání smyslu života i smyslu literatury.

Prvotina mladého autora přivádí čtenáře do vyhlášené turistické oblasti Japonska, kde český student během brigády v hotelu poznává místní prostředí, zaměstnance i sám sebe. Chybějící emoce příběhu dodává hudba; román je vybaven dokonce soundtrackem a celkově působí jako literární videoklip.

Kontroverzní japonský román o asexuální hrdince, která hledá svoji cestu k ženství skrze mateřství a která má okolo sebe mnoho dalších žen, jež bojují s nalezením vlastní identity. Tu po staletí (de)formovala mužská dominance a pojetí ženy jako objektu sexuální touhy. Román Prsa a vajíčka hledá odpověď na to, co to dnes znamená být žena.

Novela současné japonské autorky pojednává o stalkingu, jednom z poměrně častých a velmi neblahých fenoménů naší doby. Současně ale příběh dvou mladých žen ukazuje problémy Japonska posledních let, jako jsou nezaměstnanost, nedostupnost bydlení a další sociální problémy a především z nich pramenící vyšinutost mezilidských vztahů.

Příběh o přátelství kočky a člověka je místy příliš sentimentální a málo uvěřitelný, ale očekávání nenáročného příjemného čtení rozhodně splní, a to nejen u milovníků zvířat.

V dystopickém románu se Japonsko zcela uzavřelo zbytku světa a zakázalo veškeré cizí vlivy. Brilantní jazykovou stránku textu bohužel sráží nedůsledně vybudovaný svět blízké budoucnosti.

Hluboká řeka Ganga vybízí k hledání smyslu života i ke konfrontaci s vlastní minulostí. Endóova náboženská vize, již přináší v jednom ze svých posledních románů, ukazuje, že není důležitá cesta, ale cíl. Ten je navzdory různosti náboženství totožný.

Novela současné japonské autorky otevírá téma jinakosti, v této zemi dodnes palčivé. Třicetiletá žena, jež netouží ani po kariéře, ani po manželství, je zrcadlem japonské společnosti – jejích předsudků a očekávání.

Druhý český překlad díla japonského básníka a blogera Naokiho Higašidy zase o trochu víc odhaluje myšlení lidí, které společnost ještě donedávna považovala za mentálně retardované. Setkání s velmi pestrým a intelektuálně zajímavým světem autistů, a to i těch, kteří nejsou příliš schopni verbálně komunikovat, může i nám ostatním pomoci být lepšími lidmi.

Nejnovější kniha japonského bestselleristy přináší některé nové motivy, především stáří a malířské umění, jinak je ale vystavěna na známých a již trochu ohraných principech, které mohou obeznámeného čtenáře začít pomalu nudit.

Další román japonského autora Šúsaku Endóa, jehož proslavila Scorseseho filmová verze knihy Mlčení, vykresluje na pozadí historického příběhu rozdíl mezi kolektivním Japonskem a individualistickým Západem. Ani staletí vývoje a globalizace na tomto kulturním rozporu příliš nezměnila. Snad proto nás Evropany tato vzdálená země stále tolik fascinuje.

Román o Češce provdané za Japonce reflektuje rozdíly mezi dvěma vzdálenými kulturami a soustřeďuje se především na společenskou roli manželky, kterou není jednoduché pro emancipovanou Evropanku naplnit. Ačkoli téma i fakt, že autorka vycházela z vlastních zkušeností, znějí lákavě, literární zpracování látky poněkud pokulhává.

Japonský básník a prozaik Kendži Mijazawa se s odstupem století poprvé představuje českým čtenářům, a to povídkovým souborem Noc na galaktické železnici. Ukazuje se nám jako milující bratr, přítel zvířat a trpících, altruista a originální stylista.

Speciální číslo časopisu Nový Orient přináší výbor z japonské literatury 20. století. Zastoupeni jsou v něm různí autoři, z nichž největší literární hvězdou je Šičiró Fukazawa, kterého českému čtenáři představuje překladatelka Vlasta Winkelhöferová. Vzhledem k tomu, že autor v závěti zakázal knižní překlady svých děl, jsou časopisecká vydání jedinou možností, jak se s jeho texty seznámit.

Japonská básnická forma haiku má mnoho podob. Santóka je představitelem moderního proudu haiku a ve svých básních se soustředí na prchavou krásu hmatatelného světa kolem nás.

Dvacetiny jsou v Japonsku startovní čárou dospělosti. Magii tohoto výjimečného narozeninového dne využívá japonský bestsellerista Haruki Murakami pro další z řady svých mysteriózních, byť tentokrát trochu méně povedených příběhů.

Jak vnímá český japanolog kulturní a literární rozdíly mezi Japonskem, Kanadou a Českem, zeměmi, do nichž ho zanesl osud? V úvahách se nevyhýbá ani tématu náboženství, migrace, držení zbraní v USA či kritice multikulturalismu, který dle jeho názoru ničí svébytnost národů.

Ačkoli tyto eseje vznikaly především jako přebytkové zboží, jež odpadlo při psaní románů, přinášejí perličky ze zákulisí vzniku Murakamiho děl. Skalní příznivci autorovy tvorby je jistě ocení, na ostatní mohou působit až příliš nahodile.

Dnes již klasický historický román japonského autora Šúsaku Endóa Mlčení opakovaně fascinuje čtenáře i filmové tvůrce. Endó v něm umně spojuje historickou látku příchodu křesťanských misionářů do Japonska s nadčasovým problémem morálního dilematu, jemuž bude člověk vystavován v každé dějinné epoše.

Krádež třiceti hamburgerů s brokovnicí v ruce? Spořádaný život ve vytyčených mantinelech bohaté japonské společnosti způsobuje metafyzický hlad, který může být zahnán jen útokem či agresivním zmocněním se něčeho, co člověku nepatří. Haruki Murakami opět překračuje hranice normálnosti a nutí nás se zamyslet nad zdánlivě absurdním příběhem neukojitelného hladu.

Hrdina lapený v pasti všednosti zažije na výpravě za neobyčejnou ovcí to největší dobrodružství ze všech – setkání se smrtí. Jeden z raných Murakamiho románů pojednává, zcela v duchu japonské estetické tradice, o umění milovat život v jeho pomíjivosti.