Střelka našeho literárního kompasu se natáčí tam, kam se právě vypravil někdo z našich redaktorů a spolupracovníků. Hledáme místa, kde má literatura silnou tradici, kde oslovuje nové publikum, kde ožívá, mládne i táhne. Kde umí reagovat na to, jak se svět kolem nás mění. Zajímá nás, kde tyto změny reflektuje také literární provoz. Navštěvujeme festivaly, knihovny, nakladatelství, čtenářské komunity či profesní instituce. A o své zážitky a nové zkušenosti se chceme podělit i s našimi čtenáři.
V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.
Obraz finské literatury v zahraničí se mění, ale čtenáři stále vyhledávají především beletrii, a to zejména tu psanou ženami, vysvětluje tendenci posledních let Tiia Strandén, ředitelka finské nadace FILI.
Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně vypráví Roland Lehoucq, astrofyzik a ředitel nantského festivalu science fiction Utopiales.
V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.
Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.
Švýcarsko je země neoddělitelně spjatá s komiksem. V Ženevě se totiž v první polovině 19. století komiks zrodil. Jak populární je deváté umění ve své domovině o dvě století později? Ptali jsme se Léonore Porchet, jedné z ředitelek festivalu BDFIL.
Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.
Jak může umělá inteligence pomáhat komiksovým překladatelům, ale také čtenářům s různými formami zrakových, motorických a jiných postižení? Na způsoby využití nových technologií v oblasti komiksu jsme se ptali Samuela Petita, ředitele společnosti ComixSuite.
Na lednovém festivalu komiksu ve francouzském Angoulême se prezentovala i česká tvorba. V rámci mezinárodního trhu práv zde zahraničním agentům a nakladatelům české komiksy představovaly zástupkyně Českého literárního centra Sára Vybíralová a Kateřina Chromková.
V sobotu večer byly slavnostně předány tzv. šelmy, ocenění festivalu v Angoulême za nejlepší komiksové počiny uplynulého roku. Proč zrovna šelmy? Černobílá šelmička, postava vytvořená Lewisem Trondheimem v roce 2007, je totiž oficiálním festivalovým maskotem.
V rámci projektu iLi-Mobilita. Zahraniční literatura a její reflexe měnícího se světa (s podporou NPO – Status umělce – Výzva č. 4/2023 – Mobilita III / 0314, č. projektu 0314000155). Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, Národního plánu obnovy a Evropské unie
