JJ

Jan Jaroš

Koláž původně časopisecky publikovaných textů se na příkladech z dávné minulosti i současnosti snaží demonstrovat, že dokumentární film bývá spíše než zachycením prosté reality výsledkem režisérova záměru.

Dva významní levicoví tvůrci různých generací se sešli, aby probrali problémy práce, násilí či transformace. Nastavený souzvuk zní bez jakýchkoli zádrhelů a Loach nečiní nic jiného, než že Louisovým osobním zážitkům stvrzuje širší platnost.

Konjunktura zájmu o japonské animované filmy pokračuje – a je vidět i na pultech knihkupectví. Fanouškovská kniha o anime však trpí mizernou českou redakcí a monografie Hajaa Mijazakiho je zase rozvláčná a nekriticky obdivná.

Adaptace belgického románu (vydaného i v češtině) respektuje obratnou vypravěčskou strukturu, která v příběhu o jednom dětském násilí a jeho následcích v dospělosti minimalizuje předvídatelnost dějů.

V souboru úvah o amerických filmech z šedesátých a sedmdesátých let se slavný režisér snaží rozpomenout na své mladické divácké zážitky. Příznačně se věnuje zejména krvavým a násilnickým filmům.

Filmová adaptace románu Hany Lasicové sice zdařile postihuje atmosféru bohaté domácnosti z počátku 20. století, ale nerespektuje ani vyznění knihy, ani dobové skutečnosti, chování a mravy.

Americká filmová verze populární švédské knihy o pedantském a nabručeném starém muži změkčila a uhladila mnoho prvků z předlohy, zejména vážnější existenciální a sociální podtexty. Ale má alespoň Toma Hankse v hlavní roli.

Přestože dvojice autorů publikace o slavném japonském studiu animovaných filmů přiznává své fanouškovství, jejich kniha je rozhodně cenná. Škoda jen, že česká redakce nebyla pečlivější a nezohlednila domácí kontext.

Režisérka dokumentárních filmů zpracovala své tvůrčí i dramaturgické působení v České televizi do osobní i teoretické knihy. Jde o podrobný a otevřený pohled na to, jak tato chvályhodná instituce (a také obří moloch) funguje.

Adaptace působivého bestselleru o mlčenlivé dívce z jižanských močálů se bohužel nepovznesla nad pouhou ilustraci románového děje. Převažují hezké obrázky, pokrytecká cudnost a dojímavost.

Přepychově vybavená publikace o výtvarnici i filmařce mohla vzniknout zejména díky zpřístupnění pozůstalosti umělkyně. Kolektivní práce ji originálně portrétuje ve všech jejích tvůrčích i osobních polohách.

Nejnovější filmová adaptace slavného Balzacova románu se soustřeďuje na plejádu rozporuplných postav v čele s hlavním hrdinou plným ambicí. Skvělé herecké výkony a působivá výprava však statickou a staromilskou podívanou zachraňují jen zčásti.

Milostné klamy

Jan Jaroš
film Recenze
60%

Nejnovější adaptace knihy Philipa Rotha pochází z Francie. Režisér Desplechin si přitom zvolil prózu Milostné rozmluvy, která se skládá pouze z dialogů.

Dlouholetý badatel a znalec italských westernů shromáždil své dosud solitérně publikované poznatky v ucelené knize. Jeho neoformalistický pohled nicméně upřednostňuje výčet a opomíjí kvalitu zkoumaných snímků.

Původní domácí práce o významné osobnosti zlaté éry Hollywoodu nabízí nejen kompilaci z amerických textů, ale i vlastní bádání v archivních pramenech. Věnuje se přitom více systému hereckých hvězd než samotným filmům, které Selznick produkoval.

Soubor studií a recenzí mapující práci nejslavnější české filmové režisérky chronologicky shromažďuje texty od roku 1962 až do její smrti. Publikace tak alespoň částečně supluje zatím chybějící monografii.

Publikace určená čtenářům, kteří toho o filmu zatím moc nevědí, přibližuje vybraná díla a tvůrce především z anglosaského pohledu. Výběr hesel je navíc nahodilý a děravý.