Ekologické varování počtvrté
Lunde, Maja: Sen o stromě

Ekologické varování počtvrté

Klimatický kvartet hvězdy norského literárního nebe se po menší prodlevě dočkal svého závěrečného dílu. Ten místo vyvrcholení příběhu spíše variuje předchozí knihy a podobně jako ony nastavuje zrcadlo mezilidským vztahům na pozadí ekologické katastrofy.

Přestože norské umělecké literatuře dlouhodobě vévodí mezilidské vztahy, nelze přehlédnout ani výrazný trend návratu k přírodě a varovných vizí blízké budoucnosti ovlivněné klimatickou změnou. Patrně největší hvězdou škatulky klimatická fikce, a to i v mezinárodním kontextu, je norská spisovatelka Maja Lunde (nar. 1975), jejíž romány z takzvaného klimatického kvartetu Historie včel (Bienes historie, 2015, č. 2017), Modrá (Blå, 2017, č. 2018) a Kůň Převalského (Przewalskis hest, 2019, č. 2021) se dočkaly velmi pozitivních ohlasů také u nás. Během první vlny pandemie covidu-19 se v norských médiích objevila zpráva, že Maja Lunde přerušila práci na čtvrtém, závěrečném dílu, protože šířením nebezpečné virové nákazy začal příběh příliš připomínat skutečnost. Sen o stromě (Drømmen om et tre, 2022, č. 2024) tedy vyšel s mírným zpožděním, nyní se do něj ale můžeme začíst i v českém překladu.

Odloučená komunita

Daleko na severu, ve městě Longyearbyen na Špicberkách, žije malé společenství odříznuté od světa. Ačkoli se nacházíme na počátku 22. století, jako bychom se vrátili o stovky let zpět. Pryč jsou vymoženosti moderní civilizace, krajina je drsná a nehostinná, oblečení se nosí do roztrhání, a i potom se záplatuje, jídlem se šetří, nic nepřijde nazmar. Ostrovy ovšem uchovávají velký poklad – globální úložiště semen –, který by umožnil znovu vypěstovat zmizelé druhy a zmírnit hladovění světové populace.

Postarší strážkyně úložiště Louise si za nástupce vybere svého vnuka Tommyho a začne ho zaučovat. Když však do života komunity tragicky zasáhne smrtící virus, Tommy se musí postarat především o své dva mladší sourozence. Hrstka přeživších stojí před rozhodnutím, co si počít dál: Žít stejně jako dosud s tím, že společenství časem vymře? Pokusit se založit rodinu a tím i novou komunitu? Nebo si zkusit přivolat pomoc a odplout pryč?

Mozaika postav

Podobně jako v předchozích dílech klimatického kvartetu se děj neodvíjí pouze z pohledu jedné postavy, byť tentokrát se vyjma vzpomínek na minulost nestřídají časové roviny. Kromě Tommyho sledujeme příběh Tchao, jež pochází z území někdejší Číny a je členkou expedice pátrající na severu po semenné bance. Tchao si v sobě po smrti svého synka nese hluboký žal a působí osaměle, téměř rezignovaně. Čtenářům celé tetralogie budou některé postavy povědomé – Tchao znají z Historie včel, kde pracuje na ručním opylování, a Louise jako dívenku z Modré a zároveň mladou ženu z Koně Převalského.

Proplétání osudů působí důmyslně, kdo ale dřívější knihy nečetl, může postavy vnímat jako poněkud ploché a jejich jednání jako zkratkovité. To ještě větší měrou platí u postav nových, ať už se jedná o Tommyho otce Davida, který upřednostní domnělou povinnost před svou rodinou, nebo o Tommyho samotného a jeho přístup k semenné bance i ostatním přeživším. I v tomto dílu se příběh do velké míry týká rodinných vztahů, a přestože ani zde nechybí láska, zejména ta sourozenecká, komunikaci vládne spíše chlad, bezradnost a nepochopení. K celkově odtažitému dojmu přispívají i strohý jazyk a pomalé tempo vyprávění.

Aktuální i poučné

Silnou stránkou klimatických románů Maji Lunde je schopnost zakomponovat do příběhu nosná aktuální témata. Vymírání živočišných a rostlinných druhů těžce nesou nejen milovníci přírody, ale všichni, kdo si dokážou představit jeho neblahé důsledky pro lidstvo. Prostřednictvím vyprávění se navíc dozvídáme i leccos nového, neboť autorka nezřídka, jako v případě návratu koně Převalského do volné přírody, čerpá ze skutečných událostí. Ve Snu o stromě si Tommy zase čte o ruském biologovi Nikolaji I. Vavilovovi, jenž při cestách po světě sbíral semena rostlin, dokud se neznelíbil sovětskému režimu. Naopak podrobností o špicberském globálním úložišti, Špicberkách jako takových nebo o lidské populaci jinde ve světě budoucnosti je v knize poskrovnu.

Sen o stromě lze nepochybně číst jako samostatný román, nejvíce ho však ocení spokojení čtenáři předchozích dílů klimatického kvartetu. Těm ostatním bych spíše doporučila sáhnout po Historii včel a teprve pak případně i po ostatních titulech této víceméně volné tetralogie.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Kateřina Krištůfková, Kontrast, Praha, 2024, 440 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse