Miriam Löwensteinová

Tematicky různorodá díla nobelistky Han Kang spojuje zejména sugestivnost a naléhavost kontaktu se čtenářem.

Sbírka příběhů o severokorejských uprchlících se kromě sporadických návratů do minulosti věnuje především vzpomínkám na peripetie útěku a evidentní nemožnosti přizpůsobit se novému prostředí v Jižní Koreji. Ta se i přes společný jazyk a historii vyvinula v relativně bohatou moderní společnost založenou na zcela jiných hodnotách.

Thriller v korejské literatuře nemá tradici a je v ní nováčkem, ještě větším překvapením je však fakt, že jeho autorem je žena. Navzdory všem stereotypům navíc autorka za svého psychopatického hrdinu mluví a jedná uvěřitelně, přesvědčivě a bez sentimentalit, které se spisovatelkám občas přisuzují.

Kniha jihokorejského podnikatele a umělce Ahea má charakter osobního čtení Bible či kázání. Pro evropské teology představuje kuriózní seznámení se způsobem argumentace v zemi nám geograficky i kulturně vzdálené.

Povídky anonymního autora popisují severokorejskou realitu bez jakéhokoli romantického nádechu boje dobra proti zlu. Jejich protagonisté jsou až nepříjemně autentičtí a nepřibarvení. Všední příběhy snímají výseč světa způsobem, který má blíže dokumentu než fikci, a jen jejich literární forma v nás vyvolává iluzi, že se odehrávají mimo náš dosah. Opak je bohužel pravdou.