Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.
Martin Liška
Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje
Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.
Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.
Příběh parníku Lusitania dodnes obklopuje řada nezodpovězených otázek, díky nimž jde v románu nejen o odhalení vraha, ale i o obecná morální dilemata.
Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.
S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.
Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.
V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.
Ať už pokrmy pro své strávníky chystali s láskou, strachem, zoufalstvím nebo pocitem dobře odvedené práce, autor jejich vyprávění zpracovává čtivě a srozumitelně, aniž by sklouzával k bulvárním zkratkám a povrchním historkám ze zákulisí.
U příběhu první české pilotky je opět možné se zamyslet nad otázkou, zda je snazší bojovat s ustálenými stereotypy nebo s fyzikálními zákony.
Vánoce jako svátky klidu, míru, pohody a štěstí. Smrt si ale nevybírá, přichází často nečekaně a nestará se o datum v kalendáři.
Vdova po předním disidentovi hovoří se známým historikem nejen o ústrcích i úspěších, které disidenti zažili, ale i o proměnách vnímání Charty 77 po listopadové revoluci. V neposlední řadě o rodinném životě, od kterého dost dobře nebylo možné disidentskou činnost oddělit.
Útlý román potěší nejen čtenáře, kteří při chůzi po chodníku občas zapřemýšlí nad tím, kdo asi žije či žil za okny a dveřmi domů, kolem kterých denně nevšímavě procházíme.
Norský spisovatel sice čtenáře zavádí na Přední východ i palubu potápějící se lodi, o napětí ale v jeho románu jde až ve druhé řadě.
Teprve více než padesát let po jeho smrti se čtenářům nabízí kolektivní monografie, která se pokouší objektivně zhodnotit nelehký osud jednookého generála povolaného do funkce, v níž v podstatě neměl šanci uspět.
Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.
Příběh zakladatelky řádu klarisek nebyl prost dramatických situací, primárně se však autor snaží připomenout její duchovní odkaz.
Románový debut dánské archeoložky se sice vymyká škatulce obvyklé severské detektivky, ale v subžánru proslaveném Danem Brownem nijak zvlášť nevyniká.
Autor s osobní zkušeností se životem ve Spojených státech mapuje nejen opětovnou cestu Donalda Trumpa do nejvyššího patra americké politiky, ale i složitý systém výběru kandidátů, ovlivněný zákulisními pletichami i pro nás nepatrnými drobnostmi, na které ale tamní veřejné mínění citlivě reaguje.
Pražský hotel Internacional, varšavský chrám Alexandra Něvského či výzdoba stanic moskevského metra představují sice zcela rozdílné architektonické objekty, všechny však plnily specifickou roli jako nástroj ruského imperialismu. Jeho méně známé nástroje analyzuje v krátké eseji česko-švýcarský historik umění.
Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.
Životní příběh vysokého církevního preláta židovského původu je zajímavý sám o sobě, detektivní linka však románu bohužel spíše škodí.
Studie o pozapomenutém šlechtici, který šokoval současníky například svou vášní pro divadlo, nabízí nejen klasický životopis, ale i sondu do mnoha oblastí života na konci 19. století.
Sehraná dvojice badatelů splácí svou monografií dluh, který má dosavadní historiografie vůči těm nejbezbrannějším obětem nacistického boje za čistou rasu.
Výběrový přehled protektorátních a zahraničních tiskovin ukazuje až překvapivou tematickou pestrost protektorátní produkce, všudypřítomná propaganda se nicméně nevyhýbala ani ryze oddechovým titulům.
Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.
Německý autor opět zavádí čtenáře do svého světa plného dosti fantaskních postav. Zda je hlavní hrdinka, se kterou se život od začátku nemazlí, jednou z nich, nebo jen jejich vnější pozorovatelkou, to už si musí čtenář zodpovědět sám.
Posmrtně vydaný román českého spisovatele, inspirovaný jeho vlastními vzpomínkami na dětství, představuje více než jen další položku v seznamu románů na téma holocaust.