Jednu obyčejnou sobotu najde devítiletá Deetje na ulici dopis. Není na něm uvedený odesilatel ani adresát, ale síla slov v dívce vyvolá neklid. Potřebuje za každou zjistit totožnost osoby postrádající svého blízkého, do jejího detektivního pátrání se však nezadržitelně vkrádá otázka po vlastních kořenech.
Kamila Drahoňovská
Představte si, že vás kouzelný list leknínu odnese až do dalekého pralesa, kde stojí největší strom na světě. Jmenuje se Velikán a jeho semínka mají neodolatelnou vůni a ke všemu i kouzelnou moc. Takové semínko dokáže zesílit nějakou vaši vlastnost, ale samo si vybere, která to bude. Ochutnali byste?
Zmizení rodiny Ježků obrátí mírumilovnou atmosféru lesa vzhůru nohama. A čtenářsky sympatický zvířecí outsider bude muset napnout všechny síly, aby zachránil nejenom unesené oběti, ale nakonec i sám sebe.
V pořadí již čtvrtý rozhovor Milana Ohniska nabízí nejen hlubokou osobní rovinu, ale zároveň i svébytný vhled do literární historie a českého kulturního vývoje.
Víte, kdo je to Dobrotvůrce? Pokud se jen tak ničeho nezaleknete a umíte kolem sebe šířit dobro, jste to právě vy. Jestli si tím třeba ještě nejste jisti, stačí sáhnout po knize plné nápaditých ilustrací a všedních i nevšedních situací, které jen čekají na někoho, kdo je dopoví.
Ostravský prozaik ve svém třetím románu opět pracuje s traumaty, pokušením, tužbami a tentokrát i se strachem ze ztráty. Svižně odvyprávěný příběh ovšem kompozičně narušuje pointa vyprávění.
Že může být nástup do školy nebo do školky náročná životní zkušenost, reflektuje nejedna kniha. Co ale přijde, když se maminka chystá vrátit do práce? A lze jí v tom vůbec zabránit? Vojta se ségrou, Kočkou a řasokoulemi v akvárku to rozhodně plánují zkusit.
Povídkové miniatury veleúspěšné dětské autorky a scenáristky by klidně mohly fungovat jako takové letní jednohubky. Jednou dvakrát je přežvýknete a je hotovo. Zároveň jsou ale tak svěží a vyvážené, že se vám bude jejich chuť chviličku rozlévat po těle. Sem tam si zobnete, chvíli talíř odložíte a vzápětí si jdete pro další.
Někdy nemůžeme udělat správnou věc ze strachu, někdy proto, že jsme příliš bezmocní, příliš malí, příliš opatrní nebo nám jen nedojde, že bychom něco udělat měli. A jindy zase máme odvahu, ale nenapadne nás, že náš čin třeba až tak správný není. Simona Bohatá své zbabělé hrdiny mnohdy obnažuje na kost, ale nezapomíná jim přitom projevovat pochopení.
Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.
Mezi letošní stovku nejzajímavějších dětských knih se v italské Bologni probojovala i kniha O tme a veľkom človeku. O tom, co všechno může být inspiračním zdrojem a jak nepředvídatelná může být cesta knihy k vydání, jsme si v Bologni povídali s Michalem Hlatkým.
Když v anotaci stojí, že hlavní hrdina najde vchod do minulosti, většina čtenářů očekává dobrodružství prožité v nějaké dějinné etapě. Stanislav Beran ale momenty z historie a především náš vztah k nim využívá v současném příběhu o mezilidském soužití, zdánlivé i opravdové samotě a síle lidských snů.
Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.
Každé generaci se dříve nebo později přihodí, že začne čím dál méně rozumět světu, ve kterém žije. Jak s tím bolestným vědomím kdo naloží a jestli k němu vůbec dojde, je už ale druhá věc. Třeba postavy Michala Kašpárka na to jdou vlastně dobře – ačkoliv jejich komunikace často selhává a zřejmě nemají šanci se dorozumět, nelámou nad sebou hůl.
Že není lední medvěd na sněhu vidět, může být nevýhoda. Třeba při hledání kamarádů. Hlavní hrdina dětské knihy Michala Šandy se naštěstí dostane do pralesa, kde jich najde hned několik. Společně se jim dokonce podaří překazit ďábelský plán vřešťana Hastrošáka. Stačí přitom táhnout za jeden provaz – nebo za jednu anakondu.
Po necelých šedesáti letech se na knižním trhu znovu objevuje řada nevšedních hrdinů. Zapomenutá trumpeta se rozmotá ze svého klubíčka a odplazí se na procházku, kde si ji žížaly zvolí za královnu. Tygr Fridolín až do smrti nechce jíst nic jiného než makovce a hvězdička na obloze se vypraví do fronty na burské oříšky.
Může se jedenáctiletá holčička skamarádit s ledním medvědem? Navíc v místě, kde už ani žádní medvědi být nemají? Příběh nepříliš pravděpodobného přátelství sice trpí řadou klišé, ale názorně popisuje dopady klimatické krize i úskalí mezilidských vztahů.
Druhý román Jiřího Klečky opět pracuje s fantastickými motivy, tentokrát na půdorysu hororového žánru. Příběh ze současnosti opředený faustovskou legendou autor zasazuje do rodné Ostravy.
Ve vzteku zatínáme zuby, tiskneme rty a rudnou nám tváře. Tváře nám ale červenají i studem, nebo pokud jsme zamilovaní. A jak to, že můžeme plakat ze smutku i radostí? V knize plné barev a pocitů se čtenáři dozvědí nejen o tom, jak se jejich emoce tělesně projevují, ale také k čemu nám jsou a jak s nimi pracovat.
Po zástupech dívčích a ženských protagonistek uvádí Hanišová na scénu nového, malého hrdinu jménem Teo. Klíčové téma schopnosti rodičů naplnit svou roli tu ovšem zůstává.
Se začátkem prázdnin přinášíme nový audioknižní rozhovor. Kromě informací o vydavatelském procesu v něm najdete spoustu tipů nejenom na dětskou literaturu, která spolehlivě zpříjemní třeba cestu autem, ale také na málem zapomenutou klasiku, do níž se můžete ponořit během horské túry.
Knižní předloha oceňovaného filmu v loňském roce ožila i ve zvukové podobě. Audiokniha dala díky skvělé interpretaci originální hlas zástupu zvířat, která děti citlivě seznamují s tím, že k životu patří i smrt, a právem se stala audioknihou roku pro děti a mládež.
Téma odcházení a ztráty rodiče v dospělosti se v české i světové literatuře objevují pravidelně. Nepřekvapí, že Petra Soukupová k nim přistupuje pozorováním způsobu, jak změna dynamiky v rodině zasahuje do každodennosti jednotlivých postav. A víc než kdy dřív se jí daří poukazovat na specifický charakter různých generací.
V dalším rozhovoru o audioknižní tvorbě jeden z nejznámějších rozhlasových a audioknižních režisérů popisuje svůj přístup k práci, vysvětluje, jak podstatné je pro režiséra i interpreta porozumění textu, a prozrazuje, v čem podle jeho názoru spočívají největší interpretační pasti.
Tajemný Svět obrazu a ještě tajemnější Divnovlk pošlou desetiletou Almu zpátky časem do meziválečné Prahy. Jako schovanka bohatého továrníka objevuje, čím se svět před sto lety lišil, co zůstává stejné, a dostane se přitom do nejednoho průšvihu.
Pod pojem audiokniha se vejde docela hodně – od jednohlasé přes vícehlasou četbu až po dramatizace nebo audioseriály tvořené jen pro poslech. Zejména poslední jmenované má v rámci původní tvorby vydavatelství Audiotéka na starosti režisér, herec a audioknižní producent polského původu Michal Sieczkowski.
Loni na podzim vypustila Audiotéka druhou sérii posluchačsky úspěšného mysteriózního příběhu Anima. Opět je odvyprávěna v deseti půlhodinových dílech. Zatímco první série pracuje se záhadným případem, ve druhé má „zlo“, proti němuž hlavní hrdinové bojují, konkrétnější, a přitom neméně zlověstnou podobu.
Nechce být zlý, ale ono to v něm nějak zlobí samo. Platí to pro Vúdúlínka, pro lidskou holčičku Rozárku, která jednou v lese náhodou zahlédne malou průhlednou jezinku, a jistě i pro mnoho malých dětských posluchačů. Tak trochu strašidelný příběh v interpretaci Ivana Trojana přátelsky chrchlá, bublá i huhlá, stejně jako povídavé řeky protékající lesem Krachlesem.
Dva spisovatelé, kteří hoří vášní pro poslech, se rozhodli širšímu publiku představit benefity mluveného slova a zároveň ukázat, jak pestrý a specifický je český audioknižní svět.
Kolem východočeské vesnice Horní Jelení se potuluje opuštěná a tak trochu bláznivá Jaruna, Tonda Marek míchá odstíny barev podle osobností krásných dívek a celá vesnice si čas od času pochutná na pečených pávech. Anebo je to všechno trochu jinak?
