Na tchajwanském nočním trhu se mísí jídla, národnosti prodávajících a kupujících i lidské osudy. Mnohovrstevnatá a bohatě ilustrovaná kniha vypráví o nelehkém období dospívání, během něhož hlavní hrdina stejně jako každý teenager hledá sám sebe.
MR
Magdalena Rytinová
S tchajwanskou esejistkou Shieh Zi-fan o tom, jak bojovat proti osamělosti, nebo o tom, že popelářské auto může mít i náboženský rozměr.
Tchajwanský autor mluví v rozhovoru o odklonu mladých lidí od společenských tradic a také o homosexualitě a jejím vnímání. O všech těchto tématech píše ve svých esejích i v připravovaném románu.
Sbírka esejů tchajwanského spisovatele Walise Nokana zkoumá minulost domorodých lidí na Tchaj-wanu i jejich život v moderní společnosti.
Antologie sedmi povídek současných čínských autorů přináší různorodé příběhy, v nichž narazíme na mnohá kulturní specifika této země. Současně ale všechny texty zachycují něco univerzálního – totiž otázku, jak složité je smysluplně žít v dnešní globalizované době.
„Pokud jde o přírodu, jsem a chci zůstat stále zvídavý, a zároveň mám o přírodu strach. Nikdy nemám pocit, že už o ní vím všechno,“ říká v rozhovoru Liu Ka-shiang, jeden ze zakladatelů a předních představitelů tchajwanské environmentální literatury.
„Jsem přesvědčen, že většina spisovatelů raději klade otázky, než dává odpovědi,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Egoyan Zheng, jehož do češtiny přeložený román Epicentrum pojednává o vztahu mezi člověkem a technikou, ale i o moci politiky.
Tchajwanská literatura dostupná v českých knižně vydaných překladech nabízí neotřelá témata, exotickou krásu oceánu i hor obývaných domorodými kmeny, odlišnou, a přece v něčem blízkou historickou zkušenost tamních obyvatel i příběhy univerzálně lidské.
Román o nelehkém osudu ženské hrdinky na sklonku 19. století připomíná temnou historii americko-čínských vztahů a současně odráží vlastní zkušenosti autorky, jež sama poznala, jaké to je odejít z Číny a začít žít v USA. Debut Jenny Tinghui Zhangové oslovil americké kritiky a stal se literární událostí.
Zdařilá prvotina české autorky zavádí čtenáře mezi obyvatele tchajwanského hlavního města, jejichž každodenní životy, vztahy a problémy se podobají těm našim, ačkoli v nich – pro nás možná překvapivě – hrají důležitou roli duchové.
Na Tchaj-wanu letos vyšel překlad Kytice, což je poměrně unikátní kulturní událost. Erbenova sbírka se navíc dostala na seznam doporučené četby pro tamní žáky základních a středních škol. Ukazuje se tak, že s Tchaj-wanem nás nepojí jenom politické vazby a podobná zkušenost s bojem za svobodu a demokracii, inspirovat se vzájemně můžeme i v literatuře.
„Moře je tak široké a rozsáhlé, že ho do konce života neobsáhnu,“ říká v rozhovoru prozaik Liao Chung-ťi, představitel tchajwanské environmentální literatury a literatury na téma oceánu.
„Dříve o našich horách psali jen čínští a japonští badatelé. V jejich knihách jsou domorodci líčeni jako obludy a strašidla,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Salizan Takisvilainan, který se ve své tvorbě snaží zprostředkovat minulost i současnost svého rodného kmene Bununů.
„Všichni Tchajwanci milují Českou republiku, je to jejich sen, mluví se o ní a zdůrazňuje se, že je jedním z nejbližších partnerů Tchaj-wanu,“ říká v rozhovoru výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek, který založil unikátní nakladatelství Mi:Lù Publishing, vydávající tchajwanské knihy u nás a české obrázkové knihy na Tchaj-wanu.
„Knihy přinášejí dětem naději, protože jejich myšlení lze ovlivnit, pozměnit. I dětem, které nežijí šťastně, můžeme dát prostřednictvím příběhů naději a vložit do nich dobré myšlenky ve vztahu k jejich vlastní budoucnosti,“ říká v rozhovoru nejen o své tvorbě tchajwanská překladatelka, editorka a spisovatelka Kate Dargaw.
Tchajwanský autor, příslušník jednoho z největších tamních domorodých etnik, etnika Bunun, popisuje život horských nosičů, který poznal na vlastní kůži. Kromě náročné práce ve vysokých horách přibližuje historii, kulturu i dnešní postavení tohoto kmene.
Tchajwanský autor a ekologický aktivista Liao Chung-ťi absolvoval na palubě velké rybářské lodi plavbu z rodného ostrova až do Argentiny. V osobním, napínavém i poetickém cestopise popisuje každodennost života posádky i svůj proměňující se vztah k oceánu.
V první tchajwanské manze vydané v českém překladu se snoubí prvky fantasy a bojová umění. Autor pracuje technikou tušové malby a za své komiksy již získal několik ocenění doma i v zahraničí.
Archetypální vyprávění o dobru a zlu se čtenářům nikdy neomrzí, Písně pralesa, hor a moří navíc osloví exotickým prostředím. Tchajwanská autorka přibližuje tři domorodé příběhy, které donedávna existovaly jenom v ústním podání. Bohatě ilustrovaná kniha potěší malé i dospělé čtenáře.
Autobiografie profesorky čínské literatury Kang-i Sun Chang přináší svědectví o osudech obyvatel Číny a Tchaj-wanu ve 20. století a uvádí mnoho našich mylných představ o Tchaj-wanu na pravou míru. Navzdory všemu, co vytrpěli její blízcí i ona sama, z jejích vzpomínek vyzařuje láska a obdiv k těm, kteří obstáli se ctí a nezlomeni.
Ve vzpomínkových esejích dává tchajwanský spisovatel Yang Mu čtenáři nahlédnout do svého vnitřního světa, který zrcadlí nálady ročních dob, hukot oceánu, klidnou vznešenost hor, ale současně i komplikovanou historii tohoto ostrovního státu.
Antologie moderní tchajwanské prózy přináší příběhy ze světa kulturně značně vzdáleného. Přesto v nich nalezneme mnohé hodnoty, které s tímto světem sdílíme, i podobné výzvy, jimž čelíme, jako je například rostoucí vliv technologií, urbanizace nebo feminismus.
Současný čínský román o odvěké lidské touze zajistit lepší život potomkům i o neobyčejné síle nepoddat se neúspěchu v sobě nese to nejlepší z tradice čínské literatury, ale odvolává se i na evropské spisovatelské velikány včetně Franze Kafky a Milana Kundery.
V pořadí již druhá kniha čínského autorského dua míří jak na malé čtenáře, tak na jejich rodiče. Příběh právě narozeného mravence nabádá k přemýšlení o smyslu života, přátelství i o hodnotách, kterými se řídit. Děti navíc v knize najdou prostor pro vlastní tvorbu.
V zapadlé tibetské vesnici na úbočí hor se setkávají tři lidé z různého prostředí a s různou minulostí. Čínský autor Ning Kchen rozvíjí mnohovrstevnaté vyprávění o hledání duše člověka, o identitě, o střetech civilizací a lidských osudů a v neposlední řadě i o psaní románu jako takovém.
Současný čínský autor Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, kterým reaguje na proměny čínské společnosti. Literatura totiž dle něj jen složitě předčí každodenní realitu dnešní Číny.
Tenká sbírka povídek jedné z nejvýraznějších čínských spisovatelek první poloviny 20. století přináší nevšední čtenářský zážitek, plynoucí jak z formy experimentálního způsobu vyprávění, tak z autorčiných sympatií k feminismu.
Půvabná knížka o hlemýždi, který nachází smysl bytí ne v rychlosti, ale v přátelství a životní cestě samotné, učaruje nejen dětem. Nečekaně dobrodružný příběh nevtíravě přibližuje tradiční čínskou filozofii a náboženství.
Příběh nevlastních bratrů ukazuje bouřlivou tvář čínského kapitalismu s komunistickou tváří, ve srovnání s nímž byla divoká porevoluční léta v Československu zcela umírněná.
Dějiny středověké Evropy a Blízkého i Dálného východu byly propojeny více, než si dnes umíme představit. Svědčí o tom životní příběh bratra Odorika z Pordenone.
