Mohlo by se zdát, že v dnešním digitálním světě není pro klasické mapy a atlasy místo, jelikož kroky cestovatelů a kola řidičů ovládají navigační systémy GPS, ale opak je pravdou. Autoatlas už má v přihrádce u spolujezdce sice jen málokdo a většina z nás se při cestování spoléhá na strýčka Googla, přesto se moderní kartografické vychytávky, jako jsou nástěnné stírací mapy navštívených míst, barevné globusy, nebo především originální dětské atlasy světa těší díky neutuchající popularitě turismu velké oblibě. Posledním opravdovým boomem v kartografii zaměřené na děti a dospělé byly Mapy – Atlas světa, jaký svět ještě neviděl (2012, č. 2016) polského výtvarnického dua Mizielińských, kde manželé prostřednictvím obrázků typických předmětů, rostlin, zvířat, památek či osobností prezentují čtyřicet dva zemí světa. Na literární ocenění a možnost stát se ve svém žánru bestsellerem v současnosti aspiruje i Atlas světa – Evropa (2023) nadané a žádané české ilustrátorky s řeckými kořeny Nikoly Logosové (nar. 1992), která dětským i dospělým čtenářům otevírá úžasnou obrazovou galerii všech evropských států.

Best of Europe

Zhruba stostránkový Atlas světa – Evropa s obálkou v netradičním plátně potěší jasnou strukturou, propracovaností a atraktivním designem. Vyniká nejen úžasnými barevnými kresbami se smyslem pro detail, ale i pečlivým výběrem typických prvků dané země a zajímavými, lapidárními popisky. Evropské státy uvádí ilustrátorka v abecedním pořadí, nikoliv klasickým školským rozdělením podle světových stran, což umožňuje rychlejší orientaci a dohledávání států. Každému z nich, i těm nejmenším, jako jsou Malta nebo Vatikán, věnuje autorka celou dvoustranu, na které vždy najdeme mapku zobrazovaného státu a jeho sousedních zemí, vlajku a základní zeměpisné údaje: rozlohu, počet obyvatel a hlavní město. Jednotlivé obrázky různé velikosti označuje číslem odkazujícím k popisku ve spodní liště dvoustrany a předkládá tzv. best of každého státu. Dospělý čtenář se při četbě a prohlížení atlasu může radovat hned dvojím způsobem – z toho, že hned rozpozná danou reálii, protože zem sám navštívil, nebo z toho, že se naučí něco úplně nového. Při vyobrazení Slovenska se tak na jedné dá straně souhlasně pokyvovat u obrázků medvěda hnědého, Jánošíka, brynzových halušek nebo Spišského hradu, na druhé straně se můžeme podivit nad tím, jak funguje niněra a co že to je bratislavský rožok.

Logosová v úvodu sympaticky vysvětluje, že sama jako malá bojovala s memorováním států a hlavních měst, neboť to pro ni byly jen suché pojmy bez omáčky, pod kterými si nedokázala nic představit, což se svým ilustrovaným atlasem pokouší napravit. Klade si za cíl být co nejkonkrétnější, ukázat krásy všech zemí, a především inspirovat k dalšímu objevování a prozkoumání neobvyklých reálií. Na první straně představuje prostřednictvím ilustrací i sebe samotnou a všechny ty, kteří jí při práci na atlase pomáhali – od babiček a mazlíčků až po sponzory.

Česko: pivo, chlebíčky a kubismus

Po první dvoustraně s obligátním přehledem všech evropských vlajek vtipně situovaných do galerie umění, kde si je prohlíží netradiční návštěvníci (muž s koňskou hlavou, duch, velký smajlík , had nebo medvěd s kompasem) už čtenářům nic nebrání v ochutnávání Evropy a kochání se její pestrostí. Zajímavosti, jež autorka vybírá, zasahují do nejrůznějších oblastí – přírodních krás, fauny a flory, důležitých osobností, národní kuchyně, tradic, hudebních nástrojů, typických produktů, architektury, historie a výtvarného umění. Při zobrazování děl velikánů světového malířství umně předestírá zjednodušené reprodukce děl, jako jsou Dalího Persistence paměti, Bruegelovi Lovci ve sněhu (zde by se čtenářům zajisté hodilo doplnit výslovnost umělcova příjmení) či Monetovy Imprese. Nedílnou součást téměř každé dvoustrany tvoří tradiční pokrmy, což jde ruku v ruce s rozmachem gastroturistiky. Jelikož však není možné vysvětlit a obsáhnout úplně vše, jak autorka sama přiznává, budete si pravděpodobně muset některá jídla dohledat, protože ilustrace někdy nestačí. Co například ukrývá bulharská banitsa? Z čeho jsou lotyšské pelēkie zirņi ar speķi?

Autorčin vtip je zřejmý například z kresby deště u Velké Británie nebo starého Řeka popíjejícího frappé z plastového kelímku. Pochvalu si zaslouží také vyobrazení České republiky, kde by čtenáři mohli být obzvláště kritičtí. Je zde vše, na co jsme hrdí a o čem rádi mluvíme s cizinci (pivo, chlebíčky, sbírání hub, Krteček, historické centrum Prahy), a ještě něco navíc – unikátní kubismus v architektuře nebo vysvětlení původu vltavínu. I když v Atlasu může čtenářům pár věcí chybět – jako třeba IKEA u Švédska, Shakespeare ve Velké Británii nebo upozornění na to, že vídeňskou kávu si v Rakousku neobjednáte jako „Wiener Kaffee“) – nikterak to nenabourává splnění autorského cíle a požitku z četby.

Jméno autorky, jež vystudovala pražskou UMPRUM, budeme pravděpodobně slýchat stále častěji, neboť za své ilustrace knih a plakátů bývá pravidelně oceňovaná. Naposledy vyhrála cenu Czech Grand Design v roce 2023 za ilustraci knih Dívám se na svět kukátkem (Vítězslav Nezval), Divné děti a smutná kočka (Petra Soukupová) a design prstenu „šelma“. Atlas světa – Evropa je mimořádný výtvarný počin a neskutečné lákadlo pro malé i velké cestovatele.