Markéta Kliková

Kromě slavného hygge mají Dánové i svébytný přístup k rodičovství, který přispívá k rodinnému štěstí a zdravým mezilidským vztahům. Je založený na empatii, kolektivním myšlení a sebereflexi.

Román dánské autorky zavádí čtenáře na odlehlý ostrov s plejádou svérázných postav. Zatímco mladá hrdinka propadne kouzlu filmu, její matka žije tangem a je odbornicí na obouvání. V téměř pohádkovém světě, kde se střetává prostý život s magií filmů a rytmem tance, se rozvíjí příběh o lásce, kráse všedních okamžiků, rodinných vazbách a o hledání vlastního já.

Mladý dánský autor, který proměnil ceremoniál literárních cen v politickou proklamaci, kritizuje ve svých apokalyptických povídkách kapitalismus i přístup k životnímu prostředí. V jeho svébytných textech splývá realita s fantazií, člověk se zvířetem a animalita s poetičnem.

Trio dánských tvůrců dokázalo současným jazykem a sugestivními ilustracemi oživit ikonické i méně známe pohádky bratří Grimmů. Příběhy vracejí čtenáře do minulosti, ale zároveň v nás vzbuzují nesmrtelné otázky o odpovědnosti, vině a trestu.

Svérázný grónský narativ pohádek a pověstí možná nebude po chuti všem, ale rozhodně zaujme. Společných prvků s našimi pohádkami v knize přitom najdeme řadu. I z příběhů Inuitů často plyne ponaučení a vystupují tu nadpřirozené bytosti či lidé a zvířata s nadpozemskými schopnostmi.

Příběh z počátku minulého století vyprávěný z perspektivy Inuitky, která se provdá za bílého muže, ukazuje tradiční život grónských domorodců i střet místní kultury s tou přicházející od západních kolonizátorů.

Dánská prozaička Anne Cathrine Bomannová čerpá literární témata ze své psychologické praxe. Tentokrát se na pozadí příběhu čtyř postav ptá, zda je truchlení nemoc, kterou má lidstvo začít léčit, a proč dnes stále častěji potlačujeme autentické pocity.

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Dánka Solvej Balle za velkolepé třísvazkové prozaické dílo o lásce a času, jež je plánováno jako součást sedmidílného opusu.

Debutový román dánské písničkářky se stal okamžitě bestsellerem. Sága jedné neobvyklé rodiny, v níž se snoubí severská a ruská kultura, ke čtenáři mluví originální směsicí lyrických opisů, novotvarů a vulgarismů. Magickorealistické vyprávění přináší svérázné postavy i poznání, že lidská touha po lásce a sebeuplatnění se v čase nemění.

Faerské ostrovy i cizími vlivy téměř netknutá faerština jsou pro nás stále poměrně velká exotika. S lidovou slovesností této svébytné části Evropy nás seznamuje nádherná a bohatě ilustrovaná publikace s obálkou barvy mořské hladiny.

Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.

První dva díly trilogie Vikingové přinášejí dobrodružství z dob, kdy se lidé chovali jako dravá smečka. Ocení je všichni milovníci napínavých příběhů. Škoda jen, že nakladatelství nevěnovalo větší péči překladu a redakci.

Na český knižní trh se po několikaleté přestávce vrací královna dánské krimi Sara Blædel spolu se svou vyšetřovatelkou Louise Rickovou. Ta se pouští do zdánlivě jasného případu, jehož spletité kořeny sahají do neveselé části dánské historie. Autorka však čtenáře zbytečně nepoučuje, soustřeďuje se na děj a nabízí čtivou detektivní jednohubku.

Dva roky po českém vydání Susanina efektu Petera Høega přichází v překladu i – podle autorových vlastních slov – jeho dosud nejautobiografičtější kniha, v níž se stejnojmenný vypravěč Peter vyrovnává s (ne)možností zvrátit osud a vyslovuje přání naučit se navazovat skutečná, hluboká setkání a usilovat o pochopení mezi lidmi.

Hodné děti na Štědrý večer dostanou dárky, jenže co se stane s těmi neposlušnými? Přijde si pro ně Grýla, trollice se třemi hlavami, patnácti ocasy s patnácti pytli, a v každém z nich unese po patnácti nezbedech? Jaké nebezpečí hrozí při setkání s Krampusy? Dánským dětem, které zapomenou nechat za dveřmi rýžovou kaši s máslem, se vánoční skřítek pomstí tak, že na to do smrti nezapomenou, pokud ovšem vůbec setkání se skřítkem přežijí.

Homosexualita, transgender, ale především láska a hledání identity jsou témata neotřelého románu mladé grónské autorky, která svým textem narušuje veškeré normy, včetně těch jazykových.

„Vyrůstala jsem v přesvědčení, že všechno musí být nalinkované jako podle pravítka, probíhat hladce, stabilně a předvídatelně. Během našeho extrémně primitivního způsobu života jsem pochopila, že výkyvy jsou přirozené, ať už co se týče počasí, nebo zdaru či neúspěchu,“ vysvětluje své životní krédo dánská spisovatelka a blogerka Andrea Hejlskov.

Skvělý dánský diskutér Kaspar Colling Nielsen zabalil své úvahy o blízké budoucnosti a ohrožení evropských demokratických hodnot do románového formátu. Vize rozvoje technologií snoubící se s naprostým morálním úpadkem lidstva by jistě obstály i v úvahovém žánru, jejich vetknutí do prozaického díla však působí šroubovaně.

Cenu Severské rady za literaturu letos získal neznámý mladý dánský autor Jonas Eika, který se vzápětí svým plamenným projevem na adresu vládnoucích politiků postaral o velký mediální rozruch.

„Pokud můj příběh zasáhne dítě ve správnou chvíli, může z něj udělat čtenáře na celý život,“ říká dánská spisovatelka Lene Kaaberbølová a vysvětluje tak, proč se ve své tvorbě stále častěji obrací na mladší publikum.

„Moje srdce bije pro malá společenství, přeji si, aby zase ožila,“ říká v rozhovoru dánská autorka Ida Jessenová, jejíž netradiční historický román z počátku dvacátého století ukazuje, jak těžký život měly na maloměstě první průkopnice emancipace.

„Je fascinující, že události, ke kterým došlo na opuštěném ostrově před 120 lety, jsou dodnes vystopovatelné a lze k nim dohledávat nové informace,“ říká v rozhovoru švédská autorka a badatelka Bea Uusma, která zcela propadla touze objasnit ztroskotání neúspěšné expedice na severní pól na konci 19. století.

Každá země má své sny, v případě Dánů k nim jistě patří hory, po nichž by mohli jezdit na lyžích. Fiktivní třítisícovku postavil doprostřed hlavního města ve své prvotině kontroverzní dánský autor Kaspar Colling Nielsen a rozehrává okolo ní vyprávění o lidských slabostech, vadných charakterech a problémech současné nejen skandinávské společnosti. Stejně jako v případě jiných titulů tohoto autora jde o náročné čtení pro otrlé.

Výpravná kniha o historii života Inuitů na přelomu 19. a 20. století představuje neobyčejný etnografický počin, který především díky bohatému obrazovému materiálu dokumentuje rituály, hry, slavnosti i vztahy v této svébytné společnosti. Kulturní vývoj popisovaný v knize je již v mnohém minulostí, o to je tato připomínka cennější.

Zajímavá a v českém prostředí průlomová publikace ukazuje Hanse Christiana Andersena v jiném světle, než v jakém nás provází od dětských let. Dozvíme se, proč vlastně Andersenovy texty působí neklidně, proč se dočkaly tolika přepracování a proč se pro ně hodí spíš označení příběh než pohádka.

Díky nakladatelství Meander a zapálenému obdivovateli grónské kultury Zdeňku Lyčkovi se nyní můžeme dozvědět, jak si Inuité od pradávna představovali dobré i zlé nadpřirozené bytosti, které zasahovaly do jejich každodenního života.

Od snad nejčtenějšího současného dánského spisovatele Petera Høega, jehož kniha Cit slečny Smilly pro sníh učarovala i Hillary Clintonové a jehož jiné tituly kritika naprosto strhala, přichází v češtině nový román Susanin efekt. Tentokrát se Høeg čtenáři opět ukazuje jako velký autor, schopný stvořit neobyčejně mnohovrstevnatý příběh, jemuž nechybí napětí, humor ani filozofické zamyšlení nad stavem dnešního světa.

Rozhovor s překladatelem, bývalým diplomatem a cestovatelem Zdeňkem Lyčkou odhaluje taje téměř neznámé grónštiny i kulturu ostrova, který si dodnes uchoval svůj ráz a kde se kosti považují za národní památku.

Knud Rasmussen, jehož socha v nadživotní velikosti krášlí kodaňské pobřeží u prominentní čtvrti Charlottenlund, představuje dodnes ikonu dánského cestovatelství. Rasmussenův přínos pro povědomí o grónské kultuře nemá ve světě obdoby, ačkoli od jeho polárních cest uplynulo už přes sto let.

„Severské země nejsou utopie. Dokáží vytvářet dobré rámcové podmínky pro kvalitní život, ale nejsou bezchybné,“ říká v rozhovoru dánský autor Meik Wiking, který se proslavil svými knihami na téma spokojeného životního stylu s mystickým názvem „hygge“.