Tři romány, tři bestsellery, jedna filmová adaptace – to vše zvládla třicetiletá Caroline Wahl za tři roky, a stala se tak nepřehlédnutelnou postavou současné německojazyčné literatury. Loni v srpnu vyšel v češtině její druhý román, který se tentokrát točí kolem rozervané dvacetileté Idy, mladší sestry Tildy z debutu 22 bazénů.
Sovy mají ve dne spát. Ne poděšeně kroužit nad svými deništi, nad smrky, kde třeba roky zimují. Mají spát a probouzet se teprve se soumrakem, zhoupnout se na větvi a neslyšně vyrazit na lov. Ale jak spát, když motorová pila podřezává vedlejší ovocný strom? Jak spát, když se řítí k zemi i větve nedalekých lip s hnízdy, v nichž se nejspíš vylíhly?
Prémii Tomáše Hrácha získal na udílení Ceny Josefa Jungmanna za rok 2024 Václav Křenek, a to za překladatelský debut – převod románu…
S Ceesem Nooteboomem odešel poslední zástupce silné poválečné spisovatelské generace. S jeho prozaickým dílem se mohli seznámit i čeští…
Tři romány, tři bestsellery, jedna filmová adaptace – to vše zvládla třicetiletá Caroline Wahl za tři roky, a stala se tak nepřehlédnutelnou postavou současné německojazyčné literatury. Loni v srpnu vyšel v češtině její druhý román, který se tentokrát točí kolem rozervané dvacetileté Idy, mladší sestry Tildy z debutu 22 bazénů.
Stařičká Berta se na divadelních prknech pročítá dětstvím, pubertou i dalšími roky svého života, aby nám mohla lásku ke knihám jako mocné kouzlo předat.
Sovy mají ve dne spát. Ne poděšeně kroužit nad svými deništi, nad smrky, kde třeba roky zimují. Mají spát a probouzet se teprve se soumrakem, zhoupnout se na větvi a neslyšně vyrazit na lov. Ale jak spát, když motorová pila podřezává vedlejší ovocný strom? Jak spát, když se řítí k zemi i větve nedalekých lip s hnízdy, v nichž se nejspíš vylíhly?
Ve vypravěčsky sevřené novele se debutantce podařilo sugestivně zprostředkovat milostný příběh odehrávající se na konci léta během tradičních vesnických slavností. Text má svoje nedostatky, ale zároveň nabízí sympatickou vyprávěcí strategii i atmosféru.
Oceňovaný americký autor zejména sci-fi povídek se v posledním románu vydal do žánru fantasy. Ve světě velmi podobném renesanční Itálii sleduje příběh mladíka z mocné bankéřské rodiny.
Sovy mají ve dne spát. Ne poděšeně kroužit nad svými deništi, nad smrky, kde třeba roky zimují. Mají spát a probouzet se teprve se soumrakem, zhoupnout se na větvi a neslyšně vyrazit na lov. Ale jak spát, když motorová pila podřezává vedlejší ovocný strom? Jak spát, když se řítí k zemi i větve nedalekých lip s hnízdy, v nichž se nejspíš vylíhly?
Ve své vlasti etablovaný estonský spisovatel se představuje románem o rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatného Estonska, v němž se střídají perspektivy i stylistické roviny, ale přesto zůstává kompaktním celkem, kde každá součástka dopadá na své místo.
Výbor Úvahy o terorismu, který čerpá z prakticky všech oblastí Camusovy tvorby, je bohatý na texty (a s tím i na hodnotné myšlenky), je však chudý na kontext. I když je to výbor uspořádaný přední odbornicí a doprovozený jejím úvodem i doslovy dalších dvou autorů, vnitřně vděčí za soudržnost především obdivuhodné Camusově myslitelské důslednosti.
Prémii Tomáše Hrácha získal na udílení Ceny Josefa Jungmanna za rok 2024 Václav Křenek, a to za překladatelský debut – převod románu norského spisovatele Olivera Lovrenského Když nám bylo míň. V rozhovoru vysvětluje nejen proces překladu, ale i to, čím si ho kniha získala, jak si na ní zkazil mluvenou norštinu nebo co z norské literatury v češtině stále chybí.
