Trefný popis poúnorových poměrů
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
Od té doby, co jsme se naposledy přestěhovali, návštěvy vodím nejraději do ložnice. Stojíme v uctivé vzdálenosti od našich postelí a hledíme na řezby květin v jejich čelech a nohách, na svislé korintské sloupky s hlavicemi obrostlými akantovými listy, na kanelury, volutové konzolky, rozviliny a zaviliny… Zatímco já předvádím, jak se řezbovaná čela dají pohodlně vysadit, muž zdůrazňuje, že v takových postelích můžeme rovnou pohodlně umřít – poslouží jako hrobka.
„Úkolem intelektuálů je vzdorovat útlaku,“ vysvětluje v rozhovoru tchajwanský autor, který se snaží knihami, ale i činy udržet…
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
„Úkolem intelektuálů je vzdorovat útlaku,“ vysvětluje v rozhovoru tchajwanský autor, který se snaží knihami, ale i činy udržet kulturu svého domorodého ostrovního národa.
Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.
Sbírku El temblor lze přečíst za jeden večer. Čtenář se však nesmí nechat zmást skromnou délkou povídek; jsou sice krátké, ale velmi tklivé. Každá z nich jej přiměje na chvíli se zastavit a kritičtěji se zamyslet nad nelehkými situacemi, do nichž jej autorka nechává nahlédnout.
Ruský režisér dlouhodobě žijící v emigraci se pokusil postihnout zvrácenou povahu Josefa Mengeleho zejména v dobách po válce. Jako předloha mu posloužil román francouzského spisovatele Oliviera Gueze.
Sbírku El temblor lze přečíst za jeden večer. Čtenář se však nesmí nechat zmást skromnou délkou povídek; jsou sice krátké, ale velmi tklivé. Každá z nich jej přiměje na chvíli se zastavit a kritičtěji se zamyslet nad nelehkými situacemi, do nichž jej autorka nechává nahlédnout.
Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.
Jsem Evropanka, ročník 57. Mládí v Karlsruhe, to byly večery prožité ve Straßburgu nebo v Colmaru. Pasolini a Paolo Conte nás provedli Itálií, zato východní část Německa pro nás byla cizinou. Po studiích jsem s mužem a dětmi odjela na tři roky do Soluně, jež mi byla bližší než Paříž. Když jsem v rámci svého působení pro jeden časopis poprvé sestupovala ze schůdků boeingu Air France na přistávací plochu v Západní Africe, cítila jsem, že tuto zemi miluji, voněla jako novorozeně.