Rozum jako nástroj zla
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Japonský restaurátor, hrdina mé dětské knihy Kiko a tajemství papírového motýla, se snaží přesvědčit svou malou dceru o tom, že ji čeká po příjezdu do České republiky skvělý život, slovy: „Budeme bydlet na zámku!“ „Už zase!“ Odfrkne si Kiko nevděčně a zeptá se: „Bude tam zase taková zima jako tenkrát v Anglii?“
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.
Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Máme právo vyprávět příběhy druhých? A dokážeme vůbec pravdivě odvyprávět ten vlastní? Kompozičně promyšlený a psychologicky laděný román islandské autorky se dotýká i problematiky pravdy v umění.
V pondělí 16. 3. byly vyhlášeny užší nominace ocenění Magnesia Litera.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.