V literární skice rámované všedním dnem v Praze poloviny padesátých let dává současný německy píšící pražský rodák nahlédnout do nitra a spletence vztahů a okolností, jež doprovázely život židovského intelektuála Jiřího Weila.
George Orwell přirovnává psaní románu k několikaletému nepříjemnému onemocnění, při němž píšící, vyrušovaný záležitostmi běžného života, hledá oázy v čase a prostoru, aby mohl být sám, soustředit se. A psát.
Literární překladatelka – to je pro Kateřinu Klabanovou vysněné povolání. Přeložila na pět desítek knih z němčiny a angličtiny. Vedle…
Podle odborníků není český pracovní trh na nástup umělé inteligence zatím připraven. Chybí i širší politická debata. Přesto se však v …
V literární skice rámované všedním dnem v Praze poloviny padesátých let dává současný německy píšící pražský rodák nahlédnout do nitra a spletence vztahů a okolností, jež doprovázely život židovského intelektuála Jiřího Weila.
Vztek se na člověka někdy valí jako slon a nejde si s ním poradit. Jakou má ale skutečně podobu? Jak chutná? A dal by se nějak překonat? Světoznámá ilustrátorka a spisovatelka čtenáře při hledání odpovědi zavede na místo sice nevábné, ale pro děti jistého věku rozhodně atraktivní – do kanálu.
George Orwell přirovnává psaní románu k několikaletému nepříjemnému onemocnění, při němž píšící, vyrušovaný záležitostmi běžného života, hledá oázy v čase a prostoru, aby mohl být sám, soustředit se. A psát.
Přestože některé historické momenty označujeme výrazem kolaps civilizace, tok dějin se v daném okamžiku nezastavil. Na příkladu východního Středomoří kolem roku 1000 př. Kr. autor ukazuje, že některé říše se z krize nevzpamatovaly, ale jiné ji dokázaly využít ve svůj prospěch. Pokulhává ovšem v podání vysvětlení, proč tomu tak bylo.
Podle odborníků není český pracovní trh na nástup umělé inteligence zatím připraven. Chybí i širší politická debata. Přesto se však v posledních letech čím dál častěji mluví o jejím využití v rámci knižního trhu. O potenciální nahraditelnosti se často diskutuje hlavně v souvislosti s překladateli a tlumočníky.
George Orwell přirovnává psaní románu k několikaletému nepříjemnému onemocnění, při němž píšící, vyrušovaný záležitostmi běžného života, hledá oázy v čase a prostoru, aby mohl být sám, soustředit se. A psát.
Přestože některé historické momenty označujeme výrazem kolaps civilizace, tok dějin se v daném okamžiku nezastavil. Na příkladu východního Středomoří kolem roku 1000 př. Kr. autor ukazuje, že některé říše se z krize nevzpamatovaly, ale jiné ji dokázaly využít ve svůj prospěch. Pokulhává ovšem v podání vysvětlení, proč tomu tak bylo.
Vztek se na člověka někdy valí jako slon a nejde si s ním poradit. Jakou má ale skutečně podobu? Jak chutná? A dal by se nějak překonat? Světoznámá ilustrátorka a spisovatelka čtenáře při hledání odpovědi zavede na místo sice nevábné, ale pro děti jistého věku rozhodně atraktivní – do kanálu.
Podle odborníků není český pracovní trh na nástup umělé inteligence zatím připraven. Chybí i širší politická debata. Přesto se však v posledních letech čím dál častěji mluví o jejím využití v rámci knižního trhu. O potenciální nahraditelnosti se často diskutuje hlavně v souvislosti s překladateli a tlumočníky.
Kde vlastně končí člověk a začíná stroj? Nový román Marka Šindelky zkoumá tuto hranici prostřednictvím vztahu pianistky Ady s jejím otcem, motivů paměti, hudby i technologií. Ambiciózní próza, která místo rychlých odpovědí nabízí pomalé čtení a prostor k přemýšlení, pravděpodobně jen tak v proudu české literatury nezapadne.
