Boris Akunin napsal Dějiny ruského státu jako anatomii moci. V posledním svazku svého monumentálního projektu sleduje, jak se po revoluci roku 1917 zrodil systém, který spojil ideologii, byrokracii a státní násilí v mimořádně účinný a nebezpečný mechanismus. Kniha o Leninovi a Stalinovi tak není jen pohledem do minulosti, ale i varovným komentářem k Rusku současnosti.
Než Vilém dojde k baráku prádelny, je už skoro tma. Otevře plechové dveře a pomalu schází do podzemí. Cestou chodbami zavadí pohledem o své zablácené pantofle. Je si jistý, že v šeru chodby, kde je už týdny jedna ze dvou zářivek mimo provoz, si toho nikdo nevšimne. Na to, že se s nimi ještě před chvílí drápal do kopce a z kopce v lese za areálem, jsou vlastně pozoruhodně čisté.
Boris Akunin napsal Dějiny ruského státu jako anatomii moci. V posledním svazku svého monumentálního projektu sleduje, jak se po revoluci roku 1917 zrodil systém, který spojil ideologii, byrokracii a státní násilí v mimořádně účinný a nebezpečný mechanismus. Kniha o Leninovi a Stalinovi tak není jen pohledem do minulosti, ale i varovným komentářem k Rusku současnosti.
Krátký komiksový román pro děti těží z kosmopolitní poetiky Star Wars, kde se potkávají různé vesmírné rasy a kde se chytří a odvážní piloti kosmických lodí můžou postavit mnohem mocnějším meziplanetárním silám. Prospěl by mu ale promyšlenější ústřední příběh.
Zranění, o nichž nemluvíme, předáváme dál. Román ze současné Bukurešti sleduje tři generace žen, jež si k sobě navzdory bolesti a studu snaží znovu najít cestu.
Jeden deštivý den, bláto a špatný prací cyklus. Nezbývá než se vypravit do města pro nový kabátek. Olga Černá rozehrává nenápadný příběh o věcech, které vlastníme, a jejich druhém životě.
Než Vilém dojde k baráku prádelny, je už skoro tma. Otevře plechové dveře a pomalu schází do podzemí. Cestou chodbami zavadí pohledem o své zablácené pantofle. Je si jistý, že v šeru chodby, kde je už týdny jedna ze dvou zářivek mimo provoz, si toho nikdo nevšimne. Na to, že se s nimi ještě před chvílí drápal do kopce a z kopce v lese za areálem, jsou vlastně pozoruhodně čisté.
Krátký komiksový román pro děti těží z kosmopolitní poetiky Star Wars, kde se potkávají různé vesmírné rasy a kde se chytří a odvážní piloti kosmických lodí můžou postavit mnohem mocnějším meziplanetárním silám. Prospěl by mu ale promyšlenější ústřední příběh.
Zranění, o nichž nemluvíme, předáváme dál. Román ze současné Bukurešti sleduje tři generace žen, jež si k sobě navzdory bolesti a studu snaží znovu najít cestu.
Než Vilém dojde k baráku prádelny, je už skoro tma. Otevře plechové dveře a pomalu schází do podzemí. Cestou chodbami zavadí pohledem o své zablácené pantofle. Je si jistý, že v šeru chodby, kde je už týdny jedna ze dvou zářivek mimo provoz, si toho nikdo nevšimne. Na to, že se s nimi ještě před chvílí drápal do kopce a z kopce v lese za areálem, jsou vlastně pozoruhodně čisté.
Šestý román z pera Umberta Eca, který právě vychází v českém překladu, je velkým dílem o velké nenávisti, velkých předsudcích založených na slepé nevědomosti a především o cestě ke vzniku antisemitského falza, které významně ovlivnilo dějiny 20. století, Protokolů sionských mudrců.
