Rodinná kronika, autobiografické pátrání i výpověď o polských dějinách 20. století. Polsko-švédský spisovatel a novinář rekonstruuje nejen osudy svých rodičů poznamenaných válkou a antisemitismem, ale také vlastní hledání místa v rodině i v zemi, která ho nikdy zcela nepřijala.

O ukrývaných dětech za druhé světové války ve Francii, ale především o udržení vlastní identity v krutých časech: hlavní hrdinka komiksu se vyrovnává s dospíváním v tu nejméně příhodnou historickou chvíli. Zároveň objevuje svou fotografickou vášeň, díky níž se komiks stává dokumentem v dokumentu.

Když se vás v probíhající krizi středního věku zeptá váš pětiletý potomek: „Táto, čím budeš, až budeš velkej?“, pravděpodobně vám příliš nepřidá. Dle nejnovější básnické sbírky Jana Sojky byla však tato otázka podnětem pro vznik veršů o pachtění se životním blátem člověka „s padesátkou na krku“.

Příběh intrik a dospívání v obřím paláci velkém jako svět vyniká neobyčejnou krásou jazyka. Čtyřicetiletá autorka teprve druhého románu zazářila nebývalou intenzitou a ne náhodou se dostala mezi finální trojici Litery za fantastiku.

Mezi portugalskou literaturou a portugalsky psanými africkými literaturami existuje do jisté míry specifická, různorodá a stále živá provázanost. Je tomu tak důsledkem vývoje, jímž se ubíraly dějiny, a s tím souvisejícím sdílením společného jazyka – portugalštiny. Tato provázanost je přítomná nejen v tématech literárních děl, ale i v osudech a životních trajektoriích jejich tvůrců.