Boris Hokr

Jakkoliv se sir Terry Pratchett proslavil romány, byl i autorem úctyhodného množství povídek, které vycházely především v novinách, kde mnoho let působil. Nyní vychází soubor dvou desítek z nich, o nichž neměli až donedávna ponětí ani Pratchettovi nejbližší.

I zdánlivě vyčpělý subžánr hrdinské fantasy může dnes v dobrém slova smyslu překvapit. Specialistovi na horory se to povedlo spojením akční fantasy s hororem ze světa příběhů H. P. Lovecrafta.

Volné pokračování oblíbeného kyberpunkového románu Hardware se od svého předchůdce liší v mnohém. A dost možná jej svou kvalitou i překonává.

Brandon Sanderson se po šesti letech vrací do světa svého průlomového cyklu – Mistbornu. Čtvrtý příběh ochránců práva z města Elendelu nejen završuje jednu éru světa známého jako Scadrial, ale především jej definitivně ve velkém propojuje s dalšími autorovými cykly.

V nakladatelství Host vyšel první díl oceňované duologie inspirované čínskými dějinami 14. století. Román Jež se stala sluncem je doposud nejlepší podobně laděnou fantasy na našem trhu.

Epická válečná tažení, běžná surovina poskytující přístup k magii, pach střelného prachu, sympatické postavy a neustále gradující děj… To jsou devízy knih amerického spisovatele Briana McClellana.

V nakladatelství Argo vyšel již pátý svazek řady Conan z Cimmerie. Série adaptací původních Howardových příběhů stále ukazuje, že původní projekt francouzského nakladatelství Glénat je nejlepším conanovským počinem široko daleko.

Po kratším zdržení vyšel v žánrovém nakladatelství Planeta9 další díl z kultovního cyklu Iaina M. Bankse Kultura. Vodíková sonáta je opět zcela jiná než dosud vydané romány a opět naprosto fascinujícím čtením.

Nový román hororového veterána Stephena Kinga nevypráví o žádných nadpřirozených monstrech. Přesto patří k tomu nejtemnějšímu, co populární autor v novém tisíciletí napsal.

Nejnovější román Michaela Connellyho v českém znění opět přivádí na scénu Mickeyho Hallera. Slavný „advokát z lincolnu“ se tentokrát snaží osvobodit nevinně odsouzenou ženu. Jenomže se nejedná o pouhou chybu systému, ale o nebezpečné spiknutí.

Jane Harperová opět napsala příběh o návratu do rodného města, který je poznamenán zločinem současným i minulým. A opět staví především na atmosféře místa, kde se zná každý s každým, ale s mezilidskou důvěrou je to (dost možná právě proto) horší.

Jack Ketchum patří ke skrytým hvězdám hororového žánru. I Noc žen dokazuje, že na větší komerční úspěch jsou jeho knihy až příliš plné vzteku, stejně jako výjevů krutosti a bestiality. Které ovšem nepojímá jako atrakci žánru, ale jako způsob, jak své obecenstvo vyvést z komfortní zóny.

Odhalený vesmír, zásadní dílo moderní space opery, u nás vychází již podruhé. Před dvaceti lety však jeho česká verze utrpěla v důsledku nakladatelského rozhodnutí rozdělit román do dvou svazků.

Poté, co se letos knihou Písně temnoty čeští fanoušci Anthonyho Ryana rozloučili s autorovým nejslavnějším cyklem o Vélinovi al Sorna, mohou nyní plynule přejít na nejnovější trilogii Úmluva oceli. Její první díl, Vyvrhel, je mimořádně slibný.

Stephen King v českých překladech vychází již čtvrtou dekádu a jen obtížně by se tedy hledal titul, s nímž se naši čtenáři neměli možnost seznámit hned v několika vydáních. Čtyřicet let starý Cyklus vlkodlaka je jedním z mála a čeští fanoušci tak dostávají skutečnou raritu.

Ke konci loňského roku se českým čtenářům představil britský autor fantasy John Gwynne. Román Stín bohů však napsal již jako zkušený spisovatel, a tak jeho debut Moc, který letos vyšel v češtině, může zdejší fanouškovskou základu překvapit – v dobrém i ve zlém.

Populární slovenský autor Juraj Červenák rozjíždí nový cyklus. Mixuje v něm nejen detektivní zápletku s mírnými prvky nadpřirozena a hororu, ale především pracuje i s prvky svých oblíbených spaghetti westernů. A je to propojení překvapivě funkční.

Dva volně propojené příběhy v knize sledující další boj o život dvou nejoblíbenějších postav Miroslava Žambocha slibovaly být velkou událostí. Jakkoliv je ovšem zápletka klasická a hrdinové stále charismatičtí, celek ukazuje spíše autorovy slabiny.

Kočičí deníky jsou tak trochu jiná manga. Čtenářské přijetí záleží nepřekvapivě na vztahu ke kočkám a pak na tom, do jaké míry kdo ocení diabolizaci nejkrásnějších a nejvznešenějších tvorů pod sluncem. Kteří ovšem, zcela upřímně, nejsou nejlepšími přáteli člověka…

Česky vyšel už pátý román, v němž vystupuje detektivka Renée Ballardová. Čtivá a napínavá kniha dokazuje, že Connelly nijak nepolevuje a jeho příběhy neztrácejí na kvalitě, ale také to, že série paradoxně nestojí na hlavní hrdince.

Mistr epických fantasy ság v počátcích své kariéry rozjel i sérii pro dětské čtenáře, jejíž první, bohatě ilustrovaný díl konečně vychází i v češtině.

Čtyři kratší texty Anthonyho Ryana jsou zasazeny do světa jeho nejpopulárnějšího cyklu Stín krkavce. Rozsahem nevelká knížečka je skvělou ukázkou autorových silných stránek.

Pod příjemně retro laděnou pulpovou obálkou a sebeironickým názvem se nepřekvapivě skrývá přiznaně béčková retro laděná pulpová zábava, které by sice prospěla lepší gradace děje, ale vše zachraňuje přehršel střelených nápadů.

Královská spravedlnost je povedený mix detektivního příběhu a hrdinské fantasy. Sympatické postavy plně využívají své schopnosti a zároveň jsou nuceny k činům, které zpochybňují nejen jejich pojetí spravedlnosti, ale i samo právo ji bránit.

Martin Sládek se vrací ke své nejpopulárnější postavě. Viking Harald je jednou z mnoha variací na Sapkowského Zaklínače, profesionála živícího se bojem s magií a monstry. Oproti staršímu románu Hladová smečka již nyní nalezl vlastní tvář.

Děj knihy česko-slovenské autorské dvojice se odehrává na konci 13. století kdesi na slovensko-moravském pomezí. Může oslovit fanoušky drsných historických románů i hororů. Přes řadu výborných scén však ani jednu skupinu nedokáže plně uspokojit.

Po dlouhých patnácti letech se Miroslav Žamboch vrátil do postapokalyptického světa povídkového románu Drsný spasitel. Výsledkem je novelka se strhujícím tempem a spoustou příslibů.

Román Stín bohů vypadá podle zápletky tuctově – ve světě plném monster a mocichtivých jarlů si hrdinky i hrdinové hledají vlastní cestu ke slávě či pomstě. Je to však typický příklad knihy, kdy se v jednoduchosti skrývá síla.

Román, v němž sovětská jednotka specnazu rozšíří na Manhattanu zombie nákazu, mohl být podařená braková zábava. Bohužel s přibývajícími stránkami rychle ztrácí dech.

Již tradiční dávka strachu v podání slovenského bestselleristy Jozefa Kariky na sebe loni vzala podobu dvojknihy tematicky i geograficky propojených povídek. A i když se na první pohled zdá, že se autor už žádné nové triky nenaučí, je to jeho nejlepší kniha od Trhliny.

Sedmým svazkem dosud překladové edice Club Bizzare se stala antologie prací domácích autorů a autorek. A jejich pokus uchopit nespoutaný subžánr bizarro dal vzniknout nejzajímavější povídkové sbírce minulého roku. A možná nejen v rámci fantastiky.

Po dlouhých dvou letech se objevil třetí příspěvek do Halloweenské knihovny nakladatelství Carcosa. Tentokrát antologie – a v českých knihkupectvích to je zatím nejzajímavější knižní oslava nejstrašidelnějšího svátku.

Po sérii Poutníci se americká spisovatelka Becky Chambersová pustila do nového projektu – diptychu Mnich a robot. První díl, jenž obdržel cenu Hugo, nyní vychází česky.

Vládce džinů je fascinující výlet do alternativní historie roku 1912, kde džinové žijí po boku lidí a egyptský král se pokouší urovnat spory druhořadých evropských královstvíček. Zábavný pohled na historii jen občas mírně sráží příliš moderní nastavení postav.

Loni vydaný mírně nadpřirozený thriller Později ukázal, že Stephen King stále dokáže udržet úroveň na ploše celého románu. A Billy Summers potvrzuje, že dnes už pětasedmdesátiletého klasika hned několika žánrů forma stále neopustila.

Edice Club Bizzare je vlajkovou lodí hororového nakladatelství Carcosa. Zatím zde vyšlo šest knih Carltona Mellicka III. Jsou to vesměs knihy bizarní, přepálené a dle míry čtenářského vkusu buď odvážné, nebo prostě nechutné. Přesto i v tomto kontextu dokáže nejnovější Magořina místy nadchnout.

I v osmém díle volného cyklu detektivních příběhů z časů Rudolfa II. se Juraj Červenák vytasil se zajímavým případem perfektně těžícím z dobových reálií. Především je však nový román poháněn rozkolem mezi trojicí hlavních postav.

Renesance malých žánrových nakladatelství pokračuje spolu s vzrůstajícím zájmem o nejrůznější alternativní podoby fantastiky, především hororu. Román Livie Llewellyn navíc dokonale vyjadřuje zhnusení nad ubíjející prací v korporátu.

Vilém Koubek se vrací do světa svého loňského románu Posmrtná predace. Opět tak zavádí čtenáře do Odpočinku, rezervace pro mileniály v důchodovém věku, kde nemá život příslušníků mladších generací žádnou cenu.

Nakladatel a překladatel Milan Žáček připravil výbor z próz S. T. Joshiho. Trojice povídek a jedna novela v dobrém i zlém odráží, že jejich autor je největším žijícím odborníkem na H. P. Lovecrafta a jeho dílo.

V českém překladu konečně vyšel zásadní román jedné z nejdůležitějších spisovatelek science fiction. Podobenství o rozsévači je strhující a vrcholně znepokojivá kniha, která nestárne, ale naopak je rok od roku aktuálnější.

Třetí román australské autorky britského původu opět fascinuje popisy nehostinné, ale krásné krajiny, která trestá každou slabost. Z detektivního půdorysu se však posouvá k rodinnému dramatu. Nutno říct, že úspěšně.

Druhý díl trilogie Záhutí amerického spisovatele Roberta J. Bennetta rozvíjí přísliby předchozího románu. Stejně jako v případě autorovy předchozí trilogie má i nová série prudce vzestupnou úroveň.

Loni u nás vyšly hned dva hororové romány Jozefa Kariky. I když jejich působivost už není taková jako v případě Strachu či Trhliny, stále dokáží vyděsit a přidat další místa na mapě Slovenska, kam je při četbě jeho knih důrazně doporučeno nejezdit.

Miroslav Žamboch se vrací do světa svého románu Seržant. A už obálka, která obsahuje oblíbené autorovy motivy (hrdinu, krásnou ženu, zbraně a především víno), slibuje, že se alespoň částečně vrací i ke kvalitě knih, které jej proslavily.

N. K. Jemisinová je největší hvězdou současné fantasy. Z jejího románu Smrtící luna, starého téměř deset let, je však cítit spíše jen příslib budoucí velikosti. Je tedy k němu třeba přistupovat opatrně a nezatěžovat jej nerealistickými očekáváními.

Stephen King se potřetí pouští do vod nakladatelské značky Hard Case Crime, založené v roce 2004, která náměty i provedením produkce vzdává poctu americkým krimi paperbackům 40. a 50. let. Právě Kingovy příspěvky jsou rodinným stříbrem projektu a jeho nejprodávanějšími tituly.

Udělení ceny Hugo za nejlepší román v roce 2020 románu Vzpomínka zvaná říše dokládá renesanci inteligentní space opery. Arkady Martineová nabídla překvapivě komorní, ale rozhodně působivý debut.

Pod nakladatelskou značkou Fobos u nás vyšlo už několik zajímavých současných hororů. V poslední době se zde však začínají objevovat i skryté klenoty z historie žánru. Elementálové jsou jedním z nich. Čtyřicet let stará kniha si zaslouží pozornost i dnes, třebaže už příliš nevyděsí.

Britský spisovatel pokračuje v mapování dějin Spojeného království. Potíže s mírem jsou druhý díl trilogie Věk šílenství, v níž autor svým nezaměnitelným ironickým stylem propojuje klasický syžet epické fantasy s průmyslovou revolucí.

Více než šest let po smrti Terryho Pratchetta a devět let od vydání originálu máme konečně možnost se seznámit se sbírkou Mrknutí obrazovky - komentovaným průřezem celou autorovou tvorbou, obohaceným o knižně dosud nepublikované ilustrace Joshe Kirbyho.

V krátkém románu si americká spisovatelka Becky Chambersová odskočila od své rozmáchlé space opery Poutníci. I na omezeném prostoru však naplno využívá všechny své silné stránky.

Román nominovaný na cenu Brama Stokera ukazuje, že i v současné době lze vystavět funkční horor kolem mnohokrát vytěženého motivu strašidelného domu. A nemusí ani být někde na blatech, ale uprostřed kansaské prérie…

Stephen King se po deseti letech vrací ke svému oblíbenému formátu čtyř novel v jedné knize. Ani jeden z příběhů se nezapíše mezi autorovy nejlepší, přesto však fungují lépe než většina jeho pozdních románů.

Třetí román Viléma Koubka představuje mírné vykročení z žánru české akční sci-fi. Drsná škola z konce jednadvacátého století je zatím nejumírněnější, ale paradoxně také nejzábavnější autorovou knihou.

Jak osvěžit monotónní a čím dál pokleslejší žánr zombie horroru? Třeba tak, že děsivou zombie apokalypsu pozorujeme naivně užaslýma očima inteligentních zvířat.

Série slovenského autora přebíhá mezi žánry historického románu, krimi a občas i fantasy. Její poslední příspěvek nabízí lákavou směs akčního dobrodružství a svatokrádežné erotiky.

Populární spisovatel a komiksový scenárista Dan Abnett se vrací k sérii Horovo kacířství. Čtenářům nabízí jeden z dosud nejzajímavějších a nejlépe napsaných dílů. A také poodhaluje jedno z největších tajemství světa Warhammeru 40K.

Román Dryák Františka Novotného představuje obsáhlý a dějově bohatý příspěvek k žánru alternativní historie. Řemeslné kvality a popkulturní hrátky ale nemohou zakrýt pachuť z militantně imperialistického vyznění.

Skotský spisovatel se po čtyřech letech vrátil do světa své průlomové fantasy trilogie Stín krkavce. Svým fanouškům naservíroval profesionálně sepsané dobrodružství, které nabízí to nejlepší z autorova psaní… a které je vlastně úplně zbytečné.

Dům u hřbitova je druhý svazek edice Halloweenská knihovna, kterou zahájil v roce 2018 román Děti Halloweenu. Není to však další z řady hutně psychologických komorních próz s postupně budovanou hrůzou, ale přímočará jízda, plná gore atrakcí a popkulturních odkazů.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Robert Jackson Bennett patří k nejzajímavějším autorům fantastiky poslední dekády. Ve svém novém cyklu pokračuje (na pozadí tradičního příběhu o zlodějce, která si ukousla příliš velké sousto) ve své polemice s žánrem a s dědictvím kolonialismu a kapitalismu.

Brandon Sanderson patří k nejvýraznějším autorům moderní epické fantasy. Ovšem občas si odskočí i do jiných žánrů. Výhled na hvězdy je druhý díl jeho sci-fi série pro mladistvé čtenáře. Hrdinové jsou zde… mladiství a mají inteligentní vesmírnou stíhačku.

Po reedici původních tří románů z obsáhlého fantasy cyklu Shannara se k českým čtenářům dostává konečně zase jednou nový příběh Terryho Brookse. S tou novostí je to však problematické: shannarovské knihy nikdy nestavěly na originalitě.

Nakladatelství Mystery Press se profiluje především zahraničními thrillery, občas však udělá krok stranou a vydá i domácí autory a rozhodně se při tom neomezuje pouze na detektivky. Ve stínu slunce je krok stranou do oblasti military sci-fi – nadmíru povedený.

V trilogii Kniha Předkova, z níž v českém překladu právě vyšel druhý díl Šedá sestra, opouští americko-britský spisovatel svůj dosavadní fikční svět i hrdiny. Udržet pozornost čtenářů se nicméně snaží pomocí starých oblíbených triků.

Větrný přístav je souborné vydání povídek vzniklých ve spolupráci George R. R. Martina a Lisy Tuttleové, doplněné o několik propojovacích textů a předmluvu, popisující okolnosti vzniku. Ani pro jednoho z autorů to není nejlepší dílo jejich kariéry, i tak si ale zaslouží pozornost.

Britská spisovatelka si v mezičase mezi dvěma díly své populární young adult série Kostičas začala hrát s motivem draků a několika alžbětinskými prvky. Výsledkem je opulentní fantasy román s výraznými vlivy dálněvýchodních kultur.

Omnibus sebraných povídek Dana Abnetta ze světa Warhammeru 40K spojených s jeho slavnými „inkvizitorskými“ trilogiemi Eisenhorn a Ravenor je ideální, více než šest set stran dlouhé pozvání do tohoto temného univerza.

Nakladatelství Host má v současnosti ve svém portfoliu vzácně vyrovnaný mix titulů, které posouvají možnosti fantastiky, včetně těch ryze oddechových. K takovým patří přese všechno maskování také román Šedí bastardi.

Planeta 9 se během necelých dvou let vyprofilovala v jedno z nejzajímavějších žánrových nakladatelství. Její specialitou je moderní podoba space opery, v jejímž rámci nabízí nyní také sofistikovanou klasiku Iaina M. Bankse.

V nakladatelství Carcosa zabrousili do extrémnějších hororových vod a připravili české vydání grimoáru Edwarda Lee. Jde o lovecraftovský pastiš i travestii, poctu i výsměch a vzhledem k zápletce nakonec o překvapivě dobrou knihu.

Lebky jsou jedna z nejlepších fantasy, jaké u nás loni vyšly. Americký spisovatel Brian Staveley se tu vrací k populární vedlejší postavě své debutové trilogie a nabízí její „origin“ neboli předchozí osudy.

Debutový román australské spisovatelky Sam Hawkeové vyhrál cenu Ditmar i Aurealis a vysloužil si pochvalné zmínky od řady známých autorů fantasy. Bohužel žádná velká žánrová revoluce se nekoná.

Druhý román Viléma Koubka má nakročeno k tomu, aby se stal jednou z loňských žánrových knih, které se budou skloňovat ve všech pádech. Perfektně totiž zapadá do představ o české akční škole, jejíž limity však zároveň odhaluje.

Téměř devět stovek stran bojů, intrik, odhodlaného patosu hrdinů i zbabělosti padouchů. To je podstata dalšího z mnoha románů od Davida Webera, který žánr military sci-fi ovládá téměř dokonale.

Kapitán Joachim Stein má v oblibě zabijačku u známého mlynáře. Jenže letos někdo mlynáře zmlátil, mlynářku znásilnil a pašíka zrekvíroval. Začíná další akční detektivka ze šestnáctého století, kde nechybějí ani strašidla.

Tom Sweterlitch je zatím znám spíše svou účastí na krátkých filmech, na nichž se podílel režisér Neill Blomkamp. Ten by měl zfilmovat i autorův druhý román – Terminus. Jedná se o ukázkový příklad moderní fúze sci-fi a temného, až hororově laděného trhilleru, který by neměl uniknout pozornosti fanouškům obou žánrů.

Nový horor švédského spisovatele a novináře Matse Strandberga rozhodně nepostrádá ambice. Podobně jako v jeho předchozím románu Trajekt však nejsou náležitě ukočírované a autor se nedokázal rozhodnout, čím vlastně jeho román má být.

Stephen King se v posledních letech opakovaně vrací do Castle Rocku – do městečka, v němž se jeho čtenáři mohou pohybovat již minimálně od vydání románu Mrtvá zóna v roce 1979 a jehož epilogem měl být „výprodejový“ román Nezbytné věci.

Nová kniha britského spisovatele Williama Kinga, usazeného v Česku, tentokrát nepřináší pokračování makabrózně rozverné série Zabíječ. Autor místo toho přichází s prvním dílem trilogie o největších elfích hrdinech světa Warhammeru – dvojčatech Tyrionovi a Teclisovi.

Po osmi letech se vrací nekromant Čarotvorných služeb Petr Hankl, aby zase jednou zachránil mladou československou republiku před nadpřirozenou hrozbou. Tomáš Bandžuch za ta léta vypiloval a nechal vyzrát svůj styl – přesto se jeho nejnovější román mezi letošní události české fantastiky s největší pravděpodobností nezařadí.

Nejnovější česky vydaný román Stephena Kinga propojuje dva jeho oblíbené žánry – detektivku a horor. A přestože v obou nabízí mnoho příslibů, kýžené prolnutí se nakonec nedostaví a kniha přináší dvojnásobné zklamání.

Vyhlašování cen Davida Gemmella se v posledních letech vyprofilovalo jako jedna z nejzajímavějších událostí roku pro fanoušky fantasy. Román Nicholase Eamese, držitele titulu Nováček roku 2018, je perfektní ukázkou toho, jaké tituly jsou zde oceňovány.

Nakladatelství Mystery Presss, jehož portfolio tvoří především detektivky a thrillery, udělalo další krok stranou a vydalo román jednoho z nejvýraznějších spisovatelů fantastiky posledních třiceti let. V autorově bibliografii nepatří k nejdůležitějším, přesto si zaslouží pozornost nejen fanoušků science fiction.

Malé nakladatelství Carcosa, zaměřené na horor, pokračuje ve zkoumání česko-slovenského žánrového podhoubí. Po ambiciózním Mainstreamu Miroslava Pecha, obohaceném o jeho experimentální povídky, přichází otevřeně braková jednohubka slovenského autora Marka E. Pochy.

Zatím poslední česky vydaný román populárního autora představuje zbrusu novou postavu – a navíc ženu. Ty zatím Michael Connelly držel striktně ve vedlejších rolích obětí, svědků, dcer, partnerek a parťáků. Pokus o ozvláštnění dosavadních schémat se však moc nepovedl.

Čtrnáct povídek americko-britského spisovatele nabízí nový pohled na některé z postav jeho trilogie Roztříštěná říše. Pro příznivce dobrodružství prince Jorga Ankrata se jedná o milé střípky, plné skrytých „velikonočních vajíček“, pro ostatní je to soubor místy zbytečných jednohubek.

Povídková sbírka představuje několik příběhů ze světů amerického spisovatele fantastiky. Ale jde spíše o střípky jeho schopnosti vystavět funkční magické systémy, určené nejvíce stávajícím fanouškům.

Krátký příběh vypráví banální historku o dívce, které byla svěřena velká zodpovědnost. Přestože se jedná pouze o hříčku, je to paradoxně jeden z nejděsivějších příběhů, jaké v poslední době Stephen King napsal – a ne náhodou ve spolupráci s u nás zatím neznámým Richardem Chizmarem.

Jozef Karika se na pulty českých knihkupectví vrací s již třetí hororovou knihou. Oproti Slovensku zde Tma vychází až po skvělé Trhlině, a na první pohled tak může působit jako krok zpět. Spíše se však jedná o krok stranou, během nějž si autor osvojil několik nových triků.

Trilogie Stín krkavce vynesla Ryanovi pověst jednoho z nejzajímavějších nových autorů žánru – i když se nejednalo o kdovíjak originální příběh. Ryanova síla byla v postavách a perfektní znalosti toho, co žánroví čtenáři chtějí. Ve své nové trilogii se pokouší z této komfortní zóny vystoupit.

V rámci oslav sta let od vzniku Československa se nakladatelství Mystery Press, specializující se na krimi a thrillery, rozhodlo vydat historickou detektivku z přelomu října a listopadu 1918. A je to oslava minimálně zajímavá, i když nakonec ne čistě kriminální.

Mladému nakladatelství Planeta9 se v uplynulém roce podařil průlom díky dvěma rozsáhlým space operám. Pandořina hvězda – Bariéra je z nich mladší, ale oproti románu Pomysli na Fléba od Iana M. Bankse paradoxně zestárla rychleji a je spíše zástupcem spotřební podoby žánru.

Jeden z posledních projektů věhlasného editora sci-fi a fantasy se věnuje subžánru meče a magie. A dokazuje, že i ve zdánlivě přežité oblasti fantastiky se stále nalézají skvělé příběhy – pokud naleznete skvělé vypravěče. A to Dozois uměl jako málokdo.

Románový debut Kristýny Sněgoňové rozhodně nezapadá do průměru současné české fantastiky. Otázka je, zda čím dál populárnější povídkářka příliš nepodlehla stylu úspěšných domácích kolegů.

Miroslav Žamboch se po dlouhých osmi letech vrátil ke své druhé nejslavnější postavě. Bakly zestárl, svět kolem něj se ještě víc přiblížil velké magické válce, ale hrubá síla stále řeší většinu problémů. Jen se čtivostí je to horší.

Kniha dvou „kratších“ textů tentokrát není nijak propojena se světem autorových populárních Mariňáků. Přímočaré akční historky osloví především příznivce klasických revenge příběhů sedmdesátých let.

V zahraničí ceněný autor hororových povídek nabízí koncentrovaný děs, který bohužel občas postrádá fikční zázemí. Skvělá vizualita navíc příliš často trpí nedostatkem míry.

Archetyp profesionála bojujícího proti monstrům je spolehlivě atraktivní a i v rukou nepříliš zkušeného autora slibuje zábavné odpočinkové čtení. Příběhy Vikinga Haralda z raného středověku jsou však příliš odvozené od slavnějších tvůrců.

Povídky jednoho z nejvýraznějších autorů angloamerické fantasy budou mimořádným zážitkem pro ty, kteří už mají přečtené jeho romány. Ostatní budou ochuzeni o kontext a často i o pointy příběhů.

Čtveřice delších povídek hororového mistra se tentokrát obejde bez nadpřirozených strašidelných monster a lekacích scén. A občas dokonce opatrně zamíří i k vážnější literatuře.

Ironická sci-fi začínajícího amerického autora je postavená na tom, že vědomí jednoho ajťáka je po jeho tragické smrti zmraženo a po sto letech vsazeno do řídícího programu kosmické lodi. A umí se opakovaně replikovat.

Na Světě knihy se předávala také žánrová ocenění. Pravidla cen Akademie sci-fi, fantasy a hororu, konkrétně jejich specifické oživování potíží čechoslovakismu, stále budí rozpaky, avšak velkorysé množství kategorií opět umožňuje upozornit alespoň na některé povedené počiny. Autorem knihy roku je František Novotný.

Po netradičním syžetu předchozího románu se série s kalifornským soukromým detektivem Harrym Boschem vrací k vyzkoušenému. A hlavní hrdina dokonce do řad policejního sboru.

Americký spisovatel čínského původu kombinuje postupy západní fantasy s čínskými reáliemi a etickými koncepty. Výsledkem je velkolepý román s mnoha vedlejšími liniemi a flashbacky a silnou ústřední linií, která je literární obdobou nákladných čínských historických filmů posledních let.

Historické fantasy Míly Lince vycházejí z pečlivě vybudovaného fikčního světa se základem v reálích českého středověku. Vyniká tím i jeho poslední román, který ale trochu doplácí na to, že se autor dostatečně nevěnoval prokreslení nadpřirozeného zla.

Trojice sci-fi povídek zavedeného autora se odehrává v postapokalyptické Evropě a opět se tu objevuje trojice nesourodých dobrodruhů. Ovšem do děje zavítal i závan současné protimigrantské hysterie.

Ceněný britský spisovatel sci-fi a fantasy a komiksový scenárista převyprávěl severské mýty. Jejich příběhy podává moderně, aniž by oslabil jejich mytický rozměr, a velkou pozornost věnuje emocím hlavních postav. Zprvu přidává i odlehčující pasáže, postupně však zesiluje důraz na krvavé detaily a nespoutanou divokost.

Irský venkov sedmdesátých let se stává dějištěm pátrání po dávné vraždě a s ním související pomsty. Příběh vylíčený pestrým jazykem, důvtipně prokládaným vulgarismy, se odehrává v kulisách mírně hororových a mírně černohumorných.

Nizozemský spisovatel líčí čím dál hysteričtější a represivnější atmosféru na maloměstě, které je zasaženo kletbou stále živé čarodějnice. Nepomáhá YouTube, Facebook ani úspěšná snaha zúročit hororovou realitu alespoň jako turistickou atrakci.

Asherova série je moderní verze klasických space oper, okořeněná hravostí a černým humorem. Román Temná inteligence přivádí do střetu titulní digitální monstrum s několika bytostmi v různém stádiu lidství a četnými spektakulárními mimozemskými příšerami.

V nepříliš dlouhé, subtilní novele se ikonický autor fantasy vrací k bytosti, která ho před téměř padesáti lety proslavila – jednorožci. Příběh přitom zasazuje do pragmatického dvacátého století, aniž by mu ubíral na poetice.

Z Londýna plného magických nástrah a zločinů se vydává policista z oddělení pro tento typ případů na oddych na venkov. I zde na něj ovšem čeká nadpřirozená záhada a také některé vedlejší postavy z předchozích dílů série. Ze svěžího a barvitě vykresleného prostředí se bohužel vyloupne zápletka jen fádní.

Druhá do češtiny přeložená povídková sbírka představuje práce v současnosti zřejmě nejlepšího amerického autora hororů. A Barronovu pozici ještě upevňuje – mimo jiné i proto, že zde autor nezůstává jen u jediného žánru, a místy dokonce projeví smysl pro (černý) humor.

Kočka vážené občanky New Fiddlehamu se náhle proměnila v makrelu. Farmář z nedalekého venkova odhalí kostru domnělého dinosaura. Detektiv Jackaby a jeho asistentka Abigail vyšetřují Případ ukradeného zubu. Zdařilý druhý díl fantasy série pro mladší čtenáře z pera amerického spisovatele Williama Rittera právě vydal brněnský Host.

Adaptace klíčového díla Stephena Kinga se nejspíš rychle zařadí na čelné místo i v už tak silné konkurenci nejhorších filmových zpracování románů tohoto populárního spisovatele. Sedm knih základní série filmaři vměstnali do devadesáti minut, které jsou přehlídkou těch nejhloupějších klišé. Své předloze snímek dělá jen ostudu.

Od vydání posledního příběhu dobrodruha Franty Franty, který na počátku minulého století potírá nejrůznější nadpřirozené příšery, už uplynuly čtyři roky. Medek však i novým souborem navazujících povídek prokazuje, že kouzlo naivních rodokapsových historek, které láskyplně parafrázuje i paroduje, stále trvá.

Debutující britská autorka, která však již delší dobu žije a pracuje v Austrálii, přináší případ o návratu policisty do rodného města. Musí zde vyřešit vyvraždění rodiny svého přítele z dětství. A právě jedno společné tajemství z doby dospívání je podstatnou částí příběhu, který vyniká bravurně napsanými postavami.

Sborník vydaný k poctě klasika žánru hrdinské fantasy Davida Gemmela nabízí díla více i méně známých autorů s kolísavou úrovní a často tematicky i žánrově mimo. Některé povídky sice potěší, ale mezi třinácti kousky je jich na zachránění celkového dojmu trestuhodně málo.

Ambiciózní fantasy, která je metaforou postkoloniální či postimperiální situace. Podrobený národ povstal, zabil dříve vládnoucí božstva a nastoluje novou ideologii. Ale jak je to vlastně s posmrtným životem, který mrtvá božstva zaručovala? Druhý díl trilogie, která žánru otevírá nové obzory.

Úspěšná knižní série o vyšetřování paranormálních zločinů se objevuje také v komiksové verzi. A bohudík nejde o adaptaci stávajících románů, ale o úplně nový případ. Navíc sevřenější a s podařenější detektivní zápletkou.

Bizarní, poklesle hororové příběhy atypického hrdiny v tílku a s hasákem v ruce se čím dál více vzdalují od brutální akční grotesky a přibližují noirovému žánru. Aktuálnímu svazku bohužel schází pevnější centrální příběh, obskurní eskapády kladných i záporných hrdinů jsou příliš roztříštěné.

Druhý díl obrozených dobrodružství vnadné superhrdinky je sice opět dílo vynalézavého scenáristy Azzarella, příběh o tom, jak se Wonder Woman probíjí antickým podsvětím, je však příliš prostoduchý. Nepomáhá mu ani kresba – na současné poměry nečekaně fádní.

Čtvrté pokračování úspěšné série o nadpřirozených vraždách v Londýně je zatím nejslabší. Ukazuje se, že Aaronovitch patrně neumí napsat zajímavou zápletku a raději se zaměřuje na monology a dialogy hlavních hrdinů. Ale kdo kouzlu této městské fantasy propadl, bude spokojen.

Horor u nás neznámého autora je výjimečný v tom, jak se vzdaluje žánrovým klišé. Prostřednictvím rafinované kompozice rekonstruuje případ děvčete, které bylo podle svého otce posedlé ďáblem. Postupně však vychází najevo, že případ vymítání byl mnohem komplikovanější a s děsivými následky.

Největším překvapením letošních žánrových cen byla hojná účast slovenských autorů i nakladatelů mezi nominovanými. Knihou roku se stala moderní akční space opera Prefekt od velšského spisovatele Alastaira Reynoldse.

Reedice Fabianova raného románu z roku 2002 ukazuje, že současná stálice žánru military sci-fi v začátcích kariéry psala temnější, méně jednoznačné příběhy. Více než akční řežbě se dobrodružství trosečníků na nepřátelské planetě blíží hororu.

Čtvrtá kniha stále se lepšícího mladého autora svádí dohromady floutkovského prince se zuřivým severským bojovníkem. Jiskření mezi oběma hlavními postavami nabízí vítaný humor v příběhu, který je jinak patřičně temný a krvavý.

Harry Bosch, policista z úspěšné řady veterána kalifornské krimi, se ocitá v důchodu. A hned první případ v nové roli jej postaví proti bývalým kolegům. V románu, který patří k autorovým nejlepším a který jako by hlavního hrdinu směroval ke klasickým detektivům drsné školy.

Detektivní motivy jsou ve fantasy už docela časté. Ale že by se do fantasy detektivky pletla ještě socialistická ideologie devatenáctého století? Série Mistborn je skvělý příklad toho, kam se může fantasy posunout, a přitom to nepřestává být dobrodružný příběh sympatických postav, kterým přejeme úspěch.

Ve vyvrcholení trilogie detektivních příběhů zamířil veterán moderního hororu k paranormálním jevům a občas připomene, jak krutým spisovatelem kdysi býval. Výsledkem je Kingův průměr, který popírá některé výjimečné prvky předchozích dílů série, ale zato je dynamičtější a zábavnější.

Druhý díl trilogie skotského spisovatele vychází česky až sedm let po vydání prvního. Je to škoda, protože mezitím se čtenářské preference trochu změnily a také tu jsou k dispozici knihy, které se s životem v Pekle popasovaly originálněji a komplexněji. Pro sváteční čtenáře to však může být brána do světů neortodoxní fantastiky.

V druhém sešitě sebraných příběhů podvratná komiksová hrdinka, která inklinuje spíše k superpadouchům než k superhrdinům, trochu krotne. Spíše nesouvisející příhody navíc trpí dosti chatrnými zápletkami.

Brit Neal Asher si získal početné čtenáře díky akčním příběhům a pozoruhodným mimozemským příšerám. Soubor deseti povídek ukazuje, že má i na víc – ale že rád zůstává u vyzkoušených schémat a motivů.

Jedna z nejlepších fantasy, které u nás loni vyšly, sází na osvědčený model velkolepého nepřítele a mladých hrdinů, kteří se mu musejí postavit. Činí tak řemeslně nanejvýš zručně, propojením tří příběhových linií s výrazně profilovanými postavami.

Šesté dobrodružství urostlého ranaře s hasákem je výrazně jiné než ta předešlá. Bizarní humor, parodické hororové a sci-fi motivy a karikovaná strašidla vystřídala ryzí drsná škola. Pro přímočarý příběh kreslený tlumenými barvami je příznačné spíše zklamání a prohra.

Laird Barron je mistrem v navození pocitu, že stačí málo, abychom překročili hranici příčetnosti, rozhraní mezi světem přírodních a metafyzických zákonů. Jeho sbírka hororových povídek rehabilituje tento často dosti pokleslý žánr i před náročnějšími čtenáři.

Ve třetím díle u nás nečekaně úspěšné série městské fantasy ze současného Londýna se podíl fantastična rozšiřuje. A je to ku prospěchu věci, autor může rozehrát víc motivů hned ve třech nadpřirozených zločinech najednou.

Dosud vydaná trojice sebraných sešitů série Mezi řádky má svá průměrná místa, ale také pasáže, které patří k tomu nejlepšímu z komiksového mainstreamu. Do hry vstupují upíři, Frankensteinovo monstrum, nacistický hanofilm i Charles Dickens.

Rainbow Rowellová napsala variaci na Harryho Pottera, kde hlavní hrdina roste do vyznavače Tarantina a Bukowského a síla kouzel se zakládá na používanosti obsažených slov. Osvěžující jízdu dalším magickým světem současné young adult literatury nelze jen tak odložit.

Projekt kolonizace Gordonovy země ztroskotal, peněžní toky si našly jiná řečiště, ba sám král Arkastie vzal roha a už deset let se kdesi skrývá – podle některých kvůli spiknutí zlých lidí, podle jiných proto, že to je psychopatický šmejd s krví nevinných na rukách. Jenže se blíží čas, kdy se mají naplnit staré dohody, a situace v pohraničí zase jednou připomíná kotlík varu.

Gotham Central je potenciálně zajímavá série, která se trochu podvratně ptá, jak asi policisté z Batmanova města řeší ty případy, na které už superhrdinovi nezbude čas. Všechny tři příběhy sledují zajímavé procedurální vyšetřování, jen v některých se Batman objevuje příliš často.

Novinka velšského spisovatele je opět moderní akční space opera. Nabízí svižné tempo a zároveň přísnou logiku vyprávění s kriminální zápletkou na pozadí meziplanetárních politických intrik. A fascinující směs nápadů a obrazů, rozhazovaných autorem až marnotratně.

Úspěšný britský komiksový scenárista se ve svém románu pokusil oživit a ozvláštnit dosti stereotypní žánr zombie hororů. Hlavní hrdinkou je desetiletá Melanie, nadprůměrně inteligentní a dychtivě zvídavá holčička. Která ale cítí hlad, kdykoli je nablízku živá bytost.

Zkušený slovenský autor hrdinské fantasy se po třech letech vrací do období, kdy ve střední Evropě ještě vládli pohanští bohové. Svého hrdinu vysílá do četných bitek s lidmi i nadpřirozenými bytostmi a akci sympaticky koření humorem.

Životopisný komiks o americké hvězdě country je dílem německého kreslíře. Navzdory některým zjednodušením a zploštěním vedlejších postav má svou působivost, a dokonce dokáže do komiksového média přenést hudbu. Některé pasáže připomínají videoklip.

V rámci literárního festivalu HUMBOOK navštívil Prahu i Christopher Paolini, jeden z nejvýraznějších autorů komerčně zaměřené fantastiky nového tisíciletí. Navzdory pověsti neoriginálního autora, vděčícího za úspěch touze čtenářů jednak po osvědčených schématech a jednak po silném příběhu „mladého“ spisovatele stojícího mimo systém, se v rozhovoru prezentoval jako přemýšlivý autor a poctivý vypravěč, odhodlaný na sobě tvrdě pracovat.

Steampunkové vesmírné dobrodružství čtenáře zavádí do vesmíru, v němž mezi planetami plují dřevěné koráby, na Marsu i jinde je spousta podivuhodných civilizací a tvorů a ti nejmocnější muži nosí cylindr, cvikr a prsten tajných společností.

Klasik heroické fantasy psával ve třicátých letech také horory, značně ovlivněné H. P. Lovecraftem. Již třetí český výbor jeho hrůzostrašných povídek nabízí nevyrovnanou směs: Howard je i v tomto žánru silný především ve vizualitě a akčních scénách.

Knižní verze divadelní hry není pokračování slavné knižní série. Sleduje potomky hlavních hrdinů a jejich první rok ve škole v Bradavicích. Namísto rozvíjení původních linií a postav autoři především recyklují motivy a postupy prvních dílů série.

Vytvořit superhrdinský tým ze slavných komiksových padouchů je vlastně skvělý nápad. Ale více než standardní sešitová řada by mu slušela uzavřená minisérie. Původně nosná myšlenka se totiž rychle vyčerpává: jednotlivé epizody opakují tuctové zápletky a unavují vršením laciných šoků.

Román klasika americké drsné školy je navzdory svému stáří stále skvělou ukázkou humoristické krimi. Historka o únosu milionářského synka je plná situační komiky a slovních přestřelek, které místy připomínají totálně se míjející dialogy Monty Pythonů. Perfektně naplánovaná akce se pokazí grandiózním způsobem.

Povídková sbírka žijícího hororového klasika se častěji než obvykle obejde bez nadpřirozených prvků, zesílil důraz na příběhy z běžného života, kde ovšem může být ohrožení stejně děsivé. Kniha jako celek patří k tomu nejlepšímu, co Stephen King v posledních letech napsal.

Cyklus amerického spisovatele nabízí klasickou epickou fantasy, poučenou sice současnějšími autory, ale v zásadních prvcích poměrně konvenční. Příběhy tří rozdílných hrdinů ze světa ustavičně sužovaného ničivými bouřemi i tak patří k tomu nejlepšímu, co současná fantasy nabízí.

Temná věž je nejobsáhlejší projekt Stephena Kinga, který organicky prorostl v podstatě do celého autorova díla a přirozeně expandoval i do dalších médií. V době definitivního potvrzení chystané televizní adaptace pak v českém překladu konečně vychází komiks, který doplňuje prázdná místa v osudu hlavního hrdiny série – posledního pistolníka Rolanda z Gileadu.

Pokračování fantasy detektivky ze současného Londýna se vydává do čtvrti Soho, plné jazzových barů. Aaronovitch dobře nastudoval místní reálie, opět chrlí zajímavé a neotřelé nápady, nicméně zápletka mu příliš nedrží pohromadě. I proto, že namísto dvou kolegů tentokrát vysávání jazzmanů vyšetřuje jen jeden příslušník paranormálního oddílu.

V poutavě napsané městské fantasy prolíná britský autor londýnskou každodennost s nadpřirozenými prvky. Dva ústřední hrdinové, policisté z velmi specifického útvaru, jsou skvělými průvodci po světě, kde magie existuje a náležité orgány o ní vědí, ale nemluví.

První díl trilogie Prachmistři na jednu stranu nabízí epickou fantasy v tradičním slova smyslu, na straně druhé se ale úspěšně brání její zatuchlosti a klišovitosti. Třeba invenčním zapojením střelných zbraní.

Posttolkienovská heroická fantasy nemusí být vyčpělý kýčovitý žánr. Americký spisovatel Daniel Abraham nepřekvapuje žádným novátorským přístupem, osvěžuje svět meče a magie spíše nenápadně: ironií a civilním pojetím, v němž je místo i pro ekonomiku.

Debutový román americké spisovatelky posbíral všechna možná ocenění za nejlepší sci-fi roku. Jistě i proto, že formát space opery kombinuje s neobvyklým genderovým konceptem: pohlaví postav často není do poslední chvíle zřejmé.

Eric Powell ve svém parodickém hororu stvořil specifický svět, který spojuje dobovými gangsterkami formovanou představu o prohibici a prostředí ghett jak vystřižených z nejčernějších nočních můr H. P. Lovecrafta. A prokládá to četnými (pop)kulturními narážkami a odkazy.

Nejlepší fantastickou knihou v českých knihkupectvích se stal rozsáhlý román z blízké budoucnosti Existence od Davida Brina. Nejlepší českou knihou je horor Vězněná od Pavla Renčína.

V originální sci-fi sérii Neala Ashera byli jen málokdy hlavními hrdiny a hybateli děje lidé. I v románu Technik je lidská rasa ve stínu chytřejších umělých inteligencí a nebezpečnějších mimozemských bytostí.

Další soubor hororových (ale i odlehčených) povídek inspirovaných klasikou od H. P. Lovecrafta ukazuje, že tato linie je vitální i mezi současnými autory. U nás neznámí autoři přitom k lovecraftovským motivům a postupům přistupují značně originálně; přičemž je invenčně zasazují do současnosti.

Základní předpoklad této parodie s motivy z Pána prstenů je následující: celá válka o prsten nebyla než velká kamufláž. Bohužel konstrukce, kterou autor vystavěl, by možná obstála při vtipkování nad vínem, nikoli však jako román.

Zápletka Kingova thrilleru se točí kolem ukradeného a nadlouho ztraceného rukopisu slavného spisovatele. Najde jej kluk, ale slídí po něm i vrah. Příběh nabízí přehlídku tragických omylů a chyb, které mají destruktivní účinky na okolí obou postav.

Nejslavnější Supermanův protivník budí v tomto temném příběhu překvapivé sympatie. Nápaditý scénář jej totiž ukazuje jako jediného člověka schopného měřit se s nadpřirozeným mužem, který by se naopak mohl stát pro lidstvo tou největší hrozbou.

Netradiční hlavní hrdina knihy je v podstatě dyslektik, který s nevypočitatelnou nešikovností pracuje s magickými texty schopnými zabíjet. A nejde o humoristickou fantasy, ale o originální verzi té klasické, posttolkienovské.

Co by se stalo, kdyby na Harryho Pottera žijícího mezi mudly někdo prozradil všechno z jeho dobrodružství v Bradavicích? Zhruba to je východisko skvělé komiksové série Mezi řádky. Pak už se putuje dějinami literatury, přičemž dojde i na sériové vraždy a torture porno.

Autor temných rozmáchlých fantasy románů překvapuje veselou parodií na seriál Star Trek. Hlavní hrdina, kapitán Sawback, může být nebezpečný sociopat i geniální filozof. A sexista. Na cestách čelí telepatickým koťátkům, mimozemšťanům posedlým kapitulacemi, pirátům nelegálně distribuujícím veteš všeho druhu a především lidskému stádnímu pudu.

Druhý díl polské detektivní trilogie propojené prokurátorem Szackým se točí kolem komplikovaného vztahu Poláků a Židů na půdorysu konspiračně-mystického thrilleru. Je to komplexní i ironický obraz maloměsta, které se propadá do uměle vyvolané hysterie, přičemž neselhává ani v detektivní linii.

Stvoření temnoty je kniha fascinující a děsivá, navzdory své symbolické rovině nepříjemně skutečná, v mnoha ohledech vyloženě nepříjemná a zraňující. Je plná postav, které stvořily temnotu jen proto, aby je pohltila a vzala jim vše, kvůli čemu stálo za to žít.

Lovci zdaleka nejvíc připomínají klasické superhrdinské komiksy: hrdina jde od jedné bitky s extravagantním padouchem k další s padouchem ještě extravagantnějším. Je to brak. Ale hrdý brak, který si je vědom svých mantinelů.

Jako základ hororu Jacka Ketchuma posloužily skutečné události, kdy prostá žena, matka sedmi dětí, umučila svou podnájemnici. Autor přitom nehodlá překvapit tím, co se stane a k čemu kniha spěje. Chce podrobně ukázat, jak se může nepozorovaně rozšířit zlo a kam vede, pokud ostatní mlčí.

Miroslav Žamboch při vší úctě nasekal mnoho triviální akční fantasy a sci-fi. Román Seržant je oproti tomu perfektně napsaná epika, kde bylo osekáno vše nepodstatné, až zůstal jen příběh hrstky, která stála proti přesile až do hořkého konce.

Skauty na ostrovním táboře napadne vyzáblý hladový muž. V jeho těle se skrývá zmutovaná tasemnice, která začne pronikat i do těl neplnoletých táborníků. Náležitě krvavé brakové historky u nás vycházejí jen zřídka a Nick Cutter tu svou zvládá bravurně. Než selže v závěru.

I když jsou thrillery s Jackem Reacherem pečlivě promyšlený produkt, ve svých nejlepších dílech se blíží žánrové dokonalosti. Platí to i v případě románu, který hlavního hrdinu posílá z Ameriky do autorovy rodné Británie.

Rok Havrana lze číst jako postapokalyptický akční román i jako výraz přehnaných obav z toho, co Česku hrozí z islámských zemí. Ve Šlechtově světě česká vláda přijala statisíce nepřizpůsobivých uprchlíků. Následné bouře přerostly v občanskou válku, během níž se do České kotliny stáhli víkendoví válečníci z celého světa.

Nejnovější román Stephena Kinga je revival nejen dle názvu, ale v podstatě v každém ohledu. Přináší vzpomínky postav a jejich návraty na místa činu, revivaly rock’n’rollových kapel a jejich hitů a hlavně revivaly Kingových starých fíglů a jeho literárních vzorů.

Nejvýznamnější znalec díla H. P. Lovecrafta sestavil antologii povídek, které se dílem amerického hororového klasika inspirovaly. Sice se obešel bez největších hvězd žánru, avšak sestavil rozmanitou kolekci nadprůměrných povídek, která se v USA už dočkala dvou pokračování.

Dracula porazil Van Helsinga a ovládl Londýn, Velkou Británii a vlastně celý svět. To je výchozí situace románu britského autora, který si libuje v hromadění odkazů na známá i obskurní díla popkultury spojená jednak s viktoriánskou Británií a jednak s upířím mýtem.

K uherské pevnosti Nové Zámky se přiblížilo ohromné turecké vojsko. A dobrodruh Báthory je opět vtažen do víru krvavých událostí. Bohužel jen napůl, protože příběh byl rozdělen do dvou svazků, přičemž tento nabízí spíše expozici k následnému velkému střetu.

Mark Watney uvízl na Marsu – bez kolegů z posádky, kteří jej pokládali za mrtvého a museli odletět, bez spojení se Zemí, s nedostatkem zásob a zdrojů, aby přežil do příletu další mise. Debut amerického autora přináší poctivou vesmírnou robinsonádu.

Psychicky nemocná dívka po sedm dní bloumá labyrintem podzemních chodeb a ani jedenkrát při tom nenarazí na jinou lidskou bytost. A přesto je Hudba ticha kniha plná života - a nejlepší fantasy, která u nás letos zatím vyšla.

Jubilejní dvacáté udílení cen za fantastické žánry letos v nominacích ani v seznamu vítězů nepříneslo žádné děsivé záseky jako loni. Přesto komunita hlasujících odborníků na sci-fi a fantasy opominula díla na pomezí žánrů, a to překvapivě i od českých autorů.

Martinovým jménem zaštítěná sbírka u nás poprvé představuje rozsáhlý povídkový cyklus, který se pohybuje mezi sci-fi a superhrdinským komiksem. Výchozí situace je tato: lidstvo se pro vyspělejší mimozemskou civilizaci stává pokusným druhem. Genetické experimenty všelijak „vylepšují“ vybrané jedince.

Počet do češtiny přeložených alb s největší komiksovou ikonou historie v posledních letech narůstá. V prvním díle čerstvé série scenárista Scott Snyder více než na akci a hromadění bitek sází na staromódní vyprávění, spojené s rozvíjením a řetězením konfliktů.

Píseň krve má drsnost a vážnost už v názvu a z pouhé anotace je jasné, že se Anthony Ryan snaží vyprávět temný příběh v nejlepší tradici epické fantasy. Hlavní hrdina vše vypráví v zajetí kronikáři z nepřátelského národa – a není úplně spolehlivým vypravěčem.

Američan Michael Sullivan nabízí přímočarou odpočinkovou četbu, ne moc dlouhou a kořeněnou odstupem a vtipem. Inteligentní fantasy zábavu na jeden, maximálně dva večery – což je vlastně velmi vzácné zboží.

Loni vydaný kriminální román Pan Mercedes bývá označován jako „první drsná škola Stephena Kinga“. Dodejme, že to je drsná škola trochu starosvětského typu, inspirovaná více než současnými autory těmi ze 70. a 80. let minulého století.

Povídkový triptych Tři tváře nabízí esenci tvorby jednoho z nejzajímavějších současných autorů žánru. Brandon Sanderson píše zdánlivě schematickou hrdinskou fantasy, avšak uměřeně, promyšleně a poctivě. Dobrá fantasy si podle něj nemůže dovolit všechno, ale naopak musí pečlivě dbát na vlastní omezení.

O Georgi Fredericksonovi se ví, že je skvělý voják, který toho dokázal přežít hodně. Že je vlkodlak, ví jen on a hrstka jeho příbuzných v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. A hrdina přezdívaný Rys se právě sem musí vrátit, protože tu beze stopy zmizelo několik rodin.

George R. R. Martin je momentálně díky televiznímu seriálu Hra o trůny nejslavnějším spisovatelem fantasy. Rozšíření světa Západozemí z jeho slavné ságy formou povídek naštěstí není snahou vytěžit popularitu díla nejjednodušší cestou, ale naopak něčím zcela přirozeným a zdůrazňujícím to nejlepší v Martinově autorském naturelu.

Vdova Stella Gemmel jde ve šlépějích svého slavného manžela a pokusila se o ambiciózní hrdinskou fantasy. Je velmi vážná, boduje barvitostí kulis i postav, vyprávění vede patřičně „od podlahy“. Její příběh o hlavním městě kdysi velké civilizace, které se nyní už jen brání hordám nepřátel, je sice působivý, ale zároveň dost nevyvážený.

Vladimír Šlechta nikdy nešetřil nápady a nikdy se nebál dělat si ze svých oblíbených pokleslých žánrů legraci. Umně balancuje mezi zábavou, hořkou ironií i ryzím, adrenalinovým pulpem. Právě ochota vystavět akční, často velmi krvavý příběh kolem v podstatě anekdotické nebo fraškovité zápletky jeho psaní činí zajímavým.

Robert Fabian platí za nejlepšího českého autora subžánru military sci-fi. Začalo to Mariňáky v roce 2000, přičemž autor od té doby čím dál častěji a důsledněji narušuje stereotypy žánru a čtenářská očekávání. Platí to i pro jeho novinku: zhruba za polovinou románu dochází ke zvratu a vojáci se vydávají na svou vlastní verzi vesmírné odysey.

První román Jindřicha Rohlíka, který byl dosud známý spíše jako autor a recenzent počítačových her, se sice odehrává v kulisách fantasy světa, ale žánrem jde spíše o western. A to western inspirovaný těmi italskými filmovými, a tedy plný soubojů, akčních scén a také ironie.

Debutant Mark Hodder čtenáře ve svém steampunkovém románu zavádí do trochu jiné Anglie devatenáctého století, než jakou znají z učebnic. Mladičká královna Viktorie byla například v roce 1840 zastřelena šíleným atentátníkem a společnost se radikálně mění pod vlivem extravagantních výtvorů techniků, inženýrů i eugeniků.

Česká fantasy možná stojí těsně před zlatým věkem – věkem, kdy skvělí autoři mohou psát příběhy, které nepodléhají předsudkům. Fantasy totiž – stejně jako science fiction – nebude silná, když porazí své příbuzné v literárním ghettu, ale jen pokud si získá uznání okolí.

Vilma Kadlečková se v prvním díle své ságy pokouší nabídnout kvalitně zpracovanou sci-fi, která by nepřestávala být zábavným čtením. Ale zároveň chce klást otázky a nabízet konflikty intelektuální, nikoliv pouze fyzické, experimentovat s formou a kombinovat sci-fi s fantasy.

Chřestýš Callahan je kniha rozkročená mezi westernem, fantasy, hororem i parodií. Dohromady čistý pulp, který by mohl být napsaný trochu lépe, pečlivěji. Míchá mayovky s drsnou akcí, jména postav odkazují k filmovým tvůrcům či filmovým a literárním postavám. Je to neurovnané, nevyjasněné, ale přesto docela zábavné.

Pražský knižní veletrh Svět knihy pravidelně nabízí řadu křtů, setkání a vyhlášení. Jedním z nich jsou i ceny Akademie SFFH, které již vyhlížejí jubilejní dvacátý ročník. Jak dopadl ten aktuální devatenáctý, si nyní přiblížíme v tradičním přehledu vítězů.

Stephen King se v novince vrací ke svému Osvícení z roku 1977, jednomu z nejslavnějších literárních hororů vůbec. Sleduje osudy tehdy malého Dannnyho Torrance, který mezitím dospěl, ale uchoval si schopnost „vidět“ mrtvé lidi. Sympatický odklon ke zcela novému příběhu a strhující úvod však postupně střídá zklamání z rozkolísanosti díla.

Soumrak bohů na slavný komiks Vrána navazuje jen velmi volně: konceptem duše, která se na křídlech vrány vrací do světa živých za pomstou. Odehrává se totiž v koncentračním táboře za druhé světové války a hlavní hrdina po desítkách masakruje zlodušské nacisty.

Leviatan se probouzí je jednou z knih, které loni zachraňovaly čest kvalitní překladové science fiction. Nejedná se přitom o nijak převratné dílo, ale o dokonale profesionální práci, která ukazuje, jak by měl vypadat vysoký standard v subžánru sci-fi zvaném space opera.

Horor o fantomovi, který zabíjí rodiče a unáší jejich děti do zdánlivě idylického světa věčných Vánoc, je prvním rozsáhlým románem Joe Hilla, u jehož jména se stále ještě objevuje, že jde o syna Stephena Kinga. Vánoční říše ukazuje, že Hill oslovuje trochu jinou generaci čtenářů: nerdy a geeky a jejich prožívání světa skrze popkulturu.

Syžet románu od notorického podvraceče klišé fantasy žánru je ryze westernový: hrdinka se vrací na farmu, která je vypálená a její obyvatelé povražděni. Vydává se tedy za pomstou. Ovšem vše se děje v originálně adaptovaných kulisách fantasy. Dříve tak populární oddechový žánr se potkává s žánrem, který jej ve čtenářské oblibě vystřídal.

Vládce pekla Lucifer touží v podání scenáristy Mika Careyho po jediném: být svobodný, rozhodovat v každém okamžiku sám za sebe a vymanit se z dosahu Boží vševědoucnosti a předurčení. S nadsázkou se dá říct, že takhle by vypadal ďábel podle Nietzscheho; jakkoliv je Lucifer stále především zábavná komiksová série.