Podobenství o rozsévači vyšlo v roce 1993 a odehrává se mezi lety 2024 až 2027. Sleduje osudy Lauren Olaminy, dívky žijící ve čtvrti obehnané zdí. Spojené státy se totiž vlivem klimatických změn a propadu ekonomiky rozpadají. Spousta lidí si to stále odmítá přiznat a věří v návrat „starých časů“ prosperity, ale jednotlivé státy v rámci unie uzavírají hranice před uprchlíky z jihu, kvůli vodě se vraždí, policie už nepomáhá, ale jen vybírá poplatky za své služby a do práce se dá dojíždět pouze v ozbrojených skupinkách. A to ještě pouze na kolech, protože na benzín už nikdo nemá.

Lauren je dcera kazatele a na rozdíl od svých vrstevníků si uvědomuje, že situace se bude nadále zhoršovat. Začne se tedy aktivně vzdělávat, nasávat co nejvíce informací, které jí umožní přežít „tam venku“, až nastane čas – od střelby po znalost rostlin. Situaci jí komplikuje neochota okolí sundat si růžové brýle i vrozená hyperempatie, která ji nutí prožívat bolest druhých. Navzdory přání její rodiny a komunity změny nakonec přijdou a Lauren musí vyrazit na cestu apokalyptickou krajinou západního pobřeží Spojených států, plnou zdrogovaných pyromanů, lidských predátorů a zdivočelých kanibalů.

Podobenství o rozsévači zaujme už předmluvou, jejíž autorkou je N. K. Jemisinová, autorka mnohokrát oceněné trilogie Zlomená země a jedna z „dědiček“ odkazu Octavie E. Butlerové. Poznamenává, že Podobenství četla třikrát v různých etapách svého života a pokaždé musela ke knize zaujmout odlišný postoj. Při prvním čtení, kdy byla – jak sama píše – „militantní stoupenkyní černé síly“, ji kniha nebavila. Laurenin svět jí připadal nepravděpodobný a šíleně nereálný a Butlerová se podle ní měla co nejrychleji vrátit ke svým knihám o mimozemšťanech. Při druhém a třetím čtení se však ukázalo, že ona nereálnost už dávno není, co bývala. A když si vzpomeneme na to, jak Jemisinová ve své slavné trilogii popsala tzv. spoly a zákony společnosti čelící apokalypse, je jasné, jaký vliv Butlerová na její tvorbu měla.

Samozřejmě, i když Lauren prochází světem, který v mnohém připomíná ten z knihy Cormaca McCarthyho Cesta, chybí v něm radikální zlom v podobě například jaderné apokalypsy, který by žánrovým čtenářům umožnil překonat předsudky, že tohle se přece nemůže v naší realitě a době dít. Jenže už časové rozpětí knihy naznačuje, že Butlerová v žádné zlomy nevěřila. Svou knihu vystavěla na dotažení dlouhodobých tendencí, které sledovala během celého svého života a které v různých podobách stále pokračují nejen v Americe, do důsledků. Hledání nepřítele u „jiných“, zavírání očí před problémy, jejichž dopady nejsou okamžitě viditelné, zpochybňování změn klimatu a jeho důsledků, fanatická nostalgie po starých časech, zaklínání se hesly o novém vzestupu… Nebo také historií stokrát vyvrácená představa, že zdi okolo vystrašených, vzájemně odříznutých komunit něco vyřeší.

Lauren chápe, že v novém světě není možné držet se starých způsobů. Postupně proto vytváří učení Setby Země – soubor rad a myšlenek, které umožní lidem přežít a vybudovat něco nového. A v konečném důsledku dosáhnout ke hvězdám a tak zajistit přežití lidstva jako druhu. Upřímně řečeno, právě v tomto ohledu je Podobenství nejzranitelnější. Laurenina myšlenka, že Bůh je Změna, je fascinující východisko, ale zároveň nic nenasvědčuje tomu, že by ji ona (či Butlerová) dokázala rozpracovat do něčeho víc než do pár veršíků, které tvoří záhlaví kapitol. Ovšem to není důležité, jedná se pouze o návratný motiv, díky kterému drží pohromadě znepokojivé a čím dál drastičtější výjevy z každodenního života Lauren a jejích blízkých. Právě v těch je síla příběhu.

Butlerová totiž nebyla filozofka dějin, ale praktická pozorovatelka. Pocházela z chudých poměrů a často nalézala útěchu v pulpové žánrové zábavě. Již v útlém věku se rozhodla, že svou oblíbenou fantastiku pozvedne jako autorka na vyšší úroveň. Její román Kindred o současné Američance, která se propadne do dob před občanskou válkou a setká se se svými předky na obou stranách barikády, bílým plantážníkem Rufusem a jím zotročenou Alicí, je považován za jeden ze zásadních příběhů o hledání afroamerické identity a vyrovnání se s otázkou otroctví. V roce 2021 na její počest NASA pojmenovala místo přistání sondy Persevance na Marsu (zrušení vesmírného programu je mimochodem v románu Podobenství o rozsévači prezentováno jako velká chyba).

Podobenství o rozsévači je klíčový román, do něhož autorka promítla osobní zkušenosti. Otec jí zemřel, když ji bylo sedm let, a matka, živící se jako služebná, ji brala s sebou do domů bohaté bílé smetánky, kde byla ignorována, zatímco ve škole pro lehkou dyslexii šikanována. Do románu tak nepromítla jednoduchou náboženskou či rasovou notu, ale komplexní obavy lidí, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve svých možnostech a jež nikdo neposlouchá. Lauren se snaží vnímat zprávy ze světa a baví se s dospělými, kteří si uvědomují nebezpečí některých „nových“ zákonů.

Znepokojeně se například ptá, jak se bůh jejích předků a otce zachová k chudým. Komentuje, jak mají děti jejího věku a mladší strach ze psů, protože znají jen zdivočelé smečky (psi totiž žerou maso a nikdo, koho zná, si už roky nemůže dovolit plýtvat masem pro zvířata). A opakovaně poslouchá příběhy lidí, kteří padli do novodobého dlužního otroctví, poté co nový prezident jako pobídku pro rozvoj ekonomiky omezil zákony na ochranu práce. Do Spojených států se tak vrátil systém, kdy firmy platí zaměstnance poukazy, které je možné uplatnit pouze ve firemních podnicích a podle firemních pravidel. Pro zaměstnance to znamená jediné: nakonec nikdy nevydělají dost, jejich dluh roste a firma tento dluh může (a zaměstnance s ním) „prodat“.

Podobné výjevy jsou drásavější a více šokující, než když Lauren narazí například na skupinku dětských kanibalů. Protože právě zde onen kanibalismus začíná. U společnosti, která ztratila cestu a cíl. I vzhledem k tomu, jak například česká zahraniční politika ještě nedávno přistupovala k Číně a jak se při tom zaklínala rozvojem ekonomiky, je to poselství důležité a rozhodně ne omezené na prostor Spojených států. Podobenství o rozsévači je na sci-fi překvapivě komorní a realistický příběh z časů, kdy se vše rozpadá, ale o to důležitější je základní morálka a hodnoty. Ty jsou sice možná zranitelné, ale právě víra v ně dostala naši společnost daleko od zákonů silnějšího. A neměli bychom na to zapomínat.