Martin Liška

Románový debut dánské archeoložky se sice vymyká škatulce obvyklé severské detektivky, ale v subžánru proslaveném Danem Brownem nijak zvlášť nevyniká.

Autor s osobní zkušeností se životem ve Spojených státech mapuje nejen opětovnou cestu Donalda Trumpa do nejvyššího patra americké politiky, ale i složitý systém výběru kandidátů, ovlivněný zákulisními pletichami i pro nás nepatrnými drobnostmi, na které ale tamní veřejné mínění citlivě reaguje.

Pražský hotel Internacional, varšavský chrám Alexandra Něvského či výzdoba stanic moskevského metra představují sice zcela rozdílné architektonické objekty, všechny však plnily specifickou roli jako nástroj ruského imperialismu. Jeho méně známé nástroje analyzuje v krátké eseji česko-švýcarský historik umění.

Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.

Životní příběh vysokého církevního preláta židovského původu je zajímavý sám o sobě, detektivní linka však románu bohužel spíše škodí.

Studie o pozapomenutém šlechtici, který šokoval současníky například svou vášní pro divadlo, nabízí nejen klasický životopis, ale i sondu do mnoha oblastí života na konci 19. století.

Sehraná dvojice badatelů splácí svou monografií dluh, který má dosavadní historiografie vůči těm nejbezbrannějším obětem nacistického boje za čistou rasu.

Výběrový přehled protektorátních a zahraničních tiskovin ukazuje až překvapivou tematickou pestrost protektorátní produkce, všudypřítomná propaganda se nicméně nevyhýbala ani ryze oddechovým titulům.

Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.

Německý autor opět zavádí čtenáře do svého světa plného dosti fantaskních postav. Zda je hlavní hrdinka, se kterou se život od začátku nemazlí, jednou z nich, nebo jen jejich vnější pozorovatelkou, to už si musí čtenář zodpovědět sám.

Posmrtně vydaný román českého spisovatele, inspirovaný jeho vlastními vzpomínkami na dětství, představuje více než jen další položku v seznamu románů na téma holocaust.

Příběh jednoho z nejznámějších českých odbojářů nezaujme akčními scénami, ale především tím, o čem se v Morávkově příběhu příliš nemluví. Neobvyklý je vysoký počet vysvětlujících faktografických poznámek pod čarou.

Nová detektivní série zavádí čtenáře do švédského Göteborgu poloviny dvacátých let. Od většiny severských detektivek se liší nejen tím, že hlavní hrdina není deprimovaný muž středního věku bojující s vlastními démony.

Výpravná kolektivní monografie přibližuje osudy pražských purkmistrů, starostů a primátorů. Nad faktograficky nabitou publikací si přitom čtenář uvědomí, že doba a kulisy se sice mění, avšak lidé zůstávají ve své podstatě stále stejní.

V dalším románovém návratu do Foglarova světa nejde o ježka v kleci, avšak tajemství, které před slavnou chlapeckou pěticí stojí, není o nic méně zapeklité a nebezpečné.

Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?

Britský historik zasvětil velkou část života shánění informací o městě, odkud pocházel jeho dědeček. Jeho rodinná historie se tak prolíná s historickými událostmi, jejichž následky pociťujeme dodnes.

Autorčiny literární počátky jsou spjaté s lehkými fejetony, její nejnovější román ale snese přísná literární měřítka a seznamuje nás s tragickými osudy českých Židů zase z jiného úhlu pohledu.

Zavedený švýcarský autor se představuje českým čtenářům románem inspirovaným vlastním nelehkým dospíváním v klášterní škole.

Ruská exilová novinářka v rozhovoru vysvětluje, co svou prací sleduje, a zamýšlí se nejen nad současnou válkou na Ukrajině, ale i nad mentalitou běžných Rusů.

Kořeny komplikovaného globálního soužití nespočívají podle autora v neslučitelnosti hodnot, ale spíše v jejich jednostranném prosazování silou.

Známý autor detektivek před čtenářem rozvíjí příběh z dob, kdy se mýty a legendy teprve rodily, ale tehdejší lidé přesto v mnoha ohledech čelili výzvám, které známe i dnes.

Lars Mytting v rozhovoru objasňuje, proč je téma dřeva pro Nory zásadní. Popisuje také úskalí při tvorbě historické fikce, vztah Norů k Německu a Anglii a nechybí ani otázka, s kým se vlastně hrdina Šestnácti stromů na Sommě v samém závěru románu oženil.

Úspěšný norský autor přichází s prvním dílem trilogie, v níž zachycuje proměny norského venkova na přelomu 19. a 20. století.

Ve sbírce esejí z konce devadesátých let se koryfej italské historiografie představuje především jako akademik cílící na jiné akademiky.

Příběh Československých aerolinií autorka nepodává jako oslavu technického pokroku a odvahy mužů i žen ve slušivých uniformách, ale jako komplexní problematiku zahrnující technické, politické a ekonomické aspekty, na které se občas pozapomíná.

Ač se s hlavním hrdinou knihy dokáže vnitřně identifikovat asi jen málokterý mladý čtenář, citlivé téma střežené státní hranice dokáže autor zprostředkovat čtivě a nenásilně.

Zkušený autor se v románu vrací ke své osudové židovské tematice, díky které nabízí ne snad zcela nový, avšak přesto málo obvyklý pohled na dvě poválečná desetiletí.

Ačkoliv arménskou historii do značné míry formovalo soupeření římského, perského, byzantského, osmanského a ruského vlivu, neztratila svébytnost a představuje pozoruhodný příklad uchování vlastní identity napříč staletími.

Západočeská autorka svým novým románem naplňuje očekávání své cílové čtenářské skupiny. Její zachycení atmosféry třetí republiky však může oslovit i nové čtenáře.

Debut oceněného filmového scénáristy představuje Karla IV. především jako císaře, což není pro české prostředí zcela obvyklé.

Francouzský historik mapuje nenápadné, ale dusivé prorůstání mafie do italské a dnes už i globální politiky a ekonomiky. Slavnou představu chobotnice přitom koriguje a celý fenomén přirovnává spíše k rakovině.

Místo klasického životopisu se čtenář dočká spíše mnohovrstevnatého pohledu na život a tvorbu známého písničkáře, na něhož se v dnešní polarizované společnosti názory zásadně liší.

Literární pozůstalost krkonošského patriota vydala další román, v němž autor zachytil nelehký život na horských chalupách. Tentokrát ho zasadil do předvečera průmyslové revoluce a prusko-rakouské války.

Známá dvojice popularizátorů železnic přichází s encyklopedií lokomotiv, nad jejímiž stránkami zaplesá srdce mladých i starých milovníků kolejové dopravy.

Čtivá reportáž se snaží nejen popsat, ale hlavně pochopit Kaliningrad a jeho obyvatele. Místy je však znát až přílišné zacílení na polské čtenáře.

Tajuplného hodináře, ambiciózní dívku z nevěstince, únosy dětí z ulic Paříže a další napínavé a dobrodružné motivy splétá britská autorka v románu z Francie 18. století.

Známý český medievista se pokouší nahlížet dějiny pozdně středověké Prahy málo obvyklou optikou, kdy bez bulvarizující zkratky nalézá podobnosti mezi spory o místo volby nového krále a o právo na vaření piva.

Zpracovat tragické historické události formou přístupnou dětem představuje vždy náročný úkol. Americká autorka se jej zhostila se ctí, i když zkušenější čtenář v textu místy postřehne až příliš kazatelský tón.

Nad stránkami vyzrálého debutu českého autora čtenář snáze pochopí, proč tolik Židů po skončení druhé světové války lákala představa zpřetrhat svazky se starým kontinentem a odjet do Izraele budovat novou domovinu.

Spoluautor známé Balady pro banditu v knižním rozhovoru vzpomíná nejen na své působení v divadle Husa na provázku. Popisuje také svůj vztah k Leoši Janáčkovi, Jaroslavu Haškovi i to, jak se na sklonku života stal vyhledávaným pohřebním řečníkem.

Život a odkaz klasika známého ze seznamů povinné četby stále představují materiál pro podnětný výzkum. Ten ve výsledku inspiruje k zamyšlení nejen nad rolí spisovatelů a novinářů ve vyspělé společnosti.

Osm set stran o ruských středověkých dějinách nepředstavuje jen chronologický výčet jmen, dat a bitev, ale umožní čtenáři pochopit mnohé ze způsobu uvažování dnešních Rusů.

Román německého nobelisty se dočkal prvního českého překladu téměř půlstoletí po svém vzniku, v některých ohledech je ale možná ještě aktuálnější než tehdy.

V pokračování příběhu matky severovské dynastie si autor udržel si však schopnost psát o skutečných událostech věrně, a přitom svižně a poutavě. Překvapí jen žánrový posun – od ryzího historického románu tak trochu směrem k fantasy.

Román zobrazující tragický průběh 20. století na ukrajinském venkově neoplývá dějovými zvraty, přesto čtenáře přiměje nepřestat v četbě až do samého konce.

Příběhy konkrétních lidí sice nepřináší mnoho nových informací, pomohou však čtenáře vytrhnout z letargie, do které společnost začíná pomalu upadat.

Překladatelka z ruštiny ve svém debutu vykresluje psychologický portrét ženy, o níž sice četli mnozí, ale jen málokdo zná její pravé jméno.

Nejnovějšímu Rudišovu železničnímu opusu sice chybí pevnější rámec, ve sledu asociací se čtenář přesto neztratí. Není přitom nutné patřit k milovníkům železnic ani ke každodenním cestujícím.

Mladá ruská básnířka ve svém prozaickém debutu řeší vztah k matce i k ženám obecně, to vše v kulisách tradiční ruské byrokracie a chudoby.

Známé i pozapomenuté události, které před sto lety hýbaly Československem, autor nenásilně propojil dějovou linkou, v níž sice nedochází k zásadním zvratům, ale přesto čtenáře pohltí.

Island v posledních letech přilákal k návštěvě mnoho Čechů, většinou ovšem jen jako dovolenková destinace. Jaké ale je poznávat Island po dobu několika let, být pracovně v každodenním kontaktu s jeho obyvateli a postupně odhalovat zákonitosti fungování tamní venkovské pospolitosti?

Ruská spisovatelka tatarské národnosti odsoudila hned v únoru 2022 ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru mimo jiné prozradila, která z jejích knih pro ni představovala nejtěžší výzvu a nakolik při psaní vychází ze vzpomínek svých prarodičů.

Německý novinář názorně ukazuje význam určitých druhů zvířat pro německé hospodářství, válečné úsilí i propagandu. Některé jeho závěry je ale nutné brát s určitými výhradami.

Kolem nepříliš rozsáhlých zápisků malé židovské dívky buduje autorka málo známý příběh plzeňských Židů, který ale osloví čtenáře i z jiných regionů.

Podobně jako rok 1913 představuje autor i třicátá léta jako mozaiku mezilidských vztahů, důležitých i banálních událostí, to vše propojené ironizujícími komentáři.

Středověký a raně novověký člověk myslel ekonomicky v mnoha hledech jinak než ten současný, čtenář ale i tak v deseti studiích nalezne řadu věcí, které mu budou povědomé i dnes.

Motiv dvou kdysi nejlepších přátel, kteří se náhle setkají po mnohaleté odluce, autor obohacuje o vzpomínky na éru NDR a o motiv kontrastu mezi změnou a setrvalostí lidské povahy.

Český čtenář by mohl snadno získat pocit, že všechna velká jména severské detektivní literatury už dávno zná, jeden z nejproduktivnějších a ve Švédsku nejčtenějších autorů však v Česku zůstává téměř neznámý. V jeho bohaté bibliografii zároveň nalezneme i mnoho jiných žánrů než jen čistokrevné detektivky.

Román patrně nejstaršího českého debutanta přináší poměrně neobvyklý způsob, jakým líčit druhou světovou válku. Nevyhnul se však některým začátečnickým nedostatkům.