Nakladatelství Toužimský & Moravec ani zdaleka nepatří mezi největší a nejznámější česká nakladatelství, pro příznivce dobrodružné literatury a čtenáře, o kterých se říká, že „zůstali navždy kluky“, však tato značka představuje pojem a pro některé dost možná i jeden ze středobodů jejich literárního vesmíru. Znovuobnovené nakladatelství hned na počátku 90. let navázalo na činnost původní nakladatelského domu, který si ve 30. a 40. letech vybudoval především mezi mladými čtenáři silnou pozici, jež se odrážela v jejich knihovnách ještě i po několika desetiletích. Díky skutečnosti, že s nakladateli často spolupracoval Zdeněk Burian, se pak mnohé z jejich knih staly magnetem i pro sběratele. Především, ale nikoli výhradně, je pak bezesporu potěšil loňský počin zmíněného nakladatelství, které představilo výpravnou publikaci s prostým názvem Toužimský & Moravec. Příběh nakladatelství, kterou sestavili Michal Moravec, vnuk jednoho ze zakladatelů, a Vladimír Prokop, badatel, který se dějinami ilustrace dobrodružné literatury zabývá dlouhodobě.

Pod značkou T&M

Základ výpravné, téměř pětisetstránkové publikace obsahující více než tisícovku položek obrazové přílohy, představují kapitoly věnované jednotlivým edicím či autorům, vydávaným pod značkou Toužimský & Moravec. Autoři se přitom neomezili na pouhý katalogový přehled, který by sám o sobě byl pro mnohé sběratele neocenitelnou pomůckou podloženou obrovským množstvím často vpravdě mravenčí práce. V jednotlivých kapitolách líčí peripetie se sháněním autorských práv, vyjednáváním s autory, překladateli a ilustrátory i s následnou distribucí již hotového díla, ve válečných a poválečných letech pak nechybí často až nepochopitelné zásahy cenzurních orgánů. Některé z popsaných momentů jsou vysloveně humorné, například když nakladatelé ve snaze získat smlouvu na vydání překladu románů o Tarzanovi oslovili jistou britskou farmaceutickou společnost, která nesla ve svém názvu jméno Burroughs, avšak se slavným spisovatelem neměla nic společného. Patrně ale k podobné záměně nedošlo poprvé: farmaceuti ve své odpovědi dokázali českým nakladatelům poskytnout kontakt na skutečného držitele autorských práv. Mnohem častěji ale v jednotlivých kapitolách nalezneme méně příjemné aspekty nakladatelské činnosti – uhánění autorů a ilustrátorů o dodání domluvených výtvorů, dohady o výši honorářů, spory s jinými nakladateli o práva na vydání českého překladu oblíbených zahraničních autorů, mnohé komplikace s sebou nesla i tehdejší, dnes již zapomenutá praxe vydávání mnoha románů nejprve v sešitovém a až později ve vázaném vydání. Mnozí bibliofilové pak jistě ocení i velmi podrobné informace o doprovodných ilustracích a jejich tvůrcích. Zde je nutné vyzdvihnout i skutečnost, že obrazová příloha není umístěna souhrnně na jedno místo, ale původní knižní obálky i ilustrace doprovázející text tehdejších románů jsou v rámci možností zařazeny průběžně, blízko, obvykle ihned na téže dvoustránce u textové pasáže, která o nich pojednává.

Nemá smysl heslovitě vypsat všechny edice a spisovatele, jimž autoři věnovali samostatnou kapitolu, některá jména však za zmínku beze sporu stojí. To bezpochyby platí zejména o Karlu Mayovi, jemuž je věnována kapitola nejdelší, v níž nalezneme snad všechny výše zmíněné aspekty nakladatelské činnosti. Autoři ale neopomněli ani debatu nad přínosem mayovek vedenou s pedagogy a zástupci dalších povolání zaměřených na práci s dětmi, nechybí ani poměrně kuriózní záležitosti jako překlady několika Mayových knih do slovenštiny (rovněž realizované u T&M) nebo v samostatné krátké kapitolce pojednané tahanice o zásoby Mayových románů, které si v posledním roce války uschovalo autorovo domovské nakladatelství Karl-May-Verlag v krytech v Krušných horách a po válce požádalo své české obchodní partnery, zda by mohli pomoci s jejich získáním zpět. Bohužel byla spolupráce s německými nakladateli zakončena dosti smutnou epizodou, kdy nakladatelství již za hluboké totality odmítlo navrátit zpět do Československa větší množství originálů od Zdeňka Buriana.

Jiné kapitoly mohou naopak překvapit svým poměrně krátkým rozsahem, ač se týkají autorů či postav dodnes známých (již zmíněný Tarzan nebo pilot Biggles), z rozsáhlejších kapitol je vhodné zmínit tu o knihách Eduarda Štorcha, kapitolu zaměřenou na ve své době známou edici „S puškou a lassem“ a především kapitolu věnovanou monumentálnímu dílu Divy prasvěta, nad jejíž přípravou se zdařile sešly cesty Josefa Augusty a Zdeňka Buriana. O významu Burianových ilustrací svědčí nejlépe skutečnost, že autoři mapují i osudy originálních mistrových předloh ještě dlouho poté, co byla samotná edice dokončena.

Samostatné kapitoly si ale vysloužili i mnozí autoři, o nichž dnes ví jen úzká skupina odborníků a sběratelů. Jména jako Jackson Gregory, František Josef Čečetka nebo Rudolf Heinrich Daumann budou sice pro většinu čtenářů nejspíše novinkou, i na těchto kapitolách si však autorská dvojice dala záležet a rozhodně nelze říci, že by působily „odbytějším“ dojmem než kapitoly o autorech doslova kanonických, z nichž vedle těch již zmíněných je třeba zmínit i známé cestovatele E. Holuba, E. S. Vráze a A. V. Friče.

Každá z těchto „edičních“ kapitol je pak zakončena bibliografickým přehledem románů, které v dané edici vyšly, čímž se kniha stává i praktickou pomůckou pro všechny milovníky česky vydávané meziválečné dobrodružné literatury.

Nejen jména známá z obálek

Příběh žádného nakladatelství však netvoří jen jeho vydané knihy, případně ty pro vydání zamýšlené, ale nakonec nevydané (i ty si vysloužily samostatnou kapitolu), ale především lidé a rovněž dobové okolnosti. V knize proto nalezneme i čistě životopisné kapitoly věnované oběma zakladatelům, Jaroslavu Moravcovi a Janu Toužimskému, i stručné medailonky nakladatelů, kteří se zaměřovali na podobné literární žánry jako T&M. Životopisné medailonky některých významných spolupracovníků obou nakladatelů (například dnes již málo známého ilustrátora Jiřího Wowka, ale třeba i advokáta Jana Löwenbacha, který T&M v řadě kauz zastupoval) jsou ale rozmístěny do výše popsaných „edičních“ kapitol a protože kniha nemá rejstřík, může být někdy obtížné si některé informace zpětně dohledat. Tyto kapitoly zároveň představují i zajímavou sondu do tehdejší nakladatelské kultury, kdy nebyly neobvyklé ani takové prohřešky jako vydávání překladů bez souhlasu majitele autorských práv, svévolné krácení překládaných knih nebo samotné podnikání bez příslušné koncese (čímž se mimochodem provinili i oba zakladatelé, každý ještě na vlastní pěst, než posléze své síly spojili). Blíže je v samostatných kapitolách přiblížena i atmosféra v období Protektorátu a následné Třetí republiky, kdy česká literatura a obecně kultura čelila cenzuře, ať už neskrývané, či jen chabě maskované za rozhodnutí o přídělech nedostatkového papíru. Přes období komunistické diktatury, kdy se autoři zaměřili vedle likvidace nakladatelství i (či pouze) na literární tvorbu Jaroslava Moravce a výše zmíněné spory o znovunavrácení Burianových originálů ze Západního Německa, dovádí badatelská dvojice příběh nakladatelství až do porevolučního období, kdy se na trhu opět začaly objevovat knihy s logem T&M na obálce.

Listování knihou tak nejen přibližuje příběh jednoho úspěšného podnikatelského záměru, který byl jako tolik jiných násilně přerván chodem velkých dějin, ale především se stává vpravdě vizuální epopejí, při jejímž prohlížení se radostně rozechvěje srdce každého čtenáře, který kdy k česky vydávané dobrodružné literatuře přičichl. O tom, jak kniha čtenáře doslova okouzlila, ostatně svědčí i její vítězství ve čtenářském hlasování Knihy roku Deníku N.