Pavel Mandys

Je docela osvěžující číst detektivku, kde je hlavní pátračkou hospodyně Agathy Christie. Škoda jen, že americká autorka nepodpořila dobrý výchozí nápad vynalézavějšími zápletkami.

Britský kreslíř v příběhu pro menší děti vrátil svou populární hrdinku do doby, kdy ještě žila osaměle s mámou v divočině, mezi zvířaty a nadpřirozenými bytostmi.

Kafkovské výročí přineslo také jednu poněkud překvapivou biografickou publikaci. Rakouský komiksový kreslíř a karikaturista doprovází stručný spisovatelův životopis svéráznými kresbami.

Je to vlastně tradiční romantický příběh o mladé lásce, která kvůli odloučení a jiným peripetiím života dojde naplnění až ve stáří. Ale je vyprávěný od konce.

Bláznivé, divoce akční grotesky tajných agentů Clevera a Smarta se podruhé dočkaly českého vydání. Připomínají, že komiks býval zdrojem nevázaného a invenčně bláznivého humoru.

Pozoruhodná komiksová kniha mladé české autorky je inspirována japonskou vizuální kulturou i tradicemi. Obrazově budí obdiv, jen příběh je poněkud jednodušší.

Rozsáhlý kriminální thriller je jedním z hlavních titulů letošního Velkého knižního čtvrtku. Má své silné pasáže, ale také hluchá místa. A potěší nejvíc ty čtenáře, kteří znají hrdiny příběhu z předchozích autorových knih.

Že japonské komiksy nemusejí být ukřičené akční limonády pro mladé, ukazuje komorní manga odehrávající se v opuštěné boudě na vrcholcích zasněžených hor. Vystačí si přitom s pouhými dvěma postavami.

Druhý případ detektiva Hawthorna je vzorovou whodunitkou, přičemž její hlavní hrdina v mnohém připomíná Sherlocka Holmese. Kriminální zápletka je však jen mírně nadprůměrná a román zachraňují hlavně metaliterární hříčky.

Mangou silně inspirovaný americký komiks, který původně vycházel online, v knižní verzi trochu ztrácí kouzlo. I tak jde ale o docela zajímavý pokus hledat romantiku mezi počítačovými hráči (a hráčkami).

Soukromý detektiv Blacksad se po letech dočkal nových příběhů. A scenárista i kreslíř ukazují, že mají stále skvělou formu. Jejich „zvířecí“ detektivky chytře pracují s americkými reáliemi padesátých let i s četnými odkazy na klasiku drsné školy.

Ambiciózní horor slavného komiksového scenáristy těží z rozsáhlejšího konceptu fikčního světa, který autoři přenášejí do několika komiksů. Struktura příběhu je však dosti schematická.

Pozoruhodná fantasy tematizuje překladatelství jako zdroj magické moci i jednu z nejohavnějších kapitol britského kolonialismu. Dojem kazí jen příliš náhlé zvraty v ději.

Svůj přelomový komiksový román Incal rozmělnil do různých prequelů a sequelů už sám scenárista Jodorowsky. Nyní jej dalším příběhem, nijak zvlášť invenčním, doplňují američtí tvůrci.

Dnes jsou Hvězdné války zavedenou franšízou, továrnou na peníze. Francouzští komiksoví tvůrci však detailně, s faktografickou poctivostí i humorným nadhledem ukazují, jak těžká a trnitá byla cesta ke vzniku prvního filmu.

Komiksová adaptace slavného romantického románu zdůrazňuje jeho tragické a místy až hororové prvky. Téměř dvě stě let staré dílo má v Bessově podání nečekanou dynamiku a působivost.

Otrávený orel a pátrání po traviči, tajemství v životě vypravěčky, nový vztah i tíživá minulost. Debutový román jihočeské spisovatelky toho slibuje hodně, většinu motivů však nechává otevřených.

Pozoruhodný a v lecčems vyloženě experimentální komiks pro malé děti ze sedmdesátých let se dočkal souborného vydání. Kunsthistorik Ryška jej navíc opatřil studií o kontextu doby vzniku.

Psychologickou krimi V osamění z roku 1947 bychom mohli označit za jeden z prvních noirových románů. A je skvělé, že knihy klasičky žánru konečně někdo začal vydávat v češtině.

Komiksová adaptace nejslavnějšího románu Agathy Christie vyhlíží hezky, drží se předlohy a v zásadě funguje. Jednašedesát komiksových stran je však na převod románu zoufale málo.

Debutový román amerického autora hledá inteligentní civilizaci nikoliv ve vesmíru, ale v hlubinách moře. Ekologické poselství je přitom zabaleno do svižného sci-fi thrilleru.

Japonská komiksová klasika pochází již z 60. let, stále však funguje překvapivě dobře. Příběhy malého strašidla, které bojuje s jinými strašidly, má spád, překvapení a především vtip.

Třináctý případ detektiva Davida Rakera má všechno, co k dobrému thrilleru patří. Nijak zvlášť nepřekvapí, což ale většinou čtenáři tohoto žánru ani neočekávají.

Komiksová biografie výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory vyniká detaily založenými na důkladných rešerších i kreslířskými nápady. Jen předmět knihy – tedy Sekorův život – nebyl příliš dramatický.

Manga o husitech dospěla do pátého dílu, který vypráví o hnutí adamitů. I proto tento sešit nakladatelství zatavilo do igelitu a označilo samolepkou 18+.

Může být humoristický román smutný? A jaké to je, když o krizi mužů ve středních letech píše žena? Román Těžké duše zručně a zábavně kličkuje mezi mnoha stereotypy.

Klasik fantasy žánru se po dlouhých letech pustil do nové série, jejíž děj se v jeho tradičním světě Midkemii již neodehrává. První román z trilogie nezklame, ale většinu konfliktů si autor bohužel ponechal až do dalších dílů.

Do sborníku s ušlechtilým účelem se zapojilo i několik slavných tvůrců, výsledek však není moc přesvědčivý. Možná i proto, že je určený hlavně americkému publiku.

Renomovaná britská spisovatelka ve své třetí kriminálce opět překvapila. Nejenže hlavní hrdina série tentokrát do příběhu téměř nezasahuje, ale čtenáře ještě vychytrale mate neúplnou charakteristikou svých postav.

Komiksová adaptace slavného postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho je příslušně depresivní a syrová. Vše podstatné zůstalo zachováno, jen výrazová úspornost literárního vyprávění se vytratila.

Soubor krátkých komiksových povídek z postapokalyptického světa spoléhá hlavně na propracovanou realistickou kresbu obou autorů. Škoda jen, že si nepřizvali také scenáristu.

Kriminálních příběhů bez policistů a tradičního schématu vyšetřování není v české literatuře mnoho. Ten od Jany Jašové zaujme precizní výstavbou i chytrým využitím covidových omezení během lockdownu.

Má jít především o horor, ale svým způsobem je to spíše dosti drsný superhrdinský komiks. První kniha série tvoří ucelený příběh ze světa, který už se dočkal dalších pokračování; a také Ceny Willa Eisnera.

Sci-fi román Michaely Merglové sice ve čtvrtek Literu za fantastiku nezískal, přesto stojí za přečtení. Zejména pro zajímavý koncept empatů, tedy lidí, kteří umějí číst, a dokonce i pohlcovat emoce a strachy druhých.

Nový komiksový román Daniela Majlinga tentokrát nepřináší tak jiskrný mix bizarnosti a melancholického humoru jako jeho předchozí tituly. I tak je ale autorův humor v českém komiksovém prostředí stále osvěžující.

Trochu rodinný deník, trochu sbírka anekdot a úsměvných příhod s malými dětmi. Krátká sbírka komiksových miniatur měla původně trochu terapeutickou roli – a čtenářům může posloužit podobně.

Autobiografický komiks o životě Evropana v Japonsku a o zenu má slibné momenty. Ale možná je až příliš zenově nedramatický a vyklidněný.

Zatím poslední česky vydaný román kanadského spisovatele je opět řazen do žánru fantasy. Fantastického či nadpřirozeného v něm však není téměř nic.

Šestý díl dobrodružně pohádkových příběhů o malíři a jeho indiánském alter egu je ze všech nejrozsáhlejší a nejzamotanější. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.

Kreativní Evropa, Culture Moves Europe – co tyto výzvy nabízejí pro české spisovatele a překladatele? Je možné žádat i o dva miliony eur, ale vždy za přesně stanovených podmínek. Viktor Debnár z Kanceláře Kreativní Evropy představuje hlavní rysy různých dotačních programů; administrativa složitá není, větším oříškem pro žadatele bývá správně definovat obsah a koncepci projektu.

Druhá kniha v českém překladu z pera afroamerického spisovatele už bohužel není tak příjemným překvapením, jakým byla ta první s názvem Asfaltová pustina. Přímočarý akční thriller mají ozvláštnit LGBTQ+ motivy; ty ale působí dost mechanicky a prvoplánově.

Francouzská holmesiáda je zřejmě nejinvenčnější komiks vydaný v Česku v loňském roce. I když (anebo právě proto?) je určen čtenářům od jedenácti let.

Dvaapadesát krátkých textů uceleně a komplexně představuje jednoho z nejvýznamnějších autorů literární, komiksové a filmové fantastiky posledních pětatřiceti let. A názorně předvádí Gaimanovy přednosti i limity.

Sbírka krátkých humoristických povídek se vyznačuje jazykovou hravostí a vynalézavostí, rozmanitostí stylů i forem a sklony k absurditě a surreálnu. Občas schází výraznější pointa, ale i tak kniha mezi současnými domácími pokusy o humor vyniká.

Poslední díl autobiografického komiksu sleduje už dospělý život hlavního hrdiny. Ten se po různých těžkostech konečně dočkává uznání a úspěchu, díky čemuž může pomoci i svým příbuzným ve válkou zmítané Sýrii.

Španělský komiksový kreslíř se dlouhodobě potýkal s návaly úzkosti, sužovaly ho fobie a strachy. Načež je všechny vtipně personalizoval a stvořil o nich komiks plný posmutnělého a trpkého humoru.

Daniel Abraham patří k nejzajímavějším inovátorům fantasy žánru. V prvním románu z chystané trilogie do něj vnáší sociálně kritické prvky, jaké by ocenila i progresivní levicová kritika.

Americký kreslíř přichází s nadějně prokomponovaným fantasy příběhem pro mladší čtenáře (či možná spíše čtenářky). Jeho komiks zatím variuje obvyklé schéma, ale je v něm naštěstí dost místa i pro humor a nadsázku.

První román ze série s novým vyšetřovatelem Calem Hooperem přináší komorní detektivku v okouzlujícím i nebezpečném prostředí odlehlé irské vesnice. Napsanou navíc mimořádně působivým stylem.

Biografický komiks o filmovém režisérovi je přesně tak postmoderní, eklektický a plný citací jako Tarantinovy filmy. Kromě toho obsahuje úctyhodné množství detailních informací o Tarantinově filmové kariéře.

Román s mnohoslibným názvem nabízí nakonec poměrně konvenční děj a postavy. Fantasy svět Kateřiny Havlíkové sice má svůj půvab, ale zasloužil by si podrobnější a důmyslnější rozpracování.

Nejslavnější česká komiksová hrdinka se poprvé představuje také v domácím komiksu. Autoři sice vyšli z dochovaných fragmentů původního ikonického torza, připravili nicméně zcela nový velkolepý příběh.

Dva rozsáhlé komiksové romány odděleně vyprávějí životní příběhy autorových rodičů. Odehrávají se na pozadí dramatických událostí ve Španělsku v průběhu celého dvacátého století.

Většina knih afroamerických spisovatelů, které známe z českého překladu, nabízí smutné pohledy na různé formy útlaku. Everett sice také píše o rasismu, ale jde na to jinak: ostře sarkasticky a s brutální nadsázkou.

Komiksová verze vizuálně podmanivého animovaného filmu si kouzlo předlohy zachovává jen zčásti. Ale jako připomenutí filmového zážitku či k nalákání na zhlédnutí filmu poslouží dobře.

Komiksová prvotina kreslíře a animátora zaujme suverénní černobílou kresbou i osobním námětem. Finále krátkého příběhu je však poněkud rozpačité.

Po čtyřech knihách s delšími povídkami se jablunkovský spisovatel Petr Sagitarius pustil do rozsáhlejšího textu. Bohužel jde o detektivku jen mírně nadprůměrnou a románovému rozsahu bude muset autor ještě rovněž přivyknout.

Filmové zpracování dramatických osudů bratří Mašínů nechce být věrnou rekonstrukcí historických událostí. A jako thriller funguje docela dobře i v případě, že diváci jejich příběh už znají.

O psychoterapeutických sezeních už bylo napsáno mnoho knih, jen málokterá ale dokázala průběh terapie zachytit tak podrobně, intimně a názorně jako komiks britské terapeutky a publicistky.

Jedna z nejpracovitějších domácích komiksových kreslířek vydala poměrně rozsáhlé autorské (a autobiografické) dílo. Je o vztazích, o sexu – a opatrně také o lásce.