Vlastně pět, ale učitel na penzi Hirsch si na poslední chvíli věc rozmyslel a zapadl za výčep k Frantovi Kopečků. A hospodský Josef Effenberg se jaksi nepočítá, protože ten naložený muž sice pravil, že „tady se slečnou si rád pošpekuluje vo čemkoliv, třeba i vo knížkách“, ovšem u toho musí, dodal, točit pivo.

 „Doba nejni zlá,“ pronesl pronikavě, „ale člověk by stejně neměl moc blbnout.“

„Slečnou“ myslel učitelku češtiny na místní základní škole, knihovnici a redaktorku věstníku Pod Blaníkem Jitku Holou, která ten čtenářský podnik vymyslela. Učitelka měla slavnostní náladu, jásavě červenou rtěnku a kuráž.

„Přátelé,“ zahájila, „není nás tu mnoho, ale časem se jistě přidají další. Náš čtenářský klub se bude konat, jak jsem psala, každé první úterý v měsíci. V sedm. Vždy se dohodneme, jakou knížku za měsíc přečteme. A pak si o čtenářských zážitcích popovídáme. Každý ostatním řekne, proč se mu kniha líbila. Nebo nelíbila. Jakou postavu si oblíbil. Jaká scéna mu zůstala v paměti. A já si pro vás nachystám nějaké podrobnosti o autorovi, jeho životě a díle. Důležité je, drazí přátelé, abyste přicházeli pravidelně a aby každý z vás vybranou knihu přečetl.“

„Celou?“ optala se farní hospodyně Marie Veselková. „Od samého začátku až do úplného konce,“ odpověděla paní učitelka a opravdu mile se na hospodyni usmála.

„Co když to nestihnu?“ ozval se odborník na kácení stromů a amatérský herec Houdek.

„Pane Ondřeji,“ nezaváhala slečna, „stihnete. O to se už postarám.“

Farní kuchařka a paní Hana Diettrichová, manželka podnikatele a dlouholetého louňovického starosty, po sobě koukly.

„A teď se domluvíme,“ pokračovala melodicky učitelka, „jakou knížkou začneme. Kdo má nějaký návrh? Já sama, abych byla upřímná, mám hned dva!“

Buďme spravedliví a zaznamenejme, že příznivý začátek knižního klubu, který svědčil o tom, že Louňovice mají obstojné duchovní základy, zkomplikoval přesně v tomto okamžiku hostinský Effenberg. Nejspíš měl při roznášení piva dlouhou chvíli a taky se předváděl před slečnou Jitkou. Se čtyřmi pivy v každé ruce přikvetl ke stolu a skočil učitelce do řeči:

„A co veršíky, slečno? Na ty já byl vždycky kádr. Věřila byste?“

A nežli učitelka stihla proměnit svůj úsměv v cokoli jiného, uklonil se a zahřměl:

„Karel Hynek Hácha,
Máj.
Slunce svítí jako prase.
Na palouce sere pes.
Je jaro!“

A vítězně se rozhlédl po sále. Několik chlapů se zasmálo. Od výčepu se ozval vždy jízlivý, už opilý učitel Hirsch:
„Jen jim to nandej, Pepíku!“
Učitelka zbledla, ale opanovala se. Neblahou situaci pak uzavřela nečekaně pádně.

„Dala bych si ještě jedno malé, vy Seiferte!“
A book club mohl pokračovat.
„Já bych rozhodně navrhovala tu Mornštajnovou,“ vážně pravila paní Hana Diettrichová. „To jsou tak krásný příběhy. Je to nejlepší česká spisovatelka. A prodává se!“
„To, že se něco prodává, ještě nic neznamená,“ poznamenal Ondřej Houdek a zadíval se na paní učitelku.
„A copak jste od paní Mornštajnové četl, mladý muži?“ optala se ostře paní starostová.
„Tu její poslední slátaninu. Máma to má doma. Dyť je to červená knihovna pro – neuražte se – stydlivý paničky. Ta dáma neumí ani popsat, jak se dva lidi líbaj. Kvůli tomu se tady snad nescházíme.“
„No dovolte! A co byste tedy navrhoval vy?“
„Nevím. Třeba Hrabala,“ odpověděl odborník na stromy.
„A to je kdo?“ zeptala se paní Hana Diettrichová. „Ten režisér?“
Ondřej Houdek obrátil oči v sloup.
„Přátelé,“ vložila se do hovoru učitelka, „přece se hned nebudeme hádat. Já bych doporučila Petru Soukupovou. Anebo Pavlu Horákovou. To jsou taky knihy ze života. Ale současné a nesentimentální.“
„Soukupová? Ta rozčepejřená, co dělá Ulici? Jen přes mou mrtvolu,“ pronesla paní starostová.
„A co Agatha Christie?“ řekla zničehonic tiše farní hospodyně Marie Veselková. „S panem farářem ji čteme pořád dokola. A pořád je to napínavé a chytré počtení. A víte, co máme na jejích knihách nejraději? Že na konci těch báječných mordů se vždycky z příběhu vymotají dva mladí úplně nevinní lidé a jsou si navzájem sympatičtí. Paní Christie je krom jiného výborná dohazovačka.“
Po této větě zavládlo u stolu ticho.
Louňovický book club v anglosaském stylu byl založen.