Jak člověka poznamená místo, odkud pochází, a jak se naopak člověk otiskuje do konkrétní krajiny? A jakou mají výhodu tradiční irská jména?
Johana Horálková
Vystudovala anglistiku-amerikanistiku na FF UK. Vedení anglofonní sekce převzala v roce 2013. Příležitostně přispívá i do jiných periodik (Host, Literární noviny, Respekt, Plav, ČRo). Přeložila romány Hawksmoor od Petera Ackroyda a Střih od Nathana Hilla. Na iLiteratura.cz dříve publikovala pod jménem Labanczová.
Břitká románová analýza všudypřítomného konzumerismu, vlivu mediální hyperreality na lidské vnímání a neschopnosti jedince čelit technologicky podmíněným rizikům v příštím roce v lednu oslaví čtyřicet let. A přitom vůbec nestárne.
Se spisovatelem Johnem Boynem o jeho tvůrčím procesu, seriózní literatuře pro děti, zhoubném vlivu sociálních sítí na knižní branži a leštění svatozáří.
Román ve stylu Henryho Jamese z alternativního univerza, potemnělá gay romance, futuristická antiutopie ve světě zmítaném rozbouřeným klimatem a globálními pandemiemi, příběh postkoloniálního vykořisťování. Že je toho v posledním prozaickém díle Hanyi Yanagihary až příliš a moc to nejde dohromady? Ano i ne.
Když se rodiče neustále opíjejí a hádají, nemůžete dostat z hlavy mrtvou babičku s amputovanou nohou a někdy vám dokonce jde o život, samozřejmě vás to poznamená. Mary Karrová však k látce svého dětství přistoupila v momentu, kdy už traumata víceméně zpracovala. Na jejích pamětech je to poznat.
Babička s dědečkem, rodiče a tři děti putují různými dimenzemi světa a hledají to správné bydlení. Vyzkouší si, jak se žije v kině, nebo také ve snu. Poetická i rozpustilá odysea švýcarského autora Petera Stamma potěší čtenáře každého věku.
Někdo by to jistě označil za genderový stereotyp, ale tátové se s tím většinou moc nepářou. Nepřeceňují fyzickou ani psychickou nepohodu dětí, natožpak počet vrstev oblečení, v kterých mají jít ven. Děti se s nimi stávají po všech stránkách otužilejšími a rychle se učí novým věcem.
Do užších nominací letošní Bookerovy ceny se probojovali dva Irové, dva Američané, Kanaďanka a Britka. Podle sázkařů měl vyhrát někdo ze tří spisovatelů s křestním jménem Paul. Komu prestižní ocenění nakonec připadlo?
Po odzbrojující autobiografické knížce Jak jsem chodila do školy oprášilo nakladatelství Kher další dětskou knihu Tery Fabiánové. V pohádce Tulák líčí titulní psí hrdina své životní peripetie. Prochází různými společenskými vrstvami a napříč všemi se setkává s dobrem i zlem.
Co se skrývá v nitru starého pána, který si to podmračeně rázuje po ulicích v růžových kalhotách? Děti se díky němu mohou poučit nejen o ekologii, ale také o mezilidských vztazích a poodhalit skutečnost, že nikdo z nás není vyloženě dobrý, nebo vyloženě zlý.
Matka Billa Furlonga měla štěstí, jaké v Irsku druhé poloviny 20. století těhotnou neprovdanou dívku jen tak nepotkalo. Neocitla se na okraji společnosti. Když dospělý Bill v klášteře, kam dodává topivo, narazí na jinou neprovdanou matku, stane před zásadním rozhodnutím. Takové maličkosti vyprávějí o moci a hodnotě jednotlivého člověka, zatímco v pozadí se tyčí přízrak „Magdaleniných prádelen“.
Pět povídek, které spojuje téma války na Ukrajině, vychrlil spisovatel Jan Němec během prvních čtyř měsíců po začátku ruské invaze. Nabízí se otázka, jestli je záhodno beletristicky zpracovávat takové téma bez určitého odstupu a navíc takzvaně od stolu, potažmo od obrazovky.
V „precovidové“ novele, která se formou blíží absurdnímu dramatu, rozehrává Don DeLillo komunikační apokalypsu. Ukazuje, jak se v dnešní době štítíme ticha, nevíme si s ním rady a neustále cítíme potřebu ho vyplňovat stále další, marnou komunikací.
Kdyby se Demokracie dočkala filmového zpracování, první scénou z traileru by mohly být siluety členů mileneckého trojúhelníku na pozadí atomového hřibu. Navzdory tomu se nejedná o nijak bombastický román. Autorka využívá filmových technik, ale výsledné dílo je podobně úsporné a pronikavé jako její ostatní romány.
Internetová influencerka, která se stane tetou smrtelně nemocné holčičky, popisuje, jak internet zdeformoval naše chování i vnímání, a ptá se, jestli ještě existuje opravdový život. Břitké, fragmentární komentáře Patricie Lockwoodové vyvolají u čtenářů salvy smíchu i hluboké pohnutí.
Jednou z dětských knih, které v letošním roce obdržely nominaci na cenu Magnesia Litera, je i Kráva Říčanová o životě a úzkém vztahu mlékařky s krávou. Nevhodná je pro rodiče, kteří nechtějí, aby se jejich děti naučily výraz „hovnopytel“. Mimo to jde však o knihu s nenásilně vetkaným ekologickým poselstvím, jež je prodchnutá pokorou a moudrostí pramenící z nespočtu dnů těžké práce – a nechybí v ní ani humor.
Pro Obra je jeden den jako pro nás celý rok. Naše uspěchaná existence mu připadá legrační. Zve nás, abychom zpomalili a vnímali přítomnou chvíli. Obr však také zůstává obrem, pohybuje se vysoko nad námi, žije podle vlastních pravidel a neváhá ničit věci, kterých si lidé cení. Může být tedy ku prospěchu začíst se do jeho příběhu právě v dnešních dnech.
Píše se rok 1945 a v londýnském klubu May of Teck desítky mladých žen sní o lepším životě. Počítají si kalorie, jedna druhé půjčují mýdlo a šaty a poohlížejí se po vhodném manželovi. Kolem nich se z poválečné mizérie zvedají poničené budovy a dívky netuší, že je v době čerstvého míru čeká ještě jedna těžká zkouška.
Několikanásobná matka si sice denně vyplachuje z vlasů miminčí zvratky a čte hlavně Tuze hladovou housenku, ale zároveň se v ní začíná rodit „ženský text“. O lásce k muži, k dětem, ke staré básni a básnířce. O skrytých nástrahách lásky. O ženské práci a ženském údělu. Text, který se radostně dává k dispozici dalším textům, ať už jsou na papíře, nebo z masa a kostí.
Román o sedmdesátnici, která na maloměstě učívala matematiku, nepůsobí na první pohled nejchytlavěji. Svojí jízlivostí, pronikavými úsudky a v neposlední řadě i nezlomnou životní silou zmíněnou v podtitulu si však Olive Kitteridgeová čtenáře okamžitě získá.
V armádě čichá plyn ze sprejů, sbírá kousky rozstřílených kamarádů, vykopává dveře iráckých vesničanů, sní nad katalogem z Ikey a nechává si od kámošů posílat drogy. Po návratu do nich spadne naplno, protože i když byl život v Iráku nesnesitelný, není možné ho jen tak nechat za sebou. Poloautobiografický román Nico Walkera barvitě zachycuje absurditu a zvrácenost moderního válčení.
Nositelem Nobelovy ceny za literaturu se stal rodák ze Zanzibaru Abdulrazak Gurnah. Vzhledem k tomu, že posledním vítězem z řad afrických spisovatelů černé pleti byl v roce 1986 Nigérijec Wole Soyinka, není volba letošního laureáta příliš překvapivá.
Zhuštěné verze klasických literárních děl určené dětem nejsou nijak výjimečným jevem. V případě Alenky pro nejmenší však autor původní dílo vlastnoručně přepsal tak, aby ho zpřístupnil dětem od nuly do pěti let. Výsledek je poněkud rozpačitý.
Marek a Jirka, zvaný svým bratrem Mimoň, vyrazí na dobrodružnou cestu kanalizačním potrubím a ani jednou se při tom nepoperou! Jejich trampoty spolehlivě vženou slzy smíchu do očí malým i velkým čtenářům. Kniha plná úkolů skýtá kvalitní zábavu nejen na dlouhá zimní odpoledne.
Pepík jednoho dne dostane parádní míč. Přeslabikuje, co je na něm napsáno a vytvoří si z něj nerozlučného společníka pro letní dny. Koncem léta se Pepík k písmenkům vrátí a jeho život i on sám se trochu změní. V Klukovi s míčem nalézáme všechny charakteristiky autorského rukopisu Daisy Mrázkové: citlivé zachycení dětských hrdinů a jejich fantazijního světa, svébytnou poetiku a ilustrace, které patří stejnou měrou do knihy jako do galerie.
Útlý román slavné americké esejistky Joan Didionové přináší zprávu o setkání s nicotou, o realitě šedesátých let ve Spojených státech a postavení žen tamtéž. Jedenatřicetiletá Maria má po krk večírků, blazeovaných známých i slavného manžela, ale cesta ven z jejich světa není vůbec snadná.
Autor kultovního Macanuda a otec tří dcer Ricardo Liniers už nějakou dobu vydává i komiksy určené dětem. Tentokrát seznamuje čtenáře s nočním životem plyšové hračky, kterou si holčička před spaním položí k sobě do postele. Vlastní dobrodružství věrného kumpána už jí ale zůstane skryto.
Všichni rodiče to znají. Dítě si tvrdohlavě sundává rukavice nebo čepici i v těch největších mrazech. V zápalu hry odhazuje bundu. Co s tím? Trvat na tom, aby se potomek, většinou nabalenější než my sami, ihned přioblékl? Kniha o Zachariášovi a ledové vodě nás možná nasměruje k jiným úvahám.
Vladimir Nabokov ve svých pamětech nechává ožít fascinující svět ruské šlechty přelomu 19. a 20. století, vzpomíná na studia v Cambridge i emigrantskou existenci v Paříži a hitlerovském Berlíně, kde se však v jeho podání spíše než hajlování a pochodování esesmanů ozývají první slova a krůčky jeho jediného syna.
Kdy se začíst s dětmi do knihy o smrti? Nejlépe hned dnes večer. Nakladatelství hospicové organizace Cesta domů vydalo celou řadu výjimečných titulů s touto tematikou. O tom, že sáhnout po Anně a Aničce je dobrá volba, svědčí mimo jiné skutečnost, že se kniha dočkala už čtyř vydání.
Kdykoli se Jake Horner má pro něco rozhodnout, nemůže se hnout z místa. Metaforicky ani doslova. Dočká se pomoci od tajemného Doktora? Když na jeho radu začne učit gramatiku na vysoké škole, nově navázané přátelství s kolegou Joem Morganem a jeho ženou se rozvine v román idejí, jež se autor nezdráhá ironicky podrývat.
Vaše dítě se normálně vyvíjí, říká první slova. Motoricky je na tom dobře, začíná třeba navlékat korálky. Kolem dvou let se v něm ale něco zlomí. Vývoj se zadrhne, slova se vytratí a přidá se stále silnější, stravující neklid. Neklid přeroste v záchvaty a agresi, namířenou nejčastěji vůči dítěti samotnému. Noční můra každého rodiče. Petr a Petra Třešňákovi v knize Zvuky probouzení popisují, jak se s takovou situací už třináct let vyrovnávají.
Jak ve známém citátu o bingu pro snoby poznamenal Julian Barnes, vyhlášení Bookerovy ceny provází každoročně šílenství na všech frontách: vydavatelé se můžou zbláznit z naděje, že jejich autor uspěje, knihkupci z vidiny astronomických výdělků, porotci se opájejí mocí, která jim byla svěřena, vítězům stoupá pýcha do hlavy a poraženými cloumá závist a zklamání. Všichni pak samozřejmě nalézají různé mouchy na nejužším výběru šestice nominovaných i vítězi samotném.
Letošní Bookerovu cenu si vysloužil srdcervoucí autobiografický příběh o dospívání ve skotském Glasgow v thatcherovských 80. letech s matkou alkoholičkou a menšinovou sexuální orientací na krku.
Není to tak dávno, co kanadská společnost jako celek začala pracovat na smíření s původními obyvateli země, jejichž děti byly ještě v roce 1996 násilně odebírány od rodin a posílány do indiánských internátních škol. Českému čtenáři se nabízí drsně poetický úvod do této problematiky v novele Wenjack, nazvané po asi nejznámější oběti tohoto systému.
Pokračování Příběhu služebnice, jemuž seriálová adaptace přinesla celosvětový věhlas, přináší pohled do mocenského zákulisí Gileádu – nástupnického režimu dnešních Spojených států, v němž se obě knihy odehrávají – i každodenního života v totalitě ustanovené skupinou náboženských fanatiků. Strohé líčení často šokujících skutečností je však v konečném důsledku nositelem naděje.
Dětem nevadí číst tu samou knížku třeba dvacetkrát za sebou. Vy ale uděláte nejlíp, když v zájmu vlastního duševního zdraví pořídíte domů pár pěkných dětských titulů, nejlépe z eshopu nějakého menšího knihkupectví. Nakonec to ocení i vaše smečka.
Přední americká básnířka Louise Glücková se stala držitelkou letošní Nobelovy ceny za literaturu. Nobelův výbor ocenil „strohou krásu“ jejího „nezaměnitelného básnického hlasu“, který „dodává existenci jednotlivce univerzální rozměry“.
Prestižní britský časopis Modern Poetry in Translation, zaměřený na překlady současné zahraniční poezie, vyhradil v zářijovém čísle zvláštní prostor českým básníkům. Jeho vznik iniciovala aktivita Českého literárního centra.
Malá Mája se s rodiči přestěhuje z venkova do velkého města. Stýská se jí po zahradě, a tak v novém bydlišti neúnavně pátrá po kusu zeleně. Pro Májinu zahradu Australanky Anny Walkerové jsou určující pozoruhodné ilustrace, zatímco ostatní složky knihy za nimi poněkud pokulhávají.
Sebelepší škola člověka nikdy na všechno nepřipraví ani mu nezajistí zářnou budoucnost. V humorném počinu britského spisovatele Mikea Gayla zakoušejí bývalí spolužáci z elitní chlapecké střední školy, co je na tom pravdy.
Jak by bylo prima, kdyby ke stálým zaměstnancům každé školky patřili taky hlídkové, třeba Milda a Milda – titulní hrdinové knihy Ester Staré. Přátelští duchové pomáhají dětem zvládnout nástrahy každodenních situací. Kromě toho se v knize dozvíme, proč je hlídek jednou světle modrý, podruhé oranžový a jindy zase fialový.
Eli Bell má za sebou bohatý život. Táta ho málem utopil, když vjel s autem do jezera. Když máma brala heroin, připadala mu krásná jako anděl. Když si odvykala, už tak krásná nebyla, ale pro něj to nehrálo roli. Když si s bráchou udělali včas úkoly, mohli otčímovi pomáhat dealovat drogy. Eli je jen částečně fiktivní alter ego australského novináře a spisovatele Trenta Daltona.
Projevem největší úcty k zemřelému autorovi by bylo sesbírat počmárané a proškrtané stránky rozepsaného rukopisu a škrtnout sirkou. To ale nikdo nedokáže, zvědavost a materiální ohledy jsou příliš mocné. A ne že by například torzo románu, v němž se kronikář jazzového věku Fitzgerald vydává do Hollywoodu, nestálo za přečtení.
Kéž by šlo takto naložit i s výsledky referenda o Brexitu. Panel letošních porotců Bookerovy ceny se nedohodl na jednom vítězi, a tak si ocenění rozdělily Margaret Atwoodová s pokračováním světoznámého Příběhu služebnice a Bernardine Evaristo s knihou Girl, Woman, Other.
Město plundruje vítězná armáda, živého muže aby v něm pohledal a ženy si musí zvolit: vrhnout se dolů z hradeb a uchovat si tak čest, nebo se nechat zajmout nepřítelem, sloužit mu, a někdy ho dokonce i milovat. V románu Angličanky Pat Barkerové sice stejně jako v Iliadě vystupují Achilles, Patroklos, Agamemnón nebo Odysseus, ale hlavní roli tu mají Bríseovna, Chrýseovna a nespočet bezejmenných matek, manželek a dcer, kterých se zkáza Tróje dotkla snad ještě více než jejich mužských protějšků.
Čelenka z ptačích per, vítr ve vlasech, když člověk na věrném oři vyráží pro pár bělošských skalpů… Američan indiánského původu James Welch ve své novele nastiňuje, jak romantickou existenci vede ve skutečnosti indián žijící ve druhé polovině dvacátého století.
Chcete si s dětmi připomínat, že se různé generace mohou vzájemně obohacovat nebo že stanout každý týden na vrcholku světa má smysl a nikdy se to neomrzí? Roztomilý kocourek Lulu a vlídná paní Jezevcová vám budou znamenitými průvodci.
Učitel jako Jean Brodieová může zásadně ovlivnit život svých žáků. Slečna Brodieová kolem sebe soustředí šestici dívek, ve kterých spatřuje určitý potenciál, a učiní z nich své důvěrnice. Třebaže její vliv nesahá za práh prvního stupně základní školy, dívky se i posléze odlišují od ostatních; zůstávají ve všeobecném povědomí zapsány jako „slečnina skupinka“ a svou neortodoxní mentorku pravidelně navštěvují. Až dokud nejlepší léta slečny Jean Brodieové nedospějí ke konci.
Jediný román Zeldy Fitzgeraldové je výrazně autobiografický a zaujme neotřelými stylistickými prvky. Příběh o zrání Alabamy Knightové a její opožděné touze stát se baletkou a získat nezávislost se však vyznačuje i řadou problematických rysů. Opravdu stál Zeldin talent neprávem ve stínu jejího slavnějšího chotě?
Americká rodina ze střední třídy znenadání zjišťuje, že je „chudá“. Stačí poděděný dům v havarijním stavu, těžce nemocný tchán, děti obtěžkané studentskými půjčkami, ztráta zaměstnání a jedno nenadálé úmrtí. Píše se rok 2016, prezidentská kampaň je v plném proudu a z rádia se line hlas „Bullhorna“. A jak do toho všeho navíc zapadají obránce evoluční teorie Thatcher Greenwood a emancipovaná bioložka Mary Treatová z druhé poloviny 19. století?
Nejnovější kniha Salmana Rushdieho Zlatý dům byla mimo jiné označena za první velký román trumpovské éry, což vzbuzuje nemalá očekávání. Dá se již vysledovat existence něčeho jako „trumpovská literatura“? A jak se s osobností současného amerického prezidenta popasoval jeden z nejlepších spisovatelů poslední doby? Zlatý dům je v tomto ohledu spíše zklamání a příliš neoslní ani další aspekty knihy.
Román Richarda Powerse The Overstory zaznamenal první velký úspěch loni na podzim, kdy se objevil v užších nominacích na Man Bookerovu cenu. Vítězství v převážně novinářském klání, jakým je Pulitzerova cena, lze vysvětlit mimo jiné aktivistickým rozměrem díla.
„Devátá hodina“ je ve skutečnosti třetí hodina odpolední, čas modlitby Božího milosrdenství, čas, kdy údajně zemřel Ježíš. A Annie, která v klášteře pere prádlo, dostává v tu dobu od jeptišek volno, aby si odpočinula. Namísto nákupů se však v tu dobu schází s ženatým mužem.
Nigérie je země, kde mít děti znamená všechno. Od svatby Akina a Yejide však uplynuly už čtyři roky a potomek se ne a ne objevit. Nepomáhají bylinky ani šamani a druhá manželka už vůbec ne. Román Zůstaň se mnou nabízí intimní portrét jednoho manželství a silný příběh o rodičovství, společenských tlacích a nepřízni osudu.
Co trápí spermii na cestě k vytouženému druhému břehu? Co se stane, když spisovateli začnou docházet kozy? Povídková sbírka Lost in the funhouse představuje silně experimentální ukázku rané postmoderní literatury, ale rovněž nabízí odpovědi na tyto a další podobné otázky.
Když si nějakou knihu do svého literárního klubu vybere Oprah Winfreyová, evropské sečtělé publikum spíše blahosklonně pokrčí rameny, než aby na ni šlo stát fronty, ale ve Spojených státech je „Oprah“ obrovský fenomén. Do jejího klubu se dostávají díla diametrálně odlišných kvalit, avšak prodeje pokaždé dramaticky stoupnou všem bez rozdílu. A jak zhodnotit román An American Marriage Tayari Jonesové, na nějž se afroamerická ikona zaměřila letos v únoru?
Nakladatelství Rubato se podařilo splatit jeden z dluhů, které dosud máme i vůči tak známým literaturám, jako je ta severoamerická. Vydalo první český překlad z díla „hlasu generace X“, amerického prozaika Davida Fostera Wallace, povídkovou sbírku, kde se to hemží odpornými muži a ženami.
Psát o studentech klasické řečtiny není zrovna recept na jasný bestseller. V případě Tajné historie však toto tematické zaměření nebylo nijak na překážku. Tarttová svůj román oděla do na první pohled líbivého hávu detektivky či thrilleru, ale ve skutečnosti se jedná o meditaci nad základními morálními otázkami.
V úterý 16. října zaznělo v londýnské Guildhall jméno dalšího vítěze Man Bookerovy ceny. Padesát tisíc liber si letos odnesla severoirská autorka Anna Burnsová s románem Milkman (Mlékař).
Příběh o chlapečkovi, kterého povozí po světě Dálka, ale on se zas rád vrátí domů, je prozatím poslední vydaná publikace známé autorky bilderbuchů Daisy Mrázkové. Doma to má chlapeček nejradši, ale Dálku potřebuje mít nablízku.
Letošní Pulitzerovu cenu získal Andrew Sean Greer (1970) za román Less o nepříliš úspěšném homosexuálním spisovateli, který odmítá stárnout a vydává se na pitoreskní literární turné po různých koutech světa.
Kniha, jež se před dvěma lety probojovala do užších nominací na Man Bookerovu cenu, zve k velké baltimorské rodině Witshankových, kde je čtenář svědkem povědomých tenzí, nevyřčených skutečností i pospolité síly, prostých každodenních radostí a potěšení z jasného místa na zemi, které však není dopřáno Witshankům všem.
Pulitzerovu cenu v kategorii beletrie letos obdržel Colson Whitehead za román The Underground Railroad. Původní označení sítě na podporu uprchlých otroků, kteří se v 18. a 19. století potřebovali dostat z amerického Jihu na Sever, se v knize stává názvem skutečné podzemní železnice. Tento a další surreálné prvky však neumenšují syrovost popisovaných zkušeností ze života v otroctví.
„Nový svět“ se dnes už sice pyšní bohatou historií, ale ze své podstaty nikdy nebyl zemí minulosti. Američané mají být „noví lidé“. Jak potom ve svých beletristických dílech zpracovávají historická témata?
Slavný univerzitní román Malcolma Bradburyho Bořitel dějin se po více než třiceti letech od svého vydání dočkal českého překladu. Předkládá pestrý obraz akademického i společenského prostředí raných 70. let a na rozdíl od v tuzemsku populárních děl Davida Lodge převládá v této satiře trpký podtón.
Autobiografický román Američanky Clary Bensenové je o autorčině třítýdenní cestě po Evropě ve společnosti protějšku, s nímž se před měsícem dala dohromady na seznamce. Dvojice chce zjistit, jak se jim bude cestovat s naprostým minimem věcí a co celý podnik udělá s jejich vztahem.
U příležitosti českého vydání svého zřejmě posledního románu pro dospělé zavítal do Prahy známý spisovatel Michel Faber. Poodhalil nám, jak se Kniha zvláštních nových věcí rodila a jak se on sám vyrovnává se smrtí své ženy.
Letošní vítězem Man Bookerovy ceny za prózu se stal jako vůbec první Američan Paul Beatty s románem The Sellout. The Sellout je sžíravá satira na téma rasismu v USA, ale i celé afroamerické kultury. Román je již druhým vítězem prestižního ocenění ze stáje nezávislého nakladatelství Oneworld.
Ocenění švédské královské akademie v oblasti literatury letos získal písničkář Bob Dylan.
Skryté identity, zlato zašité do nevěstčiných šatů, zakrvácený přízrak bušící zevnitř na víko rakve, duchařská seance či jalový důl, co náhle začne vynášet. To je jen zlomek pozoruhodných okolností, které tvoří děj druhého románu novozélandské autorky Eleanor Cattonové. Nebeská tělesa jsou pastiš senzačního románu 19. století a zároveň neotřele vystavěné filozofující dílo.
Chcete se dostat pod kůži migrantům z Kamerunu a zároveň nahlédnout do New Yorku z let finanční krize? Přečtěte si Touhy Džendeho Džongy, originální variaci na téma amerického snu a snahy o začlenění se v nové zemi.
Povídkový cyklus Zlatá jablka americké jižanské autorky Eudory Weltyové přináší živý obraz společnosti na malém městě při ústí řeky Mississippi. Neomezuje se však na líčení barvitého prostředí, nýbrž nabízí univerzální témata, zejména konflikt mezi nezávislostí jedince a jeho přináležitostí k stabilní tradiční komunitě.
Proč si na památku letošních 400 let od smrti Williama Shakespeara nepřečíst třeba postapokalyptický příběh o kočovné herecké společnosti, která jeho hry uvádí po troskách lidského osídlení v Severní Americe? Knihu o civilizaci téměř zničené epidemií zmutované chřipky lze označit za vztahový postapokalyptický román.
V románu Letiště Mnichov amerického Středoevropana Grega Baxtera se tragický příběh anorektičky rozvíjí v působivou meditaci o existenciálním hladu a přehlcenosti. Vlastnímu hladu je tu nucen čelit i novodobý muž bez vlastností.
Sociálněkritický román Američana Ryana Gattise Šest dní hněvu je o ghettoizaci měst, násilí a mladistvých gangsterech. Sedmnáct monologů jeho aktérů, z kterých se kniha skládá, se čte jedním dechem.
Hlavní umělecké kategorie letošního ročníku Pulitzerovy ceny ovládli autoři neamerického nebo částečně neamerického původu. Ceny za literaturu faktu si odnesli novináři a jeden historik.
Tooly Zylberbergové se splní dětský sen mnoha, když dá v páté třídě vale povinné školní docházce a začne cestovat po světě. Zaplatí za to ale nemalou cenu. Díky neotřelé a důkladně propracované vyprávěcí struktuře se všechny nitky jejího příběhu spojí až v úplném závěru románu Vzestup a pád mocností.
V „1984 dneška“ a mrazivé parodii společnosti Google představuje Dave Eggers vcelku věrohodnou verzi blízké budoucnosti, v níž nástroje komunikačních technologií v režii korporace s názvem Circle plíživě utvářejí novou totalitu.
Příští rok uplyne 400 let od smrti Williama Shakespeara a nakladatelství Hogarth Press si při té příležitosti předsevzalo vydat sérii prozaických zpracování Shakespearových her od několika současných autorů. Prvním z nich je „cover verze“ Zimní pohádky z pera známé britské autorky Jeanette Wintersonové.
V románu & synové spisovatel A. N. Dyer pojme představu, že jeho konec je nedaleko, a chce se usmířit se svými dvěma syny. Americký autor David Gilbert zachycuje, jak problematická může být představa několikageneračního podniku, kterou asociuje název knihy.
Vítěze všech čtyř hlavních kategorií letošního ročníku americké Národní knižní ceny spojuje politický rozměr jejich děl. V kategorii beletrie byl se sbírkou Fortune Smiles oceněn Adam Johnson, jehož kniha nabízí slibný koktejl autorova zájmu o totalitní režimy, nové technologie a individuální lidské osudy.
Prahu navštívil oceňovaný americký spisovatel Joshua Ferris. Přijel představit svoji knihu Vstát znovu se slepicema, jež se loni dostala do užších nominací na Man Bookerovu cenu a kterou v říjnu vydala Mladá fronta.
Zubař má v mnoha ohledech těžký úděl. Téměř nikdo ho nenavštěvuje rád a někteří se mu vyhýbají jak čert kříži. Ponor do zkoušeného nitra zubaře Paula O’Rourka, hlavního hrdiny románu Vstát znovu se slepicema, vynesl loni americkému spisovateli Joshuovi Ferrisovi užší nominaci na Man Bookerovu cenu.
Vítězem letošního ročníku Man Bookerovy ceny se stal jako první Jamajčan v historii Marlon James s románem A Brief History of Seven Killings. Epické dílo barvitě znázorňuje nedávnou historii Jamajky a z části i Spojených států amerických.
Hlavní hrdina Pulitzerovou cenou ověnčeného Stehlíka připomíná Harryho Pottera. Namísto do Bradavic však před ponurou realitou uniká do vlastní chemicky ošetřené mysli. A jeho dobrodružství nemají nic společného s magií, odehrávají se na pozadí legálního i nelegálního trhu se starožitnostmi a uměním.
Praha jako domov sv. Václava, Řehoře Samsy, Golema, ale i letenských skejťáků a akrobatů nebo velkých černých miminek. To je Praha je zábavný a užitečný průvodce pro rodiče i děti, nejen za těmito všemi.
Tygr s infarktem, převtělování, podplácení únosců, aby oběť nevraceli rodině… pomocí těchto a dalších groteskních nápadů se Saki, jeden z nejslavnějších britských humoristů, opírá do lidské malichernosti a omezenosti.
Nejnovější román Michaela Cunninghama s názvem Sněhová královna je brilantní výpověď o úskalích tvůrčí činnosti a pomíjivosti lidského života, která jde ruku v ruce s neutuchajícími ambicemi prožít nebo dokázat něco výjimečného.
Jak se dnes píše „za velkou louží“? Před rokem jsme si dali za cíl hlouběji prozkoumat nejnovější trendy v beletrii Spojených států, a to především na základě knih, jež v současnosti vycházejí v českém jazyce.