Již třetím rokem mohou do klání o původně čistě britskou Man Bookerovu cenu vstupovat všechna díla napsaná v angličtině, která vyšla ve Velké Británii. Proto se letos mohl vítězem stát jako historicky první Američan Paul Beatty s románem The Sellout (Zaprodanec), satirou na téma rasismu v současných Spojených státech. Letošní ročník Man Bookerovy ceny znamenal také mimořádný úspěch pro malé nezávislé nakladatelství Oneworld, které mělo mezi knihami v užším výběru i loni své želízko v ohni, jež se nakonec také stalo želízkem vítězným.

Afroameričan Paul Beatty (1962) se kromě psaní románů úspěšně věnuje také slam poetry a uspořádal antologii afroamerického humoru. The Sellout je Beattyho čtvrtý román. Jeho vypravěčem je Bonbon Me, Afroameričan stanuvší před americkým nejvyšším soudem za to, že se na střední škole ve svém domovském kalifornském městě pokusil znovunastolit segregaci a že praktikuje otroctví. Je evidentní, že tato výchozí situace slibuje ohňostroj chytré zábavy z žánru „Židé si dělají legraci z holokaustu“. A příjmení hlavního protagonisty je jen první z mnoha hříček („me“ – „já“), jimiž autor čtenáře zahrne. V románu se dále objevuje dobrovolný otrok nebo město vymazané z mapy, aby neztrapňovalo Kalifornii, a spousta „negrů“. Beatty si v knize bere na paškál zřejmě všechny afroamerické stereotypy a kulturní ikony.

V užším výběru šestice nominovaných se dále objevila Britka Deborah Levy s románem Hot Milk (Horké mléko) o komplikovaném vztahu mezi záhadně nemocnou matkou a její dcerou. Dále pak Levyini krajané Graeme Macrae Burnet s knihou nazvanou His Bloody Project (Jeho krvavý projekt), která sleduje případ muže obviněného v roce 1869 ze série vražd, a David Szalay s románem All That Man Is, jehož název „Vše, čím je muž“ je všeříkající. Zbylými nominovanými byly Američanka Ottessa Moshfegh a její psychologický thriller Eileen a Kanaďanka Madeleine Thien s románem Do Not Say We Have Nothing (Neříkej, že nic nemáme), odehrávajícím se z velké většiny v Číně v době kulturní revoluce.