O víkendu 18.–19. října 2024 proběhl ve francouzském Rennes šestý ročník festivalu Dangereuses Lectrices (Nebezpečné čtenářky). V rámci festivalu se konala panelová diskuse o vydávání angažované literatury, v níž vystoupila i Mélanie Molla, která v dubnu tohoto roku založila queer nakladatelství éditions fier·es. Co ji k nápadu přivedlo? Jaké knížky už má nakladatelství na kontě? S čím se jako začínající nakladatelka nejvíce potýká? O to všechno se s námi ráda podělila.

iLiteratura: Co vás přivedlo na myšlenku založit nakladatelství? Jaká byla cesta k jeho vzniku?
Mélanie Molla: Poprvé jsem o tom začala přemýšlet asi před 18 lety, když jsem prošla coming-outem. V té době jsem se v kultuře snažila najít postavy, s nimiž bych se mohla identifikovat. Bohužel jich moc nebylo, a když už se nějaké vyskytly, velmi často se jednalo o karikatury. Platilo to i pro literaturu: když už v ní vystupovali gayové, měli AIDS. Bisexualita ani pansexualita se v knihách neobjevovaly vůbec. Příběhy o lesbách měly často velmi pesimistické vyznění – takové postavy se nakonec většinou buď vrátily k manželovi, nebo spáchaly sebevraždu. To všechno mělo obrovský vliv na můj pohled na svět a na to, jak jsem vnímala vztahy. Řekla bych, že v posledních deseti letech se situace trochu zlepšila. Přesto jsem stále cítila, že mi v rámci francouzské literatury chybějí knihy, v nichž by se objevovaly postavy, které by mě, jakožto lesbu, nějakým způsobem reprezentovaly. Proto jsem se rozhodla založit nakladatelství, jež bude takové knihy vydávat, zviditelňovat LGBTQ+ komunitu, popisovat naše životní příběhy, naše sny a pomáhat tak čtenářům rozšířit si obzory.

iLiteratura: Říkáte, že vám ve Francii chyběla reprezentace. Znamená to, že ve Francii žádná podobná nakladatelství neexistují?
Mélanie Molla: Než jsem spustila svůj projekt, udělala jsem si menší průzkum. LGBTQ+ nakladatelství je ve Francii asi deset. To není mnoho, protože dohromady působí ve Francii přes tisíc aktivních nakladatelství. A tohle je malá skupinka lidí, takže se mezi sebou všichni známe. Někteří queer nakladatelé se zaměřují na fikci pro young-adult čtenáře, jiní zase na romantické příběhy pro muže, další publikují eseje. Většina z těchto deseti nakladatelství nemá odpovídající prostředky a financování. Jejich knihy navíc často nejsou běžně k dostání v knihkupectví. Pokud si například chci pořídit knížku z pařížského nakladatelství YBY Éditions, musím si ji objednat na internetu, v knihkupectví v Rennes ji totiž neseženu. Takže ano, podobná nakladatelství existují, ale zároveň mám pocit, že o LGBTQ+ osobách se ve Francii hovoří spíš v médiích než v literatuře.

iLiteratura: Inspirovalo vás některé z existujících nakladatelství ve vaší činnosti?
Mélanie Molla: Velmi mě inspirovalo queer nakladatelství éditions blast, které funguje už něco přes čtyři roky. Vydává hlavně eseje a poezii. Celkově mě moc baví a líbí se mi, jak je politické. Nesnažím se toto nakladatelství napodobit, s lidmi kolem něj se znám. Líbí se mi jejich práce i způsob myšlení.

iLiteratura: Během besedy o vydávání angažované literatury jste hovořila o procesu založení nakladatelství. Mohla byste ho trochu přiblížit našim čtenářům?
Mélanie Molla: Na začátků stál nápad na queer nakladatelství. Měla jsem pocit, že takové knihy jsou ve Francii potřeba, ale zajímalo mě, zda tento pocit sdílejí i ostatní. Na Instagramu jsem proto v prosinci 2023 spustila dotazník na toto téma. V marketingu se říká, že pokud dostanete 200 až 300 odpovědí, je dotazník úspěšný. Já jsem jich za velmi krátkou dobu obdržela 700. A zpětná vazba v nich mi potvrdila, že jakožto LGBTQ+ komunita nemáme dostatečné zastoupení, že už máme dost příběhů, které se zaměřují na heterosexuální postavy.

iLiteratura: Na jaké tituly se v rámci nakladatelství soustřeďujete?
Mélanie Molla: Vydáváme beletrii, ať už pro dospívající čtenáře, nebo pro dospělé. První kniha, kterou jsme vydali, se jmenuje Te parler encore (Ještě ti něco říct) a pojednává o komplikovaném vztahu dítěte a umírajícího rodiče. V této autofikční knize má rodič hlavní postavy rakovinu. Publikace se zabývá otázkou, jak je možné napravit pochroumané rodinné vztahy a znovu v sobě najít lásku k tomu druhému. Druhá kniha, která u nás vyšla, jménem À la fin, nous ferons histoire (Nakonec se zapíšeme do dějin) je určena dospívajícím čtenářům. Odehrává se během protestů, k nimž ve Francii došlo v letech 2012 a 2013, kdy se projednával zákon o manželství pro všechny. Hlavními hrdiny jsou čtyři teenageři, snaží se přijít na to, kým jsou. Dle mého názoru se s jejich příběhy může ztotožnit každý. Proto jsem chtěla vydávat beletrii. Například esejů už u nás vyšla a vychází spousta, což je úžasné, ale já se chtěla vydat jiným směrem.

iLiteratura: Jak jste objevila zmiňované tituly?
Mélanie Molla: Marine Perrar, autorka knihy o teenagerech, mě našla na Instagramu díky dotazníku, o němž jsem se zmiňovala. Byla to úplná náhoda. Druhou autorku Letizii Finizio znám už pár let. Aktuálně mi lidé posílají rukopisy a já se z nich snažím vybrat ty nejzajímavější.

iLiteratura: Takže v prosinci jste vyslala do světa dotazník, v dubnu založila nakladatelství a aktuálně (v říjnu, pozn. redakce) už máte dvě vydané knihy?
Mélanie Molla: Vlastně tři. Třetí publikace se aktuálně překládá ze španělštiny do francouzštiny. Jedná se o soubor deseti erotických povídek, kde se téma sexu řeší s humorem. Jedna povídka se například odehrává v domově důchodců. Chtěla jsem ukázat, že i v této generaci jsou queer lidé a že lidé i v tomto věku mohou mít sex.

iLiteratura: Kolik má vaše nakladatelství zaměstnanců či spolupracovníků?
Mélanie Molla: Jediným stálým zaměstnancem nakladatelství jsem já. Spolupracuje se mnou deset až patnáct lidí externistů. Časem bych samozřejmě chtěla do týmu přibrat další lidi.

iLiteratura: Jakým způsobem řešíte financování svého projektu?
Mélanie Molla: Vzala jsem si půjčku. Zároveň se chystám dělat poradenství pro firmy v oblasti marketingu a také v otázkách inkluze LGBTQ+ zaměstnanců. V marketingu jsem totiž před založením nakladatelství dlouhá léta pracovala. Na chod nakladatelství jsem nedostala žádné dotace od státu, ale časem bych ráda prozkoumala i tuto možnost financování.

iLiteratura: Možná je to velmi předčasná otázka, ale přemýšlela jste o tom, že by vaše knihy mohly časem vyjít i v překladu, a tedy v zahraničí?
Mélanie Molla: Ano, doufám, že se to časem povede.

iLiteratura: Jaké jsou vaše další plány do budoucna? Máte už připravené nějaké další projekty?
Mélanie Molla: Příští týden bych měla podepsat smlouvu na další knihu povídek pro queer osoby. Pak bych si chtěla dát menší pauzu a promyslet, čím se budu zabývat následující měsíce, příští rok. Ale rozhodně plánuju vydat další knihy.

iLiteratura: S čím jakožto nezávislá nakladatelka nejvíc bojujete?
Mélanie Molla: S financováním. S tím, abych měla dostatek peněz pro své spolupracovníky. Pak se vnucuje otázka: budu za svou činnost někdy dostávat plat? Jsem přesvědčená, že by každý měl být za práci finančně odměněn. Když jsem oznámila svůj záměr založit nakladatelství, ozvala se mi spousta lidí a nabídla mi dobrovolnickou pomoc. Tak by to ale fungovat nemělo, takže jsem je odmítla. Myslím, že s nedostatkem prostředků bojujeme v rámci nezávislé nakladatelské scény všichni. S nedostatkem peněz se ale také pojí nedostatek času, takže jakožto malí nezávislí nakladatelé nemáme úplně prostor s tím nějak kolektivně něco dělat. Rádi bychom více spolupracovali, ale není na to čas.

iLiteratura: V jakém nákladu knihy vydáváte?
Mélanie Molla: Pro první knihu to bylo 1200 výtisků, pro druhou 1500. Je to celkem ambiciózní náklad, ale snažím se zároveň autorům i knihám zajistit co nejlepší publicitu.

iLiteratura: Sídlíte v Rennes a tisknete ve Francii, je to tak?
Mélanie Molla: Ano, přesně tak. V Rennes jako nakladatelství sídlíme, protože jsem tu vyrostla a chtěla jsem nakladatelství založit tady, a ne v Paříži. Tiskneme ve Francii, protože je pro mě důležité zůstat lokální i z ekologických důvodů. Mezi problémy nakladatelského průmyslu patří i nadprodukce. Život knihy jako takové je v dnešní době velmi krátký. Probíraly jsme to nedávno s Laetitií, autorkou našeho nakladatelství. Kniha bude vycházet zítra (21. října, pozn. redakce), pondělí je pro knihkupce ideální den. Zamýšlely jsme se nad tím, jestli chceme s doprovodnými akcemi ke knize začít co nejdřív. A dospěly jsme k názoru, že radši počkáme například až do ledna 2025. Není kam spěchat. Chceme, aby kniha žila co nejdéle.