Jak literární influenceři mění svět čtenářů
Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?
Když se kolem roku 2012 začaly knihy objevovat na Instagramu, často se jednalo o esteticky laděné fotografie se svíčkami a šálky kávy. Dnes však tato platforma spolu s dalšími slouží jako základna pro recenze knižních novinek, literární diskuse, nebo dokonce marketingové kampaně organizované ve spolupráci s nakladateli. Literární influenceři, kteří často začínali jako amatéři, tedy zapálení čtenáři sdílející své nadšení, se dnes stávají důležitými hráči v knižním průmyslu a proměňují tak vnímání literatury jako takové.
Francouzskou literárně-influencerskou scénu bychom mohli charakterizovat jako ekosystém složený z několika segmentů. Prvním z nich jsou videa věnující se především bestsellerům, tzv. knižním haulům, vlogům apod. Jedná se o nejpočetněji zastoupenou složku, z níž můžeme jmenovat například Audrey z youtubového kanálu Souffle des mots. Druhý se zaměřuje primárně na analýzy klasické literatury a její případné aktualizace – ať už se jedná o rozbory cílené na budoucí maturanty, vysokoškolské studenty, či širokou veřejnost (jmenovitě např. youtubové kanály Le Mock, Mediaclasse či Homme littéraire). Posledním segmentem jsou videa zkoumající zákulisí knižního trhu – popisující chod nakladatelství, vliv sociálních sítí, finanční pokrytí přípravy jednotlivých titulů k vydání, např. youtubový kanál Jeannot se livre. Nejúspěšnější kanály jsou ty, kterým se daří alespoň nějakým způsobem kombinovat všechny zmíněné přístupy – a přitáhnout tak co nejširší publikum.
Jak influenceři mění pravidla hry
Většina francouzských literárních influencerů svou tvorbu směřuje primárně na platformu YouTube, v rámci všeobecného trendu zrychlování nejen na sociálních sítích se však přesunují i na dynamičtější (a pomíjivější) platformy, jakými jsou například Instagram či TikTok. Platforma YouTube zůstává nejsilnější především z toho důvodu, že stojí za samotným zrodem mnohých influencerů – když zde v letech 2013–2016 probíhala první vlna popularizace nejrůznějších odvětví, mnozí literární influenceři využili této šance a sami se zapojili do šíření osvěty o knihách, které je zaujaly. Postupně si tak vytvořili stabilní a rostoucí komunitu, již v současnosti rozvíjejí nejen s využitím delších youtubových videí, ale také nabídkou kratších formátů na jiných sociálních sítích.
Právě díky tomu, že si dokázali vybudovat nejen početně velmi důležité publikum, s mnohými z nich začali postupně navazovat kontakty i jednotliví nakladatelé a různé, na literaturu více či méně zaměřené instituce. Vzájemná spolupráce je poměrně různorodá. Ať už se jedná o propagaci knižní novinky na sociálních sítích výměnou za poskytnutí titulu od nakladatele zdarma, zakázky knihoven, či natáčení videí pro přední francouzská muzea, mnozí influenceři se jen na základě finančních příspěvků své komunity dokážou tímto druhem práce uživit. Zajímavostí ovšem je, že nakladatelé a knihkupci raději podporují influencery tvořící primárně na platformě YouTube, neboť jejich obsah u nich vyvolává větší důvěru: je totiž propracovanější, delší a nezůstává pouze „na povrchu“. Ostatně vytvoření jednoho třicetiminutového videa na YouTube může zabrat dny, týdny i měsíce. Vedle toho příprava úspěšných minutových reels na instagramu či tiktoku se pohybuje v hodinách, maximálně dnech. Z toho důvodu jsou nakladatelé a knihkupci vůči influencerům pracujícím čistě s formátem reels skeptičtější – tento formát sice oslovuje širokou cílovou skupinu, ale jeho popularita je závislá na rychle se proměňujících algoritmech. Ačkoli jeden reel mnohdy dokáže zvýšit prodej určité knihy až o desítky procent, jeho setrvání v literárně-influencerském prostoru je často nestabilní a krátkodobé. A to v důsledku ztěžuje navazování dlouhodobějších partnerských vztahů se zadavateli.
Dalším fenoménem posilujícím budování stabilních komunit je zakládání online čtenářských klubů. Zajímavým příkladem může být například Book club tvůrkyně kanálu Jeannot se livre na platformě Discord s téměř dvěma tisíci uživatelů, kteří společně sdílejí nejen nejrůznější čtenářské výzvy, ale také recepty, zahradnické tipy a mnoho dalšího. Jedná se o trefný příklad fungující komunity, jež se zrodila z lásky ke čtení, ale postupně přerostla ve větší, samostatně fungující celek.
Budoucnost čtenářství v digitálním světě
Literární influenceři zásadně mění způsob, jakým přistupujeme k literatuře. Čtení, dříve vnímané jako individuální a intimní činnost, se stále více transformuje v sociální zážitek a životní styl plný sdílení toho, co zrovna čteme, a podtržených pasáží, které nás nějakým způsobem zaujaly. Komentáře pod příspěvky, společné čtení na discordu nebo živá vysílání na instagramu, kde influenceři diskutují o knihách se svými sledujícími, přetvářejí čtenářství na sdílenou aktivitu, kdy už není tak podstatné, kolik toho kdo přečetl nebo s jakým čtenářským základem vstupuje do diskuse. Jde hlavně o to, nakolik ho s ostatními pojí láska ke knihám a chuť číst jako taková.
Zároveň ale tento nový přístup klade důraz na vizuální a rychlou formu prezentace obsahu, což může vést k povrchnějšímu vnímání literatury. Obliba krátkých formátů na tiktoku či instagramu nahrává jednoduchým sdělením a marketingovým trendům na úkor hlubokého zamyšlení se nad textem, které lépe zprostředkují delší (analytická) youtubová videa. Rychlá videa však přinesla nové formy literární reflexe a inovativní způsoby přiblížení knih širšímu publiku.
Budoucnost čtenářství tak možná bude provázet i potřeba redefinovat, co vůbec znamená být čtenářem. Čtení knih už dnes není jen ona osamocená chvíle strávená s textem. Četba je spojena s využíváním sociálních sítí jako platforem k diskusím, k rozšiřování čtenářských obzorů. Sdílení ukazuje, že čtení může být přirozenou součástí našich životů, posiluje zájem o knihy a literaturu jako celek. Právě literární influenceři hrají v tomto procesu klíčovou roli – jejich schopnost kombinovat autenticitu, vizuální přitažlivost a skutečný zájem o literaturu může pomoci udržet čtení jako relevantní aktivitu i v rychle se měnícím digitálním světě.
Článek vznikl v rámci projektu iLi-Mobilita. Zahraniční literatura a její reflexe měnícího se světa (s podporou NPO – Status umělce – Výzva č. 4/2023 – Mobilita III / 0314, č. projektu 0314000155). Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, Národního plánu obnovy a Evropské unie.