Střelka našeho literárního kompasu se natáčí tam, kam se právě vypravil někdo z našich redaktorů a spolupracovníků. Hledáme místa, kde má literatura silnou tradici, kde oslovuje nové publikum, kde ožívá, mládne i táhne. Kde umí reagovat na to, jak se svět kolem nás mění. Zajímá nás, kde tyto změny reflektuje také literární provoz. Navštěvujeme festivaly, knihovny, nakladatelství, čtenářské komunity či profesní instituce. A o své zážitky a nové zkušenosti se chceme podělit i s našimi čtenáři – můžete si vybrat z nabídky článků na této stránce nebo si poslechnout některou z epizod nové série iLiPodcastu, S knihou za střelkou kompasu.
Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?
Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.
Po letech práce v marketingu si splnila životní sen: založila nezávislé queer nakladatelství. Mélanie Molla v rozhovoru přibližuje, jak éditions fier·es vzniklo, proč je podobná literatura potřebná a jaké výzvy jí stojí v cestě.
Rozhovor s innuským spisovatelem Michelem Jeanem vznikl na festivalu Étonnants Voyageurs ve francouzském Saint-Malo v květnu 2024. Tento ročník festivalu byl zaměřen na frankofonní literatury a Michel Jean na něm představoval svůj román Kukum.
Zatímco u nás podobné domy dosud neexistují, v západní Evropě jsou fenoménem. Jak funguje ten v hlavní metropoli Norska?
Daniel Røkholt z Domu literatury v Oslu vysvětluje, proč bylo důležité propagovat nový román Nicolase Frobenia o zločinci, který se nechvalně proslavil za druhé světové války, a čím taková kniha může norské čtenáře zaujmout.
Jak se daří knihám v severoafrickém Alžírsku? Jak se propagují a prodávají? Zpráva z průzkumné cesty.
Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.
O práci na kompletním slovníku velštiny, o jeho vzniku, vyhlídkách, přechodu na digitalizaci, ale i o tom, jak vlastně vypadá taková práce slovníkáře, jsme si povídali s jeho hlavním editorem Andrewem Hawkem, který se na vytváření slovníku podílí od roku 1983.
Koncept „společně provozovaného knihkupectví“, kde má každou poličku jiný knihkupec, primárně slouží ke sdílení oblíbené literatury, je to ale i místo setkávání, které podporuje zdejší komunitu a vznik nových nápadů. Přesně takové je knihkupectví Senichi Books na předměstí Tokia, v němž jsem si povídala s jednou z jeho zakladatelek paní Yuccou.
Proč založit knihkupectví na ostrově? Komu a jak tam nabízet knihy? Bénédicte Deprez stojí v čele jediného, o to však zajímavějšího knihkupectví v Noirmoutier.
O zákulisí Velšské knihy roku, literárních ambasadorech, programu pro začínající spisovatele, o tom, kde leží Tŷ Newydd, nebo co je cynghanedd a Eisteddfod – rozhovor s kreativní manažerkou agentury Literature Wales, Petrou Bennett.
Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.
Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?
Jak se česká literatura dostávala ke korejským čtenářům a jaká je situace dnes? Těží z globálního úspěchu korejské popkultury i tamní literatura? Co doporučuje korejská bohemistka Yu Sunbee ke čtení z korejské literatury – a proč?
Festival Écrivains en bord de mer organizují Bernard a Brigitte Martinovi – k literatuře mají blízko a v jejím šíření vidí své poslání. Zároveň také oba stojí v čele nanteského nakladatelství Joca Seria. Bernard Martin se snaží četbu propagovat také u mladé generace.
Festival Écrivains en bord de mer (Spisovatelé u moře) se na francouzském pobřeží u Atlantiku koná již 28 let, a to ve slavném letovisku La Baule. I v letošním roce ho organizátoři rozšířili také na ostrov Noirmoutier.
Jižní Korea se u nás nejen díky Nině Špitálníkové profiluje jako ta druhá Korea, do níž se snaží dostat občané té Severní. Celosvětově je ale známá hlavně díky televizním seriálům a populární hudbě: to bylo patrné i na knižním veletrhu v Soulu.
Co znají Korejci z české literatury a jakým způsobem ji v Soulu prezentujeme? Michal Emanovský, současný ředitel Českého centra Soul, má přehled i o zajímavých titulech korejských spisovatelů. Když hájí čtenářské zkušenosti mladých Korejců, odvolává se na detailní univerzitní seznam doporučené četby.
Příležitost k literární výměně a inspiraci, ale i půvab Edinburghu lákají čtenáře i autory k účasti na skotském festivalu Cymera. Stejně jako mytická chiméra má i tato akce tři tváře, protože se věnuje žánrům science fiction, fantasy a hororu.
Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.
Mezi letošní stovku nejzajímavějších dětských knih se v italské Bologni probojovala i kniha O tme a veľkom človeku. O tom, co všechno může být inspiračním zdrojem a jak nepředvídatelná může být cesta knihy k vydání, jsme si v Bologni povídali s Michalem Hlatkým.
V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.
Obraz finské literatury v zahraničí se mění, ale čtenáři stále vyhledávají především beletrii, a to zejména tu psanou ženami, vysvětluje tendenci posledních let Tiia Strandén, ředitelka finské nadace FILI.
Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně vypráví Roland Lehoucq, astrofyzik a ředitel nantského festivalu science fiction Utopiales.
V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.
Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.
Švýcarsko je země neoddělitelně spjatá s komiksem. V Ženevě se totiž v první polovině 19. století komiks zrodil. Jak populární je deváté umění ve své domovině o dvě století později? Ptali jsme se Léonore Porchet, jedné z ředitelek festivalu BDFIL.
Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.
Jak může umělá inteligence pomáhat komiksovým překladatelům, ale také čtenářům s různými formami zrakových, motorických a jiných postižení? Na způsoby využití nových technologií v oblasti komiksu jsme se ptali Samuela Petita, ředitele společnosti ComixSuite.
Na lednovém festivalu komiksu ve francouzském Angoulême se prezentovala i česká tvorba. V rámci mezinárodního trhu práv zde zahraničním agentům a nakladatelům české komiksy představovaly zástupkyně Českého literárního centra Sára Vybíralová a Kateřina Chromková.
V sobotu večer byly slavnostně předány tzv. šelmy, ocenění festivalu v Angoulême za nejlepší komiksové počiny uplynulého roku. Proč zrovna šelmy? Černobílá šelmička, postava vytvořená Lewisem Trondheimem v roce 2007, je totiž oficiálním festivalovým maskotem.
V rámci projektu iLi-Mobilita. Zahraniční literatura a její reflexe měnícího se světa (s podporou NPO – Status umělce – Výzva č. 4/2023 – Mobilita III / 0314, č. projektu 0314000155). Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, Národního plánu obnovy a Evropské unie
