Ve svých povídkách zkoumá mladá srbská autorka Liljana D. Ćuk témata odcizení, emigrace a křehkosti mezilidských vztahů. V rozhovoru, kterým se poprvé představuje českým čtenářům, hovoří nejen o současné srbské literární a protestní scéně, ale také o společenských změnách, vztahu mezi Srbskem a Černou Horou a rostoucím hlasu ženských autorek v bývalé Jugoslávii.
Pečovatelka, která ztrácí samu sebe ve světě lidí uvězněných v minulosti, kde obyčejná věta o květinách otevírá propast mezi životem a zapomněním. Povídkou ze sbírky Na podmínkách nezáleží, která si v Srbsku vysloužila nominaci na nejlepší povídkovou knihu roku, se českým čtenářům poprvé představuje srbská spisovatelka Ljiljana D. Ćuk.
Příběh tří žen – sester Bibiany a Beloníse a tajemné Svaté Rity Rybářky – v románu Křivý pluh propojuje témata sociální nespravedlnosti, kolonialismu, rasismu a boje o půdu. Silně reflektuje dědictví otroctví a jeho důsledky pro současné obyvatelstvo.
Co obnáší být pozorný k druhým? Kdy člověk ztrácí lidskost? A co potřebuje k tomu, aby se mohl rozvíjet a růst? Co znamená svoboda? Dá se chápat i jinak než jako absence pout a omezení? Příběh z království Zapomnětlivců vede děti i dospělé k zamyšlení nad filozofickými otázkami spjatými s myšlením Simone Weilové.
Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje
Nějakou formou alergie v současnosti trpí přibližně čtyřicet procent celé lidské populace a odborníci odhadují, že do roku 2030 tento podíl vzroste na procent padesát. Proč se to děje a v čem hledá řešení americká lékařská antropoložka? Podle ní není alergie pouze zlem, které doprovází imunitu, ale také odvrácenou stránkou našeho materiálního pokroku.
Malířka Johanna se pokouší obnovit kontakt s matkou, která ji kdysi zavrhla. Během bolestného hledání ztraceného spojení zkoumá norská autorka Vigdis Hjorth temné kouty rodičovství, dětská traumata i potřebu emancipace. Román otevírající hluboké otázky o rodinných vztazích a osobní identitě současně vede dialog se zásadními díly severské literatury a světové psychologie.
Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.
Tři mladí lidé, jejichž života se nepřímo dotkla Pinochetova diktatura, se vydávají ze Santiaga de Chile přes Andy do Argentiny, kam se zatoulala rakev matky jedné z nich. Postupně dochází k odkrývání minulosti rodičů, potom dětství protagonistů a následně současné identity všech tří postav.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
Spolek Litera vyhlásil nominace 24. ročníku knižních cen Magnesia Litera.
Dětská dušička je křehká a zapeklitá. Jednou vás vaše dítě objímá a pusinkuje, jindy do vás vztekle kopne anebo přijde ze školky s psychosomatickým bolením bříška. Kniha pro rodiče a děti nabízí návod, jak zvládat silné emoce, stanovit hranice svého těla a lépe komunikovat o svých pocitech.
Vladimir Nabokov v eseji Ruští spisovatelé, cenzoři a čtenáři z roku 1959 napsal, že se v 19. století ruští spisovatelé ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny – z jedné strany konzervativní vládní cenzura, z druhé radikální revolučně orientovaná kritika. Kličkovat mezi nimi nebylo snadné, ale rozhodně to bylo lepší, než co přišlo v sovětských dobách.
Jan Kubíček již dlouho tvoří specifický básnický svět, který samovolně překračuje hranice všednosti, útočí na realitu, redefinuje lidskost a současně zůstává zábavně hravý. Tento postoj zachovává i v textech, které jsou angažované, provokativní a místy značně agresivní.
Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.
Alastair Reynolds se na chvíli odklonil od svých oblíbených space oper a napsal krátký, sevřený příběh o cestování časem a záchraně světa. Přes pro autora netypickou střídmost v rozsahu i vyjadřování nabízí kniha vtahující zážitek.
Průkopnická kniha, která u nás jako první líčí česko-německé literární dějiny v jejich vzájemné souvztažnosti.
Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.
Spalující vítr od jezera Kineret roznáší vůně blízkovýchodních jídel i příběhy plné vášně, podivných osudů a rodinných prokletí. V ospalé Tiberiadě se realita prolíná s magií, groteska s poezií a jídlo se stává nejen obživou, ale i klíčem ke svobodě.
Dědí se inteligence? Existuje gen homosexuality? A jsou obyvatelé České republiky opravdu Slované? Poutavý rozhovor s českým genetikem a popularizátorem vědy hledá odpověď na odvěkou otázku, zda jsou naše životy utvářeny spíše geny, nebo prostředím, prozrazuje, co všechno se dá z genů vyčíst, zabrousí do historie oboru a poodhalí jeho možný vývoj.
Nová filmová adaptace známého románu Oty Hofmana děj aktualizovala a domýšlí jej. Pamětihodné dílo to nebude, dětské diváky by ale oslovit mohlo.
Nezapomenutelní, román portugalské spisovatelky Lídie Jorge, reflektuje zásadní událost roku 1974: karafiátovou revoluci. O třicet let později dostane mladá portugalská reportérka Ana Maria Machado nabídku, aby natočila dokumentární film o tom, co se zásadní historickou událostí udělala kolektivní, ale individuální paměť.
Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.
Co by se stalo, kdyby se všechno, co vyslovíme nahlas, stalo skutečností? Marie Urbánková ve své knižní prvotině zkoumá svět, kde mají slova absolutní moc: činí tak ale s nadhledem a vtipem, tudíž se nikdo nemusí bát do něj vstoupit.
Značně autobiografická kniha outsidera japonské literatury nabízí vhled do nitra člověka, který rezignoval na život. Svými bezohlednými činy však stále negativně ovlivňuje lidi okolo sebe a v čtenáři především vzbuzuje opovržení. Jak se k takové knize postavit?
Myslel jsem si, že jsem vyléčený špatný volič, ale pletl jsem se. Přitažlivost špatné volby je v mém případě silná, smiřme se s tím. Jsem ale v tomhle ohledu poněkud raubířské sui generis, nebo jsem naopak zcela typický?
Pomalý sešit zahrnuje básně reflektující univerzální témata, která jsou však ukryta ve všedních okamžicích a která jsou i přes svou důležitost podávána s humorem a nadsázkou. Lyrický mluvčí i básník se vyskytují jak v České republice, tak v Rusku, a stejně jako autor musí i subjekt jíst, chodit ven mezi lidi, potkávat se s chodníky, vodou a zvěří.
K biografiím velikánů světového písemnictví a filozofie, jako jsou Goethe, Nietzsche a Thomas Mann, přibyla kniha o fantasy spisovateli Michaelu Endem. Opravdu už i on patří mezi klasiky?
Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.
