S knihami Markéty Pilátové (nar. 1973) mohou děti cestovat světem, ale poznají i řadu měst a míst v Česku, třeba autorčinu rodnou Kroměříž nebo její současné bydliště Velké Losiny. Tvorba pro děti a mládež této zkušené a oblíbené autorky zahrnuje přes tucet svazků, je dedikována čtenářům různého věku a vyznačuje se tematickou pestrostí, v jejímž průsečíku je tolerance k jinakosti, empatie a laskavost. 

Vzděláním historička a romanistka, profesí spisovatelka, novinářka, překladatelka a svého času lektorka češtiny v krajanské komunitě v Jižní Americe i do psaní pro děti promítá svou osobní životní zkušenost. V příbězích, které dětem vypráví, poukazuje na kulturní odlišnost, jazykovou bariéru, v nejnovějších knihách tematizuje válku. Vypravěčský styl Markéty Pilátové prozrazuje i inspiraci v hispanoamerické literatuře a oblibu magického realismu.

Většinu svých knih pro děti vydává jako volné série propojené titulní postavou. Bylo tomu tak už u úspěšné prvotiny Víla Vivivíla a stíny zvířat (2009), po níž následoval díl Víla Vivivíla a piráti jižního moře (2010), či v případě trilogie o japonské holčičce Kiko putující po českých hradech a zámcích, která vycházela v nakladatelství Meander mezi lety 2010 a 2020. Úvodní díl Kiko a tajemství papírového motýla získal nominaci na cenu Magnesia litera. Novinky v bibliografii Markéty Pilátové, vydané rovněž v Meanderu, představují knihy Bába Bedla a její volné pokračovaní Bába Bedla a dívka na hřebeni, určené čtenářům přibližně od devíti let. 

Bába Bedla, vydaná v roce 2021, se již dočkala dotisku a byla také zařazena do prestižního mezinárodního výběrového katalogu The White Ravens i do českého katalogu Nejlepší knihy dětem.

První z knih o Bábě Bedle líčí osudy čtyř opuštěných dětí – českého Honzy, židovské dívky Heike, německé holčičky Sofie a ruského zběha Vasji – bezprostředně před koncem druhé světové války; protagonistkou druhé knihy je rovněž válečný sirotek, nebojácná Ari neboli Ariadna, odkazující svým jménem k antické mytologii (jež v dívčině příběhu také sehraje svou roli). Děti v lese utrhnou bedlu – a ta se promění ve starou babku s fajfkou a velkým černým kloboukem: je to tajemná obyvatelka Jeseníků, jež dlouhý čas prospí skryta v podhoubí a probudí se, jen když ji k sobě přivolají děti, které se ocitly v nesnázích. Kdo ochutná kousek bedlího klobouku, sám se stane houbou a skrze propletená světélkující podhoubí si s bábou beze slov sdělí své příběhy. Bába pak ví, jak dětem pomoci, učí je, jakou sílu má pospolitost a odpuštění. S Ari z druhého dílu se magické propojení uskutečňuje až po pozření hořkého prášku z lišejníků, neboť dívka je po pěti zimách strávených na hřebenech jesenických hor vnímavá i vůči záhadným lišejníkům a umí „naslouchat skrze čas“. V jejím příběhu jsou potlačeny historické reálie a naopak zesílena pohádková linka o princezně z Granady a o kočkách s modrýma očima.

Markéta Pilátová dovede vyprávět velmi dynamicky, základní obrysy příběhu načrtává v krátkých větách, umí napsat autentické dialogy, v nichž se neostýchá použít tu obecnou češtinu, tu německou či ruskou repliku, předkládá dětským čtenářům vážná, nesnadná témata, ale při sdělování poselství je srozumitelná. Slovy Báby Bedly vštěpuje dětem, že budou méně zranitelné a snáz se ubrání zlu, pokud si budou vzájemně pomáhat a chovat se jako rodina. A také že oplácet zlo zlem nevede ani ke smíru, ani ke štěstí. 

Čtenářský zážitek z knihy, která osciluje mezi konkrétními popisy a náznaky, umocňují originální ilustrace výtvarnice a zpěvačky Martiny Trchové (nar. 1983), která pomocí akvarelových sprejů vytvořila rozostřené obrazové výjevy evokující pohled do hloubi lesa. Zachycuje reliéf krajiny, přírodniny a siluety postav, sprejované přes šablony z listů či odstřižky záclon, citlivě překrývá barvy a variuje odstíny. Akcentuje tak atmosféru záhadných metamorfóz, spletitých lidských příběhů i tajemnou kontinuitu času.