Co číst, co darovat, co doplnit do vlastní knihovny? Co nezapomenout uplatnit ve vášnivé debatě o letošní nadílce knižního trhu? Nabízíme redakční výběr nejlepších knih vydaných v uplynulém roce. Je předem roztříděný do různých poliček: podle žánru, námětu a cílového čtenáře.
Všude stromy s barevným listím. Snáší se snový, americký Fall. Podzim. Liduprázdné pláže Michiganského jezera ale pořád ještě připomínají Karibik, voda je modrá, majáky bílé.
Když Ježíšek těsně před Vánoci onemocní, protože běhal venku bez čepice, a nedokáže tak doručit dárky do Šípkové ulice, na pomoc se přižene sobí spřežení. Střet tradičních zvyklostí různých kultur přinese řadu humorných, třebaže předvídatelných situací, ale potenciál nápadu bohužel nenaplní.
Nepřehlédnutelná kniha tuzemských výzkumníků přináší nejnovější poznatky o pohlavnosti a sexualitě z pohledu přírodních i humanitních věd a krom akademické veřejnosti by ráda oslovila i tu laickou.
Břitkou filipiku proti nepřátelům feminismu autor roztáhl na více než devět set stran. Překvapivá je na ní především míra expresivity.
Chtěli byste vědět, která byla letos ta NEJ? To tak úplně říct nemůžeme, a ani nechceme. Dobrých knih totiž vyšla spousta. A my jsme těch nejlepších sebrali celou hrst: třicet tipů na četbu, která nezklame, ať už si ji pořídíte pro sebe, nebo jako dárek.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Citát z online časopisu Den of Geek uvedený na obálce nové science fiction Šňůraři, který knihu představuje jako „dobrodružství připomínající Stopařova průvodce Galaxií“, vede k jejímu nevyhnutelnému srovnání právě s touto slavnou klasikou. Co ale humorná sci-fi se zavařovačkou plnou okurek v jedné z hlavních rolí přináší jako svébytná „žánrovka“?
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.
Nejvyšší finské literární ocenění skončilo již podruhé v rukou spisovatele s kosovsko-albánskými kořeny Pajtima Statovciho. Další nominované romány zpracovávají již tradiční historická traumata nebo vedou malé čtenáře k překonávání předsudků.
Natálie Schejbalová sebejistě debutuje sbírkou, která přináší do české literatury další výrazný ženský hlas. Básně překypují cynismem a absurditou, což je činí naléhavými; místy nicméně forma vítězí nad obsahem.
V globalizovaném světě se rychleji než v minulosti šíří zboží, viry, bacily, návody na výrobu zbraní, chytlavé melodie, svůdné obrazy i extrémistické ideologie. Epidemiolog Kucharski ukazuje, co mohou mít všechny tyto „nákazy“ společného a v čem jsou ty sociokulturní specifické.
Antologie současné lotyšské prózy je svědectvím o vitalitě této malé, ale výrazné literární kultury. Odhaluje, jak lotyšští autoři zpracovávají otázky identity, historických traumat i aktuálních společenských výzev.
Wu-chan. Covid. Lockdown. Pár slov, která do přelomu let 2019 a 2020 nenesla žádný význam a měla záhy proměnit život lidí na celé planetě. O dopadu epidemie koronaviru se popsaly miliony stránek, do literatury však tato zkušenost proniká jen pozvolna. Jedním z nejnovějších pandemických románů je Den amerického prozaika Michaela Cunnighama.
Nový román Miloše Urbana se nese ve znamení proměny poetiky. Už žádné panoptikum prazvláštních postav provázené stříkáním krve na pražských jatkách, ale introspekce do mysli a duše nemocného starce. Díky této hlavní postavě, a vypravěči v jedné osobě, sice není nouze o bizarní situace, ty ale vzbudí spíše hořký úsměv.
Je to tam, kde slavík zpívá v napůl opadalém ořešáku a kde se večeří kousky studené polenty. Kde psi pátrají po lanýžích, co rozkvétají pod zemí drobnými černými květy, a kde hřbitovy vypadají jako dlouhé verandy s doprovodem oblouků.
„Tohle – a fejeton, pane? Toto – a kytka na klobouku internetového večerníku? Ani jako causerii to nevybojujete. Neruda se obrací v hrobě, Hálek už obrácen natrvalo!“
Útlý román potěší nejen čtenáře, kteří při chůzi po chodníku občas zapřemýšlí nad tím, kdo asi žije či žil za okny a dveřmi domů, kolem kterých denně nevšímavě procházíme.
Představte si, že vás kouzelný list leknínu odnese až do dalekého pralesa, kde stojí největší strom na světě. Jmenuje se Velikán a jeho semínka mají neodolatelnou vůni a ke všemu i kouzelnou moc. Takové semínko dokáže zesílit nějakou vaši vlastnost, ale samo si vybere, která to bude. Ochutnali byste?
Venku se citelně ochladilo, jen člověk vstane, už se zase stmívá, viry řádí o sto šest – přichází čas, kdy začínáme mnohem častěji vyhledávat společnost knih. Spokojíte se s tou očtenou a odřenou z loňska? Nebo si dopřejete nějakou novější, neokoukanou? Jenže kterou? Chcete poradit? Redaktoři časopisu iLiteratura vybrali pro každého něco.
Jednoho dne všeho nechat, nějak si pobalit a nadobro se odstěhovat do hotelu.
V české poezii pro děti je možné označit přinejmenším dvě období za její „zlatá léta“, období, kdy její obraz spoluvytvářely skutečné básnické osobnosti a kdy se v poezii pro děti otevíraly nové cesty a prostory. Prvními „zlatými léty“ byl beze sporu konec 19. století, kdy zazářilo trojhvězdí Sládek – Rais – Kožíšek plus F. S. Procházka. Druhým takovým plodným obdobím byla 40. léta 20. století, kdy vedle sebe současně tvořily výrazné osobnosti různých poetik – především V. Nezval a F. Halas.
Plánujete ho? Může být studené i horké, deštivé i suché, klidné i divoké, smutné i rozjásané, odpočinkové i adrenalinové, osamocené i hodně společenské... Ať bude vaše verze léta jakákoli, kniha by v ní chybět neměla. A konec výmluv na nepřehlednou nabídku: s redakčním výběrem to bude hračka.
Virginie Despentes je jednou z nejvýraznějších tváří současné francouzské literatury. Její román Život Vernona Subutexe 1 představuje nelítostnou společenskou sondu, ve které se břitká satira mísí s empatií.
Ukázka z nového překladu deníku Anne Frankové přináší první záznam po odchodu rodiny do úkrytu v červenci 1942, dále záznam o manželství Anniných rodičů, který Otto Frank považoval za choulostivý, a tak ho z rukopisu vyřadil s tím, že smí být zveřejněn až po jeho smrti – součástí autorizované verze se stal od roku 2001 –, a dva poslední záznamy. O tři dny později byl úkryt odhalen a všichni obyvatelé zatčeni.
Krátce po Novém roce zemřel básník Emil Brunaru, jeden z výrazných básnických hlasů rumunské poezie druhé poloviny 20. století.
Do své obsáhlé knihy autor zahrnul velké množství materiálu, odkazy na krásnou literaturu, mytologii i antropologické poznatky o domorodých válečnících nasazujících si anonymizující masky. Ne vždycky je přitom jeho snaha vytvořit na základě jednoho experimentu jakousi celospolečenskou „teorii všeho“ úspěšná.
Na výšku má metr padesát, namáhavou chůzi, na hlavě pomačkaný klobouk. Potkáte ho nejspíš s nákupní taškou v ruce někde na pražském sídlišti v Řepích. Možná si toho staršího pána ani nevšimnete. Škoda.
V loňském roce uplynulo dvacet let od úmrtí spisovatele Jorge Luise Borgese, který se nesmazatelným písmem zapsal do hispanoamerické literární historie. Argentinská literatura tak ztratila dalšího ze svých osobitých tvůrců.
Do již poněkud obehraného příběhu o tom, jak Nicolas Winton zachránil české židovské děti před nacisty, přidává scenáristka nové postavy. A kreslíř skvěle využívá možností komiksového vyjadřování.
