Dva upírské romány ze dvou největších českých nakladatelských domů nepřekládali profesionální překladatelé, ale známí čeští bookstagrameři. Jak jejich překlady dopadly a proč je třeba věnovat náležitou redakční péči i takzvané spotřební literatuře?
Kriminálních příběhů bez policistů a tradičního schématu vyšetřování není v české literatuře mnoho. Ten od Jany Jašové zaujme precizní výstavbou i chytrým využitím covidových omezení během lockdownu.
Poetický román současné japonské autorky začíná jako detektivní pátrání po zmizelém manželovi. Rychle se však mění v rozjímavou zpověď hlavní hrdinky o poznávání vlastního těla a identity ve vlnách přístavního městečka Manazuru.
Všechny vlaky na trati Zábřeh–Pardubice se zastavily kvůli srážce „s osobou“ a my získali hodinu dvě k dobru nebo ke zlu. Nepospíchali jsme, ale úzkost z vědomí, že kdesi vpředu děsivým způsobem zemřel člověk, smíšená s úzkostí z nehybnosti stojícího vlaku se na rozdíl od vlaku mohla dát každou chvíli do pohybu. Naštěstí jsme seděli ve vagonu se stahovacími okny a měli jsme v kupé studenta.
Chtěli byste vědět, která byla letos ta NEJ? To tak úplně říct nemůžeme, a ani nechceme. Dobrých knih totiž vyšla spousta. A my jsme těch nejlepších sebrali celou hrst: třicet tipů na četbu, která nezklame, ať už si ji pořídíte pro sebe, nebo jako dárek.
Sedíme v brazilském městečku Baťova Dobrá voda alias Batayporã s potomky českých exulantů, Italů, Japonců, Španělů a Rumunů v japonské pekárně Nipon Pães. V překladu Japonské chleby.
Nevím, možná vám moje intonace připadá staromódní, možná některé mé výrazy někoho v Moskvě zarazí, slovník, v němž myslím, mluvím...
Andrea Woylandová, zvaná Nalezánek, již není ve svém těle spokojená, a tak se rozhodne podstoupit chirurgickou změnu pohlaví. Transgender román z roku 1928 překvapí vizionářstvím a fascinujícím dějem.
Poutavý pohled do světa lidí, kteří jsou schopni věřit těm největším nesmyslům. Autorka se od nich nedistancuje, naopak sama přiznává, že někdy si i ona vytváří svoje vlastní, poněkud šílené soukromé teorie.
Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.
Neuspěli jste v životě? S námi se vám zaručeně podaří zemřít! Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, si nemohl přát lepší entrée na český trh. V knize Potřeby pro sebevrahy totiž čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Dílo Aurelia Augustina představuje díky své tematické rozmanitosti, díky teologické závažnosti a mnohdy i originalitě přístupu či zpracování jeden z vrcholů latinské patristiky a ostatně křesťansky orientovaného písemnictví i křesťanské filosofie vůbec.
Klasické literární psychologii je recenzovaný titul velmi vzdálen. Beletrie jako by autorovi spíše sloužila jako prostředek, jak si vyrovnat osobní účty s některými směry psychologie – tedy jeho vlastního oboru.
Autorem pečlivě snesené střípky statistických a dalších údajů a rozhovorů vytvářejí plastickou mapu soudobé – nejen české – literární a čtenářské kultury. Jako badatel a komentátor je Jiří Trávníček tolerantní: neprosazuje žádné výraznější představy, co by lidé měli číst.
Dějiny Boha jsou zatím zatím v češtině dostupné jen jedny, zato dějiny Ďábla nedávno vyšly druhé v pořadí a knih s touto tematikou na trhu stále přibývá.
Proč ale byly memoáry Niny Berberovové opatřeny tak zvláštním názvem?...
Jaká jsou rizika populární psychologie? A nejčastější fauly psychologických experimentů? Odpovědi najdeme v knize věnované problémům oborového výzkumu, jejíž název by možná měl znít Proč nedůvěřovat psychologii.
Bodo Kirchhoff získal Německou knižní cenu, Guntram Vesper zase Cenu Lipského knižního veletrhu. Uplynulý rok německé literatury nicméně nepatřil pouze jim. Následující shrnutí včetně krátkých anotací doplňuje a rozšiřuje bilanci prezentovanou 8. prosince 2016 v pražském Goethe-Institutu.
Sintové jsou romská etnická skupina, která se zdržuje od konce středověku v západoevropském prostoru.
Známá německá spisovatelka Juli Zeh bere čtenáře na cestu životem, jehož důležitou součástí jsou od dětství koně. Od vlastního příběhu se dostane k úvahám nad koňmi samotnými i k celospolečenským otázkám.
Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.
Debut, nominovaný na cenu Magnesia Litera, ohmatává kontury individuální a rodinné paměti. V evokativním a svým způsobem odtažitém textu o bolestném dospívání se vrací ke vzpomínkám, které dokážou být tak zavádějící, stejně jako i život formující.
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.
Venku se citelně ochladilo, jen člověk vstane, už se zase stmívá, viry řádí o sto šest – přichází čas, kdy začínáme mnohem častěji vyhledávat společnost knih. Spokojíte se s tou očtenou a odřenou z loňska? Nebo si dopřejete nějakou novější, neokoukanou? Jenže kterou? Chcete poradit? Redaktoři časopisu iLiteratura vybrali pro každého něco.
.jpg)
Pro čtenáře, kteří se radši dívají dopředu a vyhlížejí nová témata a jazykové experimenty, nebude Šikmý kostel asi to pravé (ačkoliv i oni mohou být překvapeni). Ale pro ty, již mají v oblibě nedávnou historii středoevropského prostoru přetavenou do opojného románového příběhu, bude pokorné, zručné a poctivé vyprávění Karin Lednické přesně tím, co hledají.
Básník, překladatel, autor knih pro děti a písňových textů Pavel Šrut se trilogií o lichožroutech vepsal do paměti i dnešní nejmladší generace.
Knihy Aleny Mornštajnové spojují příběhy „obyčejných“ lidí v mechanismech tzv. velkých dějin 20. století a nejinak je tomu i u jejího nejnovějšího románu Hana. Ani zde se autorka nevěnuje pouze titulní hrdince, ale vystavuje okolo ní složitou románovou kroniku. Více než dříve se Mornštanjnová snaží nahlížet na lidské osudy z více stran, ne vše se ale tak docela daří.
Z jakého důvodu se kníže Vladimír, jehož lákalo mnohoženství, nakonec nepřiklonil k islámu? A co mají společného „jurodiví“ a skupina Pussy Riot?
Když se měli členové poroty letošního ročníku literární ceny Man Booker Prize shodnout na konečném vítězi, žádné hádky se nekonaly. Ocenění jednomyslně udělili novozélandské autorce Eleanor Cattonové a zadělali tak na dvojitou senzaci.
