Neuspěli jste v životě? S námi se vám zaručeně podaří zemřít! Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků (Rainbow pour Rimbaud; Je, François Villon) a milovník černého humoru, si nemohl přát lepší entrée na český trh. V knize Potřeby pro sebevrahy totiž čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt. Jeho první do češtiny přeložené dílo vydalo nakladatelství Garamond.

Jean Teulé (1953) se románové tvorbě začal věnovat až v devadesátých letech. Předtím se živil jako autor komiksů a televizní scenárista. Celý život měl blízko i k filmu, jeho přítelkyní je francouzská herečka Miou-Miou a příležitostně si zahraje i on sám. Podle jeho literárních předloh také několik filmů vzniklo (např. Darling v roce 2007). Na animované zpracování teď čekají i Potřeby pro sebevrahy (francouzsky Le Magasin des suicides, Julliard, 2007). Premiéra je naplánovaná na květen.

Vliv komiksu a filmu je z knihy cítit od prvních stránek. Nejen proto, že hlavní hrdinové z podivínské rodiny Neužilů nápadně připomínají Addamsovu rodinu. Po domě jim sice nechodí useknutá ruka, zato mají jinou libůstku – prodávají potřeby pro sebevrahy. S živností rodičům pomáhají jejich tři děti – anorektický Vincent, zakomplexovaná Marilyn a benjamínek Alan. Posledně jmenovaný se narodil ,,omylem“, když rodiče testovali děravý prezervativ pro lidi, kteří chtějí umřít na pohlavní chorobu. Toto nechtěné dítě přesto hýří nezdolným optimismem, který leze na nervy nejen příbuzným, ale především zákazníkům. Marně mu maminka opakuje, aby jim neříkal na shledanou, ale sbohem, protože se už nikdy nevrátí. V obchodu si totiž na své přijde každý – pro dámy se nabízí několik druhů jedů, pro pány kulky do brokovnice, pro dobrodruhy cementové tvárnice stahující ke dnu a pro děti speciální otrávené bonbony. Jenom jeden ze dvou je ale smrtelný, protože ,,zákon vyžaduje, aby se dětem nechala šance na přežití“. Nespočet vynálezů, za jejichž pomoci může člověk dobrovolně odejít ze světa, patří k nejsilnější stránce knížky. A taky k nejhumornější. Čtenář jen žasne nad tím, jaké další a další sebevražedné metody je autor schopen vymyslet. Na konci knihy leckoho napadne, že by si i ten legendární „polibek smrti“ snad ještě rád nechal dát.

Za originálním nápadem a scénkami sršícími černým humorem ovšem pokulhává samotný příběh. Hlavní úlohu v něm sehrává syn Alan. Jedenáctiletý kudrnatý blonďáček, který si místo pohřebních pochodů raději pouští veselé písničky, svou radostí postupně nakazí všechny kolem sebe. A dny rodinného podniku založeného na smutku jsou najednou sečteny. Ani překvapivý zvrat na konci příběhu ale nezabrání dojmu, že spisovatel jen dotváří omáčku k dobře vykreslenému prostředí, postavám a nápadu, o které mu zjevně jde v první řadě. Text je navíc napsán jednoduchým jazykem, který neohromí ani přes pár originálních slovních hříček (hlavně u názvů sebevražedných pomůcek).

Jednoduché vyjadřování a zábavný námět s příchutí černého humoru nicméně dělají z Potřeb pro sebevrahy čtivé dílko, byť může ke konci přijít zklamání. Originální nápad a počáteční nadšení pomalu vyprchá a nedokáže utáhnout skomírající příběh až do finále. O to víc můžeme doufat, že námět bude lepším materiálem pro filmové tvůrce. Z Teulého postav s jejich charakteristickým sarkastickým projevem a ze situační komiky budou moci vytěžit pro animované ztvárnění víc, než se podařilo v literární podobě. Jean Teulé oslaví 26. února 59. narozeniny. Nezbývá než mu popřát slovy ,,jeho“ rodiny Neužilů: „Všechno nejlepší! Říkej si, že je to o rok míň života…“