Všichni její členové seděli dole pod pódiem s publikem jako pouzí diváci Kraflova monologu o tom, jak a čím vším bude MZK příští rok na Lipském veletrhu prezentovat českou literaturu. Nebylo to zasedání, ale píárko a chybělo toho víc.

V Kraflově „TED talku“ například chybělo byť jen jednou vyslovené „České literární centrum“. Překvapí to proto, že právě ono mělo podle ministerstva kultury „zajišťovat národní prezentace na knižních veletrzích“ – mám to z webu ministerstva. České literární centrum nijak nefiguruje ani v příslušné tiskové zprávě k veletrhu. Centrum, které bývalý ministr kultury Daniel Herman označil za „jeden z největších úspěchů české literatury posledních let“, v souvislosti s lipským veletrhem prostě píárkovému stand-upu ani tiskové zprávě nestojí za zmínku. Na dotaz z obecenstva, proč ČLC ani jednou nezmínil, koordinátor Krafl reagoval argumentem, že by se na něj stejně tak mohl zlobit někdo z Goethe institutu, že jej v souvislosti s Lipskem 2019 opominul. Čímž nám vlastně nalil čistého vína. Důležitost ČLC v rámci přípravy něčeho, k čemu bylo ČLC ministerstvem fakticky zřízeno, se reálně rovná důležitosti jedné z několika desítek partnerských organizací, se kterými na přípravě české účasti na veletrhu Moravská zemská knihovna spolupracuje.

Deklarovaná důležitost a vliv Českého literárního centra zjevně naprosto neodpovídá skutečnosti, protože o tom, k čemu bylo centrum vytvořeno, ve skutečnosti zcela rozhoduje Moravská zemská knihovna. Od chvíle, kdy ministerstvo kultury rozhodlo, že České literární centrum bude spravovat právě tato regionální knihovna, se ozývaly hlasy, že Moravská zemská knihovna v sobě České literární centrum rozpustí, respektive učiní z něj své servisní pracoviště. To se nyní potvrzuje. Pak – logicky – nestojí za to České literární centrum kdekoli ani samostatně jmenovat.