Jedno z klíčových děl komiksové historie se konečně dočkalo českého překladu. Zakladatelské dílo komiksového románu z roku 1978 přitom nestárne a i dnes dokáže čtenáře vtáhnout do mikrosvěta židovských přistěhovalců ve třicátých letech.
Pavel Mandys
Absolvoval FSV UK obor Masová média/kultura a literatura s diplomovou prací na téma Proměna undergroundových časopisů v 90. letech. Od roku 1995 do roku 2010 působil jako literární a filmový redaktor časopisu Týden, poslední půlrok také jako vedoucí kulturní rubriky. Od roku 2010 redaktorem časopisu iLiteratura.cz. Publikoval také v Lidových novinách, Hospodářských novinách, Hostu, A2. Spoluzakladatel a spoluorganizátor výročních knižních cen Magnesia Litera. Knižní publikace: Idiot a jeho návrat (spolu se Sašou Gedeonem, 1999), Praha město literatury (2012), 2x101 knih pro děti a mládež (editor a spoluautor, 2013), Praha Noir (editor, 2016), Dějiny české detektivky (2020, s Michalem Jarešem).
Druhý román v jinak převážně povídkové sérii Trujkunt se výrazně soustřeďuje na hlavního hrdinu. Samo o sobě by to nevadilo, kdyby byl děj alespoň podpořen přesvědčivější kriminální zápletkou.
Ke komiksům scenáristy Jodorowského neodmyslitelně patří násilí, sex a bizarnosti. Vše v koncentrované podobě najdeme i v příběhu Juan Solo, doplněné mytologickými i biblickými odkazy a podobenstvími.
Je to vůbec literární dílo? Nebo jen roztažená hádanka? České vydání devadesátiletého knižního rébusu bylo letos patrně nejzvláštnější knihou na domácím knižním trhu.
Podtitul pozoruhodné komiksové knihy trochu klame, zkoumání videoherní historie končí bohužel už v devadesátých letech. I tak je to ale užitečný průvodce světem, který v českém prostředí není příliš teoreticky popsán.
Do již poněkud obehraného příběhu o tom, jak Nicolas Winton zachránil české židovské děti před nacisty, přidává scenáristka nové postavy. A kreslíř skvěle využívá možností komiksového vyjadřování.
Zavraždil židovský středoškolák svého černošského spolužáka, který ho šikanoval? Zjišťuje to chlapcova matka, manželka úspěšného IT manažera. Izraelská spisovatelka v chytře vystavěné noirové kriminálce přesvědčivě demonstruje, že izraelsko-palestinský konflikt není omezen jen na Blízký východ.
Oceňovaný komiks asijsko-americké autorky využívá kulis devatenáctého století, které dobře známe z pohádek studia Disney. Vnáší tam ale jednu dost nekonformní postavu.
Rozsáhlá manga série, jejímž hlavním hrdinou je popravčí, přináší pozoruhodné, obvykle baladicky laděné kriminální případy a také vhled do fungování hlavního města Japonska v 18. století.
Je docela osvěžující číst detektivku, kde je hlavní pátračkou hospodyně Agathy Christie. Škoda jen, že americká autorka nepodpořila dobrý výchozí nápad vynalézavějšími zápletkami.
Britský kreslíř v příběhu pro menší děti vrátil svou populární hrdinku do doby, kdy ještě žila osaměle s mámou v divočině, mezi zvířaty a nadpřirozenými bytostmi.
Kafkovské výročí přineslo také jednu poněkud překvapivou biografickou publikaci. Rakouský komiksový kreslíř a karikaturista doprovází stručný spisovatelův životopis svéráznými kresbami.
Je to vlastně tradiční romantický příběh o mladé lásce, která kvůli odloučení a jiným peripetiím života dojde naplnění až ve stáří. Ale je vyprávěný od konce.
Bláznivé, divoce akční grotesky tajných agentů Clevera a Smarta se podruhé dočkaly českého vydání. Připomínají, že komiks býval zdrojem nevázaného a invenčně bláznivého humoru.
Pozoruhodná komiksová kniha mladé české autorky je inspirována japonskou vizuální kulturou i tradicemi. Obrazově budí obdiv, jen příběh je poněkud jednodušší.
Rozsáhlý kriminální thriller je jedním z hlavních titulů letošního Velkého knižního čtvrtku. Má své silné pasáže, ale také hluchá místa. A potěší nejvíc ty čtenáře, kteří znají hrdiny příběhu z předchozích autorových knih.
Že japonské komiksy nemusejí být ukřičené akční limonády pro mladé, ukazuje komorní manga odehrávající se v opuštěné boudě na vrcholcích zasněžených hor. Vystačí si přitom s pouhými dvěma postavami.
Druhý případ detektiva Hawthorna je vzorovou whodunitkou, přičemž její hlavní hrdina v mnohém připomíná Sherlocka Holmese. Kriminální zápletka je však jen mírně nadprůměrná a román zachraňují hlavně metaliterární hříčky.
Mangou silně inspirovaný americký komiks, který původně vycházel online, v knižní verzi trochu ztrácí kouzlo. I tak jde ale o docela zajímavý pokus hledat romantiku mezi počítačovými hráči (a hráčkami).
Soukromý detektiv Blacksad se po letech dočkal nových příběhů. A scenárista i kreslíř ukazují, že mají stále skvělou formu. Jejich „zvířecí“ detektivky chytře pracují s americkými reáliemi padesátých let i s četnými odkazy na klasiku drsné školy.
Ambiciózní horor slavného komiksového scenáristy těží z rozsáhlejšího konceptu fikčního světa, který autoři přenášejí do několika komiksů. Struktura příběhu je však dosti schematická.
Pozoruhodná fantasy tematizuje překladatelství jako zdroj magické moci i jednu z nejohavnějších kapitol britského kolonialismu. Dojem kazí jen příliš náhlé zvraty v ději.
Svůj přelomový komiksový román Incal rozmělnil do různých prequelů a sequelů už sám scenárista Jodorowsky. Nyní jej dalším příběhem, nijak zvlášť invenčním, doplňují američtí tvůrci.
Dnes jsou Hvězdné války zavedenou franšízou, továrnou na peníze. Francouzští komiksoví tvůrci však detailně, s faktografickou poctivostí i humorným nadhledem ukazují, jak těžká a trnitá byla cesta ke vzniku prvního filmu.
Komiksová adaptace slavného romantického románu zdůrazňuje jeho tragické a místy až hororové prvky. Téměř dvě stě let staré dílo má v Bessově podání nečekanou dynamiku a působivost.
Otrávený orel a pátrání po traviči, tajemství v životě vypravěčky, nový vztah i tíživá minulost. Debutový román jihočeské spisovatelky toho slibuje hodně, většinu motivů však nechává otevřených.
Pozoruhodný a v lecčems vyloženě experimentální komiks pro malé děti ze sedmdesátých let se dočkal souborného vydání. Kunsthistorik Ryška jej navíc opatřil studií o kontextu doby vzniku.
Psychologickou krimi V osamění z roku 1947 bychom mohli označit za jeden z prvních noirových románů. A je skvělé, že knihy klasičky žánru konečně někdo začal vydávat v češtině.
Komiksová adaptace nejslavnějšího románu Agathy Christie vyhlíží hezky, drží se předlohy a v zásadě funguje. Jednašedesát komiksových stran je však na převod románu zoufale málo.
Debutový román amerického autora hledá inteligentní civilizaci nikoliv ve vesmíru, ale v hlubinách moře. Ekologické poselství je přitom zabaleno do svižného sci-fi thrilleru.