Po poklidném létě vždy dochází k oživení (nejen) evropského knižního trhu a vychází řada napjatě očekávaných děl. V Norsku se začátkem letošního podzimu urodila řada novinek, které stojí za pozornost. Po několikaleté odmlce dokončilo svá díla hned několik významných autorů.

K nejznámějším současným norským spisovatelům u nás bezesporu patří Lars Saabye Christensen – připomeňme romány Poloviční bratr či Beatles. V srpnu Christensenovi vyšel paperback Norske stiler (Slohové práce), humorná polemika mezi žákem Herbertem Ankelem, vynalézavým autorem školních slohů, a jeho učitelem norštiny Holgerem Ørekamem, který pro Herbertovy historky plné fantazie nemá vždy pochopení. Jen o měsíc později následoval na pulty knihkupectví další autorův román Sluk (Propast). Hlavním hrdinou příběhu, který spojuje líčení prozářených letních prázdnin v Oslu na konci 60. let a strašidelný pobyt v americkém maloměstě jménem Karmack, je spisovatel Funder. Jeden recenzent knihu komentoval jako typický christensenovský román, v němž nesmí chybět (a nechybí) dospívání, čtvrť Frogner v Oslu, nešťastná mladá láska, hlavní mužský hrdina, komplikované vztahy či hudba. I přes tuto trochu jízlivou poznámku si román vysloužil vesměs pochvalné ohlasy.

Podzimní novinky si připravili i dva Christensenovi vrstevníci Ingvar Ambjørnsen a Per Petterson. K nejuznávanějším Ambjørnsenovým počinům patří román Bílí negři popisující život lidí z okraje společnosti v 80. letech v Norsku, čtenářsky nejúspěšnější je autistický dobrák Elling ze stejnojmenného románu, který se objevil na filmovém plátně i na divadelních prknech. Po tříleté odmlce v žánru literatury pro dospělé napsal Ambjørnsen román s poetickým názvem Natten drømmer om dagen (Noc sní o dni). Jedná se o pitoreskní román o putování  moderním Norskem. Sune je snílek a pobuda, který se potlouká od jedné chaty ke druhé, přespává v nich a živí se cizími zásobami. Jednoho dne se k němu přidá vietnamská žena a od té doby putují spolu. Podobně dlouho odmlku jako Ambjørnsen si dopřál také Petterson poté, co v roce 2009 za svůj román Jeg forbanner tidens elv (Proklínám řeku času) získal Cenu Severské rady za literaturu. Jeho nový román Jeg nekter (Popírám) vypráví o náhodném setkání dvou mužů na mostě v Oslu. Kdysi bývali kamarády na život a na smrt, ale nyní se už pětatřicet let neviděli a minulost se hlásí o slovo... Vzhledem k impozantnímu množství překladů Pettersonových knih, kterým se kromě autorů detektivek může pyšnit jen několik současných severských autorů, a množství zahraničních ocenění je s podivem, že do češtiny byl z jeho románů dosud přeložen jen jediný, a to Jít krást koně.

Nakladatelství Kniha Zlín připravuje k vydání eseje Kjartana Fløgstada Pyramida o ruském opuštěném hornickém městě na souostroví Svalbard. Přestože eseje patří k autorovým oblíbeným žánrům, k jádru jeho tvorby patří romány. S žádným z nich se však čeští čtenáři zatím neměli možnost seznámit. Fløgstad jako jeden z mála výrazných autorů píše nynorsk, tedy menšinovou variantou norštiny, což jistě přispívá k jeho opomíjení v zahraničí. Letošní Fløgstadovou novinkou je román Nordaustpassasjen (Severovýchodní průjezd), který se vrací do Španělska v období občanské války. Dva chlapci jsou evakuováni, jeden skončí v Sovětském svazu, druhý v Mexiku. Pocházejí ze stejného prostředí, ale jejich další životní osudy jsou naprosto odlišné.

Říká se, že ve vlastní zemi nikdo není prorokem. O severské krimi to, zdá se, neplatí. Severští autoři detektivek se na domácích pultech knihkupectví i u čtenářů těší stejné oblibě jako u nás či v jiných zemích, kde se tento fenomén v posledních letech uchytil. Z norských autorů detektivek vybírám jména u nás zatím poměrně neznámá – Gunnara Staalesena a Unni Lindellovou. Gunnar Staalesen se už od konce 70. let drží svého hlavního hrdiny jménem Varg Veum, který figuruje v celkem dvaceti jeho knihách, nejnověji v detektivce Der hvor roser aldri dør (Tam, kde růže nikdy neuhynou). Před takřka 25 lety z pískoviště před domem v klidné čtvrti beze stopy zmizela tříletá holčička. Zločin bude brzy promlčen, a tak se zoufalá matka odhodlává k poslednímu pokusu zjistit, co se s její dcerou tehdy stalo. K velmi plodným autorům se řadí i Unni Lindellová. Do češtiny byla přeložena její kniha pro děti Strašidýlko Nela a Noční škola a v současné době se chystá vydání detektivního románu Honningfellen (Medová past) z roku 2007. Norská knihkupectví jsou nyní doslova přeplněná její novinkou Djevelkysset (Ďáblův polibek), v níž nechybí svérázná vyšetřovatelská dvojice Cato Isaksen a Marian Dahleová.

K nejpopulárnějším domácím autorům detektivek patří samozřejmě na všech frontách vychvalovaný a velmi žádaný „norský Stieg Larsson“ Jo Nesbø, který psaní detektivních románů s hlavním hrdinou Harry Holem prokládá tvorbou knížek pro děti o bláznivém doktoru Proktorovi, chlapci se zrzavými vlasy Bulíkovi a jeho kamarádce Líze. První dva díly této série už byly přeloženy do češtiny. Zatím to vypadá, že se děti mohou těšit na další pokračování, neboť norsky právě vyšel už čtvrtý díl Doktor Proktor og det store gullrøveriet (Doktor Proktor a velká krádež zlata). O ilustrace se i tentokrát postaral Per Dybvig.

V dětské literatuře se po čtyřech letech o slovo hlásí také Jostein Gaarder s útlou knihou Det spørs (To je otázka), v níž se setkáváme s osamělým chlapcem na cestě otevřenou krajinou. Jde o cestu v myšlenkách a ve snu. Gaarder se zde vrací ke svému stále se opakujícímu tématu, kterým je filozofování o strastech a radostech života. Příběh o přátelství, lásce a smutku doplňují povedené obrázky turecko-norského ilustrátora Akina Düzakina.

Velkou popularitu si v posledních dvou letech získal literární projekt Dunderly autora knížek pro děti Endreho Lunda Eriksena a ilustrátora Endreho Skandfera. Dunderly je tajné místo, kde si příšerky můžou hrát a dělat různé neplechy, aniž by je v tom někdo omezoval. Tento vymyšlený svět nezahrnuje pouze knihy zaměřené na nejmenší čtenáře o příhodách jednotlivých příšerek, ale spoustu dalších vesměs marketingových výrobků, které mají oblibu Dunderly u dětí zvýšit – plyšáky, figurky, deskové hry, aplikace pro iPad či iPhone, cédéčka s písničkami a mnoho dalšího.

Norský knižní podzim je letos vskutku bohatý, a to jsme přitom teprve na začátku října. Bude jistě zajímavé sledovat, zda se některé z výše uvedených titulů dočkají prestižních ocenění a či si najdou cestu také na pulty českých knihkupectví.