Norská literární scéna v roce 2010 byla spíše ve znamení nových objevů než zaběhnutých spisovatelů. Z nejznámějších norských autorů se románovou novinkou může pochlubit pouze Lars Saabye Christensen. Jeho Bernard Hvals forsnakkelser (Přeřeknutí Bernarda Hvala) vypráví životní příběh lékaře, jenž byl vtažen do neobvyklého milostného trojúhelníku. Hlavní postava, 80letý Bernard Hval, reflektuje své činy takto: „Většinu lidí jsem zneužil, mnoho šokoval a zničil ty, kterých jsem si nejvíc vážil. A zachránil jsem a očistil ty, kterými jsem opovrhoval.“ Kritikou byl román přijat rozporuplně. Christensenova největší síla spočívá v umění vyprávět. Autorovi se však tentokrát nepodařilo vtisknout hlavní postavě svébytný vypravěský hlas, který by ze čtení učinil nezapomenutelný zážitek. Také první polovina 20. století, v níž se děj částečně odehrává, působí spíše jako nepropracovaná kulisa než jako plnohodnotná historická epocha. Jiní recenzenti si román pochvalují, ale dodávají, že takřka 600 stran je přece jen příliš.

Jednoznačně největší počet nejrůznějších ocenění v loňském roce posbíral román Gauteho Heivolla Før jeg brenner ned (Než shořím). Získal Brageprisen (Bragiho cenu) a byl nominován na Bokhandlerprisen (Cenu knihkupců), Kritikerprisen (Cenu kritiků), Ungdommens kritikerpris (Cenu mladých kritiků) a mnohé další. Gaute Heivoll je v současnosti považován za jednoho z největších talentů norské literatury. Dosud vydal řadu povídek, sbírku básní, knížku pro děti a tři romány. Jeho čtvrtý román Før jeg brenner ned vychází ze skutečných událostí, které se odehrály na sklonku 70. let v okolí Heivollovy rodné vsi Finsland na jihu Norska. Heivoll působivě líčí atmosféru strachu způsobenou řáděním pyromana. Události jsou přibližovány z různých úhlů pohledu. Rekonstrukce minulosti slouží Heivollovi k reflexi vlastního života a dráhy spisovatele. Velký čtenářský ohlas, recenze plné superlativů a řada ocenění zajistily románu chystané překlady do desítky evropských jazyků.

Zapojení skutečných lidí do líčení vlastního života se objevuje i v rozsáhlém díle Karla Ove Knausgårda Min kamp (Můj boj). Ihned po vydání první části v roce 2009 vyvolala sága bouřlivý a dodnes neutichající ohlas. Podobně jako Før jeg brenner ned posbírala mnoho literárních ocenění. Na jaře 2010 vyšel čtvrtý a pátý díl, zřejmě poslední šestý díl má vyjít v červnu 2011. Hlavním hrdinou autobiografické ságy je sám Knausgård, jenž detailně popisuje svůj soukromý život, rodinu, vztahy, drobné příhody a každodenní činnosti, čímž román mění v jakousi knižní reality show. Až na nejsilnější zážitky z dětství se nevrací hluboko do minulosti, protože ho zajímá současnost. Díky tomuto v literatuře originálnímu prvku byli z knih zprvu nadšeni čtenáři, odborníci i publicisté. Poslední dobou se ale stále častěji ozývají hlasy, které úspěch díla přisuzují spíše jeho senzačnosti než skutečné literární kvalitě.

Velké popularitě se v součanosti (nejen) ve Skandinávii těší kriminální žánr. Největší úspěch v Norsku v loňském roce zaznamenala detektivka Tysteren (Informátor) od dalšího mladého spisovatele Jan-Erika Fjella. Fjellův první román Pus (Kočička) z roku 2009 nevzbudil větší pozornost. Tysteren je teprve jeho druhou knihou a první v žánru krimi. Především díky obrovskému čtenářskému úspěchu a desetisícům prodaných výtisků Fjell za knihu obdržel Bokhandlerprisen (Cenu knihkupců). Tím se autor ve 28 letech stal nejmladším spisovatelem, který kdy tohoto ocenění dosáhl. Tysteren se odehrává částečně v New Yorku v 60. letech a částečně v současnosti v autorově rodném městě Fredrikstad. Maloměstský policejní sbor se střetává s nelítostným mafiánským prostředím. Na konci detektivky se dějové linie očekávaně protnou, Fjell tak ale činí mistrně překvapivým způsobem.

Z dalších knih, které se v roce 2010 objevily na pultech knihkupectví, je třeba zmínit romány Forenkling (Zjednodušení) Geira Gulliksena, Løftet (Slib) Christiana Refsuma a Snakk til meg (Mluv se mnou) Vigdis Hjorth. Jejich hlavním tématem jsou mezilidské vztahy. Løftet řeší komplikovaný vztah otce a syna, Forenkling vypráví o lásce a problémech mladého páru a ve Snakk til meg se čtenář setkává s Norkou středního věku, která se na výletě na Kubu zamiluje do černošského muzikanta.

Významnému postavení se v Norsku těší literatura pro děti a mládež. U nás hojně překládaný Erlend Loe navázal na své předchozí příběhy o Kurtovi pokračováním Kurt Kurér (Kurt Kurýr). Podobně Erikovi Lundovi Eriksenovi vyšla čtvrtá kniha ze série o Jimovi a jeho kamarádovi Terjem Pitbull-Terje på sporet av den tapte far (Pitbul Terje na stopě ztraceného táty). Tato humorně laděná vyprávění doplňuje mladá spisovatelka a ilustrátorka Lisa Aisato obrázkovou knihou Odd er et egg (Odd je vajíčko). Společně s Anne Bache-Wiig byla Aisato navíc v loňském roce oceněna Brageprisen (Bragiho cenou) za další obrázkovou knihu o „strašlivém“ kocourovi jménem Don Fridtjof. Ve vážnějším duchu se nese román pro mládež Fengsla (Vězení) Hilde Kvalvaag. Autorka za něj obdržela Brageprisen (Bragiho cenu) v kategorii literatury pro děti a mládež. Nemilosrdně líčí dospívání dívky, která je konfrontována s revoltující vrstevnicí. Kniha vyniká zevrubnou psychologií a promyšlenou kompozicí.

V loňském roce se na norské literární scéně prosadili zejména mladí spisovatelé. Nejvýrazněji se do povědomí čtenářů i kritiky zapsali Gaute Heivoll s románem Før jeg brenner ned a Jan-Erik Fjell s detektivkou Tysteren. V dětské literatuře na sebe důrazně upozornila mladá ilustrátorka a spisovatelka Lisa Aisato. Vzhledem k hojným překladům norských knih do češtiny v uplynulých letech se snad můžeme těšit, že některé z výše zmíněných titulů se brzy dočkají i svého českého vydání.