S třetím dílem úspěšné série o Ellingovi norského spisovatele Ingvara Ambjørnsena (nar. 1956) se mohlo české publikum setkat již dvakrát, a to na prknech dvou pražských divadel - Divadla Na prádle a Divadla Kalich. V Norsku se kniha dočkala i filmového zpracování, které bylo v roce 2001 nominováno na Oscara. Již samotný fakt divadelní či filmové adaptace napovídá, že režiséři sáhli po osvědčeném a divácky přitažlivém titulu.

V prvních dvou knihách Utsikt til paradiset (Výhled do ráje) a Fugledansen (Ptačí tanec) byly osudy asociálního Ellinga, který není po smrti matky schopen žít sám, zarámovány do chodu psychiatrické léčebny. V třetím pokračování se prostředí i osudy postav radikálně mění. V bytě, který je majetkem magistrátu města Osla, se Elling a jeho kamarád Kjell Bjarne učí vést normální život - chodit do kina, nakupovat, vařit, uklízet, šetřit na videopřehrávač a chovat kočky. Každodenní úkony, jež každý z nás vykonává bez přemýšlení, vyvolávají v hlavních protagonistech panický strach a potlačení těchto fobií je pro ně těžkou překážkou na cestě do normálního světa.

Úsměvnost románu je vystavena nejen na kontrastu světa "bláznivých" a "normálních", ale i na protikladu hlavních postav. Střet dvou světů je zdrojem mnoha komických situací, které však zároveň vnukají otázku, zda je bláznivý Elling, který se vzpírá neosobní telefonické komunikaci, či dnešní svět plný odlidštěné technologie. Nadprůměrně inteligentní Elling, jehož slovník prozrazuje zálibu v sociálnědemokratické politice, literatuře a vážné hudbě, a přízemní a trochu omezený Kjell Bjarne jsou dokonale (ne)fungujícím Laurelem a Hardym.

Příběh vztahu dvou čtyřicetiletých bláznů, na jehož konci je přátelství, respekt, schopnost ustoupit a obětovat se pro druhého, zní možná banálně. Ambjørnsenův román však nikdy nepřekročí onu nebezpečnou hranici trapnosti a lacinosti. Brání tomu samotný vypravěč Elling, jehož vážnýma, upřímnýma a především lidskýma očima jeho život pozorujeme. Soucit a pochopení tak u čtenářů jistě převáží nad povrchním smíchem.

Ambjørnsenovi Pokrevní bratři doplňují trojlístek současných norských románů, Poloviční bratr od L. S. Christensena, Naivní. Super. od E. Loa a Láska od H. Ørstavikové, jimiž brněnské nakladatelství Doplněk českému publiku představilo čtenářské hity posledních deseti let norské literatury.