Petterson, Per

Per Petterson

Per Petterson je úspěšný současný norský prozaik. Petterson vyrostl v dělnickém prostředí v Oslo, vystudoval knihovnictví a postupně pracoval jako hlavní nákupčí v knihkupectví Tronsmo v Oslo, jako překladatel a literární kritik. Díky úspěchu pozdějších děl se v současnosti může věnovat psaní na plný úvazek, žije se svou rodinou v Hølandu v kraji Akershus.

Per Petterson (* 18. července 1952 v Oslo) je úspěšný současný norský prozaik. Petterson vyrostl v dělnickém prostředí v Oslo, vystudoval knihovnictví a postupně pracoval jako hlavní nákupčí v knihkupectví Tronsmo v Oslo, jako překladatel a literární kritik. Díky úspěchu pozdějších děl se v současnosti může věnovat psaní na plný úvazek, žije se svou rodinou v Hølandu v kraji Akershus.

Petterson debutoval v roce 1987 sbírkou povídek Popel v puse, písek v botách (Aske i munnen, sand i skoa), která se dočkala velmi příznivého ohlasu kritiky. První nominaci na Cenu Severské rady vynesl Pettersonovi román Na Sibiř (Til Sibir, 1996). Hlavní postavou románu je starší žena, která vzpomíná na dobu svého dospívání po boku milovaného bratra Jespera v dánském městečku za druhé světové války. V dospělosti se jejich cesty rozejdou, ona sní o cestě na Sibiř, on o pouti do Maroka. Pomyslné pouto mezi nimi se však nikdy nepřetrhne, a to ani ve chvíli, kdy Jesper umírá. Pettersonův mezinárodní průlom přišel s románem Jít krást koně (Ut og stjæle hester, 2003), který byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků včetně češtiny. Příběh odehrávající se střídavě v přítomnosti a v minulosti vypráví o 67letém Trondovi, jenž se vrací do míst svého dětství, aby pochopil životní rozhodnutí a osudy svých rodičů. Přijíždí proto na opuštěné místo, ke kterému se váží jeho dávno zasunuté vzpomínky. V roce 2009 proměnil Petterson druhou nominaci na Cenu Severské rady. Porotu si získal svým zatím posledním dílem Proklínám řeku času (Jeg forbanner tidens elv, 2008), jehož název odkazuje k básni Mao Ce-tunga.

Stěžejním motivem všech Pettersonových knih jsou rodinné vztahy. Řada autorových knih je spojena postavou Arvida představující jakési autorovo alter ego. V debutové sbírce povídek stojí v centru pozornosti vztah šestiletého Arvida Jansena a jeho otce pracujícího v továrně na boty, stejné zaměstnání měl i Pettersonův otec. V románu Země ozvěny (Ekkoland, 1989) se s Arvidem a jeho rodinou setkáváme znovu o šest let později a v knize V kýlové vodě (I kjølvannet, 2000) se 43letý Arvid vyrovnává se ztrátou svých rodičů a mladších bratrů, kteří tragicky zahynuli na trajektu Scandinavian Star. I tento moment je autobiografický, velká rodinná tragédie zasáhla Pettersona v roce 1990, kdy při požáru na tomto trajektu zahynuli oba jeho rodiče a bratr. V díle Proklínám řeku času se vrací postava Arvida, který tentokrát musí čelit rozpadu manželství a vážnému onemocnění matky. „Hlavní postava románu popisuje své zážitky a útržky vzpomínek na různé životní krize, které potkaly jeho rodinu. Poetickým a klidným jazykem Petterson popisuje, jak je těžké si vzájemně říct to, co člověk cítí jako nejdůležitější,“ zní oficiální prohlášení poroty udělující cenu Severské rady za literaturu.

Dosavadní tvorba Pera Pettersona
1987 Aske i munnen, sand i skoa
1989 Ekkoland
1992 Det er greit for meg
1996 Til Sibir
2000 I kjølvannet
2003 Jít krást koně (Ut og stjæle hester)
2004 Månen over Porten
2008 Jeg forbanner tidens elv