Norský knižní podzim 2007
Po lenošivých letních měsících odstartoval knižní boj o podzimního čtenáře. Nakladatelství Oktober vsadilo na své obvyklé trumfy - Edvarda Hoema a Anne B. Ragdeovou. Nakladatelství Samlaget, které se zaměřuje na literaturu psanou v menšinovém jazyce nynorsk, prohlásilo rok 2007 se 101 novými tituly za nejúspěšnější ve své historii. Podzimní nadílka tohoto nakladatelství přináší ostřílená jména jako Jon Fosse a Frode Grytten, i šest literárních nováčků.
Po lenošivých letních měsících odstartoval knižní boj o podzimního čtenáře. Nakladatelství Oktober vsadilo na své obvyklé trumfy - Edvarda Hoema a Anne B. Ragdeovou. Nakladatelství Samlaget, které se zaměřuje na literaturu psanou v menšinovém jazyce nynorsk, prohlásilo rok 2007 se 101 novými tituly za nejúspěšnější ve své historii. Podzimní nadílka tohoto nakladatelství přináší ostřílená jména jako Jon Fosse a Frode Grytten, ale i šest literárních nováčků.
Bestsellery
Nejprodávanějším titulem měsíce září je poslední díl rodinné trilogie spisovatelky Anne B. Ragdeové Ligge i grønne enger (Ležet na zelených loukách), kterého se během prvních tří týdnů prodalo více než 100.000. Na druhé příčce čtenářské úspěšnosti je detektivní román Unni Lindellové Honningfellen (Medová léčka).
Knižní novinky očima předních deníků
Zdá se, že autobiografické rodinné příběhy zachvátili norskou literaturu, jak dokazuje nejen ceněný román E. Hoema Mors og Fars historie (Příběh matky a otce), ale i dva čerstvé tituly tohoto podzimu. Olav Vesaas se v knize Å vera i livet (Žít) ponořil do života své matky, básnířky Halldis Moren Vesaasové, od jejíhož narození uplyne letos 100 let. Literární portrét matky, který vykreslila Marit Tusviková v knize Sigrid Finne, překračuje hranice biografie a ubírá se cestou metarománu o smyslu psaní.
Norský spisovatel Frode Grytten našel inspiraci v obrazech amerického malíře Edwarda Hoppera. Sbírku povídek Rom ved havet, rom i byen (Pokoj u moře, pokoj ve městě) spojuje téma lásky, která je zahalena do podzimně melancholického hávu. Norský teenager z lepší rodiny, otázky po smyslu života a hledání nejelegantnějšího způsobu sebevraždy jsou tématem románu Erlenda Loea Muleum. Dle kritiků je však román zbytečně vykonstruovaný stejně jako jeho název. S interpretací dalšího kostrbatého titulu Andvake pomohl kritikům sám autor, který ho překládá jako nespavost. Sedmdesátistránkový text Jona Fosseho se točí okolo dvou mladých lidí, kteří bloudí ulicemi a hledají střechu nad hlavou pro sebe i potomka, který za několik dní přijde na svět. Narození, smrt, stesk, životní ztráta jsou opakující se Fosseho témata, tradiční je i repetitivní styl psaní.
Debutanti
Ellisiv Lindkvistová debutuje románem ze současnosti Alt jeg skriver er sant (Vše, co jsem napsala, je pravda), který podle slov autorky pojednává o tom, jaké je to být ženou z malé vesnice, která se přistěhuje do města a chce se stát spisovatelkou. Aslak Nore se ve svém prvním románu Gud er norsk (Bůh je Nor) nechce jen podělit o vlastní zážitky z války v Bosně, ale reflektuje vztah Norů k válce. V severské literatuře mají již řadu let pevné místo autoři z řad přistěhovalců. Debut Izzeta Celasina Svart himmel, svart hav (Černé nebe, černé moře) pojednává o politické situaci v rodném Turecku.
Podzim však ještě zdaleka nekončí a norská nakladatelství avizují řadu dalších zajímavých titulů.