Lesy, parky, remízky, zahrady, městská zeleň i osamocené koruny tu a tam nabourávající širé lány. Stromy jsou nedílnou součástí naší krajiny, možná natolik samozřejmou, že zapomínáme, jak úžasné a důležité vlastně jsou. Na jaře nás těší voňavými květy, v parném létě chrání před žhavými slunečními paprsky a na podzim okouzlují ohňostrojem barev. Bez jejich dřeva bychom se sotva obešli a jejich význam pro klima i mnoho ekosystémů nelze přecenit. I když stromy celý svůj mnohdy předlouhý život nehnutě tráví na jednom místě, jsou stejně pozoruhodné jako jiní živáčkové. Neliší se navzájem pouze výškou, tempem růstu či celkovým vzezřením, nýbrž i tvrdostí dřeva, tvarem listů, texturou kůry, způsobem rozmnožování nebo podobou semen. Stačí se pozorně dívat a vědět, co hledat.

Jako báječný průvodce světem stromů, určený primárně menším čtenářům, může posloužit mile rozjívená kniha Stromové, kterou vydal spolek Knižní stezka k dětem a o niž se po textové i obrazové stránce postarala česká ilustrátorka a animátorka Zuzana Čupová (nar. 1993), známá také pod pseudonymem Suwi. Ta vybrala třicet (vzhledem k „trojčatům“ Javorům vlastně de facto třicet dva) listnáčů i jehličnanů typických pro českou krajinu, s nimiž se děti mohou často setkat v nejbližším parku, lese nebo na zahradě hned za oknem. Každý druh představuje obrázek, který jej zachycuje v jeho zimním, jarním, letním či podzimním šatu, krátký popis přibližující nejdůležitější vlastnosti či zvláštnosti a několik drobných kreseb listů, květů, plodů nebo kůry. Namísto suchých encyklopedických medailonků autorka zvolila mnohem hravější a personifikovanou formu. Čtenář tak poznává krásnou slečnu Třešeň, která při čekání na nápadníka mění bílý závoj za rudé náušnice, jež však nalákají leda tak špačky. Zkrátka nepřijde ani pan Kaštan, původem cizinec s hlavou plnou bílých svic, paní Lípa, která má hlavu naopak posetou srdíčky, jedovatý pan Tis, s nímž si není radno zahrávat, nebo paní Jedle B., přítelkyně pana Buka, která jako maličká „v obýváku drží stráž nad dárky“. Vedle obrazněji podaných charakteristik se však objevují i konkrétnější informace, třeba že olšové dřevo se používá k výrobě tužek, dubové na zhotovování sudů a že z akátových květů se dělá skvělý med.

Podobně personifikované jsou i samotné ilustrace, které jednotlivé stromy zachycují s veselými, zamyšlenými i zakaboněnými tvářemi, jež mají vyjadřovat podstatné vlastnosti toho kterého druhu, ať už houževnatost, vznešenost, poťouchlost, nebo libou vůni, omamující okolí. Přesto se nejedná o obrázky zcela karikaturní a přinejmenším v základních obrysech ukazují například specifický tvar koruny, barvu a strukturu kůry nebo charakteristický odstín listů. Skvělé je, že autorka neukazuje všechny stromy v letní zelené, ale postupuje víceméně chronologicky od jarního květu (například třešeň nebo střemcha) přes léto (hrušeň i s hruškami) a podzim (hloh) po zimu (vrba či buk), čímž elegantně představuje koloběh života stromů, tedy alespoň těch opadavých, které v knize jasně převládají. Navíc se tak vyhnula stereotypu.

Stromové sází na jednoduchost, hravost a příběh. Autorka v jednom rozhovoru prohlásila, že jelikož se „stromy nehýbou, můžeme mít někdy tendenci vnímat je spíš jako objekty než živé organismy“. Právě proto zvolila název Stromové, rozhodla se stromy antropomorfizovat a prostřednictvím mikropříběhů přiblížit tyto němé a nehybné velikány malým čtenářům. A nutno uznat, že tato taktika jí vyšla báječně. Třebaže množství informací, které je možné z textu vytěžit, není nikterak závratné, jako první seznámení se stromy, jejich jmény, vlastnostmi i rozmarností poslouží víc než dobře, a to nejen čerstvým školákům, ale klidně i jejich mladším sourozencům (rodiče samozřejmě nevyjímaje, protože je dost dobře možné, že ani oni by všechny uvedené stromy na první dobrou nepoznali). Příznivý formát pak přímo vyzývá k přibalení do aktovky či batohu a využití knihy coby určovacího klíče na vycházkách do přírody.