Snad s výjimkou některých, převážně denních motýlů, čmeláků, včel a různých esteticky působivých brouků nepatří hmyz zrovna k nejoblíbenějším skupinám živočichů. Škodami páchanými na potravinách, přenášením nemocí, bodáním, šimráním, bezohledným nalétáváním do očí či úst nebo prostě jen nelibým vzhledem v nás často budí spíše averzi než sympatie. V přírodě má ovšem nezastupitelnou úlohu a mimořádně důležitý je i pro člověka, což je jeden z důvodů, proč vědce znepokojuje jeho povážlivý úbytek v posledních letech. Hmyz je totiž nezbytný pro opylování řady rostlin, přispívá ke stabilitě ekosystémů, podílí se na recyklaci živin a redukci škůdců zemědělských plodin a slouží i jako potrava – a tato role do budoucna patrně nabude na významu. Hmyz navíc není jen nesmírně početný, ale také neuvěřitelně pestrý. Vědci popsali více než milion druhů hmyzu a mnoho jich ještě vůbec neznáme. Jednoznačně tak jde o nejpočetnější živočišnou skupinu na Zemi.

Zlepšit reputaci hmyzu, poodhalit fascinující rozmanitost jeho podob i životních strategií a podnítit v mladších čtenářích zájem o tuto podivuhodnou skupinu členovců se rozhodl entomolog Jiří Kolibáč (nar. 1963) velkoformátovou knihou Zázračný svět hmyzu. K ruce přitom měl velezkušené ilustrátory Pavlu Dvorskou (nar. 1974) a Pavla Dvorského (1946), kteří v nedávné době obrazově doprovodili například knihy Radka Malého Atlas vyhubených živočichů (Albatros, 2019) a Atlas ohrožených živočichů (Albatros, 2019), přičemž první jmenovaná v roce 2020 dokonce získala Zlatou stuhou za nakladatelský počin.

Po úvodních stránkách, jež dají vzpomenout na klasické atlasy hmyzu, neboť stručně probírají morfologii, anatomii, ontogenezi (především vysvětlení pojmů proměna dokonalá a nedokonalá), fylogenezi a systematiku hmyzu, následuje více než 40 krátkých kapitol, které hmyz slovem i obrazem představí v celé jeho šestinohé kráse. V těch prvních, zaměřených na evoluci, se čtenář dozví, proč se nad prvohorní krajinou vznášely vážky s rozpětím křídel kolem tři čtvrtě metru nebo jak se rodil dnes nerozlučný vztah mezi hmyzími opylovači a rostlinami. V naprosté většině kapitol se však autor věnuje současným druhům a líčí třeba, jak probíhají námluvy a samotné rozmnožování hmyzu, ať už akrobatických vážek, jepic, jež mají vskutku jepičí život, nebo motýlů. V této souvislosti samozřejmě nemůže chybět ani kudlanka nábožná, neblaze proslulá takzvaným sexuálním kanibalismem, tedy skutečností, že občas svého pohlavního partnera nemilosrdně spořádá a leckdy se do něj pouští už během samotného rozmnožovacího aktu.

V několika kapitolách Kolibáč popisuje strategie, jak se různé druhy hmyzu chrání před predátory. Některé, obzvláště ty jedovaté nebo jinak nebezpečné, sázejí na kontrastní, výstražná zbarvení, aby byly nápadné, jasně rozpoznatelné a predátor si případnou špatnou zkušenost s nimi dobře zapamatoval. Ne vždy je ale výstražně zbarvený (neboli aposematický) druh jedovatý či jinak nebezpečný. Občas totiž pouze napodobuje svého nebezpečného „kolegu“, ale sám je zcela neškodný. Tomuto jevu se říká batesovské mimikry a autor jej dokládá na několika druzích jihoamerických motýlů. Napodobovat se ovšem mohou i dva druhy nechutné, což se označuje jako müllerovské mimikry. Zajímavou metodou, jak se vyhnout sežrání, jsou i „oči“ na křídlech motýlů, včetně babočky paví oko. Někdy je však lepší, když si vás predátor vůbec nevšimne. Toho lze docílit barevným splynutím s pozadím (kryptické zbarvení), popřípadě přímo napodobováním barvy a tvaru větviček či listů, jak to dělají strašilky.

Tím ale kniha zdaleka nekončí. Představí i mnoho druhů hmyzu, které trvale nebo v některé fázi své existence žijí pod vodou nebo na vodě, jako třeba vírníci, potápníci, bruslařky či larvy vážek. Nahlédne do života sociálního hmyzu, zejména mravenců, kteří se živí jako farmáři, pastevci i lupiči. Mimořádně zajímavé, byť trochu děsivé, jsou kapitoly věnované parazitům, respektive parazitoidům, například kutilkám, jež kladou vajíčka na paralyzovanou kořist, kterou larvy po vylíhnutí sežerou, nebo lumkům, kteří vajíčka kladou přímo do těla oběti odsouzené k záhubě, a stali se inspirací slavnému hollywoodskému snímku Vetřelec.

A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho, neboť Zázračný svět hmyzu toho nabízí opravdu hodně. Třebaže Kolibáč musel pečlivě vybírat, jaké druhy či zajímavosti do knihy zařadit, aby se mu příliš nerozrostla, dokázal vyhmátnout to nejpodstatnější i nejpoutavější, aby si čtenář udělal patřičnou představu o tom, jak rozmanitý a zajímavý hmyz vlastně je. Autor navíc knihu nepojal jen jako atlas „hmyzáků“, ale nabízí v ní i určitý přesah: přibližuje biologické jevy, jež se nevztahují pouze na hmyz, ale mají obecnou platnost, takže si jich pozorný čtenář a pozorovatel přírody může všimnout i u jiných skupin živočichů (třeba výše zmíněné strategie, jak se nenechat sežrat predátory). Samotný text je dobře napsaný, třebaže občas děti na spodní věkové hranici (kniha je doporučena zájemcům od 10 let) některým termínům nebudou rozumět. Mírně na škodu je usedlé formátování textu do jednolitých bloků a použití zbytečně malého fontu. Kdyby se zvolilo o něco větší písmo a text se víc segmentoval a rozprostřel do prostoru, působila by celá kniha hravěji.

Četné celostránkové ilustrace text báječně doplňují a jsou dostatečně realistické, aby podle nich čtenář v přírodě každého z tvorů snadno poznal (ač mnohé probírané druhy u nás potkat nelze), ale zároveň díky stylu a příjemným barvám neztrácejí nic na malebnosti, dá-li se to tak nazvat. Každá z ilustrací je bez nadsázky malým uměleckým dílem, jak dokládá samotná obálka, jež zachycuje sedící samičku otakárka fenyklového, která si mezi poletujícími samci vybírá vhodného partnera. Jako bonus každou kapitolu doplňuje několik menších obrázků druhů zmíněných v textu. Vizuální provedení lze celkově označit za bezchybné.

Zázračný svět hmyzu je nadmíru působivou naučnou knihou, která starším dětem i jejich rodičům pomůže informačně proniknout do světa hmyzu a ocenit jeho krásy. Díky grafickému zpracování představuje (společně s dvěma výše zmíněnými tituly téhož ilustrátorského dua) poměrně jedinečný úkaz na našem knižním trhu. Ten přece jen není příliš velký (navíc rozhodně netrpí nouzí o dětské knihy o zvířatech) a podobně okázale zpracovaným titulům tuzemských autorů příliš nepřeje. Tentokrát by se ale odvážný tah největšímu českému hráči na poli dětské knihy mohl vyplatit, neboť výsledek je velmi zdařilý a jistě si najde cestu i k těm, kteří hmyzu obvykle nakloněni nejsou.