Letadlo, počítač, kompas, filmy, gramofon, automobil, vlak, telefon, teleskop, mikroskop. Deset vynálezů, které změnily svět. Ačkoli máme takřka s každým z nich spojená jména konkrétních vynálezců (Galileo Galilei, Thomas Alva Edison či bratři Wrightové), kteří se významně zasloužili o vytvoření prvního prototypu nebo o klíčovou inovaci, díky níž se vynález dočkal širokého praktického využití, za každým z nich stojí nespočet dalších lidí, kteří se na výsledku různou měrou spolupodíleli. Nejednou se také stalo, že se stejným vynálezem (nebo inovací) přišlo takřka zároveň hned několik chytrých hlav, protože k němu díky pokroku v souvisejících oblastech vědy a techniky zkrátka uzrál čas. O tom, jak stěžejní je v oblasti lidského pokroku „týmová práce“, psal před několika lety například britský popularizátor vědy Matt Ridley v knize Jak fungují inovace, ta ale cílí na starší čtenáře. Pro ty menší téma přednedávnem zpracovali Tea Orsiová a Max Temporelli, jejichž Cesta k vynálezům loni vyšla také v českém překladu.

Vynálezů, které se nejvýznamněji promítly do fungování světa, bychom snadno vyjmenovali stovky, prostor ale není nekonečný, a autoři proto museli pečlivě vybírat. Do knihy jich nakonec zahrnuli deset (vyjmenovaných v úvodu recenze), přičemž hned několik se jich týká dopravy či cestování. Je trochu škoda, že se do výběru neprobojoval kupříkladu knihtisk nebo žárovka, ale třeba se na ně štěstí usměje příště.

Geneze vynálezů

Všechny kapitoly mají identickou strukturu, která pomocí hravých ilustrací kombinovaných s textem nastíní zrození vynálezu, jeho uvedení do praxe, následné inovace i současný stav. Vše navíc doplňuje úvodní celostránková ilustrace, která s laskavým humorem ukazuje situaci před příchodem vynálezu, a časová osa zachycující klíčové momenty jeho vývoje. V případě teleskopu se tak kupříkladu od posmutnělých měšťanů hledících na nekonečně vzdálené hvězdy propracujeme přes Galileův dalekohled k teleskopům, jež postupně sestrojili Kepler, Huygens, Newton či Herschel. Závěr samozřejmě patří Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, který je na oběžné dráze Země už více než třicet let (o dalekohledu Jamese Webba vypuštěném koncem roku 2021 se v knize nepíše).

Přestože zásadní momenty geneze jednotlivých vynálezů (první let bratří Wrightů, promítání prvního filmu v historii, pozorování mikroorganismů Antonim van Leeuwenhoekem) a jejich následných inovací (tryskové letadlo, 3D filmy, elektronové mikroskopy) kniha neopomíjí, ve výsledku toho ani o moc víc nenabízí a je snad až zbytečně stručná. Kvůli tomu ani dostatečně nevynikne její poselství, tedy ukázat, že nic z toho, o čem se v ní hovoří, není dílem jednoho osamoceného génia. Přitom by stačilo sem tam přidat větu nebo upozornit na nějakou historickou zajímavost, která by text trochu zpestřila. Některé větší ilustrace by také bývalo vhodnější rozbít na více okýnek a celostránkový výjev jedné situace nahradit mikrokomiksem, jež by příběh daného vynálezu odvyprávěl o něco zevrubněji a barvitěji. Přitom ilustrace Agnese Innocenteové jsou samy o sobě velmi zdařilé a stylem připomenou francouzské animované seriály Byl jednou jeden…, které ani po desítkách let neztrácejí ze své podmanivosti.

Drobné nedostatky

I když je text docela čtivý, občas v něm přece jen něco zaskřípe. Například v úvodu kapitoly věnované telefonu se píše, že „ještě zhruba před sto lety“ byla nemyslitelná „představa, že bychom mohli ústně komunikovat s někým ze sousedního města nebo jen jiného domu“. Před sto lety už ale telefonní sítě uspokojivě nabývaly na hustotě a první dálkové hovory proběhly dokonce už v závěru 19. století. Zarazí i věta, že „Leeuwenhoek díky tomuto vynálezu [mikroskopu] objevil a zakreslil některé jednobuněčné organismy, jako jsou červené krvinky“. Červené krvinky ovšem nejsou samostatné organismy, nýbrž „pouhé“ krevní buňky. Samozřejmě je otázka, co vlastně stálo v původním textu, a zda se jen něco neztratilo při překladu, jako v případě označení Leeuwenhoeka za naturalistu (místo přírodozpytce či přírodovědce) či použití slova filmografie místo kinematografie. Z tiráže totiž není jasné, z jakého jazyka byla kniha přeložena, zda z italštiny nebo například přes angličtinu.

Navzdory drobným nedostatkům bude Cesta k vynálezům malé čtenáře nepochybně bavit (doporučit se dá dětem zhruba od osmi let) a díky hezkému grafickému zpracování i celkovému knižnímu provedení se k ní nejspíš budou i rádi vracet.