Janáčkova akademie múzických umění v Brně udělila v říjnu čestný doktorát norskému spisovateli Jonu Fossemu. Ten už více než dvacet let patří mezi neuznávanější autory Norska, v každoročních tipech na to, kdo by za Nory mohl aspirovat na Nobelovu cenu za literaturu, jeho jméno nikdy nechybí, současně je po Henriku Ibsenovi druhým nejhranějším dramatikem pocházejícím z této severské země.

S uznáním souvisí jedna zajímavá skutečnost. Na konci zámeckého parku v hlavním městě Oslo, tedy co by kamenem dohodil od sídla samotného norského krále, se nachází dům nazývaný trochu zvláštně Grotten, neboli jeskyně. Dnes nepříliš nápadně působící dřevěný dům byl postaven nad roklí, nad níž se klene kamenný portál.

Dům má v norské literární historii své pevné místo. Nechal si ho postavit spisovatel a básník Henrik Wergeland, s pomocí architekta ho sám navrhl a v kamenné části si zbudoval malou „jeskynní“ pracovnu. Nakonec zde ale prožil jenom několik let (1841–1845), protože ho finanční potíže donutily se domu zbavit. V roce 1922 norský stát dům odkoupil od soukromých vlastníků a od té doby slouží jako čestné sídlo vybraného umělce, konkrétně spisovatele nebo hudebního skladatele, který má právo ho užívat až do konce života.

Nejprve se stal domovem skladatele Christiana Sindinga, poté básníka Arnulfa Øverlanda a po něm skladatele Arne Nordheima. Po jeho smrti se chvíli diskutovalo o tom, zda by stavba nesloužila lépe jako muzeum, nebo dokonce mateřská školka. Vláda se ale rozhodla zachovat tradici a od roku 2011 je tu domácím pánem právě Jon Fosse.

Přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby v dnes trochu opuštěném areálu Pražského hradu nebo jeho nejbližším okolí měl své čestné bydlení některý z českých umělců. Místo by se jistě našlo, možná i s nějakým pěkným sklepním prostorem. Bylo by napínavé sledovat diskuse o tom, kdo by si čestné bydlení zasloužil – a to ať by v čele naší země stála kterákoli vláda, protože kultura je u všech stran politického spektra dlouhodobě na vedlejší koleji. Především by to ale bylo gesto – gesto, že kultura má v identitě naší země důležité místo a že patří do nejvyšších příček politiky. Kultura na Hrad!?