Zpráva o tom, že Netflix zpracoval příběhy Arsèna Lupina do seriálu, mi připomněla jedno loňské pařížské setkání. Z těch dávných časů, kdy jsme cestovali a setkávali se s novými lidmi. Na krátké stáži organizované francouzským ministerstvem kultury pro zájemce z oblasti tzv. kreativních průmyslů se mnou na podzim 2019 byly i dvě dámy, které zajímala literatura a film. Ana byla z Brazílie, Laura z Itálie; ta první rozjížděla svůj start-up, druhá pracovala pro větší firmu. Obě se však zaměřovaly na totéž: náplní jejich práce bylo číst knihy a hledat mezi nimi tipy na filmové trháky. Možná takoví specialisté fungují i u nás, pro mě to však byla novinka. Ana s Laurou mluvily o tom, jak poptávka po nových námětech na film převyšuje imaginaci řadových scenáristů a producenti logicky došli k tomu, že ideální je sáhnout po tom, co je hotové.

Hledači vhodných podkladů nezahálejí: profesní platforma (dříve časopis) Livres Hebdo právě hlásí, že v nejbližší době se budeme moci na různých streamovacích službách jako Netflix či Amazon a také v televizi (a třeba i v kinech) ponořit do příběhů, které dosud nabízel jen „papír“. Nově tedy i s obrázky. Romány, komiksy i manga, životopisy, divadelní hry, detektivky, sci-fi... – celkem 35 snímků, které vznikly jako adaptace jiné předlohy, můžeme objevovat na obrazovkách svých přijímačů. A bude jich jistě mnohem mnohem víc, tohle je jen předvýběr zmíněného periodika.

Výše zmíněný Arsène Lupin se očividně stal globální celebritou: seriál má úspěch jak v Evropě, tak v USA, Jižní Americe či Asii. A vypadá to, že mezi zaručenými longsellery z francouzské literatury alespoň pro letošek předstihne obvyklé stálice: verneovky, Malého Prince i Asterixe. Nakladatelství Hachette příznačně chytilo příležitost za pačesy. O chystané adaptaci Netflixu se dozvědělo s dostatečným předstihem a mohlo tak ani ne týden po uvedení první epizody seriálu přijít s novým vydáním Lupina – s portrétem Omara Sy na červené pásce zdobící obálku. V lednu vyšly zatím dva první tituly z celé Leblancovy řady a v žebříčku nejprodávanějších knih se ihned vyšvihly na špici.

Detektivky jednoho ze zakladatelů žánru, Maurice Leblanca, přitom Francouzi nikdy neodložili do starého železa a je trochu s podivem, že si knihu běží znovu koupit, když ji už dávno museli znát. Arsène Lupin je i dnes součástí osnov pro nižší stupeň střední školy, nakladatelství tudíž každoročně prodalo tisíce výtisků jeho příběhů. Zviditelnění titulu prostřednictvím Netflixu ovšem zájem o detektivní řadu doslova nakoplo a Hachette počítá s navýšením prodejů na desítky tisíc – vždyť první náklad (40 000 výtisků) zmizel za týden. Dalším důsledkem seriálu je, že Lupin dnes zasahuje, kde může: k dříve vydaným románům, povídkám, divadelním hrám, které vznikly ještě za Leblancova života, a mnoha různým pozdějším zpracováním – od několika televizních adaptací po komiksy a manga, teď čerstvě přibyly zbrusu nové audioknihy a podcasty, o autorovi i jeho postavě se debatuje v televizi i v rozhlase, kde se dostávají ke slovu ti nejváženější „lupinologové“, vedle literárněhistorických studií si můžeme přečíst i recenze psané pohledem dnešního čtenáře (a diváka). Francouzská stránka encyklopedie Wikipedia přináší podrobností tolik, že na jejich prostudování budete potřebovat více času, než vám zabere netflixový seriál. Postava detektiva, kterou Leblanc vytvořil v roce 1905 na objednávku – osvícený nakladatel zkrátka chtěl mít francouzského Sherlocka Holmese – tak na cestě k nesmrtelnosti překonává další metu.