Recenze by musela být „vědecká“, tak jako za socialismu by musela být marxistická. Marxismus-leninismus býval vědecký světový názor. Dnes literární vědu dělají univerzity a ohánějí se literární vědou. De facto ale k publikování i nevědecké recenze stačí dobré vztahy s redakcí nebo zapojení se do systému vzájemných protislužeb (granty, stipendia, publicita, propagace nakladatelů). Tolik úvodem. Nyní k básníku Jakubovi Řehákovi.

Na jeho básnické skladbě Yellow Umbrella Opens a Chaotic Season se shodli prakticky všichni. Angažovaní básníci své doby, postsurrealisté, dnešní environmentalisté, staří pardi, mladé dívky, establišmenti i chudí básníci, všem to mělo co říci.

Možná proto, že název té básně je v angličtině? Jakub Řehák je světový? Jasně, že je, svět se to ale možná nikdy nedoví.

Z generace narozené v sedmdesátých letech je to básník, jehož tvorby si nejvíc vážím. Jednička. A od jisté doby, když odezněla éra jeho světské slávy, je mi velmi sympatický a cením si ho lidsky. On žije poezií a postupně jí úplně propadl, vzdal se lecčeho, byť ne úplně všeho (žádný svatý), co ho od poezie odvádělo. Ale dnes: žije jenom jí.

To má být nějaký kritický argument? To by jistě prohlásil editor, kdyby šlo o mou recenzi, a mou recenzi do koše by vhodil.

Oč však jde současné kritice? O místo na univerzitě či v akademii, o místo teplé a vyhlídku na státní penzi. Co to má společného s poezií? Nic, dá se říct.

Též v recenzi jsou vyžadovány argumenty. Argumenty? Citáty z básní, které se rozepíšou z veršů do řádků a rozdělí lomítky? Je to jako připíchnout mrtvého motýla do krabičky. O tom něco vím, jsem živý Motýl, ještě mrkám víčky. A Jakub Řehák a jeho nové verše ve sbírce Obyvatelé

  Sukně jí splývala s modrým vzduchem
  Vůně prorůstala chodníky
  Světlo hořelo v nedalekých loukách
  A když zvedla hlavu spatřila jak na konci rozložité šedé ulice
  Začal poletovat a vířit sníh

Sukně jí splývala s modrým vzduchem / Vůně prorůstala chodníky / Světlo hořelo v nedalekých loukách / A když zvedla hlavu spatřila jak na konci rozložité šedé ulice / Začal poletovat a vířit sníh

Cítíte ten propastný rozdíl?

Jestli ne, můžete počítat s tím, že pokud budete chtít, bude pro vás snadné stát se významným současným českým literárním kritikem.

No tak jo. Tímhle sloupkem jsem si celou současnou českou literární kritiku postavil proti sobě. Proč ne? Ani v předdůchodovém věku se mi tím pádem nebude žít pohodlně. A o to mi přece jde. Nevzdat to. Říkat svůj názor, i když jde proti větru. Nesklonit hlavu. Nenechat se cenzurovat výměnou za praktické výhody: nejít s Babišem.

Ne, o „protest o sobě“ mi nejde, to by byl nesmysl. Ale například o to, aby editoři necenzurovali recenze, o to mi jde. Nebo o to, aby se recenze nepsaly v rámci vzájemných marketingových dohod, ale o textech samých.

Medvědí služba Jakubově sbírce? Promiň, Jakube. Napsal jsi skvělou věc. Je radost ji číst.